Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Každý má své důvody, proč používá (případně nepoužívá) GNU/Linux nebo jiný operační systém. Když vynecháme důvody filosofické, právní, finanční atd., zbývají ty ryze praktické. A mezi nimi vynikají věci, které sice nejsou nic světoborného, ale o to více potěší při běžné práci.
Dobrou vlastnost nějakého operačního systému (či jiného programu, nebo i úplně jiné věci) člověk nejvíce ocení tehdy, když o ni z nějakého důvodu přijde. Stačí se jen přesunou na jiný systém, kde daná věc chybí nebe je realizována jinak, a už je problém.
Nyní uvedu pár takových "vychytávek", které z velké části dělají GNU/Linux tím, čím je. Tím netvrdím, že některé z těchto věcí nenajdeme i na jiných systémech nebo že jiné systémy nemají také "to svoje". Nicméně, posuďte sami...
Symbolický odkaz je věc, která dokáže nesmírně zjednodušit a zrychlit práci. Má se například nějaký soubor vyskytovat ve více různých projektech (tak, aby byla všude vždy stejná verze)? Žádný problém! Ztrácíte nervy při ustavičném hledání nějakého adresáře v x-té úrovni stromu? Opět snadno řešitelné. A možností je ještě mnohem víc.
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentní (programátor aplikace nemusí vůbec řešit, co že to vlastně otvírá), ovšem v případě potřeby lze skutečnou strukturu filesystému snadno odkrýt.
Skripty lze spouštět naprosto stejně jako jiné programy. Není třeba zkoumat, jakému interpretu skript předhodit - stačí, aby byl správně napsán a měl nastaveno oprávnění ke spouštění. A je jedno, jestli je to shellovský skript (nejčastější situace), skript v Perlu, Pythonu, PHP atd., vždy to bude fungovat stejně dobře. Stačí k tomu jen mít na začátku souboru magické #! následované cestou k interpretu.
Ve skutečnosti je to ještě mnohem lepší. Do jádra lze (v podobě modulu) kdykoliv přidat speciální handler pro nějaký datový formát. Takto ostatně WINE přidává možnost přímo spouštět windowsovské programy. Ve standardním jádře je obsaženo handlerů několik (podle toho, jak se nakonfiguruje kompilace jádra), ale nejvíce si cením právě toho pro spouštění skriptů.
Roury (myšleno ty sestavované v příkazové řádce) nejsou nic specifického pro GNU/Linux, ale přesto se s nimi na některých systémech nesetkáme, nebo aspoň ne v té podobě, jakou můžeme přímo používat v Linuxu. Lze tak snadno poskládat i velmi dlouhý řetězec zpracování nějakých dat, aniž by se něco muselo zbytečně ukládat do souborů.
I když ne každý holduje takovému způsobu práce (já také ne), tato možnost tu pořád je a leckdy se hodí. Zvláště výtečné možnosti roury poskytují v kombinaci s utilitou tee. Potřebný meziprodukt odložíme stranou a přesto nejsme připraveni o možnost provést celé zpracování na jedno spuštění.
Filosofie "všechno je soubor" (byť není dodržována zdaleka důsledně) vedla ke vzniku speciálních filesystémů, které prostřednictvím virtuálních souborů umožňují provádět různé zajímavé věci. Nejvíce si cením systémů procfs a sysfs. Lze s nimi pracovat z každého programu, stačí si jen otevřít potřebný soubor nebo adresář - netřeba inkludovat nějaké obskurní headery, hledat funkce s mnoha parametry atd. Prostě se jen otevře soubor a čte se z něj, nebo se do něj zapisuje.
Dokázal bych si představit ještě další systémy - například by se mohl nějaký program (démon) ovládat právě prostřednictvím speciálního souborového systému. Nicméně to není nemožné, máme FUSE a implementovat tedy něco takového není až tak velký problém.
UPDATE 21.11.2006: Už si nemusím jen představovat - filesystémový přístup (a také databázový) k běžícímu programu již existuje a lze ho používat přes FUSE.
Připojit si soubor jako zařízení se souborovým systémem - to je prostě skvělé. Největší výhody to přináší při přípravě distribučních obrazů, ale ani jiné případy nejsou k zahození. Třeba vytvoření obrazu CD a jeho připojení, různé experimenty s filesystémy atd.
Jistě by každého napadla spousta dalších podobných věcí. Buďme za ně rádi, slouží nám přinejmenším stejně dobře, jako nástroj z nejpovolanějších - kladivo.
Tiskni
Sdílej:
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentníBohužel některé programy se snaží být "chytré" a symlink přeloží na skutečný soubor/adresář. Takže třeba LyX, který neumí otevřít soubor v adresáři, který má ve jméně diakritiku, si symlink bez diakritiky přeloží na skutečné jméno a pak ohlásí, že soubor neexistuje.
) to je taky super věc a i když není připojení k netu, tak distra, která sou na to určená mají hoooodně balíku na CD/DVD