Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Tiskni
Sdílej:
... a už se jdu kouknout co to vlastně udělal
Hm, jak tak na to koukám, nedalo by se to README strčit nějak rozuměji?Dělám na tom
vypadá (pro začátek) celkem v pohoděDíky.
A hned uvedu příklad proč. Např. ten "bug", že nefunguje v Geditu přepínání tabů pomocí Ctrl+PgUp/PgDn, je to opravdu bug? Přepínání tabů v Geditu funguje přes Alt+Ctrl+PgUp/PgDn:
{ "DocumentsPreviousDocument", NULL, N_("_Previous Document"), "<alt><control>Page_Up",
N_("Activate previous document"), G_CALLBACK (_gedit_cmd_documents_previous_document) },
{ "DocumentsNextDocument", NULL, N_("_Next Document"), "<alt><control>Page_Down",
N_("Activate next document"), G_CALLBACK (_gedit_cmd_documents_next_document) },
Autor jako podmínku pro vyřešení dává "Pošlete patch, který problém vyřeší a vývojáři jej akceptují." Což je něco, co v tomto případě řešitel vůbec nemůže ovlivnit - vývojáři to prostě mohou chtít jinak (tak jak to je).
Ale problém s rozhodnutím, zda byl úkol splněn, se bude objevovat vždy. Jsou možné dva případy - rozhodne zadavatel nebo rozhodnutí deleguje na někoho jiného - třeba vývojáře programu. V prvním případě musí zadavatel umět programovat, rozumět kódu a být schopen ho posoudit, navíc na to musí mít čas (není jednoduší si triviálnost sám zbastlit než to po někom kontrolovat?). V druhém případě řešitel vůbec neví na čem je, protože i když jeho kód může být kvalitní, fíčura bombastická, přesto ho vývojáři do programu nezařadí prostě proto, že mají o programu jinou představu - oni musí rozhodovat o jeho dizajnu a integritě, aby se z toho nestala nabubřelá bestie s milióny stokorunovými funkcemi.
Co blbneš? Myslíš, že chci někoho naštvat? ... A samozřejmě - pokud si myslím, že něco naději uspět nemá, neznamená to, že to tomu přeju neúspěch.Tak v tom případě prosím zapomeň vše, co jsem na toto téma napsal či naznačil

Tak v tom případě prosím zapomeň vše, co jsem na toto téma napsal či naznačilTak to jsem rád.
A co se týče těch klávesových zkratek, to je všechno pravda. Ty stesky jsou myslím ve zdrojáku gnome-terminálu, že?Ano. (src/terminal-accels.c) Jinak ty navrhované články (dbusu, gconf) by se mi taky líbily. Ale bylo by dobré, kdyby takový seznam byl i tady i na ábíčku (a dalo se proto třeba hlasovat). (Jo a dík za zmínku o
xkey.c - je to odpověď na diskuzi, kterou jsme kdysi vedli s Kyosukem.)
(Jo a dík za zmínku o xkey.c - je to odpověď na diskuzi, kterou jsme kdysi vedli s Kyosukem.)Myslíš tu o tom odchytávači kláves v userspace?
Jinak ty navrhované články (dbusu, gconf) by se mi taky líbily. Ale bylo by dobré, kdyby takový seznam byl i tady i na ábíčku (a dalo se proto třeba hlasovat).Obávám se, že takto to nefunguje. Námětů na články je dost a dost, ale lidí, kteří by je napsali (a času, v němž by to udělali) je zoufale málo.
Nicméně komu se chce věnovat spoustu času do tvorby CMS bez toho, aby byl jasný výsledek.Vitej na Zemi
Takhle to tu funguje, rika se tomu investice, jiste neni nikdy nic. Takhle se ti muze stat, ze za 3 mesice zjistis, ze se to neubira dobrou cestou prave proto, zes to hned ze zacatku neprizpusobil sirsi verejnosti.
Jo, nemusí to být dokonalé, ale tohle bych viděl jako první věc, která by chtěla vyladit jakmile se ukáže, že to má alespoň nějakou budoucnost.
Kdyby měl tu půlhodinku, tak si to naprogramuje sámPokud by to byl úkol zvládnutelný za půlhodiny, nemá cenu s tím lézt na burzu (zanedbávám motivační úlohy od pana Martinka)
Předpokládá se, že zadavatel bude člověk, který dokáže vyjádřit, co vlastně potřebuje, v jakém programovacím jazyce to má být a jaká knihovna se má využít.Zajimavy predpoklad
Dopredu preju uprimnou soustrast
Trochu reality: firmy potrebuji SW, pozaduji od nej urcite vlastnosti. Tecka. 90% z nich je fu*k, v cem to napises, oni nechapou fascinaci kodem, ktera se projevuje u nas vyvojaru a nema smysl je do toho jakkoliv zatahovat. Pokud nekdo veci jako knihovnu a jazyk chce specifikovat, pak prosim, proc ne, ale stavet to jako barieru je sebevrazda.
On ale asi ma pravdu i Leos, ze je to cele trochu predcasne. Myslim, ze opravdovy smysl to bude davat az za par let, az se open source metodologie vyvoje masivneji uchyti. Ted takove projekty obecne asi moc sanci nemaji. Taky proto bych to neomezoval na opensource. Integrovat do toho i beznou burzu by tomu mohlo pomoci prezit nejhorsi casy.
Nicmene je mozne, ze az jednou budu predelavat podle Robertovych pozadavku bazar, tak v nem vznikne sekce Zakazkove programovani. To by IMHO davalo na abicku nejvetsi smysl.
Mam pocit, ze bych na priprave takove funkce stravil vice casu, nez programatori na dohodnutych projektechNu, lehká pomoc. Zadání projektu číslo nula může znít - naprogramujte burzu projektů pro abclinuxu

U svobodneho software se podarilo odbourat jeden z techto problemu, totiz zjistovani co je potreba. Ulohu si zada sam programator a s nikym se nebavi. Proto take existuji miliony editoru, desitky desktopovych prostredi, prohlizecu, image-konvertoru apod. Vsechno software, kdy se neni treba nekoho ptat, vseobecne se vi, co se zhruba pozaduje. Naprosto v rozporu se ZAKAZNICKYM PROGRAMOVANIM!!!Proto take miliony z tech milionu jsou naproste paskvily, programy, ktere psal nekdo sam pro sebe a ze to nekomu vyhovuje, je spise nahoda.
Ostatně kolik desítek procent vyvíjených systémů nikdy nespatří světlo světa (nebo je předražených, či dělají něco úplně jinak a složitěji) jenom proto, že do toho kecá hromada byrokratů (darmožroutů), kteří přitom ani nejsou schopni dát programátorovi jednoznačné zadání?