Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Konečně se mi podařilo dotáhnout do alespoň trochu srozumitelné podoby blogpost o aplikaci asciio. Předem upozorňuji, že to co bude následovat je pouze opravdu letmé seznámení s tím oč jde. K plnému textu se dostanete až přes odkaz uvedený v textu.
Předpokládám, že každý z vás někdy setkal s jednoduchými obrázky, tabulkami či schématy co byly nakresleny pomoci ASCII znaků. K jejich vytvoření není třeba nic než textový editor s neproporcionálním fontem. Ovšem s utilitou, jako je asciio, lze taková schémata tvořit a upravovat rychleji a snáz.
Své poznámky píšu do plain textu, u kterého používám při formátování wiki syntaxi. Můj oblíbený editor geany totiž umí z nadpisů v postranním panelu generovat stromovou strukturu, která mi výrazně usnadňuje orientaci v obsahu.
Má to tu výhodu, že mohu k editaci použít i libovolný z editorů se kterými se pracuje v terminálu (mcedit, vim, nano, aj.). V takto zpracovaných poznámkách není problém snadno a rychle něco najít. Když si nemohu ihned vzpomenout ve kterém souboru něco mám, stačí na ně vypustit grep s jednoduchým vzorkem, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že se v příslušném kontextu vyskytnul. A pro rychlé pročtení, spojené s vyhledáváním v obsahu pak stačí pouhý less.
Čas od času si v nich pro lepší názornost tvořím i jednoduché tabulky a schémata. A přesně k tomuto účelu se skvěle se hodí asciio. Aplikace je napsaná perlu a využívá GTK2, tudíž vyžaduje okenní prostředí X serveru, což má ale tu výhodu, že vytvořené ASCII obrázky lze kopírovat z a do plain textu přes schránku.
Výhodné je především to, že asciio není normální textový editor, ale kompozitor, kde jednotlivé ASCII prvky představují objekty, které lze libovolně přesouvat a podle potřeby modifikovat.
-.-.-..-.-.- .-------------. ) ( | Zdravím vás | -| - - |- | z prostředí | |I|_(_)(_)_|I| | asciio | -| /\ |- '-------------\ | ( ) | \_ | | |________| /__/\__/\__\ / | \| \
Více o tom jak se aplikace používá najdete na stránce o asciio na mé wiki
Mám celou řadu rozepsaných blogpostů a publikuji je obvykle až pokud jsou alespoň částečně ve stavu kdy začnou mít hlavu i patu. I tak to ale znamená, že jejich obsah musel být vždy přizpůsoben omezeným možnostem tohoto portálu. To se pochopitelně netýkálo blogů, které měly za cíl pouze vyvolat diskuzi.
U minulého blogpostu o aplikaci rmlint jsem měl upřímnou snahu, aby byl obsah pokud možno identický s obsahem stránky rmlint na mé wiki, což ale (díky omezeným možnostem abclinuxu) vedlo k tomu, že jsem to ani zdaleka nemohl napsat tak, jak jsem si představoval.
Wiki, na kterou odkazuje link asciio si spravuji sám, tudíž není problém implementovat cokoliv co se mi hodí. Ostatně to uvidíte, až budu hotov s blogpostem o aplikaci asciinema, který mám rozepsaný.
Proto jsem se rozhodl začít psát blogposty tohoto typu jako anotace. S tím, že ten ten kdo bude mít zájem, se dozví víc na odkazované stránce.
Tiskni Sdílej: