Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Každý má své důvody, proč používá (případně nepoužívá) GNU/Linux nebo jiný operační systém. Když vynecháme důvody filosofické, právní, finanční atd., zbývají ty ryze praktické. A mezi nimi vynikají věci, které sice nejsou nic světoborného, ale o to více potěší při běžné práci.
Dobrou vlastnost nějakého operačního systému (či jiného programu, nebo i úplně jiné věci) člověk nejvíce ocení tehdy, když o ni z nějakého důvodu přijde. Stačí se jen přesunou na jiný systém, kde daná věc chybí nebe je realizována jinak, a už je problém.
Nyní uvedu pár takových "vychytávek", které z velké části dělají GNU/Linux tím, čím je. Tím netvrdím, že některé z těchto věcí nenajdeme i na jiných systémech nebo že jiné systémy nemají také "to svoje". Nicméně, posuďte sami...
Symbolický odkaz je věc, která dokáže nesmírně zjednodušit a zrychlit práci. Má se například nějaký soubor vyskytovat ve více různých projektech (tak, aby byla všude vždy stejná verze)? Žádný problém! Ztrácíte nervy při ustavičném hledání nějakého adresáře v x-té úrovni stromu? Opět snadno řešitelné. A možností je ještě mnohem víc.
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentní (programátor aplikace nemusí vůbec řešit, co že to vlastně otvírá), ovšem v případě potřeby lze skutečnou strukturu filesystému snadno odkrýt.
Skripty lze spouštět naprosto stejně jako jiné programy. Není třeba zkoumat, jakému interpretu skript předhodit - stačí, aby byl správně napsán a měl nastaveno oprávnění ke spouštění. A je jedno, jestli je to shellovský skript (nejčastější situace), skript v Perlu, Pythonu, PHP atd., vždy to bude fungovat stejně dobře. Stačí k tomu jen mít na začátku souboru magické #! následované cestou k interpretu.
Ve skutečnosti je to ještě mnohem lepší. Do jádra lze (v podobě modulu) kdykoliv přidat speciální handler pro nějaký datový formát. Takto ostatně WINE přidává možnost přímo spouštět windowsovské programy. Ve standardním jádře je obsaženo handlerů několik (podle toho, jak se nakonfiguruje kompilace jádra), ale nejvíce si cením právě toho pro spouštění skriptů.
Roury (myšleno ty sestavované v příkazové řádce) nejsou nic specifického pro GNU/Linux, ale přesto se s nimi na některých systémech nesetkáme, nebo aspoň ne v té podobě, jakou můžeme přímo používat v Linuxu. Lze tak snadno poskládat i velmi dlouhý řetězec zpracování nějakých dat, aniž by se něco muselo zbytečně ukládat do souborů.
I když ne každý holduje takovému způsobu práce (já také ne), tato možnost tu pořád je a leckdy se hodí. Zvláště výtečné možnosti roury poskytují v kombinaci s utilitou tee. Potřebný meziprodukt odložíme stranou a přesto nejsme připraveni o možnost provést celé zpracování na jedno spuštění.
Filosofie "všechno je soubor" (byť není dodržována zdaleka důsledně) vedla ke vzniku speciálních filesystémů, které prostřednictvím virtuálních souborů umožňují provádět různé zajímavé věci. Nejvíce si cením systémů procfs a sysfs. Lze s nimi pracovat z každého programu, stačí si jen otevřít potřebný soubor nebo adresář - netřeba inkludovat nějaké obskurní headery, hledat funkce s mnoha parametry atd. Prostě se jen otevře soubor a čte se z něj, nebo se do něj zapisuje.
Dokázal bych si představit ještě další systémy - například by se mohl nějaký program (démon) ovládat právě prostřednictvím speciálního souborového systému. Nicméně to není nemožné, máme FUSE a implementovat tedy něco takového není až tak velký problém.
UPDATE 21.11.2006: Už si nemusím jen představovat - filesystémový přístup (a také databázový) k běžícímu programu již existuje a lze ho používat přes FUSE.
Připojit si soubor jako zařízení se souborovým systémem - to je prostě skvělé. Největší výhody to přináší při přípravě distribučních obrazů, ale ani jiné případy nejsou k zahození. Třeba vytvoření obrazu CD a jeho připojení, různé experimenty s filesystémy atd.
Jistě by každého napadla spousta dalších podobných věcí. Buďme za ně rádi, slouží nám přinejmenším stejně dobře, jako nástroj z nejpovolanějších - kladivo.
Tiskni
Sdílej:
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentníBohužel některé programy se snaží být "chytré" a symlink přeloží na skutečný soubor/adresář. Takže třeba LyX, který neumí otevřít soubor v adresáři, který má ve jméně diakritiku, si symlink bez diakritiky přeloží na skutečné jméno a pak ohlásí, že soubor neexistuje.
) to je taky super věc a i když není připojení k netu, tak distra, která sou na to určená mají hoooodně balíku na CD/DVD