Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Ačkoliv se Darling občas objeví na Phoronixu, tak Phoronixu se nedá věřit. Jeho redaktor se mnou nikdy nebyl v kontaktu, takže si jen dělá obrázek podle toho, co někde zahlédne, takže zpravodajství opravdu na prd. Co teprve weby, co to od něj opíšou (zdravíme ZDNet).
Naimplementoval jsem FUSE modul darling-dmg podporující soubory DMG (ve kterých se dodává většina obyčejných aplikací/her). Soubory DMG obsahují blokově komprimovaný obraz disku (včetně tabulky oddílů), přičemž na jednom z oddílů najdete systém souborů HFS+/HFSX. darling-dmg jej zpřístupní v režimu read-only.
Důvod? Bez tohoto programu by na Linuxu bylo nutné obraz nejprve rozbalit (dmg2img), což je u obrazu v řádu gigabajtů neefektivní, pak by se z něj vybral jeden oddíl a ten by se musel (jako root) připojit pomocí podpory hfsplus v jádře. Ta mi přitom docela běžně dělá Oops jádra následovaný kompletním deadlockem systému. Nechápu, že tam ten kepl tolerují.
Pod celkem Core Audio se skrývá skupina frameworků pro práci se zvukem na OS X. Je to opravdu rozsáhlé - je možné přehrávat zvuk, konvertovat mezi různými komprimovanými/nekomprimovanými formáty, přidávat efekty, pracovat s kontejnery a tak dále. V Darlingu pro implementaci používám knihovny ffmpeg/libav (libavcodec, libavformat, libavresample, ...) a jako jediný backend mám zatím ALSA (libasound).
Cílem zatím není reimplementovat celý konglomerát. Zatím jde jen o to rozchodit mpg123 pro OS X na Linuxu, které používá jen základní minimum těchto API. Takže až někde napíšou, že smyslem Darlingu je používat mpg123, tak budete vědět, která bije.
GNUstep, který používám pro poskytnutí frameworků Foundation, CoreFoundation a AppKit, bohužel nese všechny známky neperspektivního projektu. Díky mně se podařilo rozhýbat Toll-Free Bridging - tedy propojení Foundation a CoreFoundation - a oba tyto frameworky jsou na tom docela dobře, ale AppKit (tedy gnustep-gui) je naprostá tragédie.
Od prvních screenshotů před 10 měsíci jsem nerozchodil žádnou další GUI aplikaci, co bych mohl ukázat. Dokonce ani žádnou další GUI aplikaci, co bych si sám vytvořil. Tak blbě na tom ten projekt je.
I když jim poskytnu backtraces a další ukázky, podle kterých je jasné, v čem problém spočívá, tak ho nikdo neopraví a ani mi neporadí, jak ho opravit. Ani se na tom nedokážou pořádně shodnout. Zatímco všechny další oblasti Darlingu postupují viditelně vpřed, tady to stojí na mrtvém bodě.
Ten projekt ani nemá "man power" na to vyvíjet chybějící součásti, protože jako samostatný toolkit všechno musejí dělat od píky. Mají sice tři backendy (xlib, art, cairo), ale ani jeden z nich nefunguje pořádně. Sužují je problémy typu "při přejetí myší přes textedit už je kurzor myši navždy I-beam". Pod jedním to tiskne, pod druhým to blbne, prostě bordel. A ještě to vypadá fakt hnusně.
Z dlouhodobého hlediska proto vidím naději spíše ve vlastní implementaci tříd Cocoa nad existujícím GUI frameworkem, kterým by bylo Qt. Při procházení struktury Cocoa nevidím žádné zásadní problémy, které by tomu měly zabránit. Vzhledem k tomu, že bych využíval ostatní knihovny od GNUstepu, tak by mohly jednoduché aplikace fungovat docela rychle.
Někteří tento nápad sice označili jako šílený, ale já to tak nevidím:
Cílovou aplikací, kterou někde vypíchnu, aby se zpravodajci měli čeho chytat, je Angry Birds. Z marketingového hlediska je to velmi dobrý tah (populární věc), nemá to nativní verzi pro Linux (takže se nikdo nemusí jako blbec ptát, proč rozcházím Midnight Commander) a nepoužívá to až tak velký rozsah API pro OS X. Angry Birds používají OpenGL, OpenAL, IOKit (pro nalezení vstupních zařízení), AppKit (pro vytvoření okna), CGL (pro nastavení OpenGL - obdoba GLX) a Core Video (pro spuštění vykreslovací smyčky).
Tiskni
Sdílej:
Nechápu, že tam ten kepl tolerují.V jádře jsou daleko horší věci :D.
Při vývoji jsem zjistil, že zdrojové kódy GCC uvolněné Applem neodpovídají dodávané binárce. Čichám, čichám porušení GPL.Čas spojit se s GPL violations?
Navíc se můžu vykašlat na podporu zastaralých kompilátorů, jakým je z hlediska ObjC právě GCC. Příspěvky do GNUstepu jsou podmiňovány podporou GCC, takže si člověk nemůže usnadnit práci ani o píď a musí se se vším psát jako blbec.Chápu to dobře, že pro dnešní aplikace má smysl ObjC kompilovat jen v LLVM, pokud se nechceš dostat do zmíněných problémů? Vyvíjí se GCC v tomto směru? Dá se bez větších problémů kombinovat výstup GCC a LLVM (třeba při použití různých jazyků)?
Implementácia cocoa v Qt ... znie tak trochu šialene. Len tak pre zaujímavosť má to byť stavané na Qt 4, alebo Qt 5? Momentálne trochu rýpem do Qt 5 (hlavne kvôli embedded kde behá na mojich hračkách celkom slušne, mimochodom tu grafika beží na 180MHz), ale aj napriek tomu nemám moc dôveru v Qt. Stabilita je miestami oproti Qt 4 hrozná, okná o plynulom resize môžu len snívať ... Celkovo vykresľovanie na Qt 4 bolo také ľahšie. Úplná šialenosť bude až bude Qt aplikácia pre Mac bežať pod linuxom emulovane vykresľovaná cez Qt :D
Keby len zamaskované, ale ono je ešte len v overlayi 
Qt 3 som považoval za to najepšie na linuxe, krásny výkon cez X11 forwarding kde som nerozpoznal, či aplikácia beží lokálne, alebo vzdialene. Potom bum Qt 4 s príšerným výkonom, ale postupne som si zvykol, prišli alien widgety a výkonnostné optimalizácie a dalo sa to používať. Na Qt 5 sa zatiaľ optimalizácie moc neriešili. Celkovo sa teraz Qt orientuje skôr na OpenGL a myslím, že na raster začne pomaly sadať prach. OpenGL má celkom slušný výkon pri "moderných" UI v QML, ale klasické UI skladané z čiar, gradientov ... sú pomalé kvôli častým zmenám kontextu. Obávam sa, že práve kvôli tomu môže mať vykresľovanie na Qt 5 dosť veľké problémy. Alebo možno mám zle zladený hardvér a problémy s výkonom mám len ja ... (rád by som si prečítal názor niekoho kto robí s Qt 5, ja som pomerne malá vzorka
).
Ja fungujem bez kompozitného desktopu a porovnávam hlavne zmenou veľkosti okna, ktorá znamená kompletné prekreslenie okna (inak widgety môžu byť double bufferované, resizom sa zaistí, že všetky sa musia prekresliť). Ak otvorím napr. qt creator a jeho nastavenia, tam mením veľkosť okna tak na pravej časti okna sa najskôr vykresľuje čierna plocha, až potom okno. Zrejme to bude problém spojený s xcb.
Áno, aktuálnu (arch linux). Ak zajtra nezabudnem do práce doniesť fotoaparát tak natočím.
Takže tu je video. To prvé je Qt 4, druhé Qt 5. Pri Qt 5 vidno čierny pravý okraj okna.
Ešte jedno srandovné videiko, tentoraz preferovaný spôsob vykresľovania GUI v Qt 5 - qtquickcontrols. Tu je video.
No wm ... ako sa to tak vezme. V dnešnej dobe už môže byť za prolbém považované to, že nie je kompozitný. V kompozitných správcoch ako som pozeral sa resize moc nerieši, namiesto toho sa resizuje len textúra a expose sa pošle až po dokončení resizu.