Proč neinstalovat gentoo

20.5.2010 17:23 | Přečteno: 3423× |

Protože se nám zase začínají množit zoufalci koketující s Gentoo, rozhodl jsem prokázat svojí oblíbené metadistribuci službu. Pokusím se vás odradit.

A nebudu ztrácet čas stýskáním si nad pomalou kompilací, to je příliš známý a snadný terč. Mnohem zajímavější a zábavnější bude rozstřílet některé mýtické "výhody" Gentoo. Začněmež hned tou nejmýtičtější ze všech.

Optimalizace na procesor

Kompilací na míru instrukční sadě jednoho typu procesoru lze sice získat nezanedbatelný výkon navíc, ale aplikace které z toho nejvíc těží - kódování videa, hry, drcení čísel etc. - mají vlastní způsoby jak toho využít. Logicky, musí mít. Kdyby se mikročipové firmy spoléhaly jen na Gentoo, přišly by už dávno na buben. Takže nejlepší s čím můžete počítat je optimalizace aplikací které to nijak zvlášť nepotřebují a výkonový zisk je malý - typicky kolem 3-5%. To je to příjemný bonus, ale urcitě ne důvod proč měnit distribuci, když téhož jde dosáhnout nasypaním pár korun do gigahertzů.

Více místa na disku

Pomocí USE flagů jde sice pořádně prořezat strom závislostí a zbavit se spousty nepotřebných balíků, to je ale více než vyrovnáno objemem samotné portage. Strom ebuildů má řádově stovky MB, a archivy zdrojáků s radostí zaberou gigabajty, když je nebudete hlídat. (Zdrojáky se samozřejmě mohou po kompilaci smazat, ale protože změna USE nějakého flagu si může vynutit rekompilaci, je lepší držet si je aspoň po nějaky čas v zásobě.)

Binární balíky

Zapomeňte na binární balíky. Existují, ale se svými protějšky v binárních distribucích nemají společného nic než název. Rozdíl je ve filozofii - binární distra jsou z principu věci ve všech instalacích maximalně shodná, takže balíček vznikne prostě tak, že se zabalí na daném distru - je univerzální. Gentoo stroje jsou naopak "každý pes jiná ves", nelze zaručit že knihovny proti kterým je program slinkován budou všude zkompilované se stejnými volbami. Nebo že vůbec budou. Je to jako tahat balíky z klobouka do mindráka. Oba sice používají balíčkovací systém rpm, přesto nejsou binárně shodné a adoptované balíky nemusí správně fungovat. Binární balíky proto na Gentoo slouží spíše jako záloha při upgradu (tedy kompilaci) nové verze, nebo k ušetření si kompilace na identických strojích. Binární balíky na instalačním CD mohou poskytnout základní prostředí do doby než si zkompilujete vlastní, ale jen za cenu toho že jsou velmi "maximalistické". Rozhodně nejsou určené k vážnému a dlouhodobmému užití. Zkrátka a dobře - nutnost všechno kompilovat není "chyba" ale "vlastnost". Binární balíky jsou někdy užitečné a někdy ne. A Gentoo je stavěné pro ten druhý případ.

Grafický instalátor

Existence grafického instalačního programu je největším omylem v historii Gentoo. Instalační příručka je velmi dobře napsaná, nejen jako průvodce instalací, ale i jako jemný úvod do fungování některých důležitých částí systému - rozdělení disku, zavaděče, syslogu, apod. Pokud těmhle věcem nechcete rozumět, pak nechcete Gentoo. Grafický instalátor jen ze systému, který nezvládnete nainstalovat udělá systém který neumíte používat. Navíc pro zkušenější není příručka ani tak exaktní návod, jako spíš připomínka kroků které je možné přizpůsobit situaci. Nejviditelnějším příkladem je možnost instalace bez bootovaní CD, přímo z existujícího distra. Grafický instalátor tuto volnost omezuje.

Vyladěné pracovní prostředí

Jedním z atributů moderních distribucí je snaha o integraci desktopu. Třeba v KDE to obvykle zahrnuje úpravy struktury Kmenu, přidávání modulů do ovládacího centra, nahrazení součástí kdeadmin vlastními variantami a podobné úpravy. Cílem je učinit z haldy nezávislých programů logicky provázaný a hladce spolupracující "systém". Gentoo v tomto ohledu žádný systém není, naopak se striktně drží upstreamu. Portage se stará jen o kompilaci, patchují se spíše extrémní případy (bezpečnostní díry, chyby bránící kompilaci). Prostě portage jsou "rolling updates" v nejčistší podobě, takže jestli to co hledáte je "přednastavený" systém, pak gentoo zase není dobrá volba.

Snadná správa

Při zběžném pohledu se portage nezdá o nic složitější než balíčkovací systémy založené na rpm nebo apt - v řadě ohledů dokonce jednodušší. Nenechte se tím zmást. Jestli hledáte jen systém o který se budete muset co nejjednoduššeji a co nejméně starat, pak Gentoo je jedna z prvních voleb - na opačném konci žebříčku. Jednoduchost portage je daná právě tím, že spoustu věcí neřeší a nechává je na člověku. Všechny služby se instalují vypnuté, nehlídají se zpětné závislosti, nejsou automatické aktualizace. Balíčkovací systém není tichý pracant, ale naopak neustále otravuje s podivnými hláškami, varováními a dotazy.

Méně chyb

Odbourávání nepotřebných závislostí pomocí USE sice zmenšuje prostor pro chyby, zároveň však do toho prostoru přináší variabilitu která přináší vlastní škálu možných problémů. Samotné řešení bývá právě díky této flexibilitě jednoduché, ale zjistit proč má potíže specifická (a dost možná světově unikátní) kombinace verzí a kompilačních parametrů - to může být zapeklitý oříšek. Binární distribuce jsou díky svojí "do kamene tesané" povaze v mnohem lepší pozici při řešení chyb. Distribuce tvoří celek a jako celek ji lze ladit a testovat. Oproti tomu jakékoliv testování Gentoo je z principu střelba na pohyblivý cíl - vyzkoušet všechny kombinace USE flagů prostě není v lidských silách. A filozofie rolling-updates k tomu přidává ještě další úroveň složitosti. I když správci ebuildů vyvíjejí heroické úsilí aby věci fungovaly co nejlépe, mohou sotva líznout povrch. Pokud nemáte kladný vztah k nástrojům jako je ldd a strace, bude vás z Gentoo jen bolet hlava. Pokud jste líní googlit, ani ho nenainstalujete.

Bezpečnost

Je pravda, že gentoo umožňuje sestavit jednodušší a přehlednější systém, který poskytuje útočníkovi mnohem menší "okno". To ale neznamená, že je Gentoo apriori bezpečnější. Udržovat ho vyžaduje více času a péče než nějaká obdoba "apt-get upgrade" a výsledek nemusí být nutně lepší. Binární distra jsou sice studnice balastu, ale mohou si dovolit ten balast dobře hlídat. Zbytečné balíky sice přinášejí zbytečné záplatování, na to ale stačí nějaký automatizovaný nástroj. Gentoo neposkytuje žádnou extra bezpečnost, pouze větší volnost při jejím vytváření.

Poznámka na konec

Autor je skalní gentooista (neboli "kentusák") už sedm let (cákryš to to letí). A neměnil by ani za zlatý prase. No, možná kdyby bylo z poctivýho nešizenýho zlata, nechal bych se ukecat do Archa Když bude zájem, možná sepsuju pro změnu něco málo o tom, proč je Gentoo nejlepší systém ve sluneční soustavě a okolí.        

Komentáře

[Darth Phantom]

No Gentoo je podle mě hlavně pro skalní hračičky. Samotná kompilace není sama o sobě zas až tak špatný nápad, ale ta časová náročnost je hrůza a výkonnostní nárůst je zanedbatelný. Ovlivnit závislosti a systém pomocí USE flagů taky není špatné, ale kdo se v tom má po čase vyznat a orintovat se v tom. Navíc portage napsaný v pythonu je tragicky pomalý. Někde jsem četl už před drahnou dobou, že existuje i nějaký paladin nebo paludis, který by měl být rychlejší, ale nevím, jestli se to ujalo.

[mirec]

Volá sa to paludis, úspešne používam. Rýchlejšie než portage to nie je, portage počíta závislosti tak 1:30s (síce keď portage vymažem cache tak výpočet závislosti trvá 3h) a paludis 1:40s. Je ale fakt, že portage má po každom update rozbitú cache a po update je to neskutočne pomalé (veľa overlayov, proste hrúza).

[Paolo Vigoroso-Linux]

Je to paludis a je napísaný v C, takže je rýchlejší než portage...

[pavlix]

Sorry za reakci po dalším roce, ale to, že je něco napsané v C automaticky neimlikuje, že je to znatelně rychlejší než druhá věc napsaná v Pythonu. Je potřeba srovnávat realitu, nikoliv domněnky.

[Jary]

Hehe. Autor je zjevně děvka prodejná!

[Michal Fecko]

Preco? Lebo Arch & Debian!

[rADOn]

Na debian bych nesahl ani klackem. Na bordel bych si snad zvyknul, na binarni idiosynkrazie uz hur, ale z pomysleni na apt mi naskakuji pupinky. Byly doby kdy jsem si myslel ze nevyhody jsou vyvazeny vyhodami, ale Arch me presvedcil ze to jde udelat podstatne lepe.

[Michal Fecko]

Hehe, musim sa smiat :D

[Tapan]

Lépe bych to nenapsal Gentoo bylo fajn hračka, člověka toho hodně naučí, může to být to pravé distro pro nějaké specifické použití, ale není a nikdy nebylo pro masy. A teď už ani pro mne - není čas. Zaplať pánbůh za Arch

[Jezekus]

Hezky napsáno
Ale pokud je chuť i člověk (negentooista) je schopen dát v rozumném čase jednoduchý desktop do hromady.
Za svoji dobu koketování s OS jsem jich pár zkusil a ty *nixové se mi líbily mnohem víc.
Když z nich vyberu linuxová distra tak začal jsem na Fedoře a to na "serveru", to nějak fungovalo tak jsem na stary notebook zkusil postavit Gentoo. Začátky byl krušné, ale proti Fedoře/Win XP na steném HW to lítalo neskutečně a já si Gentoo oblíbil.
Bohužel nemám tolik času hrát si se svým OS kolik bych chtěl a tak Fedora na desktop a ntb (hlavně tam) je pro mne užitečnější.
Loni o prázdninách jsem stavěl starší PC na chalupu pro babi a na 1.7GHz Celera a 256MB RAM mne nenapadlo nic zvrhlejšího než Gentoo
Jede pořád bez jediného zaškobrtnutí (přidal jsem na 1GB RAM po instalaci hlavne kvuli FF) a je to překvapivě rychlé.
Zato s Debianem nejsem kamarád vůbec a Arch si se mnou taky moc nepovídá

[blabla]

Sohlasím pouze s první bodem. Optimalizace na procesor pravděpodobně moc výkonu nepřináší. Ostatní jsou postavené na hlavu. Portge tree že zabírá místo na disku? Pár set megabajtů v časech terabajtových disků je je maličkost. A navíc to jsou textové data a text se velmi dobře komprimuje. tj použití komprimovaného filesystému problém řeší. Neexistence binárních balíků? Ale kdeže, Gentoo je source based distro a přesto pro velké projetky typu OpenOffice.org, Firefox apod. náročné na délku kompilace binární balíky existují. Ne každý má trpělivost čekat na Oppen Office 3 dny (mě se to netýká, na čtyřjaderném cpu trvá kompilace necelé 2 hodiny). Navíc si můžeš vytvořit binární balíčky sám pouítím jedinhého parametru pro případ pozdější reinstalace celého systému. Proč ti vadí grafický instalátor? Existuje, nic s tím nenaděláš. Sice jsem ho neviděl, ale budiž. Někomu se může hodit. A jak omezuje možnost instalace z běžícího systému, to nechápu. Snadná správa Gentoo je prostě fakt. Pro mě je rozhodně složitější zkoumat , které služby můžu bezpečně vypnout bez dopadu na systém než jednoduše zapnout to, co potřebuji. A ořezáním závislostí USE flagy těch služeb je potřeba mnohem méně. Uživatelé Gentoo chtějí flexibilní systém a balíčkovací systém to respektuje.A jde to vypnout (--quiet). Automatické aktualizace mají taky svá úskalí, uživatelé MS Windows by mohli vyprávět (první věc, co jsem po instalaci Widlí vypínal). Vzladěné pracovní prostředí: ehm mě skutečně nezajímá, co považuje maintainer za vhodné defaultní nastavení, ale upstream. A porovnávat filozofii KDE (saje) s Portage je jak míchat jabka se zeleninou. Méně PROJEVUJICICH se chyb vyplývá ořezáním USE flagů. Rolling updates jsou super a chyby neřeším. Používám prostě poslední fungující verzi. ldd a strace, co to je? Maže se to na chleba? a o jakém testování gentoo mluvíš. Testují se snad jen jednotlivé balíky. Naco celé distro? Mohl bych pokračovat, ale nechce se mi a sleduji hokej.

[rADOn]

• RTFA. Nepsal jsem o tom kolik zabírá portage, upozorňoval jsem případné nadšence že je to víc, než ušetří prořezáním závislostí. Ale když už jsi do toho kopnul - problém portage není velikost dat, ale fragmentace těch dat na tisíce maličkých souborů. Diego to dokonce měřil.
• -bin balíky nejsou to co si myslíš. To jsou balíky které binárně dodává upstream a je důvod je mít. Například mozilla brání nazývat firefox cokoliv jiného než jejich vlastní kompilát (ano vím že to jde vynutit useflagem, ale to je v podstatě "nelegální" . Binární balíky v gentoo je něco úplně jiného a platí pro ně to, co jsem napsal - jsou užitečné úplně jinak .rpm a .deb.
• Grafický instalátor mi nevadí, vadí mi situace kdy si nějaký nadšenec si něco nakliká netuše do čeho se pouští, týden strávi kompilací, další týden dělá ramena jak má teď všechno --march rychlý a pak se zákonitě nasere, vrátí se k blbuntu a zbytek života bude na gentoo házet špínu. Konzolová instalace má tu krásnou vlastnost, že tyhle lidi buď dostatečně vyděsí, nebo jim dá nějaký počáteční znalosti na kterých se dá stavět. Protože klikátko je nemusí vyděsit dostatečně, děsím je tady já…
• Snadná správa čehokoliv je věc vkusu a zvyku. RTFA, nepsal jsem o tom jestli je správa gentoo lepší nebo horší, pouze jsem upozorňoval, že jednoduchost emerge není tak jednoduchá, protože některý věci vůbec neumí.
• Automatické aktualizace ve wydlích tolik neznám, v době kdy se objevily už jsem používal Gentoo Ale i když je nemám rád, ne neznamená to že nejsou použitelným řešením pro počítačově méně gramotné lidi.
• ditto pracovní prostředí - já si svoje KDEčka taky rozhrabu k nepoznání, ale znám nemálo lidí kteří na takové voloviny nemají čas ani chuť. Určitě budou spokojenější s předžvýkaným a předtráveným blbuntu. RTFA again, nepsal jsem jestli je to dobře nebo špatně, pouze jsem upozorňoval lidi kteří čekají blbuntismus že budou čekat marně.
• Gentoo má QA tým a testuje se i jinak. Až proděláš nějaký ten problémový upgrade gcc, zlib neápadně rozbije půl systému a pdobné humorné situace, pochopíš. Byl bych mnohem radši kdybys navždy žil v blažené nevědomosti

[mimi.vx]

nastesti graficky instalator je uz opusten .....

[Dadam]

• Grafický instalátor mi nevadí, vadí mi situace kdy si nějaký nadšenec si něco nakliká netuše do čeho se pouští, týden strávi kompilací, další týden dělá ramena jak má teď všechno --march rychlý a pak se zákonitě nasere, vrátí se k blbuntu a zbytek života bude na gentoo házet špínu.

Záleží na typu zoufalce. Já Gentoo zkusil - nainstaloval (terminál+handbook), rozchodil, zjistil že na to nemám a vím o tom prd, ani jestli jsem ho nainstaloval správně, tak se zase na čas vrátil k ubuntu. Teď (celkem) spokojeně provozuji Arch.

[Grunt]

Gentoo je parádní distribuce až ve chvíli kdy člověk zjistí, že ho opravdu potřebuje.

[Non_E]

Přesně tak jsem se ke gentoo také dostal. Nebavilo mě už na fedoře3 ručně při každém update překompilovávat dokola jádro, ati ovladače, firefox a mplayer se svými vlastními volbami (a možná něco dalšího, už je to doba).

Délka kompilace není problém, pořídil jsem si čtyřjádro a dost ram (dnes už asi běžný standard) na kompilaci většiny balíku v tmpfs. Navíc můžu kompilovat přes noc (nice ionice -n 6 paludis -i installed-packages && poweroff). Na druhou stranu na notebook jsem dal opensuse. Se svými 1.3GHz bych toho moc neukompiloval, kompilace na hlavním stroji mě neláká (složitější údržba, problém s updaty mimo domov). Navíc si můžu vychutnávat povedené snahy o integraci vzhledu programů (kde4 dialogy ve firefoxu aj., vyladěný vzhled) a nemusím hnout ani prstem. A nakonec to chce prostě jeden "stable" počítač, odkud můžu opravovat vzdáleně chyby nebo dokončovat práci, kdybych si hlavní stroj poslal do kytek (například když místo rm -rf /foo/* napíšu rm -rf /foo/ *).

[mimi.vx]

gentoo je prace na zacatku ... pak se stava prakticky bezudrzbovym systemem

[Marián Kyral]

Až na takové drobnosti, jako je nefunkční myš a klávesnice po upgradu xorg a hledání na netu, jak se sakra ten hal vlastně konfiguruje. No a pár měsíců na to už je hal v tahu a musíš totéž hledat pro udev. Ale tentokrát už to bylo trochu jednodušší

A nedávno jsem třeba řešil problémy s libpng. Pustil jsem lafilefixer a pak jsem musel překompilovat skoro půlku systému.

[CEST]

To je presny. Nastesti jsem to v praci pri nastupu HALu nejak vyresil bez HALu, pak kdyz prisla nova verze Xorg, tak to HAL nepouzivalo a prestala mi klavesnice taky fungovat, ale to se taky nastesti podarilo vyresit. Akorat ted jedu bez ati-drivers pouze s Xorg ati driverem a obraz (2D) je dost pomalej.

[kotyz]

jo, libjpeg, libpng a x.org to bylo v archu taky (a rek bych ze i v jinejch distrech na to narazeli). ale takovy problemy s tim zase nebyly. teda s tim x to bylo celkem v klidu, na hal sem nemusel sahnout, slo to i bez nej, jenom se to muselo v konfiguraku zduraznit. no kvuli tomu libjpeg a libpng mi prestala fungovat pulka programu, ale stacilo si vedle novy nainstalovat i starou verzi a fachali zase vsechny, stary i novy. (libjpeg mam tusim uz tri verze - 62, 7 a 8). kdyz si to clovek ohlida, tak to nema takovy brutalni nasledky ...

[alblaho]

Musím říct, že je to opravdu výborně napsané. S obsahem souhlasím ale taky se mi hrozně líbil ten styl, jazyk. Opravdu na úrovni. Dík.

[RoboShim]

Jojo, napsany je to fakt skvele.

Pri cteni prvnich paru vet jsem chtel nastvane reagovat a oponovat, ale pak jsem to docetl cely a musim priznat, ze to je pravda.

Mam Gentoo doma a v praci. V praci je to docela v pohode, na tom PC delam kazdej den, takze se da system udrzovat, ikdyz jsem uz z denniho updatovaciho cyklu presel na nahodny (kdy mam zrovna chut a cas).

Doma mam bohuzel Gentoo v rozjebanym/nefunkcnim stavu. Aktualizovany uz nebylo par mesicu. Misto toho mam Debian Stable a kdyz se nahodou k pocitaci dostanu a mam cas, tak se snazim v gentoo aspon zupdatovat balicky. Pak bude jeste nutny rozchodit zase Xka a pridat novejsi jadro.

Nicmene na Gentoo se mi libi rolling-updates a moznost si nainstalovat nejnovejsi verzi, ikdyz je unstable. Zda se mi taky jednodussi vytvorit si ebuild pro nejaky novy program nebo jenom pridat nejaky patch, nez treba v Debianu.

Na druhou stranu v debianu se dobre delaji hracky jako NFS boot nebo Debian v RAM, protoze je proste dobre pripravenej system pro vytvareni initrd a spousteci skripty. Zda tohle ma i Gentoo nevim, ale rozhodne je rychlejsi pripravit minimalistickej Debian system (mam ted ramdisk debian tusim kolem 300MB) s jadrem a initrd a par malyma skriptikama, ktery to z ty RAM spusti, nez to vsechno kompilovat v gentoo (asi by to taky slo, ale byla by s tim urcite vetsi prace a spotrbovalo by to vic casu).

[mirec]

Je vidieť, že to písal skutočný užívateľ Gentoo. Sám by som to nenapísal lepšie.

K množstvu miesta na disku, ktoré zaberá portage som to poriešil pomocou squashfs. Zaberá to málo miesta a čo je pre mňa dôležité minimalizuje to zdĺhavé čítanie z disku pri riešení závislostí.

[Semo]

Mam Portage v 730MB loopback file (v nom reiserfs) a /var/cache/edb v 210MB dalsom (rovnaky fs). A na veci ako sync a emerge world mam aliasy, ktorymi najprv nacitam loopback do systemovej cache a az potom spustam synchronizaciu alebo emerge. Dost to rychlostne pomohlo. Tym, ze je to v suvislych filoch, tak sa sekvencne dohromady nacitaju za cca 10s a kedze mam 3GB RAM, tak to v nej nejaky cas vydrzi a dalej sa na disk uz skoro nepristupuje:

alias esync='dd if=/portage.img of=/dev/null && dd if=/portage-cache.img of=/dev/null && eix-sync'
alias eworld='dd if=/portage.img of=/dev/null && dd if=/portage-cache.img of=/dev/null && emerge -auNDtv world --with-bdeps y'

Loopbacky to udrzia fyzicky blizko na disku a aj keby som to najprv nedostaval do cache, tak je to rychlejsie ako nahanat 100 000 mrnavych suborov po celom disku. To, ze cache funguje vidno na opakovanom spustani eworld, kde nacitanie loopbackov trva dohromady uz iba 2s. Subory vo vnutri loopbackov su asi fragmentovane, ale nevadi to, pretoze vdaka dd si to len posklada jadro v pamati a disk moze citat sekvencne a nie stale cvicit hlavickami.

[Freeman]

Existence grafického instalačního programu je největším omylem v historii Gentoo.

Souhlas.

[gentus]

Gentoo je vyborna distribuce. Po zkusenostech s ostatnima bych nemenil!!! (Debian, Arch, mandriva, "winbuntu", slackware, ...) Opravdu neni pro skalni bubuntaky, nebo lidi kteri o vnitrnostech linuxu nic nevedi a nechteji se ani ucit, ale pro ostatni vyborna volba, hlavne diky moznosti poskladat si co chci a jak chci.

Po prvotnim nastavenim neni o nic slozitejsi nez ostatni distra, rekl bych i jednoduzsi(hledat neco v bubuntu na standardnich mistech napr v /etc je marnost nad marnost). Jedu unstable a opravdu clovek obcas narazi na problem, ale jeho oprava je vetsinou diky http://bugs.gentoo.org malickosti.

Kompilace neni nejmensi problem, hardware je dnes tezce naddimenzovan pro potreby windows hracu.

ps.: KDE ani GNOME nejsou dobra pracovni prostredi, ale spise omalovanky. Pro rozumnou praci staci dobre nastavene minimalisticke WM (openbox, awesome, ...),je to mnohem produktivnejsi. (preci jen pouzivam pro praci i zabavu jednotlive aplikace a ne WM)

[Cold]

:)))) vyborny clanek, muzu souhlasit s tim ze Obrovsky omyl je ten Graficky instalator, testoval sem to jednou a ani to nenabootovalo, co se tyce toho vykonu, autor by asi mel na stejnem HW nainstalovat Ubuntu nebo Debian a pak Gentoo a zkusit par testu co se tyce Mysql apod. a pak urcite uvidi neco jineho nez 3-5% :) zbytek mi pripada jako kybl blabolu z nudy, je pravda ze prvotni instalace a prizpusobeni systemu zabere desitky hodin ale dalsi prace a aktualizace je stejna jako u ostatnich distribuci

urcitou vyhodu bych videl v komunite kolem Ubuntu (Debianu) protoze zaplaty atd. jsou hotove podstatne rychleji ale stale se nemuzu zbavit dojmu ze Debian, Ubuntu, Mandriva jsou distribuce ktere vas provedou grafickym instalatorem, hodi primo do Gnome, KDE nebo XFCE bez nutnosti vedet cokoli o linuxu - nejlepsi volba pro lidi prebehle od Windows co si od prvniho nabootovani zacnout rikat Linux Guru ;)