O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
je to IMHO tiez chyba manazmentuOno nakonec lze asi vše převést na chybu managementu. Ryba smrdí od hlavy.
Pre mna je tych 60%, 30% aj 10% rovnaka sucast prace, mozno s rozdielnou prioritou.S tím nezbývá než souhlasit. Práce není série sprintovaček přes krizoidně vypadající úkoly, ale jeden dlouhý maraton. Takže kdo dává 100% práci a 0% vzdělávání a zdokonalování, tak za chvíli odpadne.
Ja by som snad dodal len to, ze manazmentom nemyslim len vedenie ale rovnako aj manazment vlastnej prace, cize nejaku formu sebariadenia. (vediet si dobre stanovit priority a podobne) S tou druhou formou manazmentu obcas problemy mavam, zial.
A jindy by zase externinsta udělal přesně to, co je potřeba.Omyl, externista udela to, co se mu rekne a za co se mu zaplati.
OmylBaví mě lidi, kteří někomu napíšou, že nemá pravdu, a následně napíše něco, co s tím údajným omylem není v rozporu. V tu chvíli si představuju, jak se takoví lidé sejdou dva pohromadě a hodiny se hádají o něčem, v čem spolu třeba i souhlasí :).
Spravce serveru zaregistruje obcasne zaskobrtnuti, spravce rozvodu pokles tlaku nebo kvality, tentyz clovicek u technologickeho celku dejme tomu obcasne prehrati nebo podobne veci. Tuhle moznost externi firma nema.
S tímhle nesouhlasím. Vše je o tom, jak se vztah s externí firmou nastaví, a co vlastně se po nich chce. Což je součástí úvahy o tom, zda se vyplatí službu outsourcovat, nebo na ni mít vlastního člověka. Rozdíl je v tom (a současně důvod, proč outsourcové společnosti vůbec mohou existovat), že outsourcová firma to dělá v takovém objemu, že se její pracovníci nemají čas šťourat v nose.
že outsourcová firma to dělá v takovém objemu, že se její pracovníci nemají čas šťourat v nose.Jasně a proto se věci udělají tak nejrychleji a tak nejjednodušeji jak to jde, hlavně ať je to rychle z krku když čeká dalších 20 zákazníků, udělá se to tak jak zákazník chce, protože zákazník je pán (resp. dost čato chybí informace o interních záležitostech, jako např. že šéf je na palici padlý magor, který se dneska ráno dobře vysral a proto vymýšlí kraviny a místo toho co chtěl měl radši dostat špagát na oprátku (viz. houpačka aneb co zákazník chtěl a co opravdu dostat měl)), hlavně že to jede vše ostatní je irelevantní, u outsourcingu nehraje důležitou roli to jak se věci mají, ale peníze (aneb ten počítač se nebude přeinstalovávat (
i když už minulý rok to bylo fakt potřeba), když už jsem nedávno vyvalil takové prachy za servis), u outsourcingu se furt na tom někdo střídá a pokaždé někdo jiný a pokaždé si dělá věci po svém (aneb radost pro toho kdo přijde po něm a nemá v hlavě kontext někoho jiného a nebo neví že něco důležité leží hozené ve skladě v druhém kanclu za obrovskou kupou krabic a za tiskárnou hned vedle toho zplesnivělého chleba),atd., atd.
U outsourcingu vidím výhodu jen v tom, že v případě sériové výroby je většinou nezbytně nutné si vytvořit nějaký optimalizovaný postup a možná ještě pohled zvenčí (a občas nezasmrádlé, svěží nové technologie, postupy a techniky). Nejlepší kombo je IMHO in-house ve spojení s externistou a nějaký docela dobře vymýšlený kompromis mezi těmito dvěma hlavami.
Vše je o tom, jak se vztah s externí firmou nastaví, a co vlastně se po nich chce.Jsou to dve strany teze mince. Bude zaplatis cloveka ve sve rezii a smiris se s tim, ze se obcas "dloube v nose" nebo si to "pronajmes" a pak se musis smirit s tim, ze se s tim zachazi jako s cizim. Duvod, proc existuji outsourcove firmy se jmenuje ucetnictvi. Co jsem tak nazrel v nasi firme, tak outsourcing vychazi levneji jen v par pripadech. Zbytek je jen to, ze to vychazi lip v ucetnictvi a usnadnuje to praci managorum nasi firmy. Dodavatel se s nim nebude prit, ze vymysli chujoviny, on to udela, protoze za to dostane zaplacino.
Promiň, ale: Kdo svěří údržbu vnitřní počítačové sítě externí firmě, je BLÁZEN.A já jsem rád, že takových podle tebe bláznů je stále dostatek, a co víc, jsou to spokojení zákazníci. Jinak má zkušenost s interními zaměstnanci je taková, že jedou na principu „get the things done“ a nějaká bezpečnost je vůbec nezajímá.
Schopnosti každého iterního zaměstnance jsou ve skutečnosti vizitkou schopností jeho šéfa.To stejné můžeš říct i o externistovi.
U externisty je to násobeno schopností interních zaměstnanců a vedení outsourcované firmy spolupracovat. Zjednodušeně řečeno - efektivita výsledku outsourcingu je podmíněna kvalitou zaměstnanců outsourcované firmy.Já prostředí outsourcingových firem moc neznám, obvykle dělám sám, maximálně mám někoho na vykrytí času, kdy nemůžu.
Coz ovsem vysvetluje mnohe z tvych nazoru.Zajímavé. Já jsem na téma velkých outsourcerů žádný názor nepsal, takže to těžko může něco vysvětlovat. Můj názor na externí spolupráci jako takovou, tzn jednoho externisty plus občas nějaké náhrady, je docela pevně daný tím, že je to moje hlavní výdělečná činnost. Ale to jsem nikdy netajil, proč taky :). Spíš jsem měl chuť pro ty, kteří to nezažili, trošku přiblížit zkušenosti s tímto druhem outsourcingu, který leží někde mezi zaměstnáním někoho na fulltime/parttime a voláním konzultantské firmy.
Na druhou stranu tak díky tomu mohu bez větších nesnází splnit své předsevzetí - nikdy se nerozvést.
No, když je to blb jako lightbringer, tak mě to nesere, ale když je to vlastní žena.. Tak už je to krapet horší..Až na ten drobný detail že nejsme manželé.
).
BTW 1938 by to imho mohlo i vyjít, ale museli by mít kliku. Protože v případě neuspěchu by to byl masakr. Hitler by se určitě pomstil. V 1968 to imho nemělo naději na průchod. Pár mega proti celýmu SSSR, to by tady zůstala spálená země.
Jinak nevím jak praprapraděda, ale děda se narodil ve Francii, kam se odstěhovali (před 2.sv.v ?) jeho rodiče, tak nevím nevím.
treba čeliť aj vnútorným hrozbám...Muhehe. Osobně vnitřní hrozby by měla řešit policie. Pokud to nezvládá, tak asi není tak dobrá.
bolo by to asi ekonomickejšie IT špec. sú pomerne drahí, takto by boli zadarmoZadarmo ani kuře nehrabe, natož ajťák
.
Jediný v čem bych spatřoval užitečnost IT v armádě, by byla crackerská špionáž. Ale zase ajťáci této specializace a vlastně i ajťáci obecně často jaksi moc neuznávají autority, takže by si asi velitelé naběhli.
Když na najmutí nejsou peníze, tak donucení práce zákonem řeší jen důsledky a ne příčinu. Ten maník co to navrhl chce tímhle vlastně nekonečněkrát zvýhodnit armádu, před firmami.
.
.
Co se týče mě, tak mé navigační schopnosti by fungovaly jen u tanku a to jen proto, že jede pomalu a s překážkama si moc hlavu neláme
.
P.S. Nikdy jsem tu nebyl
.
.
Tiskni
Sdílej: