abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×

dnes 06:00 | Zajímavý článek

USA Network vysílá již třetí sérii seriálu Mr. Robot (Wikipedie, ČSFD.cz). Ryan Kazanciyan, technický konzultant seriálu, se na Medium v sérii článků Mr. Robot Disassembled věnuje jednotlivým dílům a popisuje použité nástroje a postupy.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 23:55 | IT novinky

Společnost StartCom oficiálně oznámila, že jako certifikační autorita končí. Od 1. ledna 2018 přestane vydávat nové certifikáty a následující 2 roky bude poskytovat OCSP a CRL. Počátkem roku 2020 budou všechny platné certifikáty zneplatněny.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
včera 22:00 | IT novinky

Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny, překonala hranici 8 000 dolarů [reddit].

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 21:55 | Zajímavý software

Byla vydána verze 10.0 linuxové distribuce Raspberry Digital Signage. Jedná se o distribuci pro jednodeskové počítače Raspberry Pi určenou k prezentačním účelům (veletrhy, prodejny, ...). Po naběhnutí systému je spuštěn webový prohlížeč v režimu celé obrazovky a vybraná prezentace. Nejnovější Raspberry Digital Signage vychází z distribuce Raspbian Stretch.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 13:33 | Zajímavý software

Společnost Google na svém blogu věnovaném open source představila container-diff, nástroj pro analýzu a porovnávání Docker kontejnerů. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 08:00 | Komunita

Flatpak Workshop proběhne ve středu 29. listopadu od 10:00 v Brně. V dopolední přednáškové části se účastníci seznámí s Flatpakem, se specifiky pro aplikace napsané v Qt a GTK+, portály, které integrují aplikace do systému, a na závěr, jak dostat aplikaci do Flathubu, což je momentálně největší centralizovaný repozitář Flatpaků. V odpolední části si pak mohou za pomoci lektorů zkusit nějakou aplikaci zabalit pro Flatpak. Workshop je určen pro 20 účastníků. Nutná je registrace.

Ladislav Hagara | Komentářů: 5
včera 07:00 | Zajímavý článek

Software Freedom Law Center a Software Freedom Conservancy jsou organizace zaměřené na podporu svobodných/open-source projektů: SFLC poskytuje právní konzultace, SFC mj. také zázemí. SFC upozornila, že ze strany SFLC vůči ní proběhly právní kroky směřující k odebrání obchodní známky. SFLC v reakci tvrdí, že se jedná o logický krok, protože obchodní známky jsou si podobné, a SFC dlouhodobě nekooperuje. Brian Lunduke situaci shrnuje včetně ohlasů Neila McGoverna a Matthewa Garretta. Podle nich je Eben Moglen ze SFLC v konfliktu se zájmy komunity.

Fluttershy, yay! | Komentářů: 2
včera 06:00 | Komunita

MariaDB Foundation, nadace stojící za vývojem open source relační databáze MariaDB, oznámila, že Microsoft se stal jejím členem a platinovým sponzorem. Cílem Microsoftu je optimalizace MariaDB pro cloudovou platformu Microsoft Azure.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
16.11. 23:44 | IT novinky

Společnosti Dell a Canonical společně představily 5 nových počítačů Dell Precision s předinstalovaným Ubuntu. Jedná se o 4 notebooky a 1 all-in-one počítač. Cena počítačů s Ubuntu je o 100 dolarů nižší než jejich cena s Windows 10.

Ladislav Hagara | Komentářů: 15
16.11. 22:55 | Nová verze

Po pěti měsících vývoje od vydání verze 4.8 byla vydána nová verze 4.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové označením Tipton bylo vybráno na počest amerického jazzového muzikanta a kapelníka Billyho Tiptona.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
Jak se vás potenciálně dotkne trend odstraňování analogového audio konektoru typu 3,5mm jack z „chytrých telefonů“?
 (9%)
 (1%)
 (1%)
 (1%)
 (74%)
 (14%)
Celkem 701 hlasů
 Komentářů: 36, poslední 17.11. 18:43
    Rozcestník

    Z celého internetu píšu právě sem. Zajímá vás proč?


    Od určité doby jsou všechny texty které zde publikuji verzované na Githubu.

    Pokud najdete chybu, nepište mi do diskuze a rovnou jí opravte. Github má online editor, není to skoro žádná práce a podstatně mi tím usnadníte život. Taky vás čeká věčná sláva v commit logu :)


    Pokud se vám líbilo něco z mé produkce, můžete svou přízeň vyjádřit v kryptoměnách:

    • BTC: 13CS7yKTcqPQUH2hrcuFsqf1AKr4gThZTD

    Ne že bych je nějak potřeboval, ale patří to k věcem, které autory obecně potěší a jasně ukazují, že jsou lidi, kteří ty hodiny času stráveného psaním umí ocenit.


    Víte že můžete odebírat mé blogy pomocí RSS?

    Aktuální zápisy

    Vytváření prostorů otevíráním dimenzí

    25.8. 03:43 | Přečteno: 1579× | Obecné IT | poslední úprava: 6.11. 18:14

    „Na co myslíš?“ Záblesk myšlenky je přetržen. Věc, která trvala pár vteřin se roztáhla do prostoru, kde zabírala rozsáhlé stromy, po jejichž větvích proběhla má mysl. S vyřčením otázky se roztříštila. Na co myslím? Čas posbírat střípky větviček, které ještě před chvílí byly tak krásně zářivě jasné. Ve stručnosti; poslední dobou mě fascinuje koncept vytváření prostorů z ničeho otevíráním dalších dimenzí.

    „Dej člověku hru a zabavíš ho na odpoledne. Dej mu prostor a zabavíš ho, dokud v něm nevytvoří svět.“

    YourWorldOfText

    YourWorldOfText je stránka nabízející (virtuálně) nekonečný prostor k editaci. Prostě jí otevřete a jste na souřadnicích (0, 0), kde můžete editovat libovolné pole v gridu prostým psaním, podobně jako v textovém editoru. Kromě speciálních polí jsou všechna pole přepisovatelná a můžete do nich psát co chcete. To samé ale můžou i všichni ostatní, kteří vidí „živě“ co děláte. Stejně tak vy vidíte jejich probíhající editace.



    (Střed YourWorldOfText v 02:34, 25.08.2017.)

    Z technického hlediska je celý projekt docela jednoduchý. Jedná se o webserver, který poskytuje jednoduchou stránku zobrazující grid, dál je tam trocha javascriptu, která přes WebRTC přenáší vaše změny na server a změny ostatních uživatelů k vám. Zajímavější je databáze, která si inteligentně ukládá, co kdo kde změnil a neomezuje prostor. Ten je v rámci konkrétní stránky virtuálně nekonečný, takže můžete scrollovat do libovolné strany libovolně dlouho a editovat tam co chcete, aniž by velikost databáze rostla kvadraticky.

    Z psychologického hlediska je to zajímavé víc, než jak to na první pohled vypadá. Probouzí to ve mě tisíce otázek a myšlenek a spoustu různých pocitů.

    Anarchie textového světa

    Začněme očividným: anarchie.

    „Člověk je nejméně on sám, když hovoří o sobě. Dej mu masku, a poví pravdu.“

    Nekonečná editovací plocha, kam může psát kdokoliv cokoliv, bez omezení přepisu. Můžete se zapojit do konverzací, napsat své názory. Můžete začít emulovat klasické chaty a bavit se s ostatními. Můžete spamovat adresami na porno servery, vytvářet ASCII arty, přepisovat knihy, vytvářet vlastní příběhy. Možností je nepřeberné množství.



    (Okolo středu je spousta chaotického bordelu.)

    Můžete taky přepisovat texty ostatních lidí. Nic vám v tom nebrání, nikdo nevidí, že to děláte vy. Jednotlivé kurzory jsou plně anonymní. Nebudu vám lhát, sám jsem mazal věci ostatních, ať už protože mi aktivně vadily, nebo protože jsem potřeboval prostor pro seberealizaci. Někdy jsem jen změnil jedno slovo v textu někoho jiného a udělal ho vtipnějším.

    Proč? Prostě protože jsem mohl. Nejsou tu žádná pravidla a dělají to všichni. Ostatně, proč ne.

    Požáry a psychopati

    Podobně jako v reálném světě, i tady se vyskytují požáry a psychopati. Nezřídka platí, že požáry jsou založené právě psychopaty.

    Někteří uživatelé prostě chtějí vidět svět hořet tak silně, že věnují hodiny času psaní scriptu, který pak přepisuje velké plochy nesmyslnými znaky. Někdo jiný se zas při psaní paste scriptu upíše a omylem „zapálí“ (smaže), rozsáhlé území.



    (Celé lány přemazané deštěm a textem „4chan was here“.)

    Jiní prostě jen aktivně ničí dílo ostatních. Viděl jsem pěkné ASCII arty, které byly před mýma očima přemazané lidmi, jenž místo nich vložili něco jako neustále opakované „FUCK“. Nepomohlo se s nimi prát a smazaný obrázek začít znovu obnovovat, potěšení z destrukce a z „výhry“ v souboji pro ně bylo příliš velké.

    Sebeorganizace memy

    Jestliže je tak jednoduché ničit, jak je vůbec možné, že něco zbude? Přemýšlel jsem nad tím, a jediná odpověď, která mě napadla je sebeorganizace memy.

    Některé memy se prostě neustále opakují. Můžete se vsadit, že někde na ploše bude hlava dogeho, pokemon, vlajky, hakenkrajc, dickbutt, domeček, penis, nebo vagina. Když ho někdo smaže, znovu tam „přirozeně“ vznikne. Nikoliv proto, že by ho původní autor šel obnovit, ale proto že ostatní ho budou podvědomě postrádat. Je to podobné jako s kresbou vagíny na špinavých pánských záchodech. Lidi prostě mají pocit, že by tam měla být a pokud nebude, dřív nebo později jí někdo přikreslí. Zcela nezávisle, jen protože může. Stejně jako se objeví piškvorky, sprostá básnička („člověče vzpomni se, že nejsi tele, dej díru na díru a neser vedle“) a další podobné nesmysly.

    Říkám si, jestli kreativita tvořící složitější útvary nemá svůj základ v memech a lidských potřebách, jen je rozrostlejší díky tomu, že se na ní podílí více uživatelů a nejde tedy tak jednoduše vysledovat důvody.



    (Náhodná moudrost u cesty do Sky city.)

    Je docela zajímavé, co tohle vypovídá o lidském kolektivním nevědomí, ve kterém jsou tyhle civilizační memy uloženy a ze kterého přetékají do různých volných ploch, kde se můžou lidi nezávisle vyřádit. Je zajímavé, co to vypovídá o volných plochách, kde se nic takového neobjeví.

    Řád z chaosu

    Co mě nepřestává fascinovat je povstání řádu z totálního a naprostého anarchistického chaosu. Ta chvíle, kdy se stovky a tisíce individuálně jednajících lidí, kteří do té doby v podstatě aktivně škodí a blbnou, rozhodnou následovat nějakou myšlenku, konstruktivně se přidat a pak jí bránit.

    Sky city je město, které se nachází na souřadnicích Y: 1000. Tedy o 1000 scrollů obrazovky nahoru. Pokud začnete scrollovat z úvodní obrazovky, po několika planinách náhodně kvasícího chaosu narazíte na cestu, která vede nahoru a na první zmínky o Sky city.


       
       
    (Jednotlivé campy pro odpočinek poutníků na cestě do Sky city.)

    Přestože Sky city mnohokrát lehlo popelem, vždycky je znova obnoveno, protože žije v kolektivní mysli všech těch, kdo k němu dorazili. Sám jsem tam přidal svůj domeček. Podobných míst je na hlavní obrazovce víc. Kdo hledá, může tam najít celé malé světy se svými vlastními pravidly. Světy, které můžou a čas od času také jsou zničeny, ale vždycky znova povstanou, protože je pro nás, jako lidi důležité, aby tam byly.


       
       
       
    (Cestou do Sky city jsem se mnohokrát zastavil a obdivoval se umění a filosofii předchozích poutníků.)

    Sky city a cesta z fotek, která k němu vedla už v téhle podobě určitě neexistuje, protože jsem tam šel v roce 2016. Přesto jsem toho názoru, že se vyplatí k němu putovat, protože nikdy nevíte na co narazíte.

    Reddit /r/place

    /r/place je něco, co bude historie ještě dlouho pamatovat. O co šlo nejlépe shrnuje článek When Pixels Collide, který popisuje jak uživatelé, z nichž každý mohl přidat do obrázku jen jeden pixel jednou za pět minut zpočátku bojovali proti sobě, nakonec se však sami, decentralizovaně zorganizovali do různých skupin. Ty po mnoha soubojích vytvořily něco, co se nebojím nazvat uměleckým dílem:



    (Výsledek snažení spousty uživatelů. Zdroj: When Pixels Collide.)

    Tenhle princip mě nutí se zamýšlet nad naším „reálným“ světem a realitou, v níž žijeme. Nad nekonečným střídáním chaosu a řádu. Nad válkami a rekonstrukcemi celé společnosti.

    Bitcoin

    Dlouhou dobu mi nedá spát myšlenka Bitcoinu a jeho tvůrce, který prostě přišel, hodil do světa svoje myšlenky a kód a vyrobil tím v něm díru o velikosti miliard dolarů.

    Každý z nás má v torně příslovečnou maršálskou hůl. Kdokoliv z nás může vytvořit prostory z ničeho, ve kterých ostatní vytvoří světy, protože jim to bude užitečné. Přitom to skoro nikdo nedělá.

    Proč? Proč spousta lidí dokáže a aktivně vytváří světy v prázdných prostorech, ale skoro nikdo nevytváří prostory samotné?

    Vznik Bitcoinu nevytvořil jen elektronickou měnu, vytvořil celou kulturu a ekonomii na něj napojenou, která se postupně čím dál víc přelévá do reálného světa. Věděli jste, že Alza akceptuje Bitcoiny a přímo v její pobočce v Holešovicích je bitcoinomat?



    (Zdroj obrázku: Další využití bitcoinu: platit kryptoměnou lze nově také v Alze)

    Toho bych se teda fakt nenadál. Jsou lidi, co vytvořili burzy, lidé, jenž naprogramovali pooly a eshopy a pokladny a mobilní aplikace. Bitcoinové kavárny, bitcoinové směnárny, bitcoinové obchody. To všechno derivát axiomu vhozeného do světa neznámým člověkem. Semínko krystalu, z kterého rostou navazující služby do tvaru daného původním vynálezcem. Miliony lidských životů ohnuty ze svých trajektorií gravitační vlnou způsobenou růstem krystalu. To vše díky jednomu člověku a jedné hmotné softwarové myšlence vhozené do internetu.

    Představte si ten skrytý potenciál ve věcech, které můžou nenápadně klíčit z malých semínek kolem vás, jen je zatím většina lidí nevidí, protože ještě nevyklíčily dost na to, aby jejich gravitace ohýbala naše trajektorie.

    Secondlife

    Když jsem poprvé narazil na Secondlife, byl jsem ještě student střední školy (2007? tak nějak) a ani zdaleka jsem neměl dostatečně výkonný počítač a internetové spojení, abych se do ní mohl podívat. Poněkud netradičně jsem byl tedy nucený vydat se úplně jiným směrem - studiem vln, které Secondlife vyvolal v hladině internetu.

    Během přibližně roku jsem přečetl všechno možné, co se kde dalo najít. Četl jsem o ekonomii, četl jsem zážitky, návody na 3D editor, stránky na scriptování. Dokonce jsem se spolužákem vytvořil český web, který se scriptování věnoval a kde jsme dělali překlady jednotlivých částí API.

    Když jsem si později koupil lepší počítač a mohl se tak konečně poprvé do Secondlife podívat, neměla mě už moc čím překvapit. Co mě však překvapovalo byli lidé, kteří jí „obývali“.

    Jedna z věcí, která mi na Secondlife vadila byla nulová korelace s fungováním reálného světa. Všechno co tam vidíte jsou 3D modely vytvořené stejně jako v počítačových hrách v 3D editoru, nikoliv skládáním kostek tak jako třeba v pozdějším Minecraftu.



    (Secondlife se ani nikdy nesnažila předstírat věrohodnou fyziku. Zdroj: Secondlife jira.)

    Celá Secondlife je jako nekonečně tenká kulisa z barevného obalu natažená podél myšlenek na věci. Co například skoro vůbec nefunguje je pohyb v prostoru, kde je jednodušší prostě lítat, či se teleportovat, než chodit, protože chození je otravné a pomalé.

    Jakékoliv fyzické interakce s čímkoliv, co kde vidíte musí být dány tvůrcem věci. Pokud autor nepomyslel na přidání kontextového menu, kterým můžete věc ovládat, tak prostě nemůžete. Například zeď je vždycky nezničitelnou tenkou plochou, do které můžete libovolně mlátit krumpáčem a nikdy se skrz ní neprokopete. Ohniště má nascriptovanou možnost zapálit oheň, ale samotný oheň ve hře neexistuje - jedná se jen o vlastnost objektu ohniště, který nad sebou hýbe průhlednými kulisami vytvářejícími iluzi ohně. Nic nemůže shořet, maso nemůžete opéct. Je to jen 3D objekt bez vztahu k okolnímu světu.

    Secondlife se ani nesnažila o vytvoření emergentních vlastností systému, kde by se z několika základních axiomů a pravd (svět se skládá z kostek, kostky se dají přemísťovat, funguje na ně pár zákonů fyziky a kombinací se z nich stávají předměty) vynořily naprosto netušené možnosti systému. Místo toho buď tvůrce objektu ohniště počítal s tím, že si nad ním budete chtít ohřát špekáček a tak přidal do menu vlastnost „ohřát špekáček“, nebo si ho prostě ohřát nemůžete.

    Proto mě velmi překvapovalo, že prakticky každý, kdo se do Secondlife dostal, a měl dost peněz na to aby si koupil pozemek, začal stavět barák. Chápejte, barák ve světě, kde nejlepší způsob pohybu je létání, nedává moc smysl. Jen vám překáží stěny a strop. V Secondlife navíc nikdy moc dobře nevypadal „pohled z vlastních očí“. Ne že by nešel, ale prostor působil divně a nepřirozeně. Úplně to poslední, čím jste chtěli trávit čas, je otevírání dveří, nebo ukládáním věcí do skříně, když máte nekonečný inventář a skříň je jen inventář omezený na určité místo na mapě. Přesto to stovky tisíc lidí takhle dělají.

    Bylo pro mě zajímavé a poučné sledovat, jak většina lidí nemůže odložit mentální modely přinesené z reálného světa, i když měli před sebou programovatelný svět, kde očividně některé věci moc nefungovaly, nebo byly dokonce bolestivě neohrabané. Chápal bych, kdyby byli do nového světa sami přeneseni, ale v Secondlife jste nemohli detailně ovládat vaše ruce a nohy. Vše co jste mohli dělat bylo mačkat tlačítka s nascriptovanými pohyby a vyvolávat kontextové akce myší. Do takového světa nemá smysl portovat věci z fyzického světa. Přesto se toho dokázal vzdát jen málokdo.

    Minecraft

    O to víc mě pak nadchl Minecraft, nebo spíš jeho geniální jednoduchost. Podobně jako u Secondlife se jedná o 3D hru, kterou spolu může sdílet více hráčů. Na rozdíl od Secondlife ale v Minecraftu alespoň z počátku nebyla žádná možnost programovat, nebo vytvářet 3D modely. Všechno co chcete si musíte vyrobit z kostek nacházejících se v herním světě.

    Chcete dům z kamene? Tak musíte vytěžit krumpáčem kostky kamene, dát si je do inventáře a pak je naskládat do tvaru domu. Domy zde navíc dávají smysl, protože po světě chodí bubáci a zvířata a občas prší, takže se chcete schovat spolu s vašimi cennostmi.



    (Někteří uživatelé v Minecraftu tráví stavěním fakt hodně času. Zdroj: Pinterest.)

    Tahle hra, kde můžete postavit z pár axiomů celé nikým nepředpokládané světy učarovala celé generaci. V roce 2012 jsem jí doporučil kolegovi z práce. Dnes, o pět let později, stále ještě provozuje vlastní server a s pár dalšími kamarády v něm tráví desítky hodin týdně stavbou všeho možného.

    Už když jsem na Minecraft poprvé narazil, tak to bylo v souvislosti s tím, že virtuální plocha všech světů v něm přesáhla plochu reálné zeměkoule. Existují lidé, kteří každoročně tráví v Minecraftu celé měsíce čistého času a lidé, kteří se živí a kteří zbohatli jen tím, že na Youtube točili videa, jak hrají.

    Minecraft ukazuje, že když dáte lidem prostor, zaplaví ho kreativitou, někteří mu dokonce propadnou natolik, že se tomu budou věnovat na úkor vlastního života. Musíte však umožnit vynoření vlastností systému z axiomů, nikoliv se snažit předpovědět úplně všechno, co s tím prostorem kdy kdo bude chtít dělat.

    Ethereum

    Podobným případem jako Bitcoin je i Ethereum, další kryptoměna, o které jsem tu psal. Od prvního dne, kdy jsem viděl Yellowpaper, celé měsíce před tím, než prakticky vznikla použitelná testovací implementace mi bylo jasné, že to bude bomba. Důvodem mého nadšení bylo, že tak jako Minecraft přidává oproti Secondlife celou další dimenzi neomezených možností, tak Ethereum přináší neomezené možnosti scriptování nad blockchainem. Máte možnost scriptovat měnu, programovat transakce a ukládat do nich logiku.

    Na rozdíl od Bitcoinu, Ethereum se stále rozpíná a většina lidí ještě ani nestihla vymyslet k čemu ho použít. Ethereum je prostor v prostoru, měna, která se dá programovat. Rozpínající se krystal rostoucí z jádra myšlenky kontraktů, kolem kterého krouží celé planety aplikací, nesené na bedrech gravitace centrální hvězdy zářícího Ξ. A každý si může přidat vlastní planetu.

    Dneska, přibližně dva roky po uvedení je z Etherea druhá nejdražší kryptoměna s kapitalizací poloviny Bitcoinu (30 miliard dolarů, Bitcoin má 72):



    (Data ze stránky coinmarketcap.com.)

    Nad-dimenze

    Podíváme-li se na na vzor, vidíme že se neustále opakuje;

    Vznikne něco zajímavého, některými lidmi označovaného jako revoluční Věc. Spousta lidí to používá. Někdo si uvědomí omezení Věci a rozšíří jí o další dimenzi, kterou můžou tvořit uživatelé, ideálně axiomaticky, takže neomezeně. Vznikne exploze vytvářející gigantické prostory, které jsou postupně zaplňovány uživateli.

    Říkám si, kde jsou tak asi ještě příhodné příležitosti k otevření nových dimenzí, které explodují uživatelskou aktivitou. Snažím se dívat kolem sebe, abych je viděl se otevírat a mohl se přidat.

    Aplikace vs API vs nekonečné API

    Občas se zamýšlím nad rozdíly mezi aplikacemi, API a programovacími jazyky. Nad tím, jestli vůbec musí existovat rozdíly, jestli jsme jen nespadli do pasti historického vývoje. Všechno je to jenom různě rozvinutý uživatelský interface, různě zazoomovaný pohled na tu samou fraktální věc, ve které se na všech úrovních zrcadlí kontrola uživatelem.

    Kdysi dávno jsem začal psát API, do kterého jsem přidal možnost uložit JSON hodnotu. Pak jsem přidal API volání, které tu hodnotu umělo načíst a předat a taky na základě ní udělat IF podmínku. Než jsem se nadál, měl jsem v REST API implementováno sedm axiomů lispu. Vzniklo API, které umožnilo definovat a rozšiřovat samo sebe.



    (Základní axiomy lispu [z článku Lisp as the Maxwell’s equations of software].)

    Kde končí programovací jazyk a začíná aplikační rozhraní? Proč by mezi tím měly být rozdíly? Proč by aplikace měly být odděleny od programovacích jazyků? Proč musí tlačítko na obrazovce zastiňovat funkci programovacího jazyka a volání API, které se provede pod tím?

    Co se stane, pokud aplikujeme předchozí princip přidání dimenze na koncept aplikace? Představte si grafickou aplikaci - jak dodáte uživatelskou dimenzi? Typickým příkladem je umožnit jí scriptovat, ale to je odtržené od uživatelského zážitku. Minecraft nezískal své uživatele tím že by jim umožnil scriptovat, ale tím že umožnil stavět světy, zevnitř. Proč nejdou aplikace rozebírat a napojovat zevnitř tak, jak to uměl třeba Self už před třiceti lety?

    Meta-médium

    Zamýšlím se nad meta-médiem, které by umožňovalo uživatelům dimenze nejen přidávat, ale i odštěpit z původního produktu.

    Představte si, že vytvoříte model počítače v Minecraftu. Jak ho přenesete ven a uděláte z něj aplikaci? Co když nascriptujete nějakou aplikaci makry a uživatelskými scripty - proč nejde vzít jen ta oscriptovaná část a oddělit z původní části? Určitě to není nemožné, jak dokazuje třeba paper Sifting Out the Gold: Delivering Compact Applications From an Exploratory Object-Oriented Environment.

    Říkám si, proč probíhá tak málo na poli uživatelské rozšiřitelnosti softwaru a jak vrátit moc zpět do rukou uživatelů, aniž bych jí vzal programátorům.

    Hardware

    Podívejte se na hardware všude kolem vás. Váš mobil, televize, monitor, hodinky, settopbox, rádio, chytrá lampička, klimatizace, semafory, senzory teploty, bezdrátové sítě, byty, auta. Čím dál víc věcí má v sobě počítače, často schopné komunikace. Predikce navíc ukazují, že tenhle trend se bude jen prohlubovat. V budoucnosti bude mít v sobě nějakou formu počítače a schopnost komunikovat všechno, co má smysl kontrolovat, a spousta věcí, u kterých to žádný smysl nedává.

    Budoucnost bude taky hodně o konfliktu majitelů hardware s výrobci, kteří se čím dál víc dostávají do pozice, kde mají možnost majitelům degradovaným na uživatele aktivně škodit ve jménu většího profitu. Podle mě je zde velký prostor pro hnutí, které by si dalo za cíl vyrábět, či tlačit na výrobce aby vyráběli hardware, nad kterým má majitel absolutní kontrolu.

    Jedny z mých prvních blogů zde na abclinuxu byly o hackování domácího routeru tak, aby na něm fungoval linux. Dodneška moc nechápu, proč jsem vlastně musel router hackovat a pájet na něj konektory. Proč jsem jako jeho majitel prostě nemohl nahrát alternativní verzi operačního systému.

    Současný svět hardware je roztříštěný a zlomený. Každý si dělá co chce a jak chce zcela bez ohledu na lidi, kteří si zařízení koupí. Naopak, čím méně uživateli umožní se v něm hrabat, tím lépe. Ani po skoro desetiletí, co jsem si hrál s Atari 800XE mě nepřestává fascinovat tehdejší otevřenost. Čím jsem však starší, tím víc mi dochází, že k ní došlo vlastně omylem a v dnešní době je to mimo svět open source něco naprosto nepředstavitelného.

    Alternativní představa

    Vraťme se však zpět k původnímu tématu článku - vytváření uživatelsky zaplnitelných dimenzí a prostorů. Jak by mohla vypadat dimenze prostoru přidaného k hardware? Jedním slovem; reflexe.

    Přenesme se nyní do hypotetické budoucnosti, či možná alternativní reality, ve které se vývoj neodehrál zcela bezmyšlenkovitě a kde z nějakého důvodu korporace nemají hlavní zájem na to udělat z uživatele tupého konzumenta svých výrobků.

    Představte si hardware, který vám přes (bez)drátový interface zpřístupní informace o sobě samotném. Váš rádio budík vám zpřístupní objekt displeje, repráků, tlačítek i radiového tuneru. Pokud chcete, tak můžete vzít stream z rádia a přenášet ho přímo do počítače přes protokol jako je bluetooth, nebo naopak, z počítače zobrazovat informace na displeji, či přehrávat streamovat hudbu z PC pomocí reproduktoru radio-budíku. To vše jednoduchým a standardizovaným protokolem. Samotný program budíku, ale i celé jeho schéma, je přístupný přes (zabezpečený) protokol, takže klidně můžete tlačítka úplně přemapovat, nebo přidat podporu časových pásem.

    Tohle možná zní, jako že váš radio budík by musel být „chytrý“, s počítačem uvnitř. Jenže váš radio budík už v sobě počítač má, pravděpodobně nějakou 8051, nebo třeba nějaký Zilog. Rozdíl není v tom, co by musel mít za další hardware, rozdíl je v tom, že výrobce nikdy nepočítal s tím, že by budík mohl mít rozšiřitelnou dimenzi a uživatel by ho mohl chtít používat nestandardně.

    Ale dobře, budík zní nepravděpodobně. Podívejme se třeba na vaší čtečku elektronických knih. Přes interní protokol můžete nejenom nahrávat, ale také přímo upravovat software, který na ní běží. Pokud chcete, můžete jí použít jako další displej k počítači, nebo využít její dotykovou plochu jako myš, kterou budete ovládat osobní počítač, nebo přes ní třeba zapnete rádio na tom budíku. Některé dnešní čtečky sice podporují spouštění aplikací, jenže samotný jejich koncept je omezený na „to co běží na popředí“ a nahrané aplikace není možné upravovat.

    Pojďme dál - stejně tak můžete vzít i vaší televizi, což je dneska ve skutečnosti počítač, settopbox a přerostlý monitor a přistupovat k nim takhle vzdáleně, a třeba na ní posílat obrázky, bez toho aniž by jste museli řešit syntetizaci obrazu do antenního kabelu. Můžete vzít čidlo teploty, které máte venku za oknem a číst z něho hodnoty přes protokol reflexe a zobrazovat si je v grafu.

    Hardware kolem vás není uzavřená jednoúčelová věc, ale otevřená spolupracující platforma vykonávající vaší vůli tak jak uznáte za vhodné. Můžete ho scriptovat, můžete ho opravovat a můžete ho propojovat, vše přes jednotné a hlavně jednoduché (žádné posrané USB) komunikační protokoly. To vše bez nutnosti flashovat do něj linux pokoutně připájeným konektorem.

    Podíváte se na váhu, což je starší zařízení, které má jen drátový protokol v podobě malého standardizovaného konektoru. Přes něj si přečtete schéma zapojení váhy, když vás napadne - co takhle zkusit „blikat“ sběrnicemi a vysílat hodnotu váhy do okolí TEMPEST-like způsobem. Během pár hodin napíšete script, který implementuje základní, jednoduchou verzi všemi používaného komunikačního protokolu a necháte ho zachytávat radiobudíkem, který hodnotu doručí do počítače. Díky využití axiomů (otevřený a jednoduchý protokol, reflexivní hardware, přístupné schéma) jste udělali z hloupého zařízení chytrou váhu a tak jednotlivé hodnoty váhy můžete ukládat a zanášet do grafů, jako u přístrojů z kategorie stojící mnoho tisíc.

    Obecně, lidé v tomhle alternativním světě kombinují zařízení a hardware způsobem, který si původně nikdo neuměl představit. Věci kolem nich pro něj nejsou jedno-účelová zařízení, ale nástroje, ze kterých je možné si postavit co zrovna potřebují, podobně jako si the Man z PrimitiveTechnology bere z přírody kolem sebe suroviny a staví z nich zrovna potřebné nástroje.

    Monetizace

    Pojďme ale o kus dál. Jelikož si hardware umí povídat přes univerzální protokol s ostatními věcmi, nahrajete do něj jako vlastník, mající k němu přístupové kódy monetizační protokol. Ten například z vašeho teplotního čidla sbírá každých deset minut hodnotu a přes ethereum jí zpřístupňuje ostatním spolu s GEO tagem. Pokud si jí chce někdo přečíst, musí za to zaplatit miniaturní částku v etherech, například deset haléřů. Tím se to celé vyplatí vám, ale i ostatním, protože vy máte ethery a oni skoro zadarmo data.

    Stejným způsobem je ve světě kolem vás připojené všechno. Stojíte na semaforu a spěcháte? Co takhle místo jezdění na červenou připlatit třeba dvacet korun aby se přepl? Script v semaforu to zváží a pokud z ostatních směrů nenabízí nikdo víc, umožní vám průjezd i mimo nastavené intervaly.

    Princip monetizace vám umožňuje přistoupit k omezeným částem API libovolného zařízení kolem vás, a zároveň motivuje vlastníky zařízení, kteří k němu mají stoprocentní přístup, aby vám ho zpřístupnili. Svět kolem vás se stává vaším rozšířením, protože můžete v omezené míře používat cokoliv elektronicky ovládatelného kolem vás, co majitelé zpřístupnili a otagovali, nebo je dostupné přes lokální bezdrátovou síť.

    Síť je všudypřítomná. Přijdete k zašifrované wifi, která je dneska všude a váš mobil si vyjedná přístup, tím že mu nabídne cenu ekvivalentní 1kč za přenesený gigabajt. Okolní zařízení se na wifi taky připojují, poplatek jim hradí příjmy z jejich použití ostatními lidmi.

    Tím vzniká pozitivní feedback loop, podobně jako u vlaků a uhlí, kde čím víc máte vlaků, tím větší je vaše potřeba uhlí, která vám umožňuje stavět lepší parní stroje a těžit víc uhlí. Čím víc připojíte a zpřístupníte zařízení, tím víc z toho máte peněž a tím víc se vám vrací investice.

    Zní to zajímavě, že? Hlavně pokud jste technicky zkušenější uživatel. Pokud ne, tak si použití pravděpodobně nedovedete úplně představit. Věřte mi ale, že by jste ho taky našli, jen by vám prvně někdo musel udělat „aplikaci“.

    Závěr, aneb čistá, nepopsaná stránka (v paměti počítače)

    Shrňme si ještě v krátkosti, o čem vlastně tenhle blog byl a o čem bych vás rád nechal přemýšlet:

    Otevřete si textový editor, nebo vytáhněte prázdnou stránku papíru. Podívejte se na prázdnotu jeho prostoru, přímo do očí nekonečnému počtu konfigurací .. a zkuste pomocí něho stvořit prostor, ve kterém by ostatní mohli vypěstovat svět. K čemu přidáte dimenze? Dokážete otevřít prostor tam kde žádný nebyl?




    Možné je cokoliv, co chcete. Ve skutečnosti nás omezuje jen fyzická podstata reality, ve které se nacházíme. Jediné, co náš i počítačový svět reguluje je množství času a námahy, které nás editace stojí. Všechno co se děje stojí jen na jediné myšlence;

    Fakt to tak chceme? Jak moc?
           

    Hodnocení: 84 %

            špatnédobré        

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    Jendа avatar 25.8. 06:10 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Budoucnost bude taky hodně o konfliktu majitelů hardware s výrobci
    Related: The Coming Civil War over General Purpose Computing (pokračování The coming war on general-purpose computing).
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    Bystroushaak avatar 25.8. 11:46 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Related: The Coming Civil War over General Purpose Computing (pokračování The coming war on general-purpose computing).
    Díky, tu druhou část jsem neviděl.
    25.8. 06:54 qw11
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí

    Pekna predstava. Len mam obavu ze v reale by to nefungovalo pretoze

    "Požáry a psychopati Podobně jako v reálném světě, i tady se vyskytují požáry a psychopati. Nezřídka platí, že požáry jsou založené právě psychopaty."

    Pri takto otvorenom svete by sa vzdy nasiel niekto kto by to chcel znicit/skodit ostatnym. Ci uz zo zabavy alebo pre byznis.

    Bystroushaak avatar 25.8. 11:47 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Pekna predstava. Len mam obavu ze v reale by to nefungovalo pretoze
    Která konkrétně představa?

    Jinak systémy založené na otevřenosti docela fungují (příkladem je i abclinuxu), i když to většinou chce alespoň nějakou minimální regulaci.
    25.8. 12:28 qw11
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí

    "Která konkrétně představa?"

    Ta alternativna.

    Bystroushaak avatar 25.8. 12:39 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Pro mě jsou v tomhle fascinující například radioamatéři, kteří spoustu svých věcí provozují otevřeně a přístupné každému kdo má licenci (čti: všem).
    Petr Tomášek avatar 25.8. 15:06 Petr Tomášek | skóre: 37 | blog: Vejšplechty
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    kdo má licenci (čti: všem)

    To je naprostá hloupost. Součástí toho "mít licenci" je výchova a enkulturace a taky, že věc má řád a pravidla.

    Jendа avatar 25.8. 15:14 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Ve skutečnosti šlo o to naučit se kódy zemí a bandplan. Obojí jsem chvíli po testu zapomněl.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    Bystroushaak avatar 25.8. 15:40 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    To je naprostá hloupost. Součástí toho "mít licenci" je výchova a enkulturace a taky, že věc má řád a pravidla.
    Jenže volací znak si můžeš prostě vymyslet a vysílat si jak chceš a kam chceš. Celé to „zabezpečení“ stojí jen na předpokladu, že to nikdo nezneužije a apelu autoritou.

    Tím netvrdím, že by to tak lidi měli dělat, nebo že to obhajuji, naopak, považuji za velmi obdivuhodné, že to takhle funguje už asi sto let.
    25.8. 17:09 karlik
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Volací znak ti přiděluje ČTÚ a vysílat a přijímat můžeš podle druhu zkoušek a třídy, kterou jsi získal.

    Součástí tohoto povolení je tabulka kmitočtů a druhu provozu, který můžeš provozovat.

    A vyhledání nelegální stanice je v dnešní době kratší, než lusknutí prstem.

    Navíc tím, že je někdo radioamatér, se nikdo moc nechlubí -> jakékoliv problémy s televizí nebo rádiem nebo /dosaď jakoukoliv elektroniku/ -> může za to "on" -> kontrola z ČTÚ.

    Radioamatéři byly vždy "výzkumníci a hračičkové".

    Radioamatéři se chovají jako jakákoliv jiná komunita, a to včetně závisti, nadšení, propagace, nedodržování předpisů atd.

    A chovatelé králíků fungují určitě déle než sto let. :-)
    Bystroushaak avatar 25.8. 17:31 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Volací znak ti přiděluje ČTÚ a vysílat a přijímat můžeš podle druhu zkoušek a třídy, kterou jsi získal.
    Jasně. Ale v packetradio síti mám reálně ozkoušeno, že když si nějaký vycucáš z prstu, tak to nikoho nezajímá.
    26.8. 13:25 aaa
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Kde nie je zalobca nie je ani sudca. A naopak, ked niekomu bude z lubovolneho dovodu vadit tvoje vysielanie, tak mozes mat problem. Dalsia vec: ked vysielas iba kratko a nepredvidatelne, tak je to tazko niekomu bude vadit a aj ta tazko zameraju.
    PepaSFI avatar 26.8. 19:10 PepaSFI | skóre: 5 | blog: zlodej_casu
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    zásadní otázka je k čemu ti takové vysílání bude. QSL lístek ti nepřijde, body do soutěže taky ne, na pokec s někým nepotřebuješ HAM pásma, na to stačí CB nebo PMR nebo internet a mobilní telefon. Když nebudeš ovládat provoz, rychle se to pozná a pokud budeš hodně na obtíž, brzy to někdo začne řešit.
    Jediný správný stav mysli je úžas. Jediný správný stav srdce je radost.
    Jendа avatar 26.8. 23:51 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Mně přijde, že provoz neovládám ani po absolvování zkoušek.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    xkucf03 avatar 27.8. 21:32 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Radioamatéři

    Bývaly časy, kdy byl na rádiových frekvencích dost bordel a plno – dneska ten problém v podstatě zmizel, ale není to až tak tím, že by lidi byli lepší, ale spíš tím, že průměrná veřejnost používá mobily, Facebook, iDnes a případně WiFi (a tam bývá dnes dost plno).

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    Grunt avatar 25.8. 22:26 Grunt | skóre: 22 | blog: Expresivní zabručení | Lanžhot
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    „Na co myslíš?“ Záblesk myšlenky je přetržen. Věc, která trvala pár vteřin se roztáhla do prostoru, kde zabírala rozsáhlé stromy, po jejichž větvích proběhla má mysl. S vyřčením otázky se roztříštila. Na co myslím? Čas posbírat střípky větviček, které ještě před chvílí byly tak krásně zářivě jasné. Ve stručnosti; poslední dobou mě fascinuje koncept vytváření prostorů z ničeho otevíráním dalších dimenzí.
    …pak doporučuju zkusit drogy ;-)
    Přenesme se nyní do hypotetické budoucnosti, či možná alternativní reality, ve které se vývoj neodehrál zcela bezmyšlenkovitě a kde z nějakého důvodu korporace nemají hlavní zájem na to udělat z uživatele tupého konzumenta svých výrobků.
    Ano soudruzi. To bychom se museli přenést do alternativní reality ve které by neexistoval kapitalismus.
    člověče vzpomni se, že nejsi tele, dej díru na díru a neser vedle
    Hmm, tak si říkám o co vlastně přicházím když nenavštěvuju veřejné hajzly.
    Na co 64-bitů když to jde i s jedním? | 80.78.148.5 | Hack (for) free or Die Hard!
    xxx avatar 25.8. 22:39 xxx | skóre: 42 | blog: Na Kafíčko
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Kapitalismus je v Jecny,
    Please rise for the Futurama theme song.
    Grunt avatar 25.8. 22:45 Grunt | skóre: 22 | blog: Expresivní zabručení | Lanžhot
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Nemyslím si. Předpovídám že se přestěhuje do Humpolce za Hliníkem.
    Na co 64-bitů když to jde i s jedním? | 80.78.148.5 | Hack (for) free or Die Hard!
    26.8. 05:17 .
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Jdi s tím k doktorovi.
    26.8. 08:05 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Jednodušeji by se dalo prostě říct, že lidi používají nástroje, které mají k dispozici, pokud o nich ví a přijdou jim dostatečně zajímavé. Ty se soustředíš na nástroje, které otevírají celé nové spektrum možností, takže ta tvoje abstrakce je přesnější.

    Uváděl jsi příklady s Your World of Text, Minecraftem a /r/place. Stojí za zmínku, že všechny tyhle věci jsou přímým výsledkem předchozího vzniku dvou jiných dimenzí: osobních počítačů a Internetu. IT otevřelo celou novou sféru možností a uvedené příklady jsou jen kapkou v moři. Předcházel tomu objev elektřiny, kolem které také vyrostl zcela nový obor – IT je jen jedna z jeho aplikací.

    Osobně bych se asi spíš než o dimenzi přikláněl mluvit o sféře možností. Není úplně snadné rozlišit, který nástroj nebo objev může otevřít novou dimenzi, ale je snadné subjektivně porovnat mohutnost té sféry možností.

    Z těch existujících instancí ještě stojí za zmínku smartphony a tablety. Když jsem vyrůstal, zažil jsem boom mobilních telefonů. Dodnes si pamatuji, jak jsme v první/druhé třídě seděli s kamarádem v družině a kreslili náčrtky a vyráběli papírové prototypy mobilů s barevnými displeji. Pár let na to se to začalo běžně prodávat. Najednou to mělo FM rádio, podporovalo J2ME, WAP a fotoaparát. Pak přijdou smartphony, které přinesou násobně větší výkon, velké dotykové displeje a především – větší programovatelnost. Člověk si většinou pořádně uvědomí, jak moc to používá, až když se mu to rozbije, vybije nebo ztratí. Přitom moji prarodiče se dodnes plně neadaptovali ani na tu nejstarší generaci „hloupých“ mobilů. Jaký svět se ukrývá za sklem velkých placatých matlafounů je pro ně nejspíš nepředstavitelné.

    K té představě o otevřeném hardwaru bych podotknul, že možná míříš mírně špatným směrem. Byl by to pořád budík, kdyby to mělo programovatelný displej, přebindovatelná tlačítka apod.? Lepší by asi bylo uvažovat nad tím rovnou víc modulárně – ve smyslu čidel, displejů, tlačítek apod.

    Nepotřebuješ budík, pokud máš u postele displej s vestavěnými reproduktory. Je jedno, jestli do toho budeš streamovat film z Netflixu (a tedy to používat jako televizi), nebo zobrazovat aktuální čas a případně přehrávat zvuk alarmu. To zařízení samo o sobě ani nemusí být programovatelné – stačí, když bude poskytovat dané API. Veškerá řídící logika může být obsažena v domácím serveru. Bylo by to ekonomičtější i jednodušší na správu.

    Uvažování by pak bylo rozdílné. Místo televizoru, budíku, nástěnných hodin a monitoru k počítači si kupuješ jen různě provedené a velké displeje – dost možná do značné míry zaměnitelné. Teploměr je čidlo, stejně jako měřič času je čidlo (pokud to dává větší smysl než NTP, což nedává, ale whatever). V jedné krabičce toho samozřejmě může být zabaleno víc dohromady (třeba čidlo + displej), ale mělo by to zůstat jako dvě zcela nezávislé komponenty. Může tam být nějaký předprogramovaný mikročip, který třeba vypíše hodnotu z čidla na displej, ale mělo by to jít úplně vypnout a používat samostatně.

    Spornější je třeba tablet, který bys mohl chtít mít jako samostatně stojící zařízení. Ale co kdybys tablet používal prostě jen jako zobrazovací a vstupní zařízení pro svůj smartphone? Nestačilo by, aby programovatelný byl smartphone a vše ostatní byly periferie? Ostatně, Samsung se pokouší umožnit smartphone používat jako osobní počítač – a pokud mě paměť nešálí, není první.

    Jen tak vyřešit to klíčové – jak tu komunikaci mezi HW obstarávat. V podstatě bych se asi ani nebál kabelu – tam, kde je to možné. Prostě by se s tou kabeláží počítalo už při návrhu domu. Zbytek třeba přes ten bluetooth nebo WiFi. BTW – Jak je to s bezpečností? Před časem jsem o tom zkoušel něco zjišťovat a nepřišlo mi, že ty rádiové vlny jsou úplně safe.

    Dobrý článek.
    Jendа avatar 26.8. 11:45 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Přitom moji prarodiče se dodnes plně neadaptovali ani na tu nejstarší generaci „hloupých“ mobilů.
    Já jsem se na matlafouny taky neadaptoval. Desktopový Linux si dokážu dokonale přizpůsobit, ale Android (a iOS pak úplně) hází jakémukoli pokusu o přizpůsobení neuvěřitelné klacky pod nohy. Takže smartphone mám v podstatě na čtení a opravdu nouzové googlení a SSH zásahy (ale i to se na něm dělá blbě, chtělo by to HW klávesnici, jenže s HW klávesnicí je na trhu v současnosti jeden model a na ten není LineageOS a snad ani pořádný root, takže člověk skončí s nepodporovaným zabloatwarovaným systémem).

    Ale když se mi v květnu po 4.5 letech rozbil notebook a byl jsem tři týdny bez notebooku (nejdřív jsem ho dal kamarádovi co dělá HW opravit, a když se to nepodařilo, tak jsem vybíral nový a pak jsem čekal až přijde), tak jsem si uvědomil, že to, že na lidi působím snad inteligentně (nebo si alespoň myslím, že to tak vypadá), je způsobeno především přístupem ke znalostní bázi a interpretru několika skriptovacích jazyků a bez notebooku s vyladěným systémem mám velký handicap.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    26.8. 18:35 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Příloha:
    Taky nejsem z trhu se smartphony zvlášť nadšený. Ta HW klávesnice je fajn, ale zdaleka ne tolik, jak se ti může zdát. Měl jsem dřív Samsung B3410 (viz příloha). Na kratší psaní je to fajn, ale na rovinu – programovat na tom, nebo tam zadávat příkazy, je pořád utrpení. Pořád píšeš jen pomocí dvou palců. Na dotykovém displeji vidím lidi psát taky pomocí dvou palců, ale sám to zvládám jen jedním. Když začnu používat oba, dělám neskutečné množství překlepů.

    Možná by nebylo od věci porozhlédnout se po nějaké externí klávesnici. Tohle vypadá fajn, ale je to moc velké. Asi by bylo fajn najít klávesnici, která je celá jen o málo větší než smartphone, a pak si vyrobit nějaké šikovné pouzdro.

    Co se týká softwarové stránky, tak by se mi taky líbilo, kdyby to u smartphonů nebylo jinak než u osobních počítačů, a bylo možné si jednotným a bezpečným způsobem (mj. bez ztráty záruky) nainstalovat libovolný z dostupných OS. Naprostá většina uživatelů o to ale nemá zájem (což se jim nedivím), takže na výrobce nikdo netlačí.
    Jendа avatar 27.8. 00:07 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Ta HW klávesnice je fajn, ale zdaleka ne tolik, jak se ti může zdát.
    Měl jsem Samsung Galaxy Ch@t Backdoor Edition (prodal jsem ho z důvodu špatného systému a slabého HW) a teď mám Nexus 4 a pořád mi přijde, že i na té vertikální klávesnici se mi psalo mnohem líp než na dotykové. YMMV, možná mám nešikovné prsty.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    27.8. 00:28 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    No, však jo. Píše se na tom líp (i když u té prťavé BlackBerry-style si nejsem tolik jistý – musel bych vyzkoušet), ale pořád ne dost dobře na to, aby to alespoň vzdáleně konkurovalo laptopu. Tedy nevidím moc reálně na tom třeba programovat.

    Určitou cestou by bylo mít konkrétní tlačítka, která by přímo psala celá slova – podobně jako to bylo na prvních osobních počítačích, které měly klávesnici přímo uzpůsobenou BASICu. A nebo možná pracovat v grafickém rozhraní a program zadávat jako schéma. Otázkou je, jestli by to vlastně bylo k něčemu dobré.

    Pokud ti jde čistě o psaní textů, tak ano: z dosavadních zkušeností také preferuji spíše hardwarovou klávesnici. Lze se orientovat hmatem a snižuje se riziko překlepu nechtěným přiblížením prstu příliš blízko k dotykové ploše. Jak jsem říkal, na té HW klávesnici jsem dokázal psát s použitím obou palců. Na dotykové klávesnici to pro mě není úplně intuitivní a musím se k tomu vědomě přimět. Teď jsem to zkoušel a bylo to lepší než jsem si myslel, ale jestli si na to někdy plně zvyknu, nevím.
    Jendа avatar 27.8. 01:32 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Tedy nevidím moc reálně na tom třeba programovat.
    Já na tom nechci programovat. Já jsem admin, bohužel leckde jsem na to sám a děsím se toho, že někam na pár dní pojedu bez notebooku, něco se vysype a já budu potřebovat spustit pár příkazů, aby se to opravilo, a nebudu mít jak.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    27.8. 19:29 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Zadat pár příkazů bys snad zvládnul i na té dotykové klávesnici. Nějací SSH klienti existují. Našel jsem třeba JuiceSSH, ale to je jen první výsledek z Googlu. Možná by to chtělo hledat dál.

    Ale větší problém je, že třeba AWS není zrovna optimalizované pro mobily, takže by to byla fakt nouzovka.
    Bystroushaak avatar 26.8. 21:49 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Uváděl jsi příklady s Your World of Text, Minecraftem a /r/place. Stojí za zmínku, že všechny tyhle věci jsou přímým výsledkem předchozího vzniku dvou jiných dimenzí: osobních počítačů a Internetu. IT otevřelo celou novou sféru možností a uvedené příklady jsou jen kapkou v moři. Předcházel tomu objev elektřiny, kolem které také vyrostl zcela nový obor – IT je jen jedna z jeho aplikací.
    Když jsem to psal, tak jsem přemýšlel, že to tam začlením. Pak jsem si ale uvědomil, že to chci směřovat spíš uživatelským směrem, tedy tam, kde je normální člověk schopný něco ovlivnit s relativně (oproti ostatním oborům) malou námahou.
    Osobně bych se asi spíš než o dimenzi přikláněl mluvit o sféře možností. Není úplně snadné rozlišit, který nástroj nebo objev může otevřít novou dimenzi, ale je snadné subjektivně porovnat mohutnost té sféry možností.
    To je docela dobré pojmenování. Já si to představuji jako osy na grafu, které ti přidávají ty možnosti, proto dimenze.
    K té představě o otevřeném hardwaru bych podotknul, že možná míříš mírně špatným směrem. Byl by to pořád budík, kdyby to mělo programovatelný displej, přebindovatelná tlačítka apod.?
    Ono ale reálně to má programovatelný displej, přebindovatelná tlačítka a počítač, ba dokonce i radio, ze kterého to bere přesný čas. Jen prostě jako majitel mám nulovou šanci do toho zasahovat. Stejně tak všechno dneska. Přemýšlím proč vlastně, přijde mi, že je to jen politika, která nedává úplně smysl.
    Veškerá řídící logika může být obsažena v domácím serveru. Bylo by to ekonomičtější i jednodušší na správu.
    Tím si ale vytváříš single point of failure, kde když ti vypadne server (nebo síť), tak nepojede v domácnosti nic. Taky bude těžké to zařízení vzít a někomu ho dát, třeba tvojí babičce.
    Spornější je třeba tablet, který bys mohl chtít mít jako samostatně stojící zařízení. Ale co kdybys tablet používal prostě jen jako zobrazovací a vstupní zařízení pro svůj smartphone? Nestačilo by, aby programovatelný byl smartphone a vše ostatní byly periferie? Ostatně, Samsung se pokouší umožnit smartphone používat jako osobní počítač – a pokud mě paměť nešálí, není první.
    Já mám hroznou frustraci z toho co jsou dnešní mobily a tablety a čtečky. V podstatě uměle omezná jednoúčelová zařízení, která se dají do omezené míry programovat. A ten koncept aplikací, to je retardace sama pro sebe. Chápu, že to může být vhodný model pro tupé uživatele, ale přijde mi, že hrozně chybí něco víc pro fakt pokročilé. A tím nemyslím systém, kde by šel nabootovat linux, ale spíš systém, kde by šel nabootovat Smalltalk, nebo jiné plně programovatelné prostředí poskytující API úplně ke všemu. Ale tohle ještě většina lidí nepochopí, časem o tom asi sepíšu víc článků.

    Jak jsem psal do jedné diskuze na redditu:
    Today phones are supercomputers retarded to toys, which only lets you do what the manufacturing company envisioned for you. Limited toys for limited minds, with nice facade, underneath lies only frustration from what may be, but is not. I want to expand my mind into all corners of it and make it part of myself.
    Jakože asi tak pětkrát měsíčně mám chuť napsat něco na telefon, ale celé to brutálně cringe prostředí vytváření „apek“ mě zatím vždy odradilo (a iOS je dvojitý pain, protože bez Xcode to prostě nejde). Hodně jsem si sliboval od Firefox mobile, který se tvářil, jako že by mohl být jednoduše programovatelný, ale pak byl zabit.

    Chápu, že se to nemusí týkat běžného uživatele, ale já bych rád udělal z mého telefonu součást mé sítě možností, což prostě z tohohle uměle retardovaného krámu nejde bez velkého boje. Občas čumím na různé projekty, jako třeba Future warrior, kde mi přijde, že jim to jako jedněm z mála dochází. Armádní věci alespoň musí být servisovatelné a opravovatelné, navíc silně slinkované a začleněné do větší sítě funkčnosti. Stejně jako může voják budoucnosti předat povely z průhledového displeje F16 letící 20 kilometrů od něj a ta vybombarduje místo kam se dívá, tak by mělo být možné vzít mobil a otevřít si jeho čtečkou prstů přihlašovací screen na počítači a použít ho jako klíčenku k GPG. A tím myslím přímo, ne bez toho abych musel psát apku, která komunikuje se serverem někde v internetu a má roundtrip přes půl světa a NSA, USA a BSA.

    Jenže dnešní mobily nejsou plně programovatelné. Jsou to zidiotštěné krámy, které ti milostivě dovolí spustit osandboxovaný kousek kódu, který jsi vytvořil na úplně jiném počítači v emulátoru mobilu a tenhle kousek kódu možná bude moct použít pár kusů API přistupujících k hardware, jako je foťák, nebo čtečka prstů. Celé to pak poběží jako „apka“, kterou si operační systém může sestřelit kdy chce a jak chce a která běží v podstatě jen když je na popředí (Apple teda teď s velkou slávou uvádí multitasking, ale meh, android v tomhle není o moc lepší).

    Nejlepší bylo, že už snad někdy v roce 2007 někdo naportoval Squeak smalltalk na iOS, načež byl provozovateli appstore smazán, že prostě univerzální programovací prostředí nepodporují a je nebezpečné, proto prostě nainstalovat nepůjde. Ale možná to třeba někdy zase půjde. Zkoušel jsem všechny možná programovací prostředí přímo na mobil, ale je to buď totální retardace, nebo tak omezené, že v tom nic nejde. V tomhle má teda alespoň základní výhodu Android, kde šlo pustit spoustu věcí a dostali jsi se k linuxu, ale celé to bylo podporované asi jako drbat se čůrákem za uchem.

    </rant>
    26.8. 23:06 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    To je docela dobré pojmenování. Já si to představuji jako osy na grafu, které ti přidávají ty možnosti, proto dimenze.
    Jo. Ale ty dimenze pak nejsou ani ortogonální. U té úvahy to tolik nevadí, ale je to v něčem složitější na uchopení.

    Třeba aku vrtačka je nástroj, který umožňuje dělat nějaké věci snáz. Můžeš to použít i v terénu, kde nemáš elektrickou síť. Ale vytváří to novou dimenzi? Ta sféra možností není zdaleka tak velká, aby to přirovnání dávalo smysl.

    Oproti tomu třeba vznik a masové rozšíření Internetu vytváří tak obrovskou sféru možností, že mluvit o dimenzi, nebo prostoru v prostoru, nebo čemkoliv, už dává mnohem větší smysl (z nematematického hlediska). Ale je dobré si ujasnit to kritérium.
    Ono ale reálně to má programovatelný displej, přebindovatelná tlačítka a počítač, ba dokonce i radio, ze kterého to bere přesný čas. Jen prostě jako majitel mám nulovou šanci do toho zasahovat.
    Jde o rozdíl v přístupu. Když poptáváš budík, dostaneš budík. Když poptáváš 1x displej pro zobrazování digitálního času, 4x tlačítko, 1x časové čidlo, to celé v jednom obalu a s piny, konektory, nebo síťovým rozhraním, tak dostaneš v podstatě to, co chceš. Nebyl by problém nechat si to vyrobit a výrobní plánky/schémata na tenhle open-hardware někde zveřejňovat (popř. rovnou zprostředkovávat výrobu a dodání – budou tam podstatné množstevní slevy).
    Tím si ale vytváříš single point of failure, kde když ti vypadne server (nebo síť), tak nepojede v domácnosti nic. Taky bude těžké to zařízení vzít a někomu ho dát, třeba tvojí babičce.
    Může to mít procesor a může to být schopné fungovat samo o sobě, ale není to klíčové. Zrovna tak můžeš koupit další modul (krabičku), která bude obsahovat procesor, do kterého nahraješ program, co ti požadovanou funkčnost zajistí. Místo jednoho centrálního serveru pak můžeš mít třeba cluster tvořený tím hlavním serverem a miniaturními zařízeními. Nepřijde mi to tolik podstatné.

    Ta uzavřenost HW do jisté míry vyplývá z prvoplánovité jednoúčelovosti. Nemá smysl dál mluvit o budíku, když to jde použít libovolně jinak.

    U smartphonů je to podobné. Už jen ten pojem smart phone je naprostá zhovadilost. Je to prostě kapesní počítač, jednou z jehož funkcí jsou GSM a VOIP hovory. Desktopovému počítači nebo laptopu taky neříkám telefon, protože tam mám nainstalovaný Skype.

    Alternativně by místo pocket computer šlo používat termín PDA (Personal Digital Assistant), který je svým způsobem ještě přesnější.

    Ty omezení smartphonů do jisté míry asi vyplývají z toho mindsetu, který se omezuje na uvažování o telefonu.
    Jakože asi tak pětkrát měsíčně mám chuť napsat něco na telefon, ale celé to brutálně cringe prostředí vytváření „apek“ mě zatím vždy odradilo [...] Jenže dnešní mobily nejsou plně programovatelné. Jsou to zidiotštěné krámy, které ti milostivě dovolí spustit osandboxovaný kousek kódu, který jsi vytvořil na úplně jiném počítači v emulátoru mobilu a tenhle kousek kódu možná bude moct použít pár kusů API přistupujících k hardware, jako je foťák, nebo čtečka prstů. Celé to pak poběží jako „apka“, kterou si operační systém může sestřelit kdy chce a jak chce a která běží v podstatě jen když je na popředí
    Takže chceš mít možnost spustit to jen jako daemona? To by jít mělo.

    Můžeš si vytvořit jednu aplikaci, říkejme tomu Service Control Panel, ze které budeš ty jednotlivé služby, nebo whatever, spouštět. V nejhorším ta aplikace může běžet pořád (třeba ji uvidíš v notifikační oblasti), ale pod ní toho může běžet neomezeně.

    Je nutné si dát pozor, aby to OS nepozastavil kvůli spotřebě baterie, nebo tak. Na mém Galaxy S7 to jde nastavit někde v nastavení spotřeby (určité aplikace to pak nikdy nekillne).

    Facebook a Gmail umí pullnout nové zprávy a zobrazit notifikaci. Dropbox umí detekovat novou fotku a automaticky to uploadovat, aniž bych ho měl spuštěný. A tak. Takže to možná půjde i líp...
    27.8. 00:24 ZZZZ
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Pokud to správně chápu, tak Bystroushaak tím budíkem myslel "něco co lze použít jako budík". Stejně jako by sis mohl chtít koupit "něco co lze použít jako televizi", nebo "něco co lze použít jako lampu". S tím, že bys dostal kus hardwaru, který umí být televizí, a pokud z něj neuděláš něco jiného, tak i televizí je. S tím, že bys ale zároveň dostal možnost udělat si z toho obecný displej, přehrávač hudby, či něco úplně jiného.
    27.8. 00:53 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Já tomu rozumím. Jen říkám, že je jednodušší to uchopit, pokud se o tom nebude mluvit jako o budíku, a vlastně to jako budík ani nemusí být použitelné, protože by se to případně dalo poskládat z jiných modulů (tj. připojit miniaturní řídící jednotku).

    Ale řekl bych, že hlavní překážkou tady jsou technické limity. Aby to mělo fakt praktický význam, chtělo by to umět veškerý HW propojovat bezdrátově – a zároveň s kapacitou dostatečnou třeba na přenos obrazu o vysoké kvalitě. Ten předchozí výrok, že bych se asi ani nebál kabelu, beru zpět. Snad leda by bylo možné mít po místnostech rozmístěné zásuvky tak, že by stačilo připojit obrazovku do zásuvky v obýváku na kanál 5 a z počítače v jiné místnosti přes jinou zásuvku do kanálu 5 streamovat video, zatímco na jiných kanálech proudí data z čidel, a tak dál.
    xkucf03 avatar 27.8. 22:44 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí

    Zrovna ta televize je dobrý příklad. Je nesmyslné mít jednoúčelové monolitické zařízení „televize“. Daleko lepší je mít:

    a) zobrazovač – což může být obrazovka, projektor nebo třeba (3D) brýle
    b) zdroj signálu – stolní počítač, mobil, tablet, Raspberry Pi…
    c) úložiště – interní disk, externí disk, domácí NAS, server někde v Internetu

    a tu televizi nebo jiné konečné zařízení si z toho poskládáš podle potřeby.

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    Bystroushaak avatar 27.8. 01:11 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Jo. Ale ty dimenze pak nejsou ani ortogonální. U té úvahy to tolik nevadí, ale je to v něčem složitější na uchopení.
    Tak ona je to spíš metafora, než co jiného.
    Třeba aku vrtačka je nástroj, který umožňuje dělat nějaké věci snáz. Můžeš to použít i v terénu, kde nemáš elektrickou síť. Ale vytváří to novou dimenzi? Ta sféra možností není zdaleka tak velká, aby to přirovnání dávalo smysl.
    Šlo mi taky o to, že ti to musí otevřít nějaký „prostor“. Například nářadí samotné jako takové ti otevírá prostor předělávat svět podle své vůle. Vrtačka je jen kousek (tvar?) toho prostoru, ať už je aku, nebo ne.
    Oproti tomu třeba vznik a masové rozšíření Internetu vytváří tak obrovskou sféru možností, že mluvit o dimenzi, nebo prostoru v prostoru, nebo čemkoliv, už dává mnohem větší smysl (z nematematického hlediska). Ale je dobré si ujasnit to kritérium.
    Určitě. Šlo mi právě o to, že prostory se dají otevírat i tam, kde by je lidi nečekali. Ostatně i internet je prostor, který se otevřel v počítačích a telefonních linkách, což tehdy čekal fakt jen málokdo.
    Jde o rozdíl v přístupu. Když poptáváš budík, dostaneš budík. Když poptáváš 1x displej pro zobrazování digitálního času, 4x tlačítko, 1x časové čidlo, to celé v jednom obalu a s piny, konektory, nebo síťovým rozhraním, tak dostaneš v podstatě to, co chceš.
    To je právě ta nesmyslnost toho všeho. Když poptáváš budík, nedostaneš budík. Dostaneš konfiguraci hmoty, která obsahuje mikročipy a kapalné krystaly, které se tvaří jako iluze budíku, ale ve skutečnosti je to sofistikovaný počítač zamčený proti úpravám jeho právoplatného majitele do jedné funkce budíku.

    Mimochodem jeden z důvodů, proč je tohle fakt špatně je naprostá ekologická nešetrnost, kdy budík co přestane budíkovat je prostě vyhozen, místo aby byl „repurposed“ (česká slova moc nesedí) na něco jiného, protože je zamčený jen na tuhle funkci.
    Nebyl by problém nechat si to vyrobit a výrobní plánky/schémata na tenhle open-hardware někde zveřejňovat (popř. rovnou zprostředkovávat výrobu a dodání – budou tam podstatné množstevní slevy).
    To by nebyl, ale pointa neměla být v tom, že je možné si vyrobit co chci, ale že miliardy kusů vší elektroniky jsou vybaveny počítačem, který je naprosto nedostupný a nedá se nijak jinak použít, což mimo jiné vede k tomu, že když (morálně) zastará, tak je celé zařízení vyhozeno a zahrabáno bagrem.

    Pokud je něco dostupné přes síť a má to v sobě formu kontroly (počítač, mikročip, kontroller, whatever), tak kdyby to bylo otevřené, měl bys možnost to použít tak, jak se tvůrci nikdy ani nesnilo, to je právě ten růst z axiomů.
    27.8. 19:41 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    To je právě ta nesmyslnost toho všeho. Když poptáváš budík, nedostaneš budík. Dostaneš konfiguraci hmoty, která obsahuje mikročipy a kapalné krystaly, které se tvaří jako iluze budíku, ale ve skutečnosti je to sofistikovaný počítač zamčený proti úpravám jeho právoplatného majitele do jedné funkce budíku.
    Jestli dostaneš budík, nebo zařízení, které by toho mohlo umět daleko víc, ale umí fungovat jen jako budík, je vcelku nepodstatné.
    To by nebyl, ale pointa neměla být v tom, že je možné si vyrobit co chci, ale že miliardy kusů vší elektroniky jsou vybaveny počítačem, který je naprosto nedostupný a nedá se nijak jinak použít, což mimo jiné vede k tomu, že když (morálně) zastará, tak je celé zařízení vyhozeno a zahrabáno bagrem.
    Existující elektroniku těžko začneš hromadně „otevírat“ a propojovat, ne? U „chytré“ elektroniky, kde je to jen otázka softwaru, možná. Ale to se týká třeba televizí, ale rozhodně ne budíků.

    Jendа avatar 27.8. 01:34 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Takže chceš mít možnost spustit to jen jako daemona? To by jít mělo.
    Já především chci využívat 30 let vyvíjený ekosystém. Tohle mě nutí psát si všechny hovadiny od nuly, protože z mně nepochopitelných důvodů se při navrhování Androidu rozhodli celý UNIX zahodit a udělat to odznova.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    30.8. 12:34 R
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Those who don't understand UNIX are doomed to reinvent it, poorly.
    30.8. 14:39 JS1 | skóre: 2 | blog: intuition_pump
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Ne ze by byl Unix nejak super-dobre navrzeny, ale to s cim prisel Android je opravdu vetsi zhuverilost.
    xkucf03 avatar 27.8. 22:38 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Třeba aku vrtačka

    Tady by např. bylo fajn, kdyby všechna tahle zařízení používala standardní baterie, třeba takové 18650 jsou vhodné. Pak bys mohl sdílet baterky mezi vrtačkou, notebookem, vysílačkou atd. Prostě bys člkánky z jednoho zařízení vyndal a naládoval do druhého. Nebyl by problém mít s sebou sadu záložních baterií a použít je kdekoli – protože předem nevíš, v kterém zařízení ti dojdou. Přinejhorším bys i poskládal víc baterek a nastartoval na ně auto.

    Zrovna elektřina je něco standardního, je to komodita, tím by se dalo při budování univerzálnějších/otevřenějších výrobků začít.

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    30.8. 12:36 R
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Clanky vo vrtacke (aj v notebooku) su bodovo zvarene. Neviem si predstavit, ako inak zaistit spojenie vhodne pre vysoke prudy.
    Jendа avatar 30.8. 12:59 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Notebooky co jsem viděl nechávaly články procházet kolem 0.5 A v idle a 1 A v burnu (1.5 A u notebooku s dedikovanou grafikou, když se počítalo i na ní). Obdobně pak třeba foťáky, kde jsou NiMH tužkovky (tj. ještě menší kontaktní plocha a větší vnitřní odpor baterky).
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    xkucf03 avatar 30.8. 20:54 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí

    Ve vrtačce nebo notebooku jsou svařené články uvnitř baterie, ale s přístrojem je ta baterie propojené celkem normálními kontakty – je tam studený spoj.

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    Jendа avatar 27.8. 00:21 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    V tomhle má teda alespoň základní výhodu Android, kde šlo pustit spoustu věcí a dostali jsi se k linuxu, ale celé to bylo podporované asi jako drbat se čůrákem za uchem.
    Já jsem měl naivní plán, že si pořídím Android, do chrootu nainstaluju Debian, volitelně připojím SDR a USB síťovku a budu mít v kapse swiss-army knife úplně na všechno. Jenže pak jsem zjistil:
    Problém s Androidem je, že to sice běží na linuxovém kernelu, ale userspace je vyrobený kompletně od nuly. Tím se zahodila veškerá přizpůsobitelnost a konfigurovatelnost ekosystému desktopového unixu, kterou budovaly miliony lidí a unixových bohů posledních 30 let a kterou jsem si budoval na svém desktopu posledních 11 let. A chroot s Debianem to neřeší, protože ten Debian nemůže plně přistupovat k hardwaru.

    GUI nejsou Xka, takže tam nefungujou normální aplikace (leda si spustit appku emulující X server nebo VNC) a není tam nic jako xlevels.

    Lock screen není PAM, ale nějaká custom věc, a není tam nic jako pam_jenda a nejde tam triviálně dodělat, protože to nemá nic jako pam_exec.

    Šifrování karty není LUKS, ale custom věc nad dm-cryptem, která má za posledních 5 let už třetí nekompatibilní API, a když se změní heslo přes špatnou verzi API, tak to neřekne žádnou chybu, ale tiše to ztratí data (a LUKSové recovery z klíče nejde použít, protože to není normální LUKS).

    Kamera není V4L2, ale používá se přes custom knihovnu, ve které jsem během pěti minut narazil na bug v procházení VFS.

    Zvuk není tak úplně ALSA, nefunguje třeba alsácké přepínání výstupů a na obou zařízení s Androidem co jsem měl způsobilo vytažení jedné šavle v alsamixeru tvrdý reset O_o (výsledek: nejede kvctl a mplayer)

    Uspávání a wake locky fungují z pohledu chrootnutého systému prostě divně, takže když si třeba spustím arecord, tak to dropuje samply jakmile to hodím na pozadí nebo zhasne displej.

    Network manager mají nějaký vlastní, takže zase zábava

    Nejde pustit mplayer (Xka nemá, akceleraci už vůbec a o framebuffer se přetahuje) a jediný přehrávač je tak VLC, který má domrvený resampling.

    a ten kernel je vlastně taky divnej, třeba to používá všechny dostupné loopbacky (tj. nepřipojíte si vlastní), náhodně tam chybí různé featury (třeba se mi tam nepovedlo rozjet síť s glibc ze Stretche) a tak
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    Bystroushaak avatar 27.8. 01:15 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Já jsem měl naivní plán, že si pořídím Android, do chrootu nainstaluju Debian, volitelně připojím SDR a USB síťovku a budu mít v kapse swiss-army knife úplně na všechno. Jenže pak jsem zjistil:
    Taky jsem měl ten pocit, taky jsem si rootnul androida a nainstaloval tam Debian a taky jsem zjistil spoustu téhle demence. Ale aspoň šly dělat různé random věci, které by fakt jít dělat měly, jako navázat adhoc wifi sít mezi notebookem a telefonem, a netcatem přenést zatarovaný soubor s hudbou na telefon. Což třeba na iOSu nejde ani teoreticky.
    xkucf03 avatar 27.8. 22:52 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Raspberry Pi místo mobilu

    To by bylo jednodušší vzít Raspberry Pi Zero a přidat k tomu displej, než se pokoušet ohnout nějaký mobil, ne?

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    27.8. 22:59 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Raspberry Pi místo mobilu
    S podobnou myšlenkou si dlouho pohrávám.
    Jendа avatar 27.8. 23:56 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Raspberry Pi místo mobilu
    Například nemá power management.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    xkucf03 avatar 28.8. 00:11 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Raspberry Pi místo mobilu

    Nabíjení jde řešit pomocí MCP73871, i když to tedy bude dražší než celé Zero. Nejtěžší mi přijde sehnat dobrý displej (aby byl na úrovni dnešních mobilů).

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    Jendа avatar 28.8. 00:16 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Raspberry Pi místo mobilu
    Tím powermanagementem jsem myslel uspávání, nabíječku si postavit samozřejmě umím.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    28.8. 00:51 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Raspberry Pi místo mobilu
    Taky to bude chtít klávesnici, polohovací zařízení (pokud software neuzpůsobíš tak, aby ho to nevyžadovalo) a celé to dostat do nějakého praktického obalu.

    Líbílo by se mi něco jako HP 95LX (Wikipedia), nebo Zeos Pocket PC (Wikipedia – na té jejich fotce to vypadá mimořádně cool).

    Ale možná netřeba vymýšlet to od začátku, když existují hotové návody (výrobek jiného čtenáře, návod na YouTube od autora článku – odkazované z textu).
    Agent avatar 28.8. 16:50 Agent | HC city
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Raspberry Pi místo mobilu
    Kdysi existovalo něco jako UMPC. http://www.umpcportal.com/ Ta fotka dole vypadá zajímavě.
    Nevěděl zpočátku, co si počít, jak žít, co dělat, ale brzy se vpravil do role samotáře.
    28.8. 18:46 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Raspberry Pi místo mobilu
    Myslíš tohle?
    Bedňa avatar 27.8. 01:39 Bedňa | skóre: 33 | blog: Žumpa | Horňany
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Jakože asi tak pětkrát měsíčně mám chuť napsat něco na telefon, ale celé to brutálně cringe prostředí vytváření „apek“ mě zatím vždy odradilo (a iOS je dvojitý pain, protože bez Xcode to prostě nejde). Hodně jsem si sliboval od Firefox mobile, který se tvářil, jako že by mohl být jednoduše programovatelný, ale pak byl zabit.
    Ubuntu Touch (hoci už žije len komunitne) je čistokrvný Linux, funguje tam normálne inštalácia aplikácií ako v Debiane/Ubuntu. Pridávanie zdrojov a celkovo Linux enviroment.

    Je to jeden z mojich bodov čomu sa venovať. Potom tu máme ešte PureOS a môže to veci posunúť kupredu.

    Stále je tu boj z ovládačmi pre grafiku atď. čo vlastne súvisí aj s tvojim blogom, že sa výrobcovia správajú idiotsky. UT to viriešilo, že vie používať ovládače z Androidu, ale zas to nese so sebou iné problémy ..
    Pokecajte si s umelou stupiditou na http://www.kernelultras.org/
    Jendа avatar 27.8. 01:53 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Mně tam nechodily Xkové věci a byla tam spousta šmírování.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    27.8. 14:32 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Tak vždycky si můžeš udělat vlastní distribuci ne? Pochybuju že ty šmírovací věci budou povolený třeba v gentoo.

    Pokud funguje kernel a drivery, tak je to prostě jen o lidských zdrojích, co budou udržovat distribuci a programovat aplikace pro specifické vlastnosti mobilní platformy.

    Například emulace klávesnice na dotykáči. Co jsem koukal na existující věci (matchbox, xvkbd) v porovnání s tím jak to řeší mimo GNU, tak pro Xka by se ta klávesnice musela hodně hackovat, aby byla použitelná. Nevím teda jestli nemá ubuntu phone nějakou lepší pro ten jejich okenní systém, stejně tak pureOS (beru to co je v buildrootu).

    - on-top X aplikace, není focusovaná i když na ní člověk kliká, umí posílat key eventy (třeba alt-f4) focusované aplikaci

    - změna svého obsahu podle toho jaké okno je focusované

    - věci jako že se klávesnici pošle event, aby se maximalizovala, když někdo klikne do editboxu (by musela mít interface do GTK, QT apod.)

    Jinak například je taky problém ten fakt, že GTK okna jsou navržený na rozlišení minimálně 640x480, jinak přetíkaj screen. A okna některých aplikací přetíkaj i normální monitor.
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    Bedňa avatar 27.8. 20:29 Bedňa | skóre: 33 | blog: Žumpa | Horňany
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Xká chodia cez Xmir, ale ako čo, teoreticky by tam mohli behať veci skompilované pre Wayland, presa ide len o fork + androidie variabilné bufre.

    Šmírovanie je všade a určite zmizne, pokiaľ o ten systém bude v komunite záujem.
    Pokecajte si s umelou stupiditou na http://www.kernelultras.org/
    27.8. 08:09 Pavel Křivánek | skóre: 24 | blog: Kvičet nezávaznou konverzaci
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Vždy mi přišlo paradoxní, že nejotevřenější jsou (nejen pro programátora) vlastně tablety s Windows, ke kterým lze připojit cokoliv, často včetně velkého externího monitoru. Spustit na tom Smalltalk není žádný problém a s virtuální klávesnicí a něčím jako TouchMousePointer, kdy display funguje jako touchpad, v tom lze programovat stejně jako na PC i bez dalších připojených zařízení a nutnosti přizpůsobovat celé GUI dotykovému ovládání. Ale vypadá to, že tahle třída zařízení také vymírá.
    Mír je, když se střílí jinde.
    xkucf03 avatar 27.8. 22:14 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Přemýšlím proč vlastně, přijde mi, že je to jen politika, která nedává úplně smysl.

    A možná je to tím, že ty (a další lidi tady) jsi výjimečný, zatímco většinu populace tyhle věci nezajímají – chtějí si prostě koupit budík, auto, světlo… – a nechápou, k čemu by bylo dobré něco univerzálnějšího a otevřenějšího, nemají tu znalost a nejsou si vědomi potenciálních přínosů ani problémů, které nás čekají, když naše civilizace bude pokračovat současným směrem. Otázka je, jak předat tu naši znalost a pohled na svět ostatním a ukázat jim, že i oni můžou změnit svět k lepšímu. To jde asi jen osobním příkladem a praktickými ukázkami. Nebo založit nějaké nové náboženství a říct lidem, co mají dělat, aniž by museli hned přesně chápat proč a jak to funguje uvnitř. Taková abstrakce :-)

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    Bystroushaak avatar 28.8. 00:24 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Nebo založit nějaké nové náboženství a říct lidem, co mají dělat, aniž by museli hned přesně chápat proč a jak to funguje uvnitř. Taková abstrakce :-)
    S tím si náhodou pohrávám v myšlenkách docela hodně a myslím, že jsem to už nakusoval v jiných diskuzích. Nešlo by o to vysvětlovat něco lidem, ale umožnit lidem kteří mají zájem studovat ve skromných podmínkách bez rušivých vlivů vnějšího světa. Něco jako budhistický klášter, kde místo budhismu studuješ náboženství a místo modlících session máš talky o technologii a společné hackování nějakého problému z programování / hw / technologie / matematiky. Hodně velkou inspirací mi v tomhle je Anatém, který popisuje něco podobného.

    Motivací mi je i to, že potkávám docela hodně nešťastných, ale vrcholně fascinovaných lidí, kteří dělají práci, ve které nevidí smysl a dostávají za to peníze, které neví za co utrácet. Přitom by v podstatě chtěli jen klid, prostor a mít možnost se věnovat tomu co je baví. A nikdo ještě nenapadlo si z nich udělat klientelu.
    xkucf03 avatar 27.8. 22:27 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Mobil pro vývojáře
    Jenže dnešní mobily nejsou plně programovatelné. Jsou to zidiotštěné krámy, které ti milostivě dovolí spustit osandboxovaný kousek kódu, který jsi vytvořil na úplně jiném počítači v emulátoru mobilu a tenhle kousek kódu možná bude moct použít pár kusů API

    Když někdy vidím, jak mají běžní uživatelé zahnojené mobily a jak (ne)přemýšlí při instalaci nových „appek“, tak si říkám, že i ta současná omezení jsou málo. Chtělo by to jiný systém/prostředí/režim pro různé uživatele.

    V tomhle má teda alespoň základní výhodu Android, kde šlo pustit spoustu věcí a dostali jsi se k linuxu

    Tam si můžeš pustit třeba Debian v chrootu, takže programovat si tam můžeš celkem, co chceš. Co se týče přístupu k HW, tak to je problém hlavně uzavřenosti toho HW – proprietární ovladače, bloby, chybějící dokumentace…

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    Bystroushaak avatar 28.8. 00:25 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Mobil pro vývojáře
    Tam si můžeš pustit třeba Debian v chrootu, takže programovat si tam můžeš celkem, co chceš. Co se týče přístupu k HW, tak to je problém hlavně uzavřenosti toho HW – proprietární ovladače, bloby, chybějící dokumentace…
    Zkoušel jsem, bylo to prakticky nepoužitelné a nemělo to přístup k tomu co dělá mobil mobilem, ale obecně spíš vůbec k ničemu. V podstatě je to hodně podobné, jako kdybys emuloval počítač s linuxem, který nemá přístup nikam.
    28.8. 18:22 Matlák
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Mobil pro vývojáře
    Já jsem třeba na starší čínský telefon (H7000 se tomu říkalo, s androidem řady 2.2 tuším) "nainstaloval" několik ovladačů z vanilla jádra které jsem si zkompiloval bokem. Pomocí printk hlášek jsem to postupně uvedl v život, včetně třeba dm_cryptu. No a pak jsem to rozbil (fyzicky), koupil něco jiného a uzavřenějšího, a na tom jedu už pár let a nic víc než sem-tam ssh někam to nepoužívám (podotknu že mockrát mě to spasilo).

    Asi všechno co to jádro (a víc, pokud je člověk prase) umožňuje, na Androidu jde dělat - ale je to těžké. Mimo nedokumentovaných a nedotknutelných (až na výjimky) blobů je na vině i restriktivní nastavení systému jako takového. Na Androidu od 7.0 nejde například díky SELinuxu a capabilities vidět do souborů a vše jede v podstatě v kontejnerech, a i tzv. root shell (přítomný třeba na CM/Lineage) je zpočátku jen "pánem" svého malého písečku...
    xkucf03 avatar 27.8. 21:41 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Mobily
    Člověk si většinou pořádně uvědomí, jak moc to používá, až když se mu to rozbije, vybije nebo ztratí.

    Zajímavé. Já např. mobil používám minimálně. Většinou kolem sebe totiž mám nějaký počítač, který je stejně lepší než mobil. Spíš si říkám, jestli mobil nepřestat nosit úplně (a nechávat ho jen na jednom místě jako „stabil“ – vyzvedávat si z něj SMS na dálku a hovory možná přesměrovat přes VoIP), ale zatím jsem se k tomu nedopracoval – hlavně kvůli lidem, kteří mi občas potřebují volat.

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    27.8. 22:32 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Mobily
    Já to používám převážně na čtení webu, komunikaci, navigaci a jako multimediální přehrávač. Mít u sebe kvalitní fotoaparát se taky hodí. Z věcí, které jsem se zatím nenaučil pořádně používat, ale chci na tom zapracovat, je to především kalendář (upozornění) a psaní poznámek.

    Už docela dlouho (tipoval bych 3 roky) používám díky Bystrouhaakovi CherryTree s dokumentem synchronizovaným přes Dropbox, takže mám poznámky synchronizované mezi desktopem a laptopem. Chtěl bych něco, co bude fungovat i na Androidu, a zatím nevím, jestli použiju něco existujícího, nebo si mám napsat něco vlastního. Za zvážení by určitě stál minimálně Evernote – jedním z mých požadavků je nativní klient pro Linux, ale to by mohl řešit NixNote (dříve Nevernote).

    V CherryTree mám defaultně nastavený neproporcionální font, abych mohl snadno zapisovat i příkazy, výňatky zdrojových kódů apod. a nemusel dodatečně řešit formátování. Popravdě řečeno se moje používání CherryTree významně neliší od sady textových souborů a plain-text editoru – snad jen s tím rozdílem, že občas používám tučné písmo, podtrhávání a výjimečně nadpisy. Kdyby např. vkládání zdrojových kódů (vč. syntax-highlightingu) nebylo uživatelsky tolik nepříjemné a byla tam širší podpora klávesových zkratek, asi bych to používal taky.

    Takže tohle jsou minimálně další dvě věci, kde smartphone bude hrát významnou roli, až si navyknu to tak používat. Ty poznámky se hodí na věci jako je nákupní seznam, nebo náhodné myšlenky, které mě napadnou, když nejsem u počítače, a chci si je poznamenat. Kalendář není třeba rozebírat – většinou si pamatuju, že zhruba tehdy a tehdy mám někde být a včas se podívám na poznámku, kterou jsem si někde napsal, abych si připomněl přesný termín, ale to není dostatečně systematické a funguje to jen díky tomu, že těch věcí je relativně málo a jakž takž mi slouží paměť.
    Bystroushaak avatar 28.8. 00:29 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Mobily
    Jinak já mám dlouhodobě rozepsané poznámky (doslova desítky stránek) o programovatelném nástupci CherryTree. Ale vymyslel jsem si toho docela hodně. Mimo jiné aby se to dalo používat jako osobní databáze a aby byly všechny části adresovatelné. Z toho smartphone bys pak mohl do svých poznámek uložit na konkrétní adresu (myšleno konkrétní nodu a prvek v ní) nějakou hodnotu a tak třeba přidat novou poznámku, nebo zvýšit counter kolikrát jsi byl v posilovně, zanést hodnotu do učetnictví, spustit uloženou proceduru a tak podobně.

    Je to jedna z těch věcí, které chci stoprocentně někdy implementovat, ale zatím bojuji s nástroji, ve kterých to chci napsat.
    xkucf03 avatar 28.8. 00:35 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše WYSIWYM a diagramy/grafy

    Co se týče těch nástrojů – nemáš tip na dobrou WYSIWYM GUI komponentu? A pak taky GUI komponentu pro diagramy (jako UML, ale nemusí to být přímo UML, jen tento typ grafů)?

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    Bystroushaak avatar 28.8. 01:18 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: WYSIWYM a diagramy/grafy
    Nope. Studuji Morphic, který na mě zatím působí, že by tyhle věci mohl dávat docela přirozeně, bez velkého boje. Ale jde mi to šnečí rychlostí a kolikrát si říkám, že kdybych to prasil prostě v HTML, tak to mám dávno hotové, ale nebylo by to univerzální tak jako je Morphic.
    28.8. 01:18 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Mobily
    To míříme dost podobným směrem.
    xkucf03 avatar 27.8. 21:47 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Nepotřebuješ budík, pokud máš u postele displej s vestavěnými reproduktory. Je jedno, jestli do toho budeš streamovat film z Netflixu (a tedy to používat jako televizi), nebo zobrazovat aktuální čas a případně přehrávat zvuk alarmu. To zařízení samo o sobě ani nemusí být programovatelné – stačí, když bude poskytovat dané API. Veškerá řídící logika může být obsažena v domácím serveru. Bylo by to ekonomičtější i jednodušší na správu.

    Jednou z výhod budíku je, že je to relativně jednoduché, autonomní a spolehlivé zařízení – takže nezaspíš, ani kdyby všechna technika kolem selhala.

    Ale co kdybys tablet používal prostě jen jako zobrazovací a vstupní zařízení pro svůj smartphone? Nestačilo by, aby programovatelný byl smartphone a vše ostatní byly periferie?

    Některé mobily (LG Nexus 4) to takhle mají – jde k nim připojit HDMI displej. K tomu připojíš klávesnici a myš a mohl bys mít celkem normální stolní počítač. Bohužel se to moc nerozšířilo.

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    27.8. 22:45 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Mám Galaxy S7. Monitor připojit lze, myš a klávesnici taky. Ale nezkoušel jsem to a soudě dle těch demonstrací to ani moc lákavě nevypadá.

    S Galaxy S8 a DeX to jde o celou úroveň dál.
    xkucf03 avatar 27.8. 21:26 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    YourWorldOfText

    Zajímavé – něco podobného mě napadlo už před lety, akorát to nemělo být psaní, ale malování – lidi by mohli malovat tam, místo aby třeba čmárali po zdech. Ale k realizaci nedošlo, nepřijde mi, že by to stálo za tu námahu a čas (vývoj a provoz takové služby).

    A když už, tak zajímavější implementace by byla nějaká P2P síť, ne web. Pak by ty světy byly nezávislé a existovaly by, dokud by je někdo podporoval (provozoval P2P software hostující danou část mapy).

    V roce 2012 jsem jí doporučil kolegovi z práce. Dnes, o pět let později, stále ještě provozuje vlastní server a s pár dalšími kamarády v něm tráví desítky hodin týdně stavbou všeho možného.

    Úžasné. A co z toho? Já jsem např. uvažoval, že bych si pořídil PS4, ale pak jsem usoudil, že by to nemělo žádný smysl, akorát bych tím zabil čas, který bych mohl věnovat něčemu smysluplnějšímu (a ještě bych nákupem podpořil ne zrovna košer firmu). Když se chci odreagovat, tak na to mi stačí nějaká hra pro PC či SNES (a nebo se zvednout od počítače a jít dělat něco úplně jiného).

    Existují lidé, kteří každoročně tráví v Minecraftu celé měsíce čistého času a lidé, kteří se živí a kteří zbohatli jen tím, že na Youtube točili videa, jak hrají.

    Na tohle mám podobný názor jako na pasivní sport (sledování, jak někdo jiný profesionálně sportuje). Přijde mi to dost zbytečné – zvlášť když to většině těch diváků ani nezmění život k lepšímu (ve smyslu: že by je to motivovalo, aby šli sami aktivně sportovat).

    Přijde mi, že tam došlo k zacyklení – tenhle svět existuje sám pro sebe a kdyby zmizel, nikomu mimo něj by ani nechyběl. Sportovci dostávají hodně peněz ← protože jsou velké příjmy z reklam ← a příjmy z reklam jsou proto ← že spousta lidí kouká na televizi a kupuje si lístky ← a ti lidé na to koukají z velké části proto, že jim imponuje svět fotbalistů/hokejistů (peníze, drahá auta, modelky…) ← a tím se kruh uzavírá, protože ty peníze tam jsou díky reklamě a divákům.

    Podobným případem jako Bitcoin je i Ethereum, další kryptoměna, o které jsem tu už psal.

    Upřímně, obdivuji tvůj čuch na technologie. Jak v případě BTC, tak ETH, jsi se trefil. Já ty tvoje články četl a byl jsem k tomu tehdy trochu nedůvěřivý. Tak se divím, že ještě nejsi za vodou a vůbec řešíš nějakou práci (AFAIK stále pracuješ mj. pro peníze – jestli se pletu, tak mě oprav).

    Někdo si uvědomí omezení Věci a rozšíří jí o další dimenzi, kterou můžou tvořit uživatelé, ideálně axiomaticky, takže neomezeně.

    V praxi bohužel často vídám opačný trend – omezení naopak přibývají a lidi za tím kupodivu jdou, asi kvůli pohodlí nebo že je to „levné“. Ale jak se říká: Kdo vymění svobodu za dočasnou bezpečnost (pohodlí, úsporu, …), nezaslouží ani jedno a nakonec ztratí obojí. Zrovna vedle na ITBizu je článek o tom, že osobní (osobně vlastněná) auta budou mizet a lidi místo toho budou používat TaaS (transport as a service). Tzn. lidi nebudou svobodní v pohybu a bude existovat jedna nebo několik málo autorit, které budou jednak vědět, kdo se kde pohybuje, a jednak mu budou moci kdykoli v pohybu zamezit – ať už zásahem člověka na jedno kliknutí nebo zásahem nějakého algoritmu – prostě si pak auto neobjednáš a nikam tě nedoveze, budeš mít smůlu a můžeš jít maximálně pěšky. Totéž třeba snaha pojišťoven nacpat lidem do aut krabičky, které budou sledovat jejich jízdu a podle toho účtovat pojištění. Totéž mýtné brány / dálniční známky. Ve světě počítačů pak třeba streamování hudby a videa – nevlastníš svoji hudební/filmovou sbírku a můžou tě kdykoli odpojit, vymazat ti film/skladbu/knihu nebo sledovat, na co se díváš, co posloucháš, co čteš… SaaS to samé. Ze stejných důvodů neplatím kartou v obchodech – raději budu směšný cash cowboy – elektronicky tam budu platit, až to bude stejně anonymní jako hotovost.

    Zrovna jedna věc vytváří nový prostor – a není to záměr, ale vedlejší efekt – je to rostoucí komplexita, která se vymkla kontrole. Software se skládá z příliš mnoha komponent a vrstev a i při řešení triviálních úloh vstupuje do hry šíleně vysoké množství řádků zdrojového kódu, který za tím je. To vede ke stavu, kdy asi nikdo neví, co se děje uvnitř – může tam být skryté množství chyb nebo nežádoucích vlastností, software se přestává chovat (z pohledu člověka) deterministicky. Výsledkem může být úpadek oboru a/nebo vznik nějakého nového náboženství nebo spíš mytologie – jakýchsi šamanů, kteří budou zaklínat počítače a stavět kolem nich (virtuální) svíčky, nebo knězů, kteří budou žehnat systémům, aby neselhaly – a když se tak přeci jen stane, tak proto, že to tak vlastně mělo být, je to nějaký vyšší záměr nebo boží trest se kterým se máme smířit. Mezi tím se budou pohybovat hackeři a crackeři, kteří vědí víc, než ostatní, a budou svých znalostí využívat pro dobré či špatné cíle.

    Osobně se asi stanu nějakým počítačovým amišem – budu chtít stavět na ověřených jednoduchých věcech a odbourávat zbytečnou komplexitu (nutným předpokladem je svobodný software a hardware). Přijde mi to jako správná cesta, i za cenu toho, že bychom se měli vývojově vrátit o dekádu nebo dvě zpátky.

    Pokud by ten negativní vývoj mělo něco zvrátit, tak asi jen AI, která by nahradila práci programátorů a hlavně auditorů, a dokázala vyhodnotit, zda se software bude vždy chovat podle zadání a neobsahuje chyby ani nic navíc. Proprietární hardware (černé skříňky, které nelze analyzovat) by stále byl problém. Některé vady proprietárního softwaru by to mohlo odstranit – stále by ale zůstával problém s nemožností (legálních a snadných) úprav nebo šířením. Takže nutný předpoklad svobodného hardwaru a softwaru stále platí. SaaS nebo odevzdávání dat do cloudu by bylo stále problém (homomorfní šifrování je asi spíš utopie, alespoň z praktického hlediska).

    Proč nejdou aplikace rozebírat a napojovat zevnitř tak, jak to uměl třeba Self už před třiceti lety?

    Např. do Qt aplikací můžeš vstoupit pomocí GammaRay.

    Nicméně mezi implementací a veřejným API je dost jasný rozdíl. Oboje klidně může být realizované pomocí stejné technologie (třeba volání nějakých metod v daném jazyce). Ale ten rozdíl je v tom, že veřejné API představuje závazek stability v příštích verzích – což je dobré (nebo spíš nezbytné) pro uživatele toho API, ale na druhé straně omezující pro vývojáře.

    Říkám si, proč probíhá tak málo na poli uživatelské rozšiřitelnosti softwaru a jak vrátit moc zpět do rukou uživatelů, aniž bych jí vzal programátorům.

    Od toho je svobodný software. Máš zdrojové kódy a práva. Můžeš si do aplikace něco dopsat nebo opravit chybu, překompilovat a spustit. Není nutné tu aplikaci patchovat za běhu. Ten patch máš uložený v souboru, takže ho můžeš snadno sdílet s ostatními, můžeš ho aplikovat na příští verze aplikace – pokud by se nekompatibilně změnili, tak ho musíš upravit, ale to bys musel dělat i s tím skriptem, kterým ses napojil na implementaci v době běhu reflexí.

    Dobře navržená (rozsáhlejší) aplikace je modulární, takže můžeš přidávat nové funkce, aniž bys musel překompilovávat jádro. A protože veřejné API zavazuje ke stabilitě, mělo by ti to fungovat i v dalších verzích. Často jde moduly nahrávat/vypínat/restartovat i v době běhu aplikace.

    V budoucnosti bude mít v sobě nějakou formu počítače a schopnost komunikovat všechno, co má smysl kontrolovat, a spousta věcí, u kterých to žádný smysl nedává.

    Na jednu stranu je hezké, jak je to levné a člověk si může s něčím pohrát a stojí ho to jen desetikoruny místo stokorun/tisícikorun jako dřív (což umožňuje dělat věci, které by člověk s těmi drahými součástkami nedělal), ale na druhou stranu to zase vede k té rostoucí komplexitě – klidně bych i řekl znečištění komplexitou. Místo abys měl jednoduché mechanické nebo elektrické zařízení, do kterého vidíš, tak často máš uzavřený hardware a software/firmware, do kterého nevidíš a který nemáš pod kontrolou. I takový spínač na světlo nebo zámek se pak můžou obrátit proti tobě.

    Budoucnost bude taky hodně o konfliktu majitelů hardware s výrobci, kteří se čím dál víc dostávají do pozice, kde mají možnost majitelům degradovaným na uživatele aktivně škodit ve jménu většího profitu. Podle mě je zde velký prostor pro hnutí, které by si dalo za cíl vyrábět, či tlačit na výrobce aby vyráběli hardware, nad kterým má majitel absolutní kontrolu.

    Přesně tak.

    Máme tu hnutí svobodného softwaru a certifikace jako RYF (Respects Your Freedom). Měla by se z toho stát stejná věc, jako boj za práva zvířat, rovná práva mužů a žen, boj proti zneužívání dětí na práci nebo ve válkách a proti znečišťování životního prostředí. Protože tyhle věci jsou neméně důležité a v principu stejné – proprietární software, hardware a služby znečišťují naše životní prostředí a ohrožují naše životy. Bohužel propaganda je tady pozadu, protože nelze použít fotky nějakých chudáků/dětí nebo zmrzačených zvířat… takže se to do povědomí veřejnosti dostává o dost hůř a většina lidí si neuvědomuje, jak moc je situace vážná.

    Rozdíl není v tom, co by musel mít za další hardware, rozdíl je v tom, že výrobce nikdy nepočítal s tím, že by budík mohl mít rozšiřitelnou dimenzi a uživatel by ho mohl chtít používat nestandardně.

    Nikoli nepočítal – výrobce na tom neměl zájem resp. měl zájem na pravém opaku a uživatel/zákazník si to nechal líbit. Když vidím čipy zalité v černé pryskyřici nebo s obroušeným označením, dělá se mi z toho špatně. Myslím, že je čas na odvetu – zveřejnit v takovém případě otevřené schéma a firmware, aby si ekvivalentní zařízení mohl kdokoli vyrobit sám z běžně dostupných součástek – a tím zbavit takového výrobce jeho výlučného postavení a možnosti vydírat svoje zákazníky. Zrovna tu mám jeden konvertor PWM na DC se seškrábaným označením čipu – začít by se mělo s něčím jednodušším. Na eBayi se takové věci prodávají cca za 300 Kč.

    Není potřeba mít API. Klíčové je, mít otevřené schéma, zdrojové kódy firmwaru a možnost zkompilovat si a nahrát vlastní, mít pokud možno vyvedené konektory/kontakty na desce, používat součástky, které lze snadno odpájet nebo přendat do jiné patice (paměti, čipy…). To umožní znovupoužitelnost a značně prodlouží dobu, než daný hardware morálně zastará.

    Nicméně výrobce dělá to, co mu vydělá peníze – pokud mu vydělává chrlení zmrzačeného hardwaru a zkracování (morální i fyzické) životnosti, tak to bude dělat. Je řada na zákaznících, aby jasně řekli, co chtějí a dali na trhu najevo svoje preference. Pak půjde nahoru nová generace výrobců dodávajících otevřený a rozšiřitelný hardware s delší životností. Otázka je, jestli to průměrné lidi zajímá a jsou schopní pochopit souvislosti…

    Takže reflexe a nějaké univerzální a bezdrátové protokoly jsou sice fajn, ale je to až případný druhý krok – prvním krokem jsou vztahy mezi výrobci a zákazníky na trhu a otevřenost hardwaru – až pak má případně smysl řešit nějakou reflexi a protokoly – a stejně jako u softwaru to jde dost dobře i bez toho – prostým patchováním zdrojových kódů a/nebo připájením nějakého převodníku či další součástky k původní desce.

    žádné posrané USB

    BTW: nevíš o převodníku z USB na sériový port, který by fungoval opačným směrem než obvyklé převodníky? Tzn. byl by to USB host a spojil by se s USB sériovým zařízením. Sice tam pak většinou budou dva převodníky za sebou a je to rovnák na ohýbák, ale někdy by se to hodilo, když člověk nechce hackovat hardware (připájet si dráty někam na desku) a radši by se jen připojil na stávající USB konektor.

    Ten například z vašeho teplotního čidla sbírá každých deset minut hodnotu a přes ethereum jí zpřístupňuje ostatním spolu s GEO tagem.

    Jak tohle přesně funguje? Měl jsem za to, že program nahraný do sítě Ethereum je veřejně dostupný a ostatní si ho můžou ověřit. To jde do ETH nahrát i skrytá data, které se zpřístupní až po zaplacení (nebo obecně splnění nějakých podmínek)? Nebo by to jen při zaplacení provolalo API toho teploměru a vytáhlo z něj data?

    Monetizace

    Nejde jen o to, aby člověk sám vydělal a ostatní konzumovali a platili. Co dokáže úžasně akcelerovat danou věc je, když umožníš ostatním, aby si sami vydělali.

    Nějaké, asi dva až tři, nápady v tom, čemu říkáš vytváření prostorů mám, a současně trochu řeším dilema, jak to načasovat a jestli se to dá skloubit a mojí dosavadní prací nebo je potřeba se tomu věnovat na plno + porovnávání rizik a potenciálních výnosů, což je celkem neznámá…

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    27.8. 22:55 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Na tohle mám podobný názor jako na pasivní sport (sledování, jak někdo jiný profesionálně sportuje). Přijde mi to dost zbytečné – zvlášť když to většině těch diváků ani nezmění život k lepšímu (ve smyslu: že by je to motivovalo, aby šli sami aktivně sportovat).
    Profesionální sportovci jsou v podstatě herci. Speciálním případem je wrestling, kde jsou výsledky zápasů předem domluvené a celé souboje jsou většinou hrané. Výjimkou je deathmatch wrestling a blázni typu Necro Butcher – ten se nechal prohodit hromadou zářivek tak, že když ho odváděli, z ruky mu na vlásku visel kus masa. Ale stále je většinou scénář předem dohodnutý.
    xkucf03 avatar 27.8. 23:04 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Sport vs. umění
    Profesionální sportovci jsou v podstatě herci.

    Jenže (dobrý) film nebo divadlo je umění – má to kromě formy i obsah – nějaké sdělení, nějak tě to duševně obohatí, něco ti to dává, např. se zamyslíš nad nějakou životní situací a rozjede se ti v hlavě posloupnost myšlenek, srovnáš si věci v hlavě, zamyslíš se nad hodnotami… Ale k čemu je dobré koukat na to, jak někdo jiný běhá po hřišti?

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    28.8. 00:35 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Sport vs. umění
    Sport* (resp. jeho sledování a „fandění“) je o emocích. Od béčkových filmů se Seagalem a tuctových romantických slátanin se to zase tolik neliší.

    *) s částečnou výjimkou šachů
    Bystroushaak avatar 28.8. 01:16 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Sport vs. umění
    Sport* (resp. jeho sledování a „fandění“) je o emocích.
    Speciálně když tam fakt jsi. Mně je sport běžně úplně ukradený, ale párkrát jsem se bývalým kolegou nechal vytáhnout na hokej místní ligy. Byl jsem překvapený, jak moc mě to ovlivnilo, i když jsem ani neznal všechny pravidla. Ty emoce, co se valí na tribunách jsou bezesrandy hmatatelné a davová psychologie funguje, a to i ve chvíli, kdy fakt víš, že je to davová psychologie a že by ses tomu oddávat neměl. Fakt zajímavý zážitek.
    Bystroushaak avatar 28.8. 00:16 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Úžasné. A co z toho? Já jsem např. uvažoval, že bych si pořídil PS4, ale pak jsem usoudil, že by to nemělo žádný smysl, akorát bych tím zabil čas, který bych mohl věnovat něčemu smysluplnějšímu (a ještě bych nákupem podpořil ne zrovna košer firmu). Když se chci odreagovat, tak na to mi stačí nějaká hra pro PC či SNES (a nebo se zvednout od počítače a jít dělat něco úplně jiného).
    Nic, mě taky hry nebaví déle jak den. Ale když vidím, že jsou lidi, co do toho takhle dokážou spadnout, tak mám cuky to využít.
    Přijde mi, že tam došlo k zacyklení – tenhle svět existuje sám pro sebe a kdyby zmizel, nikomu mimo něj by ani nechyběl.
    Tohle se dá ale říct o skoro každém koníčku, včetně existence abclinuxu a zdejší komunity.
    Upřímně, obdivuji tvůj čuch na technologie. Jak v případě BTC, tak ETH, jsi se trefil. Já ty tvoje články četl a byl jsem k tomu tehdy trochu nedůvěřivý. Tak se divím, že ještě nejsi za vodou a vůbec řešíš nějakou práci (AFAIK stále pracuješ mj. pro peníze – jestli se pletu, tak mě oprav).
    Pracuju. Měl jsem z toho nějaké peníze v řádu vyšších desítek tisíc. Kdybych to prodal o půl roku déle, tak jsem si z toho mohl koupit byt. Ale co už. Jinak https://coinmarketcap.com/currencies/elastic/ kdyby se ti chtělo do toho nacpat pár tisíc, tak to má potenciál. Sám jsem do toho dal dva tisíce, jen tak pro strýčka příhodu.
    V praxi bohužel často vídám opačný trend – omezení naopak přibývají a lidi za tím kupodivu jdou, asi kvůli pohodlí nebo že je to „levné“. Ale jak se říká: Kdo vymění svobodu za dočasnou bezpečnost (pohodlí, úsporu, …), nezaslouží ani jedno a nakonec ztratí obojí. Zrovna vedle na ITBizu je článek o tom, že osobní (osobně vlastněná) auta budou mizet a lidi místo toho budou používat TaaS (transport as a service). Tzn. lidi nebudou svobodní v pohybu a bude existovat jedna nebo několik málo autorit, které budou jednak vědět, kdo se kde pohybuje, a jednak mu budou moci kdykoli v pohybu zamezit – ať už zásahem člověka na jedno kliknutí nebo zásahem nějakého algoritmu – prostě si pak auto neobjednáš a nikam tě nedoveze, budeš mít smůlu a můžeš jít maximálně pěšky. Totéž třeba snaha pojišťoven nacpat lidem do aut krabičky, které budou sledovat jejich jízdu a podle toho účtovat pojištění. Totéž mýtné brány / dálniční známky.
    Meh, to s těmi TaaS je imho klasické strašení. Nikdy to nebude černobílé, vždycky to bude různě proložené, asi jako s nástupem smartphonů nezmizely klasické tupé mobily, ale hlavně to bude trvat desítky let, než se do toho stavu dostaneme, pokud vůbec někdy. Jinak viz: To mi přijde podstatně horší.
    SaaS to samé
    Tady mi přijde, že trend se už hodně zpomaluje a skoro bych řekl, že částečně obrací, protože spousta firem zjistila, že to zas tak super není.
    Zrovna jedna věc vytváří nový prostor – a není to záměr, ale vedlejší efekt – je to rostoucí komplexita, která se vymkla kontrole. Software se skládá z příliš mnoha komponent a vrstev a i při řešení triviálních úloh vstupuje do hry šíleně vysoké množství řádků zdrojového kódu, který za tím je. To vede ke stavu, kdy asi nikdo neví, co se děje uvnitř – může tam být skryté množství chyb nebo nežádoucích vlastností, software se přestává chovat (z pohledu člověka) deterministicky. Výsledkem může být úpadek oboru a/nebo vznik nějakého nového náboženství nebo spíš mytologie – jakýchsi šamanů, kteří budou zaklínat počítače a stavět kolem nich (virtuální) svíčky, nebo knězů, kteří budou žehnat systémům, aby neselhaly – a když se tak přeci jen stane, tak proto, že to tak vlastně mělo být, je to nějaký vyšší záměr nebo boží trest se kterým se máme smířit. Mezi tím se budou pohybovat hackeři a crackeři, kteří vědí víc, než ostatní, a budou svých znalostí využívat pro dobré či špatné cíle.
    Zrovna tohle má svoje řešení, jak říká Alan Kay; přestat stavět pyramidy a začít stavět katedrály, či rovnou mrakodrapy. Jinými slovy nevršit na sebe hovna, ale začít vymýšlet architekturu (pozor, ne v klasíckém IT slovasmyslu). Ten jeho Viewpoint research institute na tomhle poli má pár docela pozoruhodných výsledků. Funguje to zhruba tak, že používá transkompilátory, které z pár set řádek kódu vygenerují pár tisíc v něčem víc lowlevel, a zároveň se postarají, že je to korektní. Výsledek je nejenom korektní, ale lidsky pochopitelný a prozkoumatelný v těch pár set řádcích. Doporučuji ty jeho papery a talky na tohle téma, když už k ničemu jinému, tak je to dobré k zamyšlení.
    Osobně se asi stanu nějakým počítačovým amišem – budu chtít stavět na ověřených jednoduchých věcech a odbourávat zbytečnou komplexitu (nutným předpokladem je svobodný software a hardware). Přijde mi to jako správná cesta, i za cenu toho, že bychom se měli vývojově vrátit o dekádu nebo dvě zpátky.
    Jo, to chápu. Osobně teď hledám osvícení v na-image-založených live systémech jako je Smalltalk a Self. Ale jde to ztuha, hlavně ten Self, protože to kromě skoro používá jen pár lidí.
    Pokud by ten negativní vývoj mělo něco zvrátit, tak asi jen AI, která by nahradila práci programátorů a hlavně auditorů, a dokázala vyhodnotit, zda se software bude vždy chovat podle zadání a neobsahuje chyby ani nic navíc. Proprietární hardware (černé skříňky, které nelze analyzovat) by stále byl problém. Některé vady proprietárního softwaru by to mohlo odstranit – stále by ale zůstával problém s nemožností (legálních a snadných) úprav nebo šířením. Takže nutný předpoklad svobodného hardwaru a softwaru stále platí. SaaS nebo odevzdávání dat do cloudu by bylo stále problém (homomorfní šifrování je asi spíš utopie, alespoň z praktického hlediska).
    Nah. Už teď vidím, jak si toho všímá čím dál víc lidí a vzniká poptávka po něčem, co to bude řešit. Alan Kay se tomu hodně věnuje, ale jsou tu i projekty jako suckless a tak. Až to dosáhne kritické hodnoty, tak se objeví nějaká filosofie zahrnující změnu myšlení, která rychle získá trakci.
    Nicméně mezi implementací a veřejným API je dost jasný rozdíl. Oboje klidně může být realizované pomocí stejné technologie (třeba volání nějakých metod v daném jazyce). Ale ten rozdíl je v tom, že veřejné API představuje závazek stability v příštích verzích – což je dobré (nebo spíš nezbytné) pro uživatele toho API, ale na druhé straně omezující pro vývojáře.
    V tom ale žádný rozdíl kromě metadat není.
    Od toho je svobodný software. Máš zdrojové kódy a práva. Můžeš si do aplikace něco dopsat nebo opravit chybu, překompilovat a spustit. Není nutné tu aplikaci patchovat za běhu. Ten patch máš uložený v souboru, takže ho můžeš snadno sdílet s ostatními, můžeš ho aplikovat na příští verze aplikace – pokud by se nekompatibilně změnili, tak ho musíš upravit, ale to bys musel dělat i s tím skriptem, kterým ses napojil na implementaci v době běhu reflexí.
    Ne, tohle je špatně. To je vršení pyramidy a čím výš budeš chtít vrchol, tím víc toho musíš na pyramidu nahrnout. Představ si, kdyby sis musel třeba k přidání makra do editoru rekompilovat celé zdrojáky, to by se prostě nedalo udržet. Jenže to chce víc než makra a napříč vším.
    Dobře navržená (rozsáhlejší) aplikace je modulární, takže můžeš přidávat nové funkce, aniž bys musel překompilovávat jádro. A protože veřejné API zavazuje ke stabilitě, mělo by ti to fungovat i v dalších verzích. Často jde moduly nahrávat/vypínat/restartovat i v době běhu aplikace.
    Jenže to je z velké míry opak toho přístupu z axiomů a podobá se to tvorbě omezené Secondlife, kde tvůrce musel počítat se vším. Spoléhá to, že používáš dobrou či dobře navrženou aplikaci, ale hlavně to nikdy nebude jednotné. Každá aplikace se rozšiřuje jinak, nespolupracuje s ostatními, má jinou architekturu, jiné flow, jiné programovací jazyky.

    Jinak poslední dobou mám jaksi odpor k pojmu „aplikace“. To jsou takové divné „walled garden“, kde si každý hraje na svém písečku. Nešlo by to dělat jinak? Chce to experimentální data, ale ještě mi to pár let bude trvat.
    Máme tu hnutí svobodného softwaru a certifikace jako RYF (Respects Your Freedom). Měla by se z toho stát stejná věc, jako boj za práva zvířat, rovná práva mužů a žen, boj proti zneužívání dětí na práci nebo ve válkách a proti znečišťování životního prostředí. Protože tyhle věci jsou neméně důležité a v principu stejné – proprietární software, hardware a služby znečišťují naše životní prostředí a ohrožují naše životy. Bohužel propaganda je tady pozadu, protože nelze použít fotky nějakých chudáků/dětí nebo zmrzačených zvířat… takže se to do povědomí veřejnosti dostává o dost hůř a většina lidí si neuvědomuje, jak moc je situace vážná.
    Jo, ale to je pořád jen jedna polovina toho problému. Imho hardware chybí hodně taky ta reflexe, která by s ním umožňila pracovat.
    Není potřeba mít API. Klíčové je, mít otevřené schéma, zdrojové kódy firmwaru a možnost zkompilovat si a nahrát vlastní, mít pokud možno vyvedené konektory/kontakty na desce, používat součástky, které lze snadno odpájet nebo přendat do jiné patice (paměti, čipy…). To umožní znovupoužitelnost a značně prodlouží dobu, než daný hardware morálně zastará.
    Jenže to je pořád dostupné jen pro naprosto mizivé procento populace. Skoro nikdo tomu nerozumí a minimum lidí s tím umí něco udělat. Tím ti pořád zůstává ten stav, že hrstka vivolených diktuje život celému zbytku světa. Je fajn, že se alespoň změní přístup, kde každý kdo tomu dá 10 let života se v tom možná vyzná a pochopí co s tím dělat, ale to není revoluce, kterou mám na mysli já.
    Jak tohle přesně funguje? Měl jsem za to, že program nahraný do sítě Ethereum je veřejně dostupný a ostatní si ho můžou ověřit. To jde do ETH nahrát i skrytá data, které se zpřístupní až po zaplacení (nebo obecně splnění nějakých podmínek)? Nebo by to jen při zaplacení provolalo API toho teploměru a vytáhlo z něj data?
    Ethereum funguje i jako komunikační sběrnice. Tzn. já můžu poslat teploměru zprávu a on jí s relativně nízkým overheadem přijde a odpoví na ní. Je to od začátku dimenzované na IoT.
    Nejde jen o to, aby člověk sám vydělal a ostatní konzumovali a platili. Co dokáže úžasně akcelerovat danou věc je, když umožníš ostatním, aby si sami vydělali.
    Jo, určitě. Snažil jsem se to tam vmáčknout tou analogií s vlaky a uhlím, ale asi to nebylo úplně jasné. Jde mi například ale i o to, aby jednotlivec měl maximum API k použití. Prostě abys mohl jít světem a ten se ti nabízel za nízký poplatek.
    xkucf03 avatar 29.8. 08:13 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Elastic
    Jinak https://coinmarketcap.com/currencies/elastic/ kdyby se ti chtělo do toho nacpat pár tisíc, tak to má potenciál. Sám jsem do toho dal dva tisíce, jen tak pro strýčka příhodu.

    A není trochu divné, že ty repozitáře na Githubu zejí prázdnotou? Jak to bylo u těch předchozích měn? Ono, když to jsou dva tisíce, tak v podstatě o nic nejde. Ale i tak bych čekal, že ukáží nějakou reálnou práci. Jaký software třeba používají ty burzy, aby se na Elastic napojily a mohly s ním obchodovat?

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    Grunt avatar 28.8. 20:07 Grunt | skóre: 22 | blog: Expresivní zabručení | Lanžhot
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    AFAIK stále pracuješ mj. pro peníze – jestli se pletu, tak mě oprav
    Zase provokace :-)
    Tzn. lidi nebudou svobodní v pohybu a bude existovat jedna nebo několik málo autorit, které budou jednak vědět, kdo se kde pohybuje, a jednak mu budou moci kdykoli v pohybu zamezit – ať už zásahem člověka na jedno kliknutí nebo zásahem nějakého algoritmu – prostě si pak auto neobjednáš a nikam tě nedoveze, budeš mít smůlu a můžeš jít maximálně pěšky.
    Dokud budou fungovat kola, mopedy a motocykly, tohoto se absolutně nebojím.
    Na co 64-bitů když to jde i s jedním? | 80.78.148.5 | Hack (for) free or Die Hard!
    30.8. 16:02 R
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Nikoli nepočítal – výrobce na tom neměl zájem resp. měl zájem na pravém opaku a uživatel/zákazník si to nechal líbit. Když vidím čipy zalité v černé pryskyřici nebo s obroušeným označením, dělá se mi z toho špatně. Myslím, že je čas na odvetu – zveřejnit v takovém případě otevřené schéma a firmware, aby si ekvivalentní zařízení mohl kdokoli vyrobit sám z běžně dostupných součástek – a tím zbavit takového výrobce jeho výlučného postavení a možnosti vydírat svoje zákazníky.
    V pripade budikov a podobnych zariadeni, kde byva skutocne priamo cip na plosaku zaliaty ciernou hmotou nejde o nejaky zaujem alebo vydieranie. Ide o cenu. Pouziva sa tam vacsinou klon nejakeho (neprogramovatelneho) IO, ktory niekto vymyslel pred 15-20 rokmi v najlacnejsom prevedeni - bez puzdra, priamo osadeny na plosak.

    Napr. vsetky lacne multimetre obsahuju klon ICL7106 obohateny o dve funkcie: HOLD a indikator slabej baterie. Ked odide, da sa z plosaku odbrusit a prispajkovat tam drotmi novy QFP44. Zapojenie pinov je takmer identicke. V starsich multimetroch dokonca byvaju spajkovacie plosky ako pozostatok z obdobia, ked este pouzivali IO v puzdre.
    28.8. 08:18 _
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Je zajímavé sledovat, jak se z Bystroušáka pomalu stává nábožensky orientovaný mudrc trpící stařeckou grafománií a sepisující traktáty myšlenkově nikoliv nepodobné teologickým traktátům od některých středověkých papežů.
    Bystroushaak avatar 28.8. 11:02 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Třeba to je znamení, že budu dalším papežem. Jinak existuje netriviální šance, že jsi o mně měl od začátku špatnou představu.
    Bedňa avatar 28.8. 20:23 Bedňa | skóre: 33 | blog: Žumpa | Horňany
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Inak mi nedá ti v tomto kontexte položiť otázky. A to aký máš sen a čo by si s tým všetkým chcel spraviť.

    Inak celkom ma zabavili aj tie detské jazyky, kde si zo skladačky spravíš program čiste preťahovaním funkcií.

    Gambas, hoci som naň nesiahol roky mal celkom dobrú previazanosť grafických objektov, ale vždy tam bol ešte ten medzikrok, že musíš k tomu tlačítku niečo dopísať, ale je to najdelej na Linuxe čo sa týka RAD .
    Pokecajte si s umelou stupiditou na http://www.kernelultras.org/
    Agent avatar 28.8. 21:38 Agent | HC city
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Ta stránka yourworldoftext je šíleně pomalá, dá se tam někam zadat přímo souřadnice aby to rovnou skočilo na danou pozici?
    Nevěděl zpočátku, co si počít, jak žít, co dělat, ale brzy se vpravil do role samotáře.
    Bystroushaak avatar 28.8. 21:48 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Myslím že to šlo v javascript konzoli, ale už si nevzpomenu jak. Jinak v tomhle případe platí, že cesta je cíl. Zajímalo by mě docela, jestli podél té cesty do Sky city pořád jsou dva filosofové.
    29.8. 00:01 marbu | skóre: 28 | blog: hromada | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    To mi připomíná jeden blogpost co jsem nedávno četl: Open Source Needs FPGAs; FPGAs Need an On-ramp. Autor tam rozvíjí alternativní přístup k open hardware: použít jako základ RISC cpu a FPGA. Nerozumím hardware natolik abych mohl posoudit jak moc je to reálné, ale ta hlavní myšlenka, pokud by v praxi fungovala, by taky otevřela v nějakém smyslu další prostor.
    I think warning here is a bug. The biggest cloud service provider. There is no point in being so cool in a cold world.
    29.8. 19:41 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Však tohle je už někde skoro od roku 2000 (Virtex2pro ??), kde má xilinx FPGA integrovaný jádro PowerPC 4xx a ty si k němu můžeš udělat řadiče apod. Někde od roku 2012 je Zynq, kde je už hotovej SoC s ARMem a ARMovskou sběrnicí se napojit na pole FPGA (jednodušší, protože gigabitové SERDES v FPGA logice uděláš těžko, maximální rychlost FPGA logiky bude tak 800MHz, ale složitější sekvenční designy maj problém se sestavit i na 100MHz). Poslední Zynq má v sobě tuším čtveřici ARMv8 a Mali GPU.
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    xkucf03 avatar 29.8. 20:05 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Otevřený počítač

    IMHO nejde až tak o to, aby to bylo FPGA, ale o to, aby to bylo otevřené – tzn. abys teoreticky mohl poslat do nějaké továrny dokumentaci a oni jen na základě té dokumentace a veřejně dostupných znalostí (které zahrnují i svobodný software) ti dokázali vyrobit procesor a základní desku (nebo oboje v jednom) a základní rozhraní, jako je grafická a síťová karta.

    Až jako případný druhý krok bych řešil to, aby ten počítač byl složený z univerzálních FPGA bloků – pak by v podstatě nemusel nikdy zastarat1 a ty bys jen přeprogramovával bloky, aby např. podporovaly nové rozhraní, nebo je přidával, abys rozšířil kapacitu. Předpokladem ale je, aby to FPGA šlo programovat pomocí svobodného softwaru2 a aby samo bylo otevřené (aby ho nevyráběla jen jedna firma).

    [1] leda ve smyslu efektivity spotřeba/výkon
    [2] nějaké snahy v tomto směru jsem viděl, ale ještě to nebylo moc použitelné

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    29.8. 20:02 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Problém s malým rozšířením openhw designů je v tom, že neznáš mapování programovacích bitů na vnitřní přepínače v FPGA. To Xilinx (nejen) nechce vypustit ani pro blbý CPLD z roku 1998 (můžeš v něm naprogramovat max něco jako UART s bufferem a tím to hasne).

    Kdybys mapování měl, tak navíc potřebuješ tabulku zpoždění mezi jednotlivými uzly, což si Xilinx taky urputně brání. Bez této znalosti nemůžeš navrhnout efektivní sekvenční obvod (teda můžeš pokud zvolíš globální zpoždění třeba 10ns, ale to ti bude celkem k ničemu :-D).

    Když budeš tohle vše mít, tak můžeš začít psát place&route algoritmus, kterej má za úkol vybrat fyzickou jednotku na FPGA a její spojení, tak aby to vyhovovalo zpoždění a vešlo se to tam. Existují sice obecné opensource P&R, ale nevím nevím jak bude jejich efektivita. Samozřejmě každej model bude mít ty parametry jiné.

    No a ve finále (nebo teda spíš na začátku, když jdu od tranzistorů po jazyk) budeš muset psát hardware ve velmi nepřívětivěm jazyku typu Verilog nebo VHDL. VHDL je IMO mnohem víc silnější než prostředky FPGA a tak se budeš muset uměle omezovat (jednotky většiny FPGA například neumí zároveň reagovat na naběžnou a sestupnou hranu, v jazyku je taková konstrukce nejspíš validní). Nebo můžeš použít openCL, ale to je IMO jen pro omezené použití, například sestaví "procesor" pro tvůj openCL kód, ale nejsem si zrovna jistej zda by v openCL šel navrhnout řadič DDR (včetně časování na pinech obvodu apod.). U openCL vlastně ani nevím zda někdo podporuje backend do FPGA (asi LLVM a bez znalosti fyzického mapování to jde maximálně tak do netlistu nebo VHDL/verilogu).

    Mapování bitů by nejspíš šlo reverznout, ale je to v USA právně šedá zóna a člověk by si máknul, časování by šlo asi nějak naměřit/odhadnout (trvalo by to pěkně dlouho, v moderním FPGA jsou desítky miliónů propojů).

    Pokud bys do toho chtěl jít, tak se klidně přidám, ale potřebuješ ten samotnej FPGA, kterej není zrovna levnej a při práci hrozí že ho odpálíš :-D.
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    xkucf03 avatar 29.8. 20:14 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Otevřené FPGA
    Mapování bitů by nejspíš šlo reverznout, ale je to v USA právně šedá zóna a člověk by si máknul, časování by šlo asi nějak naměřit/odhadnout (trvalo by to pěkně dlouho, v moderním FPGA jsou desítky miliónů propojů).

    Tohle mě právě napadlo – nahrát do FPGA program, který by běžel tak dlouho, dokud by všechno nenaměřil a neposlal ven. To přece musí jít. Jak to, že to Číňani ještě neudělali? Vždyť tohle má obrovský potenciál – jak obchodně, tak filosoficky.

    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    29.8. 20:45 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Otevřené FPGA
    Ono by nejspíš ani nepotřebovalo měřit všechny propoje, ale jen ty se stejnou třídou. To by se smrsklo na pár tisíc, možná i stovek. Pro některé prvky myslím i časování je, ale zcela určitě nebude pro spínače propojovacích matic.

    To mapování by byl problém v tom, že musíš implementovat pro každej případ detekce novej bitstream. Existoval projekt bitstream to xdl, ale tam myslím říkali že to není 100%.
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    30.8. 00:23 sigma
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Otevřené FPGA
    nahrát do FPGA program, který by běžel tak dlouho, dokud by všechno nenaměřil a neposlal ven. To přece musí jít.
    I pokud by to šlo, tak tím zjistíš timing v tom konkrétním čipu za konkrétních podmínek - teplota, napájení. Na jiném čipu a za jiných podmínek to bude jinak -- IMHO pořád platí, že i příbuzné typy Intel CPU jsou různě dobře povedené kusy klidně z jednoho wafferu. U FPGA tomu analogicky odpovídá speed grade dané varianty čipu. Timing anaysis obvykle počítá 4 corner cases pro timing modely při min/max teplotě a napájecím napětí.

    Od naměřených hodnot můžu odhadnout nějakou rezervu, ale bez detailní znalosti vnitřního designu křemíku bude muset být odhad velmi konzervatiní, což může vést kvůli celkové komplexitě na velmi významnou ztrátu v dosažitelném časování celého designu.

    Další věc je, že buď by se musela využívat runtime rekonfigurace, což u nižších a středních řad FPGA není vůbec dostupné, nebo by se muselo absolvovat velké množství iterací kompilací/rekonfigurací = šílenost.
    Jak to, že to Číňani ještě neudělali? Vždyť tohle má obrovský potenciál – jak obchodně, tak filosoficky.
    Obchodně? IMHO se nejvíc vydělává na výrobě čipů, design software stojí pár tisíc EUR na rok. Takže reverzovat bitstream a vytvářet vlastní design software žádný obchodní potenciál nemá. Filosofický možná, ale tohle je úkol ještě úplně na jiné úrovni, než ten svobodný ale použitelný parametrický 3D CAD, který taky ještě číňani neudělali (ani nikdo jiný). Význam by mělo možná umět vyrábět stejné čipy, pro které by fungoval stejný design software jako pro ty originální. Jenže zase se dostáváme k těm timing modelům, které neznáš, a těžko pak budeš ve výrobě verifikovat, jestli je hotový čip s nimi v souladu.
    xkucf03 avatar 30.8. 01:24 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše Svobodný CAD
    ten svobodný ale použitelný parametrický 3D CAD
    BTW: nedávno jsem narazil na SolveSpace
    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    30.8. 01:36 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Otevřené FPGA
    I pokud by to šlo, tak tím zjistíš timing v tom konkrétním čipu za konkrétních podmínek - teplota, napájení.
    Výrobce tam ještě má rezervu na stárnutí krystalové mřížky.
    Od naměřených hodnot můžu odhadnout nějakou rezervu
    Pokud budu extrapolovat z několika málo propojů na celej čip, tak jo. Pokud bych to naměřil všechno, tak bych dokonce mohl dosáhnout lepších výsledků než výrobce. Pokud něco naměřím na jednom spoji, tak by jeho fyzické provedení nemělo vadit a navíc spousta zapojení půjde najít v patentech. Ono když udělaj propoj s jediným tranzistorem, tak se to už moc zmenšovat nedá.
    Další věc je, že buď by se musela využívat runtime rekonfigurace, což u nižších a středních řad FPGA není vůbec dostupné, nebo by se muselo absolvovat velké množství iterací kompilací/rekonfigurací = šílenost.
    Jako myslíš ICAP? Ten je u Xilinxu snad už od toho Virtexu II, ale bavil bych se minimálně o řadě 6. BTW mám dojem že Virtex II má nějakou část bitstreamu reverzovanou. Rekompilace není problém pokud nejdřív reverzneš ten bitstream ;-). A samotné implementace pro otestování jednoho drátu budou triviální (místo celého FPGA ti bude stačit jen nějakej čítač nebo něco takovýho). Ten obvod by měl jít IMO naklikat i v fpga_editoru.
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    Jendа avatar 30.8. 04:18 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Otevřené FPGA
    To už bych spíš perspektivněji viděl, že někdo vykrade ty tabulky z originálního generátoru bitstreamu. IMHO je ale současný problém spíš v tom, že velmi málo lidí umí FPGA programovat i s originálním SW a osobně mi přišlo dost složité do toho proniknout.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    30.8. 08:24 sigma
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Otevřené FPGA
    Souhlas. Ono je to úplně jiná práce než programování, a pro člověka, který musí průběžně přepínat mezi vývojem SW a FPGA designem je to dost schizofrenní. Určitě by pomohlo něco méně overbloated než VHDL, ale ani Verilog není žádná spása.

    Přestože dokumnetace a tutoriály k FPGA jsou na velmi dobré úrovni, proniknout do toho i se znalostí klasické číslicové elektroniky je fakt těžké. Třeba jen najít učebnici VHDL, z které se dá pochopit, jak používat VHDL pro FPGA, aniž bych to už uměl, není snadné. Přide mi, že většina autorů už se nedokáže vžít do situace, že o tom nic neví. Klasický příklad je zmínka o tom, že 70% konstruktů VHDL pro syntetizovatelný kód vlastně použít nejde, která se vyskytuje někde v polovině výkladu...
    30.8. 15:47 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Otevřené FPGA
    BTW Tvorba obvodu v HDL není programování ale modelování. Člověk vlastně popisuje netlist. Maximálně to dělá trochu abstraktněji přes procesy (ve VHDL), ale zrovna u FPGA většinou "process" znamená to že se buď vytvoří registr s hodinama nebo se doplní don't care do pravdivostní tabulky (to je dost IMO, možná že ty nalepovaný syntetizátory od Xilinxu z roku někde 1995 dělaj i chytřejší věci).
    Určitě by pomohlo něco méně overbloated než VHDL
    Ono by stačilo kdyby nebylo VHDL tak vojenský ve vyjadřování (koneckonců vychází z ADA jazyka) a dovolovalo trochu víc v gramatice. Většinou tak 30% času trávím tím že hledám zapomenutý středník nebo čárku. Nebo mě například v konstrukci jazyka vadí že když má člověk třeba 10 vnořených modulů a chce přidat signál do nejvnitřnějšího a vyvést ho ven z obvodu, tak ten signál musí provést přes všech 10 modulů :-/ (a v každém ho samostatně definovat). Možná že by to asi šlo definovat nějaký globální typ sběrnice (ale já VHDL zas až tak podrobně neznám), ale to se ne vždy dá použít a hádejte, které definice většinou vývojové prostředí pro generované moduly používá :-D.
    Klasický příklad je zmínka o tom, že 70% konstruktů VHDL pro syntetizovatelný kód vlastně použít nejde
    Jo to protože máš namixovaný jazyk pro samotné vyjádření obvodu a zároveň pro simulaci.
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    30.8. 15:31 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Otevřené FPGA
    Hmm to by se jim ale teda moc nelíbilo IMO, navíc to je nuda :-D.

    A co ti přišlo konkrétně obtížné? Já mám na to nejspíš jiný pohled, já jsem dost lowlevel programátor, takže představit si to co dělá HW při psaní C programu není zas tak složitý.
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    29.8. 22:53 deda.jabko | skóre: 23 | blog: blog co se jmenuje "každý den jinak" | za new york city dvakrát doleva a pak už se doptáte
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Co se stane, pokud aplikujeme předchozí princip přidání dimenze na koncept aplikace?
    Doporucuji pogooglit treba klicova slova macro virus, trojan horse.
    Pokud chcete, tak můžete vzít stream z rádia a přenášet ho přímo do počítače přes protokol jako je bluetooth, nebo naopak, z počítače zobrazovat informace na displeji, či přehrávat streamovat hudbu z PC pomocí reproduktoru radio-budíku.
    Opravdu si myslis, ze hlavnim problemem dnesniho sveta je jeho nizka komplexita a tak je potreba ji zvysovat? Tebe takove hracicky bavi, stejne jako nekoho bavi porad tunit auto. Ale vetsina lidi od tech zarizeni ocekava, ze budou plnit svou ulohu, budou ji plnit dobre a nebudou se muset o nic starat. Jinymi slovy princip: Keep it simple, stupid!
    To vše jednoduchým a standardizovaným protokolem
    Z toho, kde se dnes vsude pouziva jednoduchy a standardizovany protokol HTTP, je mi obcas do breku.
    pravděpodobně nějakou 8051, nebo třeba nějaký Zilog
    Takze by vyrobce musel implementovat rozsireni tak, aby zarizeni slo pouzivat i jinak. Ok, to zni jako dobry napad. Prvni otazka zni, co to prinese uzivatelum? Opravdu to bude vec, po ktere bude realna poptavka? Druha otazka zni, budou chtit uzivatele (normalni lidi!) platit vyvoj funkci, ktere nepotrebuji? A treti nejzasadnejsi otazka, vyplati se mit v zarizeni vlastnost, kterou vyuzije zlomek uzivatelu, a kterou si uzivatel muze udelat do systemu diru?

    Asi před rokem se dostali hackeři na servry Debianu a ukradli jim zdrojové kódy.
    30.8. 00:42 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Chápu tvůj pohled a asi chápu i Bystroushaakův pohled. Osobně nevidím moc problém v tom, že je omezený nějaký jednoúčelový low-cost „made in China“ bazmek, ale v tom, že jsou často – a věřím, že do značné míry uměle – omezena mnohem komplexnější zařízení.

    Chápu, že z ekologického hlediska ta jednoúčelová a do jisté míry primitivní elektronika není optimální, ale tam stačí si ji prostě nekupovat.

    Byla řeč třeba o smartphonech. Výrobce to prodává „as it is“ i s předinstalovaným operačním systémem. To mi nevadí. Vadí mi, že (až na výjimky) neexistuje snadný, výrobcem podporovaný způsob, jak tam nainstalovat jiný operační systém. Trh se smartphony v tomhle hodně připomíná počátky trhu s osobními počítači.

    Kdyby byl všechen použitý hardware dokumentovaný, vždy bylo možné kabelem přistoupit k internímu úložisti bez ohledu na operační systém a bylo standardizované bootování, tak je reinstalace operačního systému naprosto bezpečná – nehrozilo by poškození zařízení, ani by nebyl důvod, aby výrobce krátil záruku (na hardware).

    To by tam ale musel existovat nějaký BIOS, který by žil odděleně od všeho dalšího. BIOS může zajišťovat přístup k internímu úložisti přes USB, i když je systém mrtvý; může řešit bootování a poskytovat základní univerzální rozhraní pro práci s hardwarem. Nad tím pak lze stavět hrady, vzdušné zámky. Teprve flashování BIOSu by mohlo dopadnout tak fatálně, jako dnes může skončit nahrávání jiného image s operačním systémem.

    (Nejsem dostatečně seznámen s tím, jak tyhle věci na smartphonech fungujou. Rád se nechám opravit, pokud to existuje v tak standardizované a univerzální podobě jako na IBM PC.)

    U laptopů naštěstí zatím jakž takž přežívá svoboda ve volbě operačního systému (opomeneme-li vnucené OEM license a snahy Microsoftu všemožně zabránit prodeji počítačů bez předinstalovaného OS – viz kauza Mironet), ale ten hardware je uzavřený a zkurvený.

    Vyměnitelné baterie jsou z větší části minulostí (až na výjimky – viz Thinkpad X260; ale ani tam AFAIK není vyměnitelná ta interní baterie). Ale jde to mnohem dál. V některých případech jsou na desce připájené dokonce i RAM moduly (tuším, že to je případ třeba Dell XPS 13).

    Se „smart“ TV nemám zkušenosti, ale předpokládám, že tam bude narůstat tendence podporovat konkrétní placené služby (Netflix, HBO) a budou mizet způsoby, jak tam streamovat vlastní obraz – a používat to tedy výhradně jako zobrazovací zařízení. Bude tlak to utlumit v rámci boje proti „pirátům“. Pokud se to zatím neděje, buďme jen rádi, a doufejme, že k tomu nedojde – ale jsem skeptický.

    Tohle vidím jako ten skutečný problém. Že nějaký mikročip v budiíku není programovatelný uživatelem mě fakt netankuje. Ale když je tvůj vlastní „smartphone“ nebo tablet nedobytná pevnost, uměle zamčená výrobcem, a ty to, jako vlastník a majitel daného zařízení, musíš všelijak hackovat, tak to není nic než omezení tvojí vlastní svobody a šikana ze strany korporací.

    Totéž platí o situaci, kdy ve svém vlastním laptopu nejsi schopen provést rutinní nahrazení standardizovaného modulu za jiný jen proto, že výrobci nehraje do karet, když si uživatel po pár letech používání upgraduje RAM a vymění disk a spokojeně to používá dalších pár let. Nahrává jim ten pošahaný trend „ultrabooků“ a ztenčování ad absurdum a lidi jim to žerou; ale to nebude ten pravý důvod.

    Pravděpodobně se shoduji s názorem xkucf03 – chci, aby zařízení byla otevřená alespoň v tom smyslu, že je možné provádět rutinní úpravy a využívat je v plném rozsahu toho, k čemu jsou určená. Pokud někdo přijde s rychlovarnou konvicí, kterou lze uživatelsky programovat (ve smyslu vývoje software), tak je to (snad) milé, ale z mého hlediska minoritní vůči problémům, které jsem popsal.

    Řešením tady není spoléhat na to, že (jiné) korporace začnou hardware „otevírat“ dobrovolně; je potřeba buď založit novou korporaci a doufat, že se časem neobmění vedení a nezačne ždímat maximum zisku, což by nevyhnutelně vyústilo v opětovné uzavírání, pokud by se do té doby natolik neobměnil trh a perspektiva zákazníků, že už by nic jiného než otevřený hardware nechtěli, nebo jít cestou aktivismu a kladení odporu. Ideálně pak aktivně taková otevřená a DIY zařízení navrhovat.

    Doba tomu přeje a myslím, že nějaké kampaně na crowd-fundingových platformách mohou být úspěšné. Kdo na to máte skill, do toho.
    30.8. 01:51 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Teprve flashování BIOSu by mohlo dopadnout tak fatálně, jako dnes může skončit nahrávání jiného image s operačním systémem.
    Naopak, průmyslový systém nerozhodí ani vymazanej bootloader/firmware ve flash. Prostě se připojíš programátorem přes JTAG a nahraješ správnej obraz. JTAG je absolutně blbuvzdorný, protože je to jen kus hardware, ta základní čast je jen stavový automat se 16 stavy, co přepíná mezi shift registry s daty. Logicky bude fungovat, protože se používá pro otestování čipu téměř hned po výrobě (nevím jestli se před zapouzdřením netestujou i nějaké nevyvedené testpointy třeba pro jednotlivé kroky pipeline). Ale koneckonců to firmware bude výrobcem výrobku naprogramováno právě JTAGem (rozhodně se flashka neprogramuje před pájením a nějakej kolíček na SPI čip po osazení je blésmrt, nehledě na to že pokud je to BGA, tak by byl s kolíčkem smolík). Samozřejmě JTAg nemusí fungovat, pokud ho někdo po naprogramování vypne přes fuses :-/ nebo pokud je to zrovna x86, kde jsem moc JTAGů vyvedenejch na x86 MB neviděl.
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    30.8. 02:44 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Díky za informaci, jak se to dá dělat ještě líp. Pro začátek by mi stačilo, kdyby byla bezpečná alespoň výměna OS, ale tohle by samozřejmě bylo ještě mnohem lepší.
    Jendа avatar 30.8. 04:21 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Rád se nechám opravit, pokud to existuje v tak standardizované a univerzální podobě jako na IBM PC.
    V tak standardizované formě to neexistuje, ale je tam bootloader, u kterého se musíš hodně snažit, abys ho zničil, a u docela dost modelů tě nechá spustit vlastní kód. Problém je ale v tom, že téměř vždy je pro to historický kernel + blobové ovladače (často navíc porušující GPL), takže Linux sice spustíš, ale nebudou ti fungovat žádná zařízení.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    xxx avatar 31.8. 00:22 xxx | skóre: 42 | blog: Na Kafíčko
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Prosimte vyrobci jsou radi, ze jim ten jejich bazmek postaveny na eveloution kitu od vyrobce SoC, ktery doplni o nejakou bizuterii, vubec funguje. Natoz aby premysleli o nejake univerzalnosti.

    Tu sjednocovaci vrstvu po ktere volas dneska predstavuje Android.
    Please rise for the Futurama theme song.
    31.8. 01:39 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Nepředstavuje. Komplexitu Androidu a BIOSu vůbec nelze srovnávat.
    Jendа avatar 30.8. 04:21 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    Takze by vyrobce musel implementovat rozsireni tak, aby zarizeni slo pouzivat i jinak.
    Pro začátek by stačilo, aby neimplementoval omezení, kvůli kterým to jinak používat nejde.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    30.8. 01:58 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí
    BTW ještě k tomu chytrýmu budíku. Všimli jste si super DSL modemu od O2? Má to na sobě LCD a 868MHz transceiver pro IoT zařízení, pár jich jako zásuvka, detektor požáru a senzor dveří, i O2 prodává. Vtipný je že se ovládají přes cloud O2 a člověk za ně musí platit paušál :-D. Slyšel jsem že nenakonfigurovaný to přesměruje traffic na stránku, která člověku nabízí ovládací aplikaci na mobil a snad i něco do kompu (ale je to z druhé ruky).

    Jestli to má stejně "kvalitní" firmware jako ZyXel P-660HW-T3, tak to bude legrace.
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    xkucf03 avatar 30.8. 08:01 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
    Rozbalit Rozbalit vše IoT

    Lekce současného zmrdspeaku – procvičíme si nějaká slovíčka:

    • Chytrá domácnost = data ze svých čidel odevzdáš do cloudu a bez svolení korporace si nerozsvítíš žárovku ani se nedozvíš, že u tebe doma hoří
    • IoT = budeš platit paušál korporaci
    Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
    30.8. 15:09 pc2005 | skóre: 34 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Re: IoT
    Cloud = po zrušení služby korporací můžeš IoT vyhodit do popelnice
    Chuck Norris řekl babičce, že si dá jen 3 knedlíky. A dostal 3 knedlíky. | 帮帮我,我被锁在中国房
    30.8. 19:57 ehm
    Rozbalit Rozbalit vše Re: IoT
    „Jsi nebyl včera doma, nebo co?“ – „Aha, já zapomněl zaplatit účet za zvonek. Co používáš za bell providera?“ – „Belliator! Prvních 10 zazvonění v měsíci zdarma, online reporty, kdy na mě lidé nejčastěji zvoní, možnost přesměřovat si zvonění na telefon.“ – „Používáš to někdy?“ – „Jak to myslíš?“ – „Díváš se někdy do těch reportů, kdy na tebe lidi zvoní?“ – „Samozřejmě! Jak jinak si mám ověřit, že faktura souhlasí a neúčtujou nic navíc?“ – „Ale k něčemu jinému?“ – „Můžu zjistit, že na mě někdo zvonil, když jsem nebyl doma. Nebo to mám přesměrované na telefon a ten začne pípat, takže to vím hned.“ – „A co přesně ti ta informace řekne?“ – „Jak to myslíš?“ – „Víš, že na tebe někdo zvoní, ale vůbec nevíš kdo. K čemu ti ta informace je?“ – „Většinou víš, koho zhruba čekáš za návštěvu. Když se třeba zdržíš na cestě domů, můžeš jim napsat, že jestli to jsou oni, tak ať chvilku vydrží.“ – „Nestačilo by, abyste si rovnou napsali?“ – „To nolifer jako ty nikdy nepochopí! Prostě je normální mít zvonek a za služby se platí. Si zvykni!“ – „Nestačilo by prostě od tlačítka natáhnout drát do bytu? Proč to musí chodit přes Internet?“ – „LOL! To je píčovina.“ – „Proč?“ – „OMG! Prostě je to píčovina. Normální člověk si za pár člověk zaplatí pořádného bell providera a nebude řešit takové kokotiny, jako tahat odněkud někam drát. Uvědomuješ si vůbec, že by tě to mohlo zabít?“ – „Ten drát?“ – „Kdybys věděl něco o elektřině, neměl bys tak pitomé dotazy.“

    Již brzo. Ve vašich životech...
    xxx avatar 31.8. 00:01 xxx | skóre: 42 | blog: Na Kafíčko
    Rozbalit Rozbalit vše Re: IoT
    Pche, to uz davno existuje. Mobil je totiz nejlevnejsi indoor terminal a prosty lid neumi konfigurovat SIP.
    Please rise for the Futurama theme song.
    Bystroushaak avatar 4.9. 12:45 Bystroushaak | skóre: 32 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Vytváření prostorů otevíráním dimenzí

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.