Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Jaký je váš názor na P versus NP?
P = NP |
|
75% (2833) |
P ≠ NP |
|
11% (432) |
Cože? |
|
14% (521) |
Celkem 3786 hlasů
Vytvořeno: 2.7.2013 12:45
Tiskni Sdílej:
P ≠ NP, pokud řešení teprve hledám a
P = NP, jsou ty záblesky pravdy
Heuréka! :D ...
... Nefunguje to :(
Rozlišuj dokazuje a ukazuje spíše na.
P=NP vede? Lidi nevěří na šifrování?On už někdo dokázal, že faktorizace je NPC?
Pokud P=NP, tak sifrovani postavene na obtiznosti faktorizace je rozlousknutelne v polynomialnim case ...Zrovna tak je ale možné, že P≠NP, přičemž faktorizace je v P. Čili tak nebo tak, obvyklé šifrování je založeno na víře bez důkazu.
P+NP, to bude tranzistor
Nemůžu uvěřit, že tomu někdo nemůže uvěřit.
(forall x)(forall y)(F(x,y) <-> G(x)) <-> (forall x)( (forall y)F(x, y) <-> G(x))
(kdyz y neni volna v G(x)).
Teď jsem si tu změť závorek prohlédl pořádně a vypadá to, že celý optický trik spočívá v tom, co přesně myslíte nejednoznačným zápisem "(forall y)F(x, y) <-> G(x)". Pokud to znamená "∀y: [F(x,y) ⇔ G(x)]", pak je sice vaše (hlavní) ekvivalence pravdivá, ale pro výše uvedený příklad jsou obě strany nepravdivé. Pokud to znamená "[∀y: F(x,y)] ⇔ G(x)", pak to pravda není a výše máte protipříklad.
Takže ještě jednou, co jsem chtěl říct: pokud napíšu "V(p,q)" bez jakékoli kvantifikace, tak se tím obvykle myslí "∀p,q: V(p,q)", ne že k nějakým podvýrazům začnu náhodně připisovat kvantifikátory tak, aby to vyšlo. Koneckonců i reakce autora toho původního příspěvku naznačuje, že i on to tak myslel.
Takže ještě jednou, co jsem chtěl říct: pokud napíšu "V(p,q)" bez jakékoli kvantifikace, tak se tím obvykle myslí "∀p,q: V(p,q)"Něco takového matfyzáci učili na predikátové logice jako pravidlo generalizace.
Něco takového matfyzáci učili na predikátové logice jako pravidlo generalizace.Ono to v prve rade vychazi uz ze semantiky formuli s volnymi promennymi. Pravidlo generalizace je pak jen syntakticke pravidlo, ktere zajistuje, aby k semanticke 'ekviplatnosti' byla i syntakticka 'ekvidokazatelnost'.
akže ještě jednou, co jsem chtěl říct: pokud napíšu "V(p,q)" bez jakékoli kvantifikace, tak se tím obvykle myslí "∀p,q: V(p,q)", ne že k nějakým podvýrazům začnu náhodně připisovat kvantifikátory tak, aby to vyšloTo je pravda, ale je treba si uvedomit dve veci: Zaprve, protoze se 'implicitne okvantifikuje' cela logicka formule, je treba vedet, kde konci logicke formule a kde uz jsou metalogicke konstrukce. Napr. formule "F(x) <-> G(x)" bude ekvivalentni "(forall x)(F(X) <-> G(x))", zatimco tvrzeni "F(x) je pravdive iff G(x) je pravdive" (kde F(x) a G(x) jsou formule, zbytek jsou metalogicke konstrukce) bude ekvivalentni "(forall x)F(x) je pravdive iff (forall x)G(x) je pravdive" . Zadruhe, je treba rozlisit symboly promennych a symboly konstant - k 'implicitnimu okvantifikovani' dojde pouze u promennych (ty maji vzdy platnost nejvyse v ramci jedne formule), zatimco konstanty si zachovavaji stejny vyznam v cele sade formuli. Co je promenna a co je konstanta je dano pouzitym jazykem (tedy defacto konvenci) a muze se lisit aplikace od aplikace. Pokud tedy interpretuji nezavisly post, zbyva akorat hadat z kontextu. To, ze druha cast puvodniho Davkolova postu (za 'iff' vcetne) je psana plaintextem a navic vyuziva konstrukce primo nepopsatelne v logice prvniho radu (odkazuje se na pouzitou operaci), svadi k interpretaci, ze formule je pouze "P=NP" a zbytek je matematicky kontext. Protoze 'N' se vyskytuje jak ve formuli tak v kontextu, tak nemuze jit o promennou (to by nedavalo smysl), ale o konstantu. Z toho vysla argumentace v postu #25.
Očísluje si všechny možné algoritmy Alg_0, Alg_1, Alg_2 ...Tohle vypada jak standardni Levinuv prohledavaci algoritmus, ten ma ale jednu teoretickou vadu - protoze je schopen validovat jen pozitivni reseni (pokud nemame konstruktivne NP=co-NP nebo horni odhad na polynom u polynomialniho algorimu pro dany NP-uplny problem), tak se zacykli v pripade, kdy odpoved ma byt negativni. Coz tedy znamena, ze nesplnuje definici polynomialnich rozhodovacich algoritmu (kde se pozaduje zastaveni vzdy) vymezujicich tridu P. Ale mozna to je nejaky vylepseny argument ktery neznam, pak bych prosil o detaily. I kdybychom ale meli takto vylepseny algoritmus, tak to striktne vzato nevylucuje, ze by samotne tvrzeni 'P=NP' bylo dokazano ciste nekonstruktivnimi metodami. On takovy univerzalni algoritmus totiz neprinasi moc vhledu do te problematiky, coz by snad explicitni konstrukce mohla.
že bude existovat algoritmus, o kterém nebude možné určit, zda v polynomiálním čase běží nebo ne, ale určitě nebude existovat algoritmus, o kterém to půjde dokázat.Tady mi neni jasne, co presne tou vetou myslis. Moznost 1 znamena, ze plati jedna z techto trech moznosti: 1a. v N plati P=NP, tedy vhodny algoritmus existuje, ale prokazatelne to o nem nejde dokazat (v pouzitem formalismu) 1b. v N neplati P=NP, ale ani tohle prokazatelne nelze dokazat 1c. nejaky novy prevratny pohled na logiku, aritmetiku a prirozena cisla. AFAIK ani jednu z techto trech moznosti nemuzu vyloucit, ale rad se necham poucit.
Tohle vypada jak standardni Levinuv prohledavaci algoritmus, ten ma ale jednu teoretickou vadu - protoze je schopen validovat jen pozitivni reseni. Ale mozna to je nejaky vylepseny argument ktery neznam, pak bych prosil o detaily.Je to jen Levinuv algoritmus. Slysel jsem to kdysi od jednoho cloveka a neuvedomil jsem si tenhle zadrhel. Kdyz tak se ho zeptam, jestli k tomu vi neco vic.
On takovy univerzalni algoritmus totiz neprinasi moc vhledu do te problematiky, coz by snad explicitni konstrukce mohla.S tim souhlasim.
1a. v N plati P=NP, tedy vhodny algoritmus existuje, ale prokazatelne to o nem nejde dokazat (v pouzitem formalismu) 1b. v N neplati P=NP, ale ani tohle prokazatelne nelze dokazatTak nejak jsem si to predstavoval . A jeste tedy (jestli ten Levinuv algoritmus nejde vylepsit) muzem k 2. dodat, ze by i v onom pripade mohlo platit 1a., zatimco v 1. by prokazatelne ani neslo dokazat, ze nastala moznost 1a.
Algoritmus ale není program.Rozdil mezi algoritmem a programem neni moc relevantni. Vsechny pouzivane formalizace pojmu 'algoritmus' jsou ve vysledku ekvivalentni beznym programum (viz Church-Turing thesis).
Například algoritmus popisující práci nedeterministického automatu operuje s orákulem, které umí rozhodnout, zda-li existuje řešení. Implementaci tohoto algoritmu – tedy program – jsem ještě neviděl.Tady ale neni rozdil v tom, ze jedno by bylo algoritmus a druhy program, ale to, ze v prvnim pripade implicitne predpokladas jiny vypocetni model nez v druhem. Pokud tvuj vypocetni model predpoklada moznost dotazu nejakeho typu orakula, tak ten dotaz muzes pouzit jak v (neformalnim) algoritmu, tak ve (formalne definovanem) programu. Pokud ne, tak ho nemuzes pouzit ani v jednom.
Mimochodem, pokud by to opravdu šlo, tak by to znamenalo částečně P==NP,Neznamenalo, protoze tridy P, NP jsou definovane pro konkretni vypocetni model (turinguv stroj bez takove periferie a modely ekvivalentni vypocetni sily). Existuji relativizovane definice, ale ty se znaci trochu jinak (napr P(X) pro turiguv stroj s orakulem pro mnozinu X). Takze spis by to znamenalo P' >= NP, kde P' je trida uloh polynomielne resitelnych na turingove stroji s tou casovou smyckou.
SECAM