Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Každý má své důvody, proč používá (případně nepoužívá) GNU/Linux nebo jiný operační systém. Když vynecháme důvody filosofické, právní, finanční atd., zbývají ty ryze praktické. A mezi nimi vynikají věci, které sice nejsou nic světoborného, ale o to více potěší při běžné práci.
Dobrou vlastnost nějakého operačního systému (či jiného programu, nebo i úplně jiné věci) člověk nejvíce ocení tehdy, když o ni z nějakého důvodu přijde. Stačí se jen přesunou na jiný systém, kde daná věc chybí nebe je realizována jinak, a už je problém.
Nyní uvedu pár takových "vychytávek", které z velké části dělají GNU/Linux tím, čím je. Tím netvrdím, že některé z těchto věcí nenajdeme i na jiných systémech nebo že jiné systémy nemají také "to svoje". Nicméně, posuďte sami...
Symbolický odkaz je věc, která dokáže nesmírně zjednodušit a zrychlit práci. Má se například nějaký soubor vyskytovat ve více různých projektech (tak, aby byla všude vždy stejná verze)? Žádný problém! Ztrácíte nervy při ustavičném hledání nějakého adresáře v x-té úrovni stromu? Opět snadno řešitelné. A možností je ještě mnohem víc.
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentní (programátor aplikace nemusí vůbec řešit, co že to vlastně otvírá), ovšem v případě potřeby lze skutečnou strukturu filesystému snadno odkrýt.
Skripty lze spouštět naprosto stejně jako jiné programy. Není třeba zkoumat, jakému interpretu skript předhodit - stačí, aby byl správně napsán a měl nastaveno oprávnění ke spouštění. A je jedno, jestli je to shellovský skript (nejčastější situace), skript v Perlu, Pythonu, PHP atd., vždy to bude fungovat stejně dobře. Stačí k tomu jen mít na začátku souboru magické #! následované cestou k interpretu.
Ve skutečnosti je to ještě mnohem lepší. Do jádra lze (v podobě modulu) kdykoliv přidat speciální handler pro nějaký datový formát. Takto ostatně WINE přidává možnost přímo spouštět windowsovské programy. Ve standardním jádře je obsaženo handlerů několik (podle toho, jak se nakonfiguruje kompilace jádra), ale nejvíce si cením právě toho pro spouštění skriptů.
Roury (myšleno ty sestavované v příkazové řádce) nejsou nic specifického pro GNU/Linux, ale přesto se s nimi na některých systémech nesetkáme, nebo aspoň ne v té podobě, jakou můžeme přímo používat v Linuxu. Lze tak snadno poskládat i velmi dlouhý řetězec zpracování nějakých dat, aniž by se něco muselo zbytečně ukládat do souborů.
I když ne každý holduje takovému způsobu práce (já také ne), tato možnost tu pořád je a leckdy se hodí. Zvláště výtečné možnosti roury poskytují v kombinaci s utilitou tee. Potřebný meziprodukt odložíme stranou a přesto nejsme připraveni o možnost provést celé zpracování na jedno spuštění.
Filosofie "všechno je soubor" (byť není dodržována zdaleka důsledně) vedla ke vzniku speciálních filesystémů, které prostřednictvím virtuálních souborů umožňují provádět různé zajímavé věci. Nejvíce si cením systémů procfs a sysfs. Lze s nimi pracovat z každého programu, stačí si jen otevřít potřebný soubor nebo adresář - netřeba inkludovat nějaké obskurní headery, hledat funkce s mnoha parametry atd. Prostě se jen otevře soubor a čte se z něj, nebo se do něj zapisuje.
Dokázal bych si představit ještě další systémy - například by se mohl nějaký program (démon) ovládat právě prostřednictvím speciálního souborového systému. Nicméně to není nemožné, máme FUSE a implementovat tedy něco takového není až tak velký problém.
UPDATE 21.11.2006: Už si nemusím jen představovat - filesystémový přístup (a také databázový) k běžícímu programu již existuje a lze ho používat přes FUSE.
Připojit si soubor jako zařízení se souborovým systémem - to je prostě skvělé. Největší výhody to přináší při přípravě distribučních obrazů, ale ani jiné případy nejsou k zahození. Třeba vytvoření obrazu CD a jeho připojení, různé experimenty s filesystémy atd.
Jistě by každého napadla spousta dalších podobných věcí. Buďme za ně rádi, slouží nám přinejmenším stejně dobře, jako nástroj z nejpovolanějších - kladivo.
Tiskni
Sdílej:
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentníBohužel některé programy se snaží být "chytré" a symlink přeloží na skutečný soubor/adresář. Takže třeba LyX, který neumí otevřít soubor v adresáři, který má ve jméně diakritiku, si symlink bez diakritiky přeloží na skutečné jméno a pak ohlásí, že soubor neexistuje.
) to je taky super věc a i když není připojení k netu, tak distra, která sou na to určená mají hoooodně balíku na CD/DVD