Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Každý linuxový začátečník čelí problémům pramenícím z neznalosti úplných základů. Něco se naučí časem, něco pochytí z diskusí, někteří poctivější si zakoupí literaturu a nastudují ji. Poslední možnost je i hojně doporučována v diskusním fóru. Ne každý je ale ochoten investovat několik set korun do koupě knížky, zvláště když si není jist, zda u Linuxu zůstane. Jiným jsou už tak přirostlí k internetu, že fyzickou návštěvou knihkupectví si ani nedovedou představit a dají přednost obrazovce. Důvody mohou být různé, ale věřím, že pro spoustu lidí by měla smysl online učebnice Linuxu.
Právě takový projekt bych chtěl zde na abíčku rozjet. Viz první zmínky v diskusi. Představuji si to jako veřejně otevřenou a čtenáři budovanou knížku, ve které má kterýkoliv čtenář možnost opravit chybu či nepřesnost anebo doplnit údaje. Takovýto způsob by znamenal neustále aktuální obsah, který nezestárne a dá se snadno linkovat.
Asi nejdůležitější je navrhnout osnovu knížky, vymyslet jednotlivé části a kapitoly. Když toto bude hotovo, není problém, aby na učebnici zároveň pracovalo vícero lidí najednou. Tento zápisek má být sondou vašeho zájmu. Jeden dobrovolník se již našel. A ještě poznámka na závěr, obsah by IMHO měl být šířen pod licencí GNU FDL, aby z něj mohli profitovat všichni uživatelé Linuxu.
Tiskni Sdílej:
A jsi si jist, že tohle opravdu nikde na netu není?ze neco neni, si nemohu byt jist nikdy :)
No a az bude osnova tak uz jen budeme vsichni spolecne psat clanky k jednotlivym tematum. Urcite by mohli i vychazet na anbicku a byt honorovany.No stylem Wiki (clanek postupne upravuje a zdokonaluje vic lidi) asi tezko. Leda kazdymu 20 Kc... hehe. Prave ze takova UCEBNICE by nemela bejt souhrn ruzne dokonalych monografickych clanku, jejichz kvalita kolisa podle momentalni nalady a schopnosti jednoho autora. Ucebnice ma za ukol strucne vysvetlit a pomoci nazornych prikladu zajistit nejakou dovednost. To kolektivni dilo tak vytvari jaksi novou kvalitu, ktere neni vetsinou schopen jeden autor dosahnout. A tezko se bude nejak urcovat, merit a hlidat pomer prinosu jednotlivych autoru, takze viz Wikipedie: mas-li autorske osobnostni a financni ambice, neni to prostor pro tebe ;) PS. redakci: Je docela mozne, ze se tim pripravite o jisty typ clanku, ktery tu dosud vychazel... krome toho asi budete pit krev ruznym "autorum", co se snazej prodavat opisy manualu jako svoje knizky... vite vubec, co delate?
Uvedu příklad na mých oblíbených terminálových programech: Příkaz ls se používá na výpis souborů. Umí tohle, syntaxe je takováto.Neco jako "man"? To prave asi tezko. Ucebnice vypada takhle: Vypis souboru v adresari ziskame prikazem ls. Tj. postupovat od cinnosti, nikoliv od pojmu (od toho je zase slovnik).
Je totiž otázkou, co je ještě pro začátečníka a co pro pokročilého uživatele. Takže z tohoto důvodu bych to příliš na začátečníka a pokročilého nedělil.Pro zacatecnika je to, co nepredpoklada vedomosti. Pro pokrocile to, co stavi na tom, co se naucil zacatecnik. Jen hloupe napsana ucebnice se snazi k tematu kapitoly vycerpat kompletne tema. Cilem ucebnice je neco naucit, ne zachytit vsechno, co by kdo mohl kdy potrebovat. Priklad: Jako zacatecnik v linuxu me mozna zajima strucne, co je to jadro, jak najdu jeho verzi (kvuli dotazum) a jak ho ve sve distribuci jednoduse aktualizuji. Pripadne, jak si prikonfiguruji nejaky chybejici ovladace (ale ne teoreticky, pouze prakticky). Jako pokrocileho me zacne zajimat, jak se takove jadro da vubec optimalizovat nebo dokonce patchovat. No a jaka je struktura jadra a jak se jadro pise apod., to uz nepatri do ucebnice Linuxu, to uz patri do odbornych clanku pro velmi uzky okruh lidi. Vycerpat v tematu JADRO vsechny tyhle stupne povede k jednomu: spokojen nebude nikdo. Zacatecnik protoze spouste veci nerozumi a ani nechce rozumet, pokrocily, protoze se nechce prodirat trivialnostmi.
a samozrejme spousta veci uz je k dispozici, takze by se tam dali odkazy a dalsi napady autora):Spis by se ty dostupne veci mely zpracovat... protoze delat ucebnici formou odkaziste do ruznych pekel je zbytecna prace, to rovnou muzes rict Google nebo Linuxforum.org ci co ...
Mali by v nej byť veci ako nainštalovať user-friendly distribúciu (Ubuntu, Fedora alebo Mandriva), ako nainštalovať nový program (nie príkazový riadok, ale nadstavba typu Synaptic), ako poslať mail, ako niečo spakovať, ako niečo vytlačiť...No to pozor. Pod "ucebnice Linuxu" si rozhodne nepredstavuju souhrn instalacnich manualu k rozsirenym distribucim. Naopak, tam bych hledal presne to, co maji skoro vsechny distribuce spolecne, a to je, jak neco resit z prikazoveho radku, kdyz klikatka selzou.