Duševní nemoci bloggerů

30.10.2005 21:40 | Přečteno: 1440× | Rouhání největší

Nastal čas na další píchnutí do vosího hnízda. Tentokrát to bude přehled duševních nemocí rozšířených mezi bloggery. Upozorňuji, že v oblasti psychologie a psychiatrie nemám naprosto žádné znalosti, proto se bude jednat o hrubě neodborný pohled.

Je mnoho důvodů, proč člověk píše blog. Někdo se chce odreagovat od všedních starostí, někdo chce sdělovat světu svá moudra, někdo si krátí čas v nudném zaměstnání atd. Skoro všichni bloggeři ale trpí nějakou (i třeba velmi mírnou) formou duševní nemoci, která rozhoduje o tom, co a jak budou psát.

Duševních nemocí existuje spousta, mnoho z nich dosud nebylo objeveno. Nyní zmíním ty, které se u bloggerů (ale i účastníků diskusí u blogů) vyskytují nejčastěji:

• Grafomanie. Chorobné nucení psát je velice rozšířené - je do jisté míry přítomno skoro u všech bloggerů. Grafomani píší často, a/nebo dlouhé příspěvky. Jiní napíší jen málo, ale pak se dosyta vyžívají v následných diskusích (i u cizích blogů).
• Neuróza. V pozadí jsou obvykle nějaké nevyřešené životní konflikty všeho druhu (v osobním nebo pracovním životě). Neurotika poznáme podle podrážděného chování, jak přímo v blogu, tak hlavně v diskusi. Často neváhá sáhnout k hrubší mluvě.
• Obsese. Bloggerovi v hlavě utkvívají myšlenky, které řeší psaním do blogu. Někdo má třeba neustálý pocit, že ho chce sežrat obrovský tučňák, jiný se zase cítí být povolán k záchraně planety. Někdy to bývá zajímavé čtení, často je ale úplně "mimo mísu".
• Schizoidní poruchy. Při tomto postižení blogger žije v blogu druhý život (často zcela odlišný od toho reálného), případně i několik. Není to přitom, že by to dělal záměrně, ale prostě tomu věří.
• Úzkostné poruchy. Typickým znakem je nedefinovatelný pocit strachu. Bloggerovy příspěvky jsou skličující, ale reálné hrozící nebezpečí v nich čtenář nenajde.
• Fobie. Zde se blogger naopak bojí něčeho konkrétního. Strach z nebezpečných věcí je naprosto normální (jeho absence je naopak chorobou), ale v tomto případě je to strach z věcí bezpečných, nebo i z nebezpečných, ale přehnaný. Tou věcí může být klidně třeba operační systém (filesystém, aplikace, firma, odposlech...).
• Chorobná agrese. Nejlepší jsem si nechal na konec. Mnozí jedinci ve společnosti jsou postiženi chorobnou agresí. Někdo si ji vybíjí fyzickým násilím (na lidech, zvířatech, věcích), jiný hlasitě a sprostě řve (na fotbale, na demonstraci, ve vlaku), a konečně někdo píše agresivní příspěvky do blogů a diskusí. Tyto příspěvky nemají jiný cíl, než někoho napadat, a to bez použití věcných argumentů - jsou čistě výlevem živočišné agrese.

Jako vždy, výčet samozřejmě není zdaleka úplný. Každý může patřit větší či menší měrou do více kategorií, případně do žádné z nich. Jen doufám, že se každý dokáže správně zařadit - i když nepředpokládám, že by z tohoto zařazení někdo něco vyvozoval.

       

Komentáře

[VícNežNic]

Takže co blogger, to úchylák Jenom nevím, kam zařadit sebe. Ale já na tom jsem s blogováním zle, za říjen mám jen jediný příspěvek…

[Michal Vyskočil]

...Jiní napíší jen málo, ale pak se dosyta vyžívají v následných diskusích (i u cizích blogů)...

Zdá se, že jsi grafoman i přesto, že máš za říjen jen jeden příspěvek

[VícNežNic]

Chci dokonce dnes něco napsat. Jenže venku je tak hezky, ještě mám trochu ztuhlé prsty, takže ne tak rychle

[fakenickname]

A kam by se asi tak řadil tento tvůj zápis?

[Luk]

Nejsem odborník, nedokážu to zařadit

[zde]

Tohle bude někde mezi Obsesí a Grafomanií. :)

[fakenickname]

A kam by se asi tak řadil tento tvůj zápis?

[Dag]

Autodiagnoza: Schizoidní psychopatie, paranoidní percepce, potlačená agresivita. Grafomanie pouze jako druhotný projev základního nevyléčitelného onemocnění.
Autoléčení: Pacient si je svého velmi závažného onemocnění vědom a nemá proto vlastní blog. Reaguje pouze ve chvíli, kdy většina ostatních příspěvků je již natolik amentních, že není co pokazit.

[Dag]

...a zapomíná psát , takže to pak vypadá na ještě větší schízu, nežli ve skutečnosti je.

[David Watzke]

Hm, taky nevím co jsem. Píšu do blogu jen pro zábavu, nemám chorobu. (Aspoň když jsem se naposled díval. )

[Beetljuice]

Všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo ....

[#Tom]

Ještě by se dal zmínit exhibicionismus - Už mám taky Gentoo a tak podobně.

[doubleZ]

(nic ve zlem)Di do pr..., jak si to představuješ, co to tady blábolíš? (/nic ve zlem)

Ach ano, je to pravda, hmm, zajímala by mě obecná definice a vnitřní charakteristika dané situace, za předpokladu...

Nenapadejte mě, prosím...

--- tak ať si každý vybere

[Luk]

(nic ve zlem)Di do pr..., jak si to představuješ, co to tady blábolíš? (/nic ve zlem)

A co je tohle? Neurotická reakce, nebo agresivní výpad?

[doubleZ]

No, snažil jsem se o neurotickou reakci, avšak ta neodpovídá mé přirozenosti, protože mé druhé já hned nadává

[vencour]

Grafoman jsem, ale nemám na to čas .

Neurózama asi trpim ... počkej, až tě potkam na ulici!

Obsese mne potkávají taky, jak by ne, třeba se mi teď neodbytně vtírá jsem člověk, nejsem člověk?

Od jisté míry informovanosti jen blázen nezažívá úzkost.

Možná mam fobii z fobií.

Jen do chorobné agrese jsem zatím nedospěl. Možná, až mne chytnou?

[Isah]

Nebo až tě pustí?

[llook]

Jinými slovy: neexistuje nic, čím by se bloggeři výrazně lišili od nebloggerů. Jak se říká - každej máme svý úchylky.

Akorát podle mě to nejsou nemoci, ale features.

[anicka]

grafomanie, neuróza, úzkostná porucha... zapomněl jsi na depresi a paranoiu .o)

Glosa z Lupy na toto téma a zejména tam používaný termín "blogoterapie" mě ale zaujala víc .o)

[Luk]

grafomanie, neuróza, úzkostná porucha... zapomněl jsi na depresi a paranoiu .o)

Nezapomněl, vynechal jsem je schválně. Deprese (nebo obecněji manio-depresivní porucha) se v blogu většinou těžko odlišuje od úzkostné poruchy (kromě časového průběhu). Paranoia se zase špatně odlišuje od některých forem obsese. Takže jsem je vynechal, protože jsem těžko hledal vhodný popis, aby to bylo dostatečně význačné

Glosa z Lupy na toto téma a zejména tam používaný termín "blogoterapie" mě ale zaujala víc .o)

Ta glosa je hloubavější. Kdežto to moje je čistě popisný výčet.

[Dag]

Ta glosa je dobrá. Já se podezírám z masochizmu. Když najdu odkaz na sebe a, jauuu, si to přečtu... navíc jako dyzgrafik : "vydim coo jzem to napsl" .
Jako třešnička na dortu je, že díky svému jménu Puš-pusa se, třeba na Seznamu, ocitám obklopený pornem. Google zase neomylně vybírá přesně to, co bych dokonce bez těch slz, spálil s chutí, jako ten deníček.
Alespoň vím, jak je asi štěněti, když mu strkaj čumáček do loužičky.

[Michal]

Vynechal jsi narcismus. Viz treba Radek Hulan, to je primo exemplarni priklad

[Luk]

Ano, na ten jsem zapomněl

[Marek Foltýn]

Ono to s těma nemocema nebude tak hrozné. Podle toho co náš "naprosto duševně zdravý" člověk napsal, si člověk v každém blogu najde něco, podle čeho by si mohl autora zařadit alespoň do jedné z těchto skupin.
někdo píše blog jen proto, že má potřebu podělit se o své názory s ostatními, i když to většinou nikoho nezajímá, nebo se nějak zviditelnit. Lidi ale reagují a čtou a čtou a...

[Luk]

Pojem "naprostého duševního zdraví", nebo "normality", je zcela subjektivní. Pro někoho je normální vykouřit 20 cigaret denně, jiný totéž považuje za těžkou drogovou závislost. I v tomto případě je to stejné, žádné ostré hranice neexistují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem naprosto duševně zdravý. To nedokážu posoudit u jiných lidí, natož u sebe