Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Ja se s tim zatim marne potykam. Potrebuju vytvorit nejake obrazce s co mozna nejvyssim rozlisenim, idealne okolo 1um, ale snad by mohlo fungovat i 10 um. Jako priklad treba periodickou sedou, kde by intenzita (stupne sedi) prechazel od 0 do 1 na rekneme 8-10 um. Vtip je v tom, ze v tech obrazich potrebuju plynule stupne sede.
Napred jsem si rikal hura, mam laservou tiskarnu, ta umi 600dpi, je to bezna hracka pod 100 USD, neni co resit. 600 dpi, to je 600 tecek na 2.54 cm, to je okolo 42 um na jednu tecku, coz je sice moc, ale kdyz pak vezmu tu A4ku, a zanesu si ji prefotit na mikrofilm nebo mikrofis, coz je superjemnozrny technicky nizkocitly cernobily film, ziskam z 30 cm 35 milimetrovy negativ, da mi to zmenseni dalsich ~10, takze muj mikrofilm uz bude mit tecky kolem 4 um. Kdyz ho promitnu zvetsovakem 1:1, mely by se ty ostre tecky trochu rozmazal a ja ziskam sve sede prechody mensi nez 10 um. A to by mi mohlo stacit. Stejne se mi asi nemuze podarit udelat cokoliv min jak 2-3 um, protoze to je blizko diffrakcniho limitu.
Takze, jak vlastne funguje tisk? Co se stane kdyz budu tisknout neco takoveho?
Na obrazku je 7 poli, kazde v jinem stupni sede. Je mi jasne, ze se vse vytiskne vicemene normalne, ale co se bude dit, kdyz budeme postupne zmensovat sirku tech poli? co se stane, kdyz budou sirka w->0, kdyz bude w treba jen 10px? anebo treba jen 1px?? Jak to pak udela tu sedou?
Tady se pise o zatim mi ne moc znamem pojmu, o tom, ze 600 PDI ve skutecnosti znamena spis 200 PPI tedy pixels per inch, protoze tecky (dots) jsou v jakychsi 9ti nebo 16ti clenych superpixelech, ktere maji ten urceny stupen sede. Moc jasne mi to neni. Neco dalsiho je tady. Mate nekdo predstavu jak to funguje a pripadne jak to obejit a dosahnout tech mikronovych sedych poli bez tisku?
Tiskni Sdílej:
Ja doted myslel ze diethering je rozmazanani okraju vektorovych pisem tak aby lip vypadaly na monitoru....Ne. To "rozmazání okrajů" je supersampling ("nadvzorkování"), kdy se vypočítají i body, které v rastru nejsou, a ty se pak převzorkují na konečné rozlišení, čímž vzniknou meziodstíny, čili ono rozmazání. Dithering je něco jiného - je to metoda zobrazení většího počtu odstínů, než zařízení umí (třeba u tiskáren - zobrazení např. 256 odstínů šedi pomocí 2 barev, černé a bílé). Používají se různé algoritmy, např. rozptyl chyby, Floyd-Steinbergův algoritmus a mnohé další.