Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Optimalizace, které umí dnešní kompilátory, jsou občas k neuvěření. Stále častěji se setkávám s případy, kdy mi právě optimalizace pořádně lezou na nervy. Pak o tom zpravidla napíšu vzteklý blogpost. Následující triviální příklad mi připadá celkem zajímavý. Někdo se mi vysměje, že se tak samozřejmé záležitosti divím. Pro někoho to naopak bude přínosné varování.
V UNIXu existuje hned několik utilit, které umí na požádání vytvořit velký soubor. Hodí se například v situaci, kdy uživatel potřebuje soubor pro loopback zařízení. Já jsem si jen tak ze cviku takovou utilitu napsal a pak jsem trochu experimentoval.
Někteří z vás si možná ještě vzpomenou na reklamu na Windows Vista, kterou Česká televize odvysílala v hlavním zpravodajství 30. ledna 2007. I zde se o tom blogovalo a diskutovalo. Ač je to k nevíře, dnes dala Česká televize poplatníkům koncesionářských poplatků další ránu do tváře.
Poněkud podivný nadpis obsah tohoto blogpostu příliš nevysvětluje. Věřte tomu nebo ne, řeč bude o antialiasingu.
Midnight Commander byl kdysi v ArchLinuxu předmětem bouřlivých debat. Vývojáři tohoto software totiž od začátku považovali byte a znak za totéž. Pohled na terminál v režimu UTF-8 pak byl poněkud smutný. Ještě smutnějším faktem však zůstává, že tento problém nebyl v ArchLinuxu dodnes vyřešen.
Před dvěma dny jsem si na svém serveru rozchodil jabberd2. Funguje pěkně, konfigurace je poměrně snadná a dokumentace kvalitní. Ale pokud jde o klienty, byl jsem trpce zklamán...
Nedávno jsem přesunul svou webovou stránku na nový server. Pečlivě jsem ho nakonfiguroval a teď má takový výkon, že se z toho dělají boule na síťovém kabelu, a paralelně čtené disky div neutrhnou sběrnici. Je tu ale jeden detail, který mi kazí radost...
No fakt, nekecám! Sám jsem to zrovna teď zažil. Používám ho všude možně, ale teprve teď jsem zjistil, jak dopadne oddíl, na kterém došlo volné místo.
Pro většinu problémů s počítačem se většinou dřív nebo později najde rozumné vysvětlení. Já jsem ale nedávno narazil na problém, jehož přesnou příčinu se se mi dodnes vypátrat nepodařilo.
Po přečtení zajímavého hodnocení mobilů mi bleskla hlavou jediná myšlenka: Takové starosti bych chtěl mít! Nerad bych, aby tento blogpost vyzněl jako filipika proti mobilům. Jde spíš o několik obecných postřehů o nich, které mě během posledních let napadly. Původně jsem je nechtěl nikde publikovat, ale nakonec jsem se k tomu odhodlal. Zdá se mi totiž, že nadužívání mobilů v poslední době přesahuje všechny rozumné meze.
Tímto reaguji na tento zajímavý blogpost. V diskusi zaznělo, že by bylo dobré udělat benchmark. Jenže kdo by ho měl udělat? Tak jsem se nakonec rozhodl, že to zkusím. Myslím si, že následující údaje stojí za přečtení a zamyšlení.
Toto je můj pokus o shrnutí rozdílů mezi Javou a C++, který je především reakcí na tento dotaz v poradně. Žádný z jazyků nehodnotím a setkávám se s oběma přibližně stejně často. Proto jsem se pokusil shrnout několik základních rozdílů, na které jsem si vzpomněl. Samozřejmě bude rozdílů ještě mnohem víc, což mi jistě případní čtenáři připomenou v diskusi.
Kdysi dávno jsem četl článek o PC-BSD. Po úspěšném a zajímavém odzkoušení několika LiveCD v předchozích měsících a letech - abych „viděl“, jak „vypadají“ jiné UNIXy než Linux - jsem se rozhodl, že zkusím i tuto distribuci.
Každý z nás má jistě jinou historku o tom, jak se setkal s UNIXem. Pro někoho byl Linux první UNIXovou zkušeností. Někdo se o něm dočetl, někdo k němu přišel čirou náhodou. Jsou mezi náme šťastlivci nepoznamenaní světem MS Windows a pak je tu většina těch, kteří jím prošli. Já jsem s MS Windows strávil celých 10 let. Nemůžu říct, že dobrovolně. Nemůžu říct, že bych si stěžoval. Prostě to tak bylo. A tady je můj příběh o setkání s UNIXem.
Poslední dobou se zde na ABCLinuxu objevil druhý díl velmi zdařilého seriálu o balíčkovém systému ArchLinuxu. Přestože používám téměř výhradně ArchLinux, mám k jeho balíčkovému systému hned několik vážných výhrad. Také zde nastíním některé možnosti řešení těchto problémů, ač ne vždy realizovatelné.
Rád bych tímto příspěvkem reagoval na diskusi pod anketou o ovládání textových editorů, kde velká spousta lidí vychvalovala jeden jediný - a zrovna ten, který silně nesnáším - VIM.