Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Ve svém minulém příspěvku jsem se pokusil upozornit na možnost konverze postscriptových dokumentů do formátu DJVU a jen velice zběžně jej představil jako formát podobný co do funkčnosti formátu PDF. Shodou náhod kolega obdržel k připomínkování návrh direktivy o doporučených formátech pro výměnu dat, která doporučuje ODT formát pro dokumenty které nemají konečnou revizi a PDF pro dokumenty které jsou již uzavřené.
Vzhledem k tomu, že PDF dokumenty lze bez problému převést na DJVU vcelku o nic nejde, ale proč ještě převádět PDF do nějakého DJVU? Podotýkám že smyslem zápisu není pohanět formát PDF, spíše zdůraznit přednosti formátu DJVU tam, kde má PDF slabiny.
I když dva dělají totéž, není to totéž. Rozdíl mezi PDF a DJVU je kromě struktury dokumentu také v typu použité komprese. PDF má podobně jako postscript lineární zápis tj. prohlížeč čte dokument a postupně vykresluje objekty specifikované pomocí souřadnic a atributů na stránku. Text je renderován podle použité znakové sady a případných dalších nastavení. Ovšem obrázky jsou vloženy v kvalitě odpovídající určení dokumentu. Využívá se např. toho, že v případě dokumentu určeného pro čtení z monitoru je zbytečné pro ně nastavovat vyšší rozlišení než 100dpi. Vnitřní struktura PDF dokumentu se může lišit také v závislosti na tom jak byl vytvořen, přesto že na první pohled vypadá pokaždé v prohlížeči stejně.
Například dokument uložený přímo do PDF např. z OpenOffice, nebo vytištěný přes CUPS-PDF bude malý, protože text není uložen jako vyrenderovaný obrázek, ale přímo jako text. Má to však jeden háček. Pokud si tento dokument otevře na svém stroji někdo, kdo nemá nainstalované písmo, jaké bylo použito při generování PDF dokumentu, tak se může stát, že místo textu uvidí jen hromadu čtverečků. Tomu lze zabránit tím, že se do PDF dokumentu vloží i font. Ovšem tím jeho velikost poněkud nabobtná.
Další možností je, text renderovat jako grafiku, to má ale háček v tom, že jej nelze dále editovat, ani prohledávat. Poslední možností je vložit celý dokument do PDF jako obrázek. Casto se to tak dělá, pokud obsahuje nějaké podpisy, razítka, atp. soubor tím ale řádně nakyne - možnost jeho fulltextového prohledávání může být zachovaná pokud do něj OCR aplikace vloží rozpoznaný text. Možnost takto zpracovat PDF nabízí většina moderních OCR aplikací - bohužel většina z nich je "only for MS Windows"
V DJVU dokumentu je každá stránka samostatným objektem, který na rozdíl od PDF rovnou pracuje s několika vrstvami. Základem je obrazová vrstva, která je přítomna vždy. Kromě ní mohou být přítomny i další textové vrstvy s metadaty, hyperlinky, skrytým textem obsahu stránky a poznámkami. Díky wavelet kompresi je však taková stránka co do objemu dat vždy menší než u PDF. Naopak čím vyšší rozlišení měl výchozí dokument, o to lepší výsledek komprese.
Zatím co DJVU používá ke kompresi obrázků primárně vlastní wavelet kompresi IW44, Wavelet kompresi JPEG-2000 začalo do PDF Adobe implementovat až od Acrobata verze 6, ovšem kvůli zachování kompatibility se staršími prohlížeči se stejně používají u PDF dokumentů klasické komprese na bázi LZW a JPEG.
Vezměte prosím v úvahu, že toto téma zpracovávám z hlediska open source a Linuxu zvlášt, tudíž komerční aplikace pro jiné systémy zcela opomíjím. Ba troufám si říct, že v Linuxu lze kupříkladu pro práci s DJVU nalézt nástroje lepší. Pokud jde ale o možnost práce s poznámkami a textem ve vytvořeném PDF, tak mi to spíš připomínalo procházku slzavým údolím.
Už, už jsem se chystal naříkat, že žádná z volně dostupných aplikací pro linux neumožnuje u PDF práci s poznámkami a pak jsem ji našel! Multivalent ale má několik pih na kráse. Je napsán v Javě, tudíž vyžaduje nainstalovanou javu od Sunu a.. ..je pomalý jako všechny aplikace v javě. Prakticky totéž ovšem lze vytknout i čtečce djvu dokumentů Java DjVu Viewer. Výhodou je ale fakt, že je lze použít všude tam kde se dá java od Sunu nainstalovat. Druhou pihou na kráse je že nepracuje s unicode, takže na diakritiku s klidem zapomente, i když se domnívám že to bude spíš problém poznámek v PDF.
U DJVU dokumentů není problém k editaci textových údajů a poznámek použít nástroje které jsou součástí DjVuLibre, co bohužel prozatím schází je nějaký grafický nástroj, který by usnadnil orientaci v textové vrstvě a zjednodušil vkládání hypertextových odkazů a poznámek, ale třeba se toho někdo chytí jako zajímavého a užitečného projektu.
Pro vás, co máte hlubší zájem o srovnání možností formátu DJVU mám dva odkazy na práce Adolfa Knolla, obé ovšem v jazyce anglickém:
Efektivnost wavelet komprese
Testování nových obrazových formátů
Tiskni
Sdílej:
user@stroj:~/djvutesty$ ls -alh epilog* -rw-r--r-- 1 user users 157K 2006-07-19 17:48 epilogue.djvu -rw-r--r-- 1 user users 2,6M 2006-07-19 17:47 epilogue.ps -rw-r--r-- 1 user users 282K 2006-07-19 17:47 epilogue.pdfDo DJVU převedeno přes
djvudigital
včetně textové vrsty rovnou z postscriptu (Zkusil jsem namátkou první matematickou věc na kterou jsem narazil)
The association between mathematics and graphics is ancient. Indeed, as the scholar of Greek mathematics T. L. Heath has observed, the Greek root of the word 'graphics' seems to mean in places 'to prove'. But the association is far