Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Blogy, diskuze.. zkrátka cokoli? Nejde mi tentokrát o obsah vašeho čtení, ale o to jak si ho vlastně ve své hlavě překládáte? Jako byste si četli sami nahlas? Nebo jako byste naslouchali debatě, do které si taky občas přisadíte?
Je pro vás také čtení integrální součástí existence? Tj. působí na vás stejně, či přinejmenším podobně jako živá mluva? Překládá se vám grafické zpracování čteného a použitá interpunkce do intonace a zabarvení čtoucího "hlasu"?
Bohužel do hlavy si nevidíme a naše reakce jsou výslednicí mnoha jiných životních zkušeností a prožitků, takže se mohu jen domýšlet jak druzí čtou.
Pro mne je čtení natolik životné (někdy si říkám bohužel), že prožitek z něj se dokáže zcela vyrovnat realitě. Možná díky tomu jsem mohl v dětství ukojit touhu po dobrodružství knihami a tak necítil potřebu cestovat. Dnes už dobrodružné knihy nečtu. Spíše čas od času nakounu do odborné literatury. Vlastně ani nevzpomínám kdy mě naposledy uchvátila nějaká kniha. Nemám moc chuť číst o problémech "obyčejných" lidí. Stačí mi má vlastní existence. Ale možná o to radši si teď po večerech čtu se synem pohádky - Rumcajse. Střídáme se s mamkou. Jeden večer ona, druhý já. Quido se sice vždycky zpočátku kroutí jak had, a chce si číst s mamkou ty knížky s obrázkama. Když ale začnem, tak ani nedutá a loudí jen další a další.
Pohádky V. Čtvrtka jsou úžasné. Vždy končí úspěchem klaďasů a jejich "fištrónu" a opakem dobra v nich není děs a hrůza. Apropos, také při čtení pohádek o Rumcajsovi, Mance a Cipískovi vnímáte v hlavě hlas p. Högra?
Nebo u Makové panenky p. Brodského? Nejspíš to bude deformace večerníčkama, ale příjemná.
Tiskni
Sdílej:
ozšířil bych tvou otázku ještě o jeden poznatek. Když čtete nezáživnej text, stává se vám že přečtete stránku a přitom myslíte na něco jinýho a pak ji musíte číst znova protože nemáte páru co v tom textu bylo?Jo jo, to se mi taky stává. Třeba se nad něčím zamyslím a najednou zjistím, že jsem na konci další stránky a vůbec nevím co se tam dělo. No a když čtu stejnou stránku už potřetí, tak to je dost mazec. Ale pokud mě nějaká knížka nezaujme už od začátku, tak ji většinou ani nedočtu. Navíc jsem se naučil celkem efektivně přeskakovat nezáživné pasáže. Přeskočení jednoho, nebo dvou odstavců stejně většinou nemá žádný vliv na děj. A o děj mi jde především. Příliš dlouhé a detailní popisy mě nudí. Jinak dcera je na čtení ještě hodně malá, my si zatím jen prohlížíme obrázky a poznáváme zvířátka
V duchu mi to vzdy predcita muj vlastni neutralni hlas, vlastne i kdyz pisu (tedy i ted
). Asociace s jinymi hlasy nemam. +zapojuju vizualni hlas. Tam se obcas uchyti treba postavy z filmoveho zpracovani nebo neurcite univerzalni postavy 
Mimochodem to s nezazivnym tewxtem se mi taky stava + mam odzkousen jeden pripad - precteni vsech dilu Pana prstenu za necele 2 dva dny (a Hobita k tomu). To uz pak clovek moc nevnima.
Chytlo mě to už v dětství a pak už nepustilo. Byly období, kdy jsem četl méně (Didactic M, první PC, první Linux
), ale od té doby co denně trávím hodinu a půl ve vlaku, tak zase čtu jednu knížku za druhou. Manželka chodí do knihovny, přibere pár knížek, které by mě mohlo zajímat a já si to tak přeberu. Nemá to moc těžké, můj oblíbený žánr je Sci-Fi, trochu fantazy, sem tam něco ze života.
Na vánoce jsem dostal dvě knížky ze série Duny, co mi ještě chyběly (Historie Duny: Křížová výprava strojů a bitva o Corrin). Už se těším až se k nim dostanu.
Pro mne je čtení natolik životné (někdy si říkám bohužel), že prožitek z něj se dokáže zcela vyrovnat realitě. Možná díky tomu jsem mohl v dětství ukojit touhu po dobrodružství knihami a tak necítil potřebu cestovat.Jsem na tom stejně, akorát to dětství mám v přítomném čase
Už drahnou dobu mám rozepsaný zápisek o tom, co mne teď bere v současné české literatuře, a že je o co stát. Musím s tím trochu pohnout.
Překládá se vám grafické zpracování čteného a použitá interpunkce do intonace a zabarvení čtoucího "hlasu"?Sám bych to líp nepopsal. Přesně tohle se u mě děje, teda pokud to nečtu jen zběžně odshora dolů
.
To si pro sebe čtu o jeden až dva odstavce dopředu před hlasitým čtenímFakticky? To máš teda pěkně velkej buffer
Musím se vždycky včas zarazit než přeteče a nebo si zakrýt text pod tím, co čtu, aby se mi ani nezačal plnit. To přetečení vypadá, alespoň pro ostatní, fakt divně.
Musím se vždycky včas zarazit než přeteče a nebo si zakrýt text pod tím, co čtu, aby se mi ani nezačal plnit.Co třeba zvednout hlavu a chvíli koukat na posluchače?
Třeba já bych čuměl, kdybys četla, mluvila a pak už jen mluvila a mluvila
Ale to jen takové dvě někdy i tři věty na konci stránky. Ty dva odstavce napřed čtu tak, že skáču očima tam a zpátky. Vždycky si zapamatuji tak půl věty a říkaje je zpaměti přečtu si další dvě věty. Všecko to je o ukazatelích
.
Další věc, kterou udivuji lidi okolo sebe, je že při čtení hýbu očima jen dolů a ne do stran. A knihy vracím někdy i během hodiny. Nebo tím, že jsem schopna číst nahlas naprosto plynně text, který mám před sebou položený vzhůru nohama.
.
číst nedá, to bych už v životě nezvládl nic jiného.
jsem schopna číst nahlas naprosto plynně text, který mám před sebou položený vzhůru nohamaTo je zvrácenost! Jedna známá plynně opakuje text pozpátku (po písmenech), ale jestli umíte půlku z toho, co jste tady popsala, pak se jdu bodnout, protože se mi právě zhroutily veškeré představy o tom, co je možné a co ne
No, zrovna to co jsi citoval, jsem si pro jistotu testovala, abych nekecala. Teď jsem si otestovala ještě rychlost a 667 slov z textu, který jsem si tak víceméně náhodně vybrala, jsem přečetla za 0:01:17,7. To je něco přes 8 slov za vteřinu. Takže za vteřinu přečtu cca jednu větu.
Existuje taková hra, kde na desetinu vteřiny blikne nějaké slovo a ty ho máš potom správně napsat. Myslím, že ještě sedmipísmená slova mi nedělala žádné problémy (šestipísmená určitě) a dostala jsem se i k desetipísmeným slovům.
Ten zbytek možná trochu přehání, ale o moc ne
. A nevykej mi, jsem ještě děcko i když je mi už 20
.
Kursz se nekonají. Musí se cvičit, cvičit cvičit. Nejlépe yačít již v raném dětství.
Tohle přece není učinná obrana, tohle čtu automaticky ani na to nemusím myslet.
Hmm, myslím, že začnu speed reading cvičit. Mně se to rozhodně hodí, mám jen trošku problémy s roztěkaností.