Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Pozor, deprese - kdo jste náchylní ke změně nálady, raději to nečtěte (ale vy mě máte už stejně blokovaného ) Vy odvážní, kteří to čtete, prosím, berte to s jistou, raději větší, rezervou (ale to vy stejně děláte, že?)
Dnes jsem zkonstatoval, že začínám mít z KDE 4.x docela depresi. V práci zkouším KDE 4.0, doma mám KDE 4.1 (oboje na openSUSE, ale moc nevěřím, že by to byl tak velký rozdíl - znám naše KDE lidi a soudím, že to spíš vylepšují, než aby kazili). Ani jedno se nedá kloudně používat.
Ano, trochu se to používat dá, ale právě jen trochu. Na pohled je to opravdu krása - tady se vývojáři vyšvihli a KDE 4.1 je ještě o pěkný kus úžasnější než čtyřnulka - ale je to na mé mašině pomalé (přitom to není tak slabý stroj - čtyřjádrový Phenom se 4 GB paměti, stál jisté peníze a mnohem víc nervů, než mi to začalo jakžtakž fungovat), neohrabané, ale především tam jsou bugy, které se táhnou od 4.0 ke 4.1.
Příkladem budiž náhodné pozadí ikonek v systrayi - bug #158094, už se to tu řešilo - a fakt, že nejde přesouvat widgety na panelu (bug #154119) - v souvislosti s tímto bugem jsem dostal dokonce vynadáno, neboť a) je to plánováno do KDE 4.2 (!!), b) distribuce na to udělají patch, c) ať držíme hubu a nepřekážíme vývojářům v práci. Asi jsem si o to koledoval, protože jsem prudil, ale... ksakru, kde se vzal ten přístup, že oni vědí nejlépe, jak to má vypadat, tak ať si zvykám a držím kušnu? Měl jsem dojem, že tohle uvažování je výsada týmu kolem GNOME Desktop je tu přece pro nás, pro uživatele, a ne naopak - kam se poděla všechna ta konfigurovatelnost, ta svoboda, která byla v KDE trojce všude kolem?
Tohle myšlení bohužel cítím i v dalších věcech v KDE 4.0 - všimli jste si, že tam sice jsou úžasné skiny, ale změnit barvu panelu na jinou člověk nemůže? Jde jen měnit předpřipravené skiny - působivé, třpytivé, ale kdybych chtěl něco svého, mám docela smůlu (no, nemám, protože něco z C++ znám a jsem dost obsesivní na to, abych se do toho dal, ale co normální uživatel?)
Celková pomalost a neohrabanost celé té věci je mi taky divná. Původně jsem soudil, že prostě všechno optimalizují na akcelerovaný desktop - tím jsem si vysvětloval i některé chyby ve vykreslování - ale jak se zdá, není to tak jednoduché. Dnes ráno jsem ze zoufalství nahodil Xfce. Nejen, že fungovalo velmi dobře, ale jen tak z plezíru jsem zapnul kompozitor - a hle, průhledné rámečky oken, stíny, okna přesunující se i s vykreslováním obsahu! (Speciálně přesouvání oken je u mne v KDE 4 pomalé dokonce i tehdy, když vypnu zobrazování obsahu a kreslí se jen rámeček!) Nerozumím.
Když se nad tím zamyslím, tak ty technické věci jsou podružné. Chyby jsou a budou, chyby "ležáky" se vyskytují ve všech projektech (sám jich pár mám). Co mi ale hlavně vadí, je ten přístup - přijde mi, že v týmech KDE se šíří jakási arogance, která tam předtím nebyla (Pozor - teď mluvím o upstreamu, ne o kamarádech ze SuSE - ti jsou v pohodě).
Pozn.: Při tom experimentování s Xfce jsem zjistil, že různé programy čtou nastavení fontů nejméně na dvou různých místech - v adresáři $HOME/fonts.conf a v databázi Xrm. Tím se vysvětlilo, proč mi například Firefox kreslí fonty v KDE dobře a v Xfce hnusně - je třeba zapsat nastavení na obě místa. Za tohle by někdo zasloužil. Ale aspoň trochu jsem se pomstil - zdokumentoval jsem to.
Tiskni Sdílej:
Vlastně, nějakou dobu byl nepoužitelně pomalý dolphin, ale to už je v pohodě.Jj, člověk je tvor přizpůsobivý, zvykne si na leccos
Pozor, deprese - kdo jste náchylní ke změně nálady, raději to nečtěte (ale vy mě máte už stejně blokovaného )Takže blokuješ sebe sama?
Že KDE4 není pro mne, to ještě chápu, ale spíš se mi zdá, že bývalo pro lidi jako já a teď už je cílené na ryze imaginární uživatele, které blýskavé rozhraní nepřesvědčí ("něco" jim tam vždycky bude chybět).no, já mám spíš pocit, že je cílené na vývojáře, kterým je jedno, že něco zrovna nefunguje, hlavně že to jejich svn a gcc pořád chřoupe nový kód, a kteří chtějí a dělají si pro sebe kopii Macu já tu novou módu fakt nedovedu pochopit, ze začátku bylo KDE skvělý unixový desktop, ale už před několika lety se to začlo zvrtávat, pro mě první viditelný průser je tento, a pak to pokračovalo dál a dál, nejmarkantnějším dnešním příkladem budiž SystemSettings vs kcontrol (tady se mnou asi Ubuntisti nebudou souhlasit, ale co do stylu ovládání je to snad jasné ) nerozumím, proč si ti lidé prostě nepořídí Mac, proč z něj musí kopírovat styl a prznit tak tradiční unixovský přístup; kdybych chtěl mít systém jako na Macu, tak si ho koupím, nevidím důvod, proč by pro mě někdo měl ohýbat KDE tak, aby se mu blížilo jenže co naplat, KDE aplikace jsou v současnosti snad nejpokročilejší co do vybavenosti funkcemi a integrace, takže těžko odejít někam jinam (navíc ovládání Gnome fakt nedávám ...)
Všechny vývojáře fluxboxů, openboxů a fvwm bychom měli natlačit pod hrozbou přechodu na Windows do jednoho projektu a vytvořit "wm" - dokonalý, superrychlý window manager.To bych nedělal, každý z těch window managerů má trochu jinou filozofii a vyhovuje trochu jiné skupině uživatelů. Rád jsem používal Fluxbox, ale do openboxu nebo FVWM bych nejspíš nikdy nešel. Prostě Fluxbox je Fluxbox a s těmi dalšími ať si hrají jiní. Zachovejme si "wmdiverzitu"
Nehledě na to, že třeba flufbox bych nebral jako zrovna rychlejší :-/. Možná tak ve spouštění.Znáš oroborus? Na tom teď ulítávám já. Jediné, co mi chybí, je "chytré" pokládaní nových oken (terminálů).