Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Požadavek byl skenovací pracoviště s malým objemem tisku. Toto pracoviště bylo na spoustě míst v různých pobočkách. Pro tento účel jsme postupně nakoupili : Oki MC332, MC352, MC363, MC562.
Tyto tiskárny mají společné to, že mají velké náklady na tisk. Dokonce bych se odvážil tvrdit, že obří. A jak už to bývá, když je zamýšleno nějaké použití, může se stát, že bude tiskárna použita i jinak. Takže v některých případech se vesele tisklo i na tyto tiskárny.
Když myslím obří náklady na tisk, tak Oki deklaruje v rámci toneru počet stránek při zaplnění 5% stránky. Problém je, že to nikdy takto nevychází, navíc pokud máme automatiku, téměř vždy se při tisku černé leje na papír i barva. Dále mají tiskárny standardně vypnutou úsporu toneru. Pro co nejlacinější tisk je tedy zapnout úsporu tooneru na střední úroveň a vynutit tisk v BW, nikoli barvě. Až poté se člověk může lehce přiblížit předpokládaným nákladům. Osobně mi to přijde tak, že tam, kde s HP3015 tisknu dle předpokládaných nákladů, tam musím mít u Oki nastavenou úsporu na max, ve stupni šedi a teprve se přiblížím k předpokládaným nákladům.
Pokud se takto zachováme, tak náklady s origo tonerem na tisk jsou 0,5Kč na stránku (BW). A když jsem to počítal, tak ten toner nikdy nedal tolik stránek, na kolik byl při 5% zaplnění koncipován. Jinými slovy, buď mají v průměru stránky větší zaplnění, nebo Oki jede tak nadoraz, až odírá. To ale nejde zjistit. I ten jejich sw, co dodávají na monitoring, to nějak dopočítává.
Jenomže 0,5Kč je náklad na toner, ale v tiskárně se musí měnit ještě fotoválec za 2800,-Kč a má vydržet 20 000 stránek. Opět, nikdy jsme se k této hodnotě nepřiblížili a tiskárna chtěla vyměnit fotoválec dřív. Opět se zde Oki opírá o 5% zaplnění atd. Takže je to sporné nějak řešit. Dále se mění pásová jednotka, což je otázkou 1800,-Kč a má vydržet 60 000 stran. No nesmíme ani zapomínat na zapékací jednotku, která má vydržet také nějakých 60 000 stránek.
Ve fotoválci jsou zacvaknutý tonery. Když je fotoválec nový, tak v něm není žádný toner. A teď pozor, s fotoválcem se dodávají plnící tonery. Tzn. vymění se fotoválec, do něj se nacvakají plnící tonery, co u něj byly, ty naplní prázdný fotoválec, pak se musí vyndat a dát tam tonery, co byly původně v tiskárně. Kdo tento postup pokazí (a vězte, že takových uživatelů bylo dost, i když to měli na obrázku) v tom smyslu, že vymění fotoválec a přecvaká tam původní tonery, tak je to vysaje do sucha a všechny do jednoho je nutné vyměnit (takže třeba 4x 1600,-Kč) a ty dodané s fotoválcem nelze použít (slouží jen při první inicializaci k naplnění fotoválce).
Pokud chcete ušetřit a koupíte neorigo fotoválec, tak vězte, že s ním nemusí přijít ty plnící tonery a tím, že na fotoválci ušetříte třeba 1000,-Kč má za následek, že musíte koupit všechny tonery.
Jinak mám pocit, možná je to klam, že i ty plnící tonery to nedají na 100% a po nacvaknutí původních tonerů z nich ještě něco málo ubyde.
Každopádně tato šaráda spojená s omyly má za následek další brutální navýšení ceny. Ač se tedy zdá být celý proces blbuvzdorný, tak skutečně není. Poškození nějakých věcí při výměně (něco nedocvaknout a snažit se zavřít víko apod.), o tom ani nemluvím.
Většina vytíženějších multifcí došla k naskenování asi 72 000 stránek a poté skončily, protože se jim zpřelámal kabel, co vede ke skeneru (jak se pořád odklápí víko na skeneru a znovu zavírá)
Pásky jsou uchyceny na víku a otevírají se s ním, spoustu tiskáren postihlo to, že se ulomil úchyt nějaké ze 4 pásek, nebo se prostě nějak povysunala a odpojila se, což vyústí k nemožnosti tisknout. Super koncept :-/.
Osobně podezírám Oki, že takto zkryplený návrh tiskáren musí být jedině záměr. Oki MC jsou navrženy na plýtvání toneru a spoléhají na omyly uživatelů. Tolik chyb v návrhu a konstrukci si totiž jinak nedovedu vysvětlit.
Tyhle tiskárny jsou dobré na jedno, koupit domu v akci (cashback) pro lidi, co nikdy nevytisknout víc jak 10k stránek a rvát do toho od začátku neorigo tonery. Tím se vyhnou spoustě problémům a minimalizují náklady na tisk. Na cokoli objemnějšího bych se to neodvážil pořídit. Je to opravdu hodně špatný a v životě jsme se tak nespálili, jako s těmito řadami oki. Nutno podotknout, že jsme nakoupili i BW tiskárny Oki B721dn a tam jsme spokojený. Není to tedy jen o výrobci, ale i modelových řadách.
Jinak postupně přecházíme na BW multifce od Kyocer vyšší řady, kde reálné náklady na tisk jsou opravdu nízké (0,13Kč i méně). S náklady u laseru se dá dostat i níž, třeba na 0,07Kč. Jenomže to už se z hlediska objemu tisku nemusí tak drahá tiskárna vyplatit kupovat. Proto je potřeba před každou koupí vědět, jaký objem tisku má tiskárna zvládat, co vše po kolik výtiskách se v ní musí měnit a podle toho koupit řadu. Jinými slovy, když vytlačíte na tiskárně 100k stránek ročně, tak opravdu nemá cenu kupovat tiskárnu za 200k, co je schopna tisku s nákladem v halířích. A zase, pokud vytisknete 100k ročně, nemá cenu kupovat tiskárnu za 6kkč, protože cena pak brutálně naskáče na náplních a součástek, které je nutné po x tisících vyměnit.
Tiskni
Sdílej:
Ale kdyz pri otvirani toho deklu na scaneru mam pocit, ze mi zustane v ruceNo to mám těch 7 let taky.
A jeste ten pocit byl umocnen tim, ze ten posledni megakrap od Samsungu nemel Ethernet, ale jen Wifi.Tak do toho bych nešel. Tohle má taky wifi a funguje to (asi rok jsem to tak používal), ale drát to jistí.
Dělal jsem ve velké organizaci - logistika. Musely se užívat tiskárny s PostScirpt (důvod - čárová kód, Linux a pod.). Nejlepší dříči, nejnižší náklady a dobrá 'česká' podpora - Kyocera (JANUS) a HP.
Kdo mi nevěří, ať trpí. 
Jen mně mrzí podpora češtiny.Nemam doma zarizeni, ktere bych mel nastavene na cestinu, ve spolecnostech pro ktere dodavam je to obdobne... Jedine co ma na sobe neco v cestine je AFAIK pracka.
K cemu je potreba v tiskarne cestina? Priznam se ze moc nevim jak tisk funguje, ale ocekaval jsem ze tiskarna dostane nejakou sadu krivek nabo bitmapu a tu pak vyplivne na papir. Tohle ale zni spis ze dostava textak a ten pak transofrmuje s pomoci fontu na krivky a ty pak tiskne.
Je to skutecne tak? Nebo se jedna o menu a obsluzny sw?
Diky za odpoved.
nebo pověřená osoba na pobočce, což je stejně uživatel, jen v tom místě technicky nejzručnější...A ta by na to AFAIK v ramci governance mela dostat ticket.
Ani nevím, zda jít tak daleko je v plánu. Myslím, že nedává smysl nasazovat všechny procesy, co jsou obvyklé v korporátech 10k a více do menších firem.To je otazka, servisne orientovany pristup mezi jednotlivymi castmi organizace a vzajemna SLA se nasazuji postupne i v mensich firmach, byt se z nutnosti nejdriv objevily u velkych korporaci a v britskem governmentu.
protoze takovej blb nesplnuje kvalifikacni predpoklady pro vykon kancelarsky praceHehe, to mi připomnělo, jak jsem po jedné sekretářce chtěl, aby to netiskla na papír (a neposílala poštou), ale do PDF a normálně mi to poslala emailem. Potom mi napsal ředitel (a poslal mi to PDF) a ptal se mě, jestli jejich zaměstnance zkouším.
Ale ti to mají doma s minimálním tiskemByť ji mám v domácí kanceláři, tak vytisknu cca. jeden balík (500 listů) za měsíc.
takže neřeší tolik náklady na jednu stránkuMarže vysoké, takže náklady na stránku neřeším. Counterum se neda po upgrade firmware verit, protoze total scanned page fakt nemuze byt 96 kdyz na CIFS share kam vetsinou scany ukladam je pres 300 souboru, vetsina vicestrankovych, ale plosny scanner pouzivam vyjmecne, vetsinu scanuju pres ADFko. Ale kdyz jsem chtel Google Cloud Print ktery byl dostupny az ve vyssi verzi firmware a neslo to zupgradovat, tak prestoze tiskarna byla uz po zaruce, kdyz jsem zkontaktoval primo vyrobce prijel technik a provedl upgrade primo na miste bezpoplatne. Takze ja jsem se supportem vice nez spokojeny, tedka ve stroji je AFAIK 3 cerny toner, barevne nahradni mi lezi nekde v krabici, stale to ukazuje 10% zustatku pro jednotlive barvy.
, pro mně už evidentně připravují lano... :)
s upgrade fw jsme neměli nikdy problém, vždy stačila win utilitka od OkiNo ja na aktualizace kaslal az do doby nez jsem zacal resit ten Google Cloud Print takze to bylo pres mnoho a mnoho verzi...
500 papírů na osobu, místní tě za ten ohromný tisk ukamenujíTak neco si prijdou vytisknout i clenove rodiny, ale at si to mistni vyrikaji s FDA, ta chce vsechy IQ, OQ a PQ vyplnene rucne, podepsane, nascanovane a pak podepsane nekolika digitalnimi podpisy :), pro mně už evidentně připravují lano... :)
Zdaniť vyvoj elektronických náhrad. Nie že by sa urobilo nejaké jednotné rozhranie ale pre každú vec samostatná aplikácia. To nie je čas a energia ?
Tiež je neekologicke vytvárať ekologicke náhrady.
Pretože nie je možné na dobrej úrovni zabezpečiť nemennosť informácie.
Těším se na blog 
Stejnou špatnou zkušenost s Canon jsme měli ve firmě. S příchodem nových oper. systémů Canon ji nepodporoval. Kdyby šlo o tiskárničku na doma, neřeknu, ale nepodporovat tiskárny za 70 tisíc a dražší, není pěkné. Proto ve firmě od Canonu již tiskárny nekupovali.
Mám pocit že zrovna OKI před lety "hezky" obhajovala počítadlo stránek u toneru - prý nechtějí aby z tiskárny lezly výtisky v horší než perfektní kvalitě a tak radši tisk natvrdo odstaví i když v zásobníku je ještě toner na stovky stránek.
Právě že OKI se dušovala tím, že nechce aby si někdo světlejší tisk (nedokonalost) spojil s jakoukoli jejich tiskárnou.
Některý tiskárny co jsem slyšel mají u zásobníku toneru okýnko a zkouší ho prosvítit skrz, někde jsem to v minulosti i zahlídnul. Jinak doma mám Samsung SCX-4500 a ta taky nepočítá, dokonce na repasovanej 2k toner jednu vyjela přes 3k stránek než to začalo blednout.
A kolik lidí si flashku šifruje...?