Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Po dlouhé době jsem se vrátil trochu seriózněji k základům administrace Linuxu, nebo spíše k polo-amatérskému používání. Rozhodl jsem se víc zaměřit na Debian GNU/Linux, jelikož jsem si už dřív oblíbil různé deriváty (Mint, Ubuntu, antiX).
Musel jsem řešit jeden problém: starý 32-bitový laptop, Pentium M procesor, s funkční CD+RW mechanikou a s funkčním USB, ale z USB z nějakého důvodu žádná linuxová distribuce nenabootovala.ls
neukazuje dole souhrn podobný DOSovskému dir
.
Tady je velmi malý přehled lepších diskuzních stránek na téma gnu/linux, které jsou poměrně hodně aktivní. Procházel jsem jich celkem asi 10 a některé jsem kvůli nízké aktivitě nebo moc malému počtu kategorií (= menší přehlednosti) rovnou vyřadil. Všechny jsou v angličtině.
Tohle bude jen pár blábolů ohledně porovnávání výhod a nevýhod jízdy vlevo nebo vpravo.
Nechtěl jsem to navrhnout jako zprávičku, jelikož se to podle mě nedotkne Linuxu až tak brzy (2011 / 2012).
A je to tady. Já to tušil. Nový xorg
zároveň s novým jádrem a ovladačem nvidia
, spojený s vědomostí, že HAL skončil a taky že některé nvidia ovladače v novém xorg
nefungují - to vše společně s výpisem pacmanu ve mě budilo divný pocit.
V odpovědích Strany svobodných občanů (které mi mimochodem přijdou jako dost dobré a tato strana má moje sympatie) jsem narazil na odkaz Koordinovaná obrana proti nelegálnímu kopírování knih se zvláštním nadpisem "Tento web vzniknul proto, že nelegální šíření knih překročilo únosnou mez." Dále se píše "...jsou veřejně nabízeny také archivy s beletrií zahrnující tisíce českých knih !!!"
Zajímal by mě veřejný názor na BELETRII. Z mého hlediska je to naprosto nezajímavé téma, čtečku eKnih nemám a neplánuju koupit, kniha je kniha, a za dobrou beletrii dám klidně 250 Kč, jelikož toho za rok stejně moc nepřečtu. Čtení knih z nějakého displeje mi připadá šílené a odpudivé. A to nejen u beletrie - učit se něco z literatury v PDF mi jde znatelně hůř než u tištěné knihy.
Copak si to na nás zase kdo vymyslel? Zašifrované kontejnery obsahující pouze seznam URL? K čemu zašifrované?
Četl někdo tuhle novinku? Článek tady.
Nehledě toho, že jsem to už před pár lety četl a překvapilo mě, že se to teď objevilo jako novinka (možná se to tenkrát teprve vyvíjelo), tak mě zarazil zaprvé nadpis článku "...změní způsob výroby čipů. Budou se moci tisknout". Čipy že by se daly takto tisknout? Přece tištěné spoje (obvody) bez součástek jsou něco úplně jiného než čipy, nemá v tom autor článku trochu zmatek?
A zadruhé: co s takovými obvody, když na nich nic nebude? Pochybuju, že se tam bude dát vytisknout např. kondenzátor nebo tranzistor, bez kterých se snad žádná elektronika neobejde. Připájet to taky nepůjde, papír/plast by shořel.
Pokud se v tom někdo vyzná a má k tomu co říct, dole je místa dost.
Taková skromná poznámka:
K čemu nám jsou zprávy typu "už není verze 1.0.1a, vyšla totiž 1.0.1b a opravuje pár chyb"??
Abych byl už ze začátku stručný - nedopadlo to vůbec dobře.
Nevím jak ostatním, ale trochu mi vadí příspěvky lidí, co se skrývají v takové anonymitě, že se ani neobtěžují registrací na abclinuxu a píšou někdy dost zbytečné komentáře, často i pod úrovní. Proč je to vůbec povoleno? Snad každé druhé fórum povoluje příspěvky jen od registrovaných uživatelů, tak proč ne tady?
Jen tak v rychlosti jedna vec, ktera me vcera v praci dost zarazila. Nekolik lidi (vcetne me) si zaklada penzijni fond.