Stát, potažmo ministerstvo vnitra plánuje zřízení nového, neveřejného virtuálního operátora, který by byl primárně určený na zajištěni kritické infrastruktury státu. Cílem je zajistit udržitelné, bezpečné, mobilní, vysokorychlostní datové a hlasové služby umožňující přístup ke kritickým aplikacím IZS a krizového řízení.
Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Ve svém minulém příspěvku jsem se pokusil upozornit na možnost konverze postscriptových dokumentů do formátu DJVU a jen velice zběžně jej představil jako formát podobný co do funkčnosti formátu PDF. Shodou náhod kolega obdržel k připomínkování návrh direktivy o doporučených formátech pro výměnu dat, která doporučuje ODT formát pro dokumenty které nemají konečnou revizi a PDF pro dokumenty které jsou již uzavřené.
Vzhledem k tomu, že PDF dokumenty lze bez problému převést na DJVU vcelku o nic nejde, ale proč ještě převádět PDF do nějakého DJVU? Podotýkám že smyslem zápisu není pohanět formát PDF, spíše zdůraznit přednosti formátu DJVU tam, kde má PDF slabiny.
I když dva dělají totéž, není to totéž. Rozdíl mezi PDF a DJVU je kromě struktury dokumentu také v typu použité komprese. PDF má podobně jako postscript lineární zápis tj. prohlížeč čte dokument a postupně vykresluje objekty specifikované pomocí souřadnic a atributů na stránku. Text je renderován podle použité znakové sady a případných dalších nastavení. Ovšem obrázky jsou vloženy v kvalitě odpovídající určení dokumentu. Využívá se např. toho, že v případě dokumentu určeného pro čtení z monitoru je zbytečné pro ně nastavovat vyšší rozlišení než 100dpi. Vnitřní struktura PDF dokumentu se může lišit také v závislosti na tom jak byl vytvořen, přesto že na první pohled vypadá pokaždé v prohlížeči stejně.
Například dokument uložený přímo do PDF např. z OpenOffice, nebo vytištěný přes CUPS-PDF bude malý, protože text není uložen jako vyrenderovaný obrázek, ale přímo jako text. Má to však jeden háček. Pokud si tento dokument otevře na svém stroji někdo, kdo nemá nainstalované písmo, jaké bylo použito při generování PDF dokumentu, tak se může stát, že místo textu uvidí jen hromadu čtverečků. Tomu lze zabránit tím, že se do PDF dokumentu vloží i font. Ovšem tím jeho velikost poněkud nabobtná.
Další možností je, text renderovat jako grafiku, to má ale háček v tom, že jej nelze dále editovat, ani prohledávat. Poslední možností je vložit celý dokument do PDF jako obrázek. Casto se to tak dělá, pokud obsahuje nějaké podpisy, razítka, atp. soubor tím ale řádně nakyne - možnost jeho fulltextového prohledávání může být zachovaná pokud do něj OCR aplikace vloží rozpoznaný text. Možnost takto zpracovat PDF nabízí většina moderních OCR aplikací - bohužel většina z nich je "only for MS Windows"
V DJVU dokumentu je každá stránka samostatným objektem, který na rozdíl od PDF rovnou pracuje s několika vrstvami. Základem je obrazová vrstva, která je přítomna vždy. Kromě ní mohou být přítomny i další textové vrstvy s metadaty, hyperlinky, skrytým textem obsahu stránky a poznámkami. Díky wavelet kompresi je však taková stránka co do objemu dat vždy menší než u PDF. Naopak čím vyšší rozlišení měl výchozí dokument, o to lepší výsledek komprese.
Zatím co DJVU používá ke kompresi obrázků primárně vlastní wavelet kompresi IW44, Wavelet kompresi JPEG-2000 začalo do PDF Adobe implementovat až od Acrobata verze 6, ovšem kvůli zachování kompatibility se staršími prohlížeči se stejně používají u PDF dokumentů klasické komprese na bázi LZW a JPEG.
Vezměte prosím v úvahu, že toto téma zpracovávám z hlediska open source a Linuxu zvlášt, tudíž komerční aplikace pro jiné systémy zcela opomíjím. Ba troufám si říct, že v Linuxu lze kupříkladu pro práci s DJVU nalézt nástroje lepší. Pokud jde ale o možnost práce s poznámkami a textem ve vytvořeném PDF, tak mi to spíš připomínalo procházku slzavým údolím.
Už, už jsem se chystal naříkat, že žádná z volně dostupných aplikací pro linux neumožnuje u PDF práci s poznámkami a pak jsem ji našel! Multivalent ale má několik pih na kráse. Je napsán v Javě, tudíž vyžaduje nainstalovanou javu od Sunu a.. ..je pomalý jako všechny aplikace v javě. Prakticky totéž ovšem lze vytknout i čtečce djvu dokumentů Java DjVu Viewer. Výhodou je ale fakt, že je lze použít všude tam kde se dá java od Sunu nainstalovat. Druhou pihou na kráse je že nepracuje s unicode, takže na diakritiku s klidem zapomente, i když se domnívám že to bude spíš problém poznámek v PDF.
U DJVU dokumentů není problém k editaci textových údajů a poznámek použít nástroje které jsou součástí DjVuLibre, co bohužel prozatím schází je nějaký grafický nástroj, který by usnadnil orientaci v textové vrstvě a zjednodušil vkládání hypertextových odkazů a poznámek, ale třeba se toho někdo chytí jako zajímavého a užitečného projektu.
Pro vás, co máte hlubší zájem o srovnání možností formátu DJVU mám dva odkazy na práce Adolfa Knolla, obé ovšem v jazyce anglickém:
Efektivnost wavelet komprese
Testování nových obrazových formátů
Tiskni
Sdílej:
). Je to podobné jako převádět vektorovou grafiku do bitmapy.
user@stroj:~/djvutesty$ ls -alh epilog* -rw-r--r-- 1 user users 157K 2006-07-19 17:48 epilogue.djvu -rw-r--r-- 1 user users 2,6M 2006-07-19 17:47 epilogue.ps -rw-r--r-- 1 user users 282K 2006-07-19 17:47 epilogue.pdfDo DJVU převedeno přes
djvudigital včetně textové vrsty rovnou z postscriptu (Zkusil jsem namátkou první matematickou věc na kterou jsem narazil)
The association between mathematics and graphics is ancient. Indeed, as the scholar of Greek mathematics T. L. Heath has observed, the Greek root of the word 'graphics' seems to mean in places 'to prove'. But the association is far
Ale jinak jedině PDF – není nad kvalitu.
(Viz LinuxEXPRES a článek v něm otisknutý.)