O fyzike a nadprirodzených bytostiach

12.1.2015 15:46 | Přečteno: 7797× | Rôzne | poslední úprava: 12.1.2015 15:46

Tento blog nadväzuje na diskusiu z blogu Allah^2.
Existujú či neexistujú nadprirodzené bytosti (alebo bytosť)? Táto otázka trápi ľudstvo už pekných pár rokov. Skúsme sa teda zamyslieť nad touto otázkou vo svete plnom fyzikálne nevysvetliteľných javov.

Práve mi kľúče zo stola padli na dlážku. Pravdu povediac neviem ako to dokázať, takže pre začiatok mi v tomto budete musieť veriť.

Čo sa vlastne pri takom páde stalo? Z pohľadu newtonovskej fyziky je to pomerne jednoduché. Počas hľadania ceruzky som veciam položeným na stole dodal trochu hybnosti vďaka čomu gravitačné zrýchlenie spôsobilo prevrhnutie kľúčov ktorých ťažisko sa nachádzalo už mimo stola a ich voľný pád so zrýchlením cca 9.8m/s².

Nie je to celkom korektné pretože tu na zemi máme v atmosfére vzduch, takže síce na túto malú vzdialenosť dávajú newtonovske rovnice celkom dobré výsledky, ale pre väčšie výšky budú bez využitia aerodynamických zákonov poriadne nepresné.

Kľúče teda postupne zrýchľovali kým nenarazili na podlahu. Z makroskopického hľadiska vyzerá, že v bežných podmienkach newtonovske zákony platia. Lenže keď sa bližšie pozrieme na to, z čoho sa skladajú zistíme, že vlastne zo skoro ničoho. Atómy sa skladajú z nejakého bordelu (ostreľujeme ich v urýchľovačoch častíc a vždy z toho vypadáva nejaký iný bordel) a veľkého množstva prázdneho priestoru. Podľa newtnovskej fyziky by teda moje pekné kľúče prepadli cez podlahu. Keby len to, lenže aj samotné atómy z ktorých by sa mali skladať by mali skolabovať. Lenže to sa nedeje. Newtnove zákony sú nesprávne, ale v istých podmienkach dávajú dobré výsledky.

Na úrovni subatomárnych častíc vládne kvantová fyzika. Ak si niekto myslí, že jej rozumie tak jej s veľkou pravdepodobnosťou nerozumie. Zatiaľ čo vo svete ktorý vnímame je niečo ako teleportácia nemožné na kvantovej úrovni sa to deje stále. Sú to celkom ľahko dokázateľné javy ktore využívame bežne vo svoj prospech (napr. kvantové tunelovanie). Niektoré javy síce takto vieme spočítať, lenže ... vraj neexistuje gravitácia. Takže kľúče sa mi síce mohli odraziť od podlahy ale rozhodne mi nemohli spadnúť zo stola. Ale keďže spadli môžme jednoducho túto teóriu vylúčiť ako nesprávnu.

Čo na to Einstein? No teória relativity funguje pekne na veľké hmotné objekty. Ale atómy pokope nedrží.

Takže aby som to zhrnul. Fyziká má slušnú zbierku fyzikálnych "zákonov" ktoré neplatia univerzálne. Síce dávajú +/- dobré výsledky za určitých podmienok, ale v extrémnych podmienkach ako sú singularity a veľký tresk zlyhávajú. Okrem toho fyzika je postavená na matematike, ktorá tiež nie je tak úplne kompletná.

Isté snahy o zjednotenie rovníc existujú a kraľuje im teória strún. Zatiaľ čo väčšina teórií sa dá nejako vyvrátiť tak teória strún je tak zlá, že sa ani len nedá povedať, že je zlá.

Takže aby som sa vrátil k pôvodnej otázke. Je vo vesmíre priestor na niečo mimo chápania ľudí? Už v predchádzajúcich odstavcoch som naznačoval, že fyzika nemôže dať odpoveď na všetko. Podľa fyziky nemá zmysel premýšľať čo je za horizontom udalostí, alebo čo bolo pred veľkým treskom pretože vtedy neexistoval čas.

Ja zájdem trochu ďalej než fyzika do oblasti "čo ak".

Na horizonte udalostí sa mi páči jedna zaujímavá vlastnosť. Povrch horizontu udalostí je rovný entropii. Úplná informácia o hmote padajúcej pod horizont udalostí by sa dala zaznamenať so stálou hustotou do jeho povrchu podobne ako hologram. Hustota zápisu nie je nekonečná (dá sa vypočítať z planckovej konštanty). Ak by sme nežili v priestore ale ako hologram na povrchu horizontu udalostí prejavoval by sa náš svet tak trochu "voxelovo". A tak sa aj skutočne na kvantovej úrovni prejavuje. Ak sa náš svet dá popísať konečným povrchom čo ak tento svet nie je skutočný, ale je len výsledkom simulácie počítača? Fyzika hovorí, že sa týmto nemáme zaoberať pretože to nemôžme dokázať.

       

Komentáře

[Aleš Kapica]

Existujú či neexistujú nadprirodzené bytosti (alebo bytosť)?

Ne. Teda až na ty trpaslíčky v compjůtrech

[kyknos]

příroda je pro mě synonymem veškeré existence

tedy nadpřirozené bytosti z definice existovat nemohou

(tím nijak v principu nevyvracím existenci Rákosníčka - ovšem existuje-li, bude podléhat normálním přírodním zákonům)

[Aleš Kapica]

Řekl bych, že Rákosníčkův přínos bude obzvláště významný pro NASA.

[Datel]

Máte pravdu. Pár let po ukončení programu Appolo, měl Houston velké problémy. Naštěstí právě Rákosníček většinu problémů zdárně vyřešil!

[Miriam]

Neexistuje, ale existovala a bude existovat a také trochu poloexistuje v principech vesmíru. Víš kam směřuje evoluční vývoj? Ke komplexitě a k inteligenci, jednou se celý Vesmír zase stane jedinou superbytostí a rozhodne o tom, že ukončí svou existenci, aby hmota mohla dále sloužit jiným životům, tak jako to udělal předchozí vesmír pro nás a stvořil dobrý svět. Proto i Muslimové mají svůj účel, aby nám ukázali, že jsme se přeci jen od opice posunuli dále zatímco oni ne.

[PetrHL]

Chtělo by se mi napsat něco jako "Podle stávajících poznatků asi ne" - s důrazem na to asi a stávající poznatky.

[ZAH]

Co je nadpřirozené ?

[mirec]

Záleží od toho čo definujeme. Kľudne to môže byť počítač ktorý simuluje vesmír. Ale je to vlastne úplne jedno či to niečo je alebo nie je lebo sa to nedá dokázať. Fyzici sa už zmierili s tým, že nemá zmysel uvažovať a hádať sa nad tým čo bolo pred veľkým treskom. Kiež by podobne rozmýšľali ostatní ľudia.

[Ondroid]

Jaký smysl má takovéto vyfilozofované: "co když je to vše jinak" ? Neověřitelných teoriií lze snadno vymýšlet neomezené množství.

[mirec]

Stále je to produktívnejšie než zisťovať prečo mi systém nebootuje po aktualizácii systemd. Sakra mne sa dnes nič nechce.

[Jardík]

Fyzika má taky teoria, a dokud je nevyvrátíte, se považují za pravdivé ... proč by tedy nemohla platit jeho teorie, když jsi mu ji nevyvrátil?

[melkors]

Ach jo ...

Trochu osvety ohledne terminologie:
domnenka - nastin myslenky, jak by neco asi moghlo fungovat
hypoteza - zpracovana domnenka, teoreticky "neprustrelna", lec experimentalne nepotvrzena (za samozrejmost se povazuje, ze z hypotezy vyplyva predpoved nejakeho doposud neznameho jevu)
teorie - experimentalne potvrzena hypoteza

Dluzno podotknout, ze jak hypoteza, tak teorie MUSI byt falzifikovatelna, tedy cesky experimentalne vyvratitelna.

Z uvedeneho plyne, ze to, co je tedy vydavano za teorii, je pouha domnenka. I kdyz presnejsi by bylo oznaceni spekulace.

[bigBRAMBOR]

ach jo ...

postulát

[zxcv]

MORPHEUS: Where did you go to high school, Neo?

(Pause.)

NEO: ...in the Matrix.

MORPHEUS: The machines tell elegant lies.

(Pause.)

NEO (in a small voice): Could I please have a real physics textbook?

MORPHEUS: There is no such thing, Neo. The universe doesn't run on math.

[xxxxxxxxxxx]

Už z principu že žádná lidská bytost není schopná matematicky/ fyzikálně popsat nic, tedy dostat se nad vesmír tak je tvrzení že neexistuje nic co nedokážeme soudobou matematikou a fyzikou popsat je naprosto směšná. Respektivě pro méně inteligentnější, nemužete říci že neexistuje Bůh, že neexistujou paralerní vesmíry, nenexistujou duchové, že neexistuje fraktální vesmír, existuje nejmenší částečka na světě, neexistuje jev známý jako UFO, atd... Prostě a jasně zvířátka zatím nechápou a jejich cílem je pochopit. Teda alespoň doufám že něco...

[Ondroid]

No tak říci že neexistuje Bůh klidně můžu a nelze to vyvrátit. Naopak jev zvaný UFO bezpochyby existuje, minimálně do okamžiku než je identifikován. Ale vážně, že popsat zcela bezezbytku axiomatický systém jen prostřednictvím jeho vnitřních axiomů nejde, to není asi nic nového.

[xxxxxxxxxxx]

Domnívám se že tvá logika je chybná a to z pohledu současné vědy, která nedokáže popsat "nic". Z hovna(nic) totiž kuličku neuděláš. Náš mozek tento princip nechápe a zřejmě ještě dlouho chápat nebude. Proto vše co nechápeš(i to co chápeš), je dané Bohem, protože Bůh je matematické zůplnění prostoru který nedokážeš popsat. I matematická definice množiny je taková že ji stvořil Bůh. )) Ale teďka vážně, abych parafrázoval. Nemůžeš matematikou vytvořenou na základě Boha(princip/mechanismus) definovat neexistenci boha. )))

[Ondroid]

Pochopil jsem to až k tomu logika.

[xxxxxxxxxxx]

Tak to jsi na tom s pochopením psaného slova hodně špatně.

[backinabag]

Fyzika v podstate shrnuje zakonitosti, ktere pozorujeme v okolnim svete a zaroven deklaruje ruzne predpoklady, jako ze gravitacni konstanta je nemenna v case a v prostoru.

Co se tyce velkeho tresku, je to nase predstava, jak by vypadal vesmir v rane fazi, pokud bychom vzali soucasny svet a fyzikalni zakony a provedli jakousi zpetnou simulaci. Stejne tak si muzem predstavit, ze svet vznikl pred rokem z niceho nic nebo ze velky tresk vypadal uplne jinak, protoze driv platily jine fyzikalni zakony.

Nebo si muzem predstavovat, ze jsme simulace nejakeho pocitace, ze existuji neviditelne bytosti (ktere s nasim svetem nemohou nijak interagovat) atd. Take muzem do fyziky pridat specialni zakony, ktere plati za horizontem udalosti nebo v paralelnich vesmirech, ale krome cviceni kreativity to je k nicemu, nema smysl to davat do ucebnic.

[marek_hb]

přitom je to tak jednoduchý - alah i jakejkoli další bůh je silnej a skutečnej podle toho kolik v něj věří lidí ....

[odin]

Myslim, ze cely nas vesmir a nase existence jsou komplexnim celularnim automatem, ktery implementoval student mimovesmirne soukrome univerzity jako semestralni praci. Muze byt tento mimozemstan nas buh? Nevim. Kazdopadne doufam, ze jeho program nepadne na SIGSEGV

[xxxxxxxxxxx]

Taky doufám. ))

[backinabag]

Souhlas, az na tu soukromou univerzitu, tak slozity software by dokazal vytvorit pouze student kvalitnejsi verejne univerzity.

[Odin]

civilizace schopna vytvorit takovyto software jiz davno chape zrudnost statnich a statem financovanych instituci, proto neni mozne, aby se jednalo o studenta verejne skoly.

[KS]

To je zase kvalitní zápisek plný neotřelých myšlenek a nezvratných faktů...

Okrem toho fyzika je postavená na matematike, ktorá tiež nie je tak úplne kompletná.

WTF?

[mirec]

"Vždy klamem"

Matematika nie je úplne nepriestrelná, ani výroková logika nie je úplne nepriestrelná. Aspoň súčasná matematika nedokáže všetko spočítať, takže sa môžme hrať na to aký sme stvorili dokonalý systém ale pravdou je, že veľa pokusov o zjednotenie kvantovej teórie a gravitácie zlyháva práve na matematike. Tým nechcem povedať, že sa to raz nepodarí a nedokážeme vytvoriť model, ktorý bude dokonale popisovať všetky javy vo svete, dokonca verím tomu, že bude elegantný a jednoduchý len v súčasnosti ešte nevieme ako do seba diely skladačky majú zapadnúť. Do vtedy však musím tvrdiť, že naša fyzika nie je dokonalá a nedokáže dať odpovede na to, čo sa stane v extrémnych prípadoch napr. pri prelete cez rýchlo rotujúcu supermasívnu čiernu dieru. Kompletné pochopenie fyzikálnych zákonov ešte samozrejme nebude znamenať pochopenie prečo tento vesmír existuje, ale bol by to obrovský krok pre ľudstvo.

[skunkOS]

Tak, když ze sporu může vyplývat cokoliv, tak tomu říkám kvalitní teorie. Spíš by mi to dávalo smysl, kdyby ve VL ze sporného systému nemohlo vyplývat nic.

[KS]

Okrem toho fyzika je postavená na matematike, ktorá tiež nie je tak úplne kompletná.

Samozřejmě, že matematika a fyzika nejsou kompletní. To je jejich vlastnost. Jak bys taky chtěl jejich kompletnost testovat?

[zxcv]

prevodem na neco jineho kompletniho

[Andrtalec]

Si mi pripomenul peknú knižku: Paradoxy vedy.

[Grunt]

Atómy sa skladajú z nejakého bordelu

Atomy se skládají "z nejakého bordelu"? A já vůl si myslel že z elektronů a atomových jader.

Podľa newtnovskej fyziky by teda moje pekné kľúče prepadli cez podlahu. Keby len to, lenže aj samotné atómy z ktorých by sa mali skladať by mali skolabovať

Takže kľúče sa mi síce mohli odraziť od podlahy ale rozhodne mi nemohli spadnúť zo stola.

Proč by klíče měli proletět podlahou, způsobovat jaderný kolaps nebo se odrážet?

Tohle je nějaký Slovenský fenomén nebo pouze já nechápu o čem je tenhle blog?

[mirec]

Elektrónový obal a jadro je len je len to najzákladnejšie rozdelenie. Kľudne som mohol ísť hlbšie až na popis štandardného modelu, ale na to máme odbornú literatúru.

Prepadnúť podlahou by mali ak by sme sa striktne držali newtnovej fyziky. Podľa nej by aj elektróny v obale mali postupne strácať energiu a spadnúť na jadro (teda ak by boli častice, samozrejme je to totálna blbosť aplikovať niečo také na úroveň atómov ale dokonale to vystihuje fyziku kde používame nezlúčitelné zákony podľa toho kde si myslíme, že budú niektoré prevažujúce).

[Grunt]

Elektrónový obal a jadro je len je len to najzákladnejšie rozdelenie. Kľudne som mohol ísť hlbšie až na popis štandardného modelu, ale na to máme odbornú literatúru.

No pokud je mi jasné, tak atom se dělí na tyto části. Na víc se jich snad nedělí a dál se dělí ty části samotné.

Prepadnúť podlahou by mali ak by sme sa striktne držali newtnovej fyziky. Podľa nej by aj elektróny v obale mali postupne strácať energiu a spadnúť na jadro (teda ak by boli častice, samozrejme je to totálna blbosť aplikovať niečo také na úroveň atómov ale dokonale to vystihuje fyziku kde používame nezlúčitelné zákony podľa toho kde si myslíme, že budú niektoré prevažujúce).

To o čem mluvíš je Rutherfordův model atomu z roku 1911 a byl už dávno překonán. Vítám tě ve 20.století. Furt mi není jasné proč by měli proletět podlahou. Jakože když elektrony spadnou do jádra tak zbudou z atomu jen jádra samotná a ta v klidu proletí podlahou a nijak s ní nebudou interagovat? Odkdy a proč?

[pavlix]

Co má přesně znamenat ta hra se stoletími?

[Grunt]

Že neumím římské číslice a století? Víc v tom nehledej. Ale rok 1911 spadá do 20. století, ne? Nebo aspoň to píšou na Wikině.

[:::]

Myslim ze propadne podlahou, protoze kdyz umistnis proton a elektron do jednoho bodu, tak dostanes neco s nabojem nula. Takze ostatni atomy to nebudou odpuzovat.

[Grunt]

A nejsou ve hře ještě nějaké meziatomární vazby? Resp. pokud by částice měla komplet nulový náboj, měl by se objekt z takových částic logicky rozpadnout, ne? Pak bych moc neřešil co se stane až spadne na zem, protože to už nebude hmotný objekt, ale svazek neutrálně nabytých letících částic. A nebo může existovat hmotný objekt z neurálně nabytých částic? (třeba neutronové klíče od baráku )

[:::]

jo mas pravdu, ze ten objekt by uz nedrzel pohromade. Navic by ani neinteragoval se svetlem, takze by nebyl videt.

[Kvakor]

Když se elektron "namáčkne" do protonu (proton není bodová částice, tudíž nemůže být umístěn do bodu), tak z toho vnikne neutron a jedno elektronové neutrino. K takovým reakcím v přírodě opravdu dochází, ale jen za velmi výjímečných okolností, konkrétně během výbuchu supernovy, kdy se jádro hvězdy zhroutí na neutronovu hvězdu a uvolní při tom tak ohromné množství neutrin, že i supernova ze sousední trpasličí galaxie zazáří na okamžík v neutronovém oboru jasněji než naše Slunce. Tok je tak nesmírný, že i když je pro neutrina hmota téměř průhledná, přesto obal hvězdy dostane takový štulec, že ho to rozmetá do prostoru relativistickými rychlostmi (tj. desetiny c). Člověka by takto intezivní neutrinové záření dokonce mohlo i zabít

Nicméně pokud není proton vázaný v něčem, například atomovém jádře nebo třeba té neutronové hvězdě, tak se rozpadá s poločasem cca. čtvrt hodiny.

A to, že věci nepropadají skrz podlahu, je zásluhou hlavně elektromagnetické síly a Pauliho vylučovacího principu, protože všechny složky atomu jsou fermiony a tudíž nemohou zaujímat stejný prostor.

[:::]

to ja chapu ze je to slozitejsi, ale tady byla rec jak by to vypadalo v pripade ne-kvantovy fyziky.

Nicméně pokud není proton vázaný v něčem, například atomovém jádře nebo třeba té neutronové hvězdě, tak se rozpadá s poločasem cca. čtvrt hodiny.

asi myslis neutron ne? A na co se vlastne rozpada? Kdyz pri slouceni proton+elektron vznikne neutrino, tak sebou odnese cast energie, takze aby se mohl zpatky rozpadnout, tak ta energie by se musela dodat.

[Kvakor]

Ano, mělo tam být neutron, moje chyba. A to, že při vzniku protonu vznikne neutrino, zatímco při jeho rozpadu se zas antineutrino uvolní (spolu s protonem a elektronem), je dané tím, že při vzniku neutronu je třeba ten elektron do protonu opravdu "natlačit", tudíž energie na vznik je dodaná kinetickou energií elektronu, který, pokud si to dobře pamatuju, při střetu musí mít minimálně 88% rychlosti světla. Řečeno chemickou terminologií, vznik je endotermní, rozpad exotermní.

[kyknos]

Kdyby se volne protony rozpadaly, dělalo by to docela bordel v pH - ani pivo by ti nechutnalo :)

[Kvakor]

Jak píšu výš, mělo tam být neutron, proton je podle Standardního modelu stabilní. I když existují teorie, ve kterých se proton rozpadá, jenže dolní teoretická hranice je 10^30 let (tj. dávno, dávno, dávno po té, co zhasnou poslední hvězdy) a podle pozorování (tj. nikdo zatím žádný rozpad zatím nepozoroval) musí být ještě minimálná o několik řádů delší. Tudíž chuť piva by to v žádném případě ohrozit nemělo

[pavlix]

Ty chceš opravdu aplikovat newtonovskou aproximaci světa na něco, co v té aproximaci vůbec neexistuje?

[Grunt]

Mi vůbec není jasné jak Newtnovu interpolaci chce použít, na co ji chce použít a proč zrovna ji chce použít.

[pavlix]

Asi potřebuje nesmysl, aby pomocí něj ukázal jiný nesmysl. To funguje.

[mirec]

Presne tak. Mnoho ľudí si neuvedomuje, že fyzika sa v súčasnosti skladá zo zákonov, ktoré sa navzájom vylučujú. Ani základné veci nevie fyzika presne popísať jediným univerzálnym zákonom. Môžme síce použiť v správnej chvíli dosť presnú rovnicu a výsledky budú vychádzať veľmi presné ... lenže v extrémnych situáciách zlyhajú. No a kým nemáme zjednocujúcu teóriu môže sa nám o warpovom pohone len snívať. Nemáme fyzikálne zákony / matematický aparát na to aby sme vypočítali či je to vôbec možné.

[pavlix]

Fyzika je popis světa, takže je její nepřesnost pochopitelné. Ale co konkrétně chybí v matematickém aparátu?

[Bedňa]

Narýchlo 5/0, ∞/2 toto mi dosť znepríjemňuje život

[pavlix]

Půl nekonečna je dobře definováno, diverguje k nekonečnu. Nejednoznačnost dělení čistou nulou je velmi dobře prozkoumána a zdůvodněna a kolem zvláštních vlastností nuly se točí většina matematiky.

[Bedňa]

Půl nekonečna je dobře definováno, diverguje k nekonečnu. Nejednoznačnost dělení čistou nulou je velmi dobře prozkoumána a zdůvodněna a kolem zvláštních vlastností nuly se točí většina matematiky.

Ani jeden z týchto argumentov neje matematický. Matematika nieje čeština, alebo slovenčina kde sú výnimky ako ..., buď vzorec platí na všetky čísla, alebo je niečo zle. Je to presne ako písal Mirec neplatia tie pravidlá univerzálne. Tiež mi tento život pripadá ako Matrix a hranice sú dané tak aby sme za ne nevideli :)

[backinabag]

V matematice samozrejme vyjimky jsou, co je spatnyho na tom, aby deleni nulou nebylo definovano? :) A v nekterych matematickych strukturach to definovano je.

[Bedňa]

co je spatnyho na tom, aby deleni nulou nebylo definovano?

Že vzorec neplatí a preto je nesprávny?

[backinabag]

Jaky vzorec konkretne?

[Bedňa]

Na čo si odpisoval? Je to hádam dva riadky hore.

[pavlix]

Taky mě zajímá, jaký konkrétní vzorec máš namysli.

[Bedňa]

Myslím x/y.

(Keď mi dvaja z dvoch napíšu že nevedia o čo ide, tak si hovorím kde robím chybu.)

[pavlix]

To je bez dalších informací jen zápis dělení. A nikdo neříká, že jdou každá dvě reálná čísla navzájem vydělit, nula má v tomto ohledu zvláštní význam.

[pavlix]

buď vzorec platí na všetky čísla, alebo je niečo zle

Nesmysl, takto matematika nefunguje, vzorce platí vždy v nějakém oboru platnosti.

[Bedňa]

Nesmysl, takto matematika nefunguje, vzorce platí vždy v nějakém oboru platnosti.

To je presne odpoveď na tvoju pôvodnú otázku

Ale co konkrétně chybí v matematickém aparátu?

sám by som to nenapísal lepšie :)

Celý tento blog je o nexistujúcom univerzálnom riešení.

[pavlix]

Mně spíš přijde, že je celý tento blog o ničem. Matematika není univerzální v tom smyslu, že bys vyložil jednoduché pravidlo a měl hotovo, ale ty anomálie (třeba zvláštnosti nuly) jsou exaktně zkoumatelné a popsané. Základní věci lze v matematice docela dobře pojmout. Fyzika je naopak natolik limitována pozorováním, že i základní poznatky jsou vždy jen aproximace na nějaký matematický model.

[Bedňa]

Ono pokiaľ si nedokážeš spočítať ani bezierové krivky vo všetkých situáciach, tak si hovoríš tá matematika stojí za prd, toť asi všetko k matematike.

Fyzika je proste fyzika, ale o tom som už pred pár rokmi písal.

[pavlix]

Ono pokiaľ si nedokážeš spočítať ani bezierové krivky vo všetkých situáciach

Co si tak pamatuju, tak b. křivky jsou v podstatě vážený průměr nad několika body, kde bod křivky zadáváš pomocí parametru mezi nulou a jedničkou. Co bys na tom chtěl nespočítat?

[Bedňa]

Že ti nastane situácia delením nulou. Jako neberiem to nijak vážne, len som chcel povedať, že chápem povzdych nad neexistujúcim univerzálnym riešením.

[pavlix]

Je to asi jako povzdych nad tím, že tráva není fialová ;).

[Bedňa]

Každý ma v blogu aspoň jeden zápisok ktorý nič nerieši, len si posťažuje ;)

[KS]

Thank you very much Captain Obvious.

[JS1]

Myslim, ze se pletes. Fyzikalni zakony se, pokud vime, navzajem nevylucuji. S cim mame problem je opak - nedokazeme jednoznacne vysvetlit (ve smyslu "jinak uz to byt nemuze") nektere parametry, jako zakladni fyzikalni konstanty nebo vlastnosti elementarnich castic.

Ale jestli je to skutecne problem, je otazka. Muze to skutecne byt nahodile, a nemusi.

[backinabag]

To jsou axiomy, nepotrebuji vysvetleni.

[pavlix]

Axiomy nepotřebují vysvětlení?

[backinabag]

Ne. Nepotrebujem vysvetlovat proc existuje zakladni castice X, proc ma energii Y. Pokud to teda nejde odvodit z nejakych nizkourovnovejsich pravidel (axiomu).

[pavlix]

Nejsem fyzik, a asi začínám chápat proč, tohle je horší než politika.

[JS1]

Ale my nevime, ze jsou to axiomy. Nez prisly kvarky, proton se take tvaril jako elementarni castice. Nakonec se ukazalo, ze ji tak docela neni.

Navic, jak pise Pavlix - i axiom vyzaduje nejake vysvetleni.

[backinabag]

Ale my nevime, ze jsou to axiomy. Nez prisly kvarky, proton se take tvaril jako elementarni castice. Nakonec se ukazalo, ze ji tak docela neni.

Ok, s tim nemam problem.

Navic, jak pise Pavlix - i axiom vyzaduje nejake vysvetleni.

Na to jsem jiz odpovidal pavlixovi.

[random]

Až na to, žes moc neodpověděl, jenom jsi přeskládal a zopakoval otázku. Axiomy se pochopitelně musí vysvětlovat. Nemusí se dokazovat (dokonce v mnoha případech ani nemohou – ostatně proto jsme je zvolili za axiomy, protože je neumíme dokázat), ale vysvětlení je vždy víc než vhodné.

Teorie, kterou nám axiomy definují, je totiž odtažitá od světa, který má popisovat. A axiomy jsou tvrzení stojící „na rozhraní“ mezi realitou a teorií. V ideálním případě jsou axiomy očividné a i trouba na první pohled uzná, že fungují a že tedy teorie popisuje praxi. V praxi tomu tak není. Nevysvětlíme-li je, pak nebude jasné, jak teorie s naším světem souvisí.

[backinabag]

Asi nechapu, muzes dat nejaky priklad, jak si predstavujes vysvetleni axiomu? Povazujes za vysvetleni to, ze to je vysledek experimentu? Pokud ano, pak se shodnem. Fyzika je sada zakonitosti odpozorovanych v okolnim svete. Nektere jdou odvodit z tech nizkourovnovejsich, napriklad Archimeduv zakon. Ale nektere jsou proste zakladni, odpozorovane zakonitosti, ktere nelze nijak odvodit, napriklad gravitacni konstanta.

[pavlix]

Povazujes za vysvetleni to, ze to je vysledek experimentu?

Série experimentů potvrzujících určitou hypotézu, která se stane v nějakém širším kontextu axiomem, je rozhodně dobrý základ vysvětlení daného axiomu. Snad se nemusíme přít o tom, že axiom není vlastnost toho kterého tvrzení, ale kontext, v jakém se to tvrzení používá. Stejné tvrzení může být v jedné teorii axiomem a v jiné teorii prostým důsledkem jiných axiomů. Ale nejsem ani v nejmenším fyzik, takže to beru spíše z exaktního matematického pohledu.

[backinabag]

Ok, s tim bych vicemene souhlasil. Ale puvodne jsem reagoval na:

S cim mame problem je opak - nedokazeme jednoznacne vysvetlit (ve smyslu "jinak uz to byt nemuze") nektere parametry, jako zakladni fyzikalni konstanty nebo vlastnosti elementarnich castic.

Vysvetlit to dokazem – je to vysledek experimentu.

[JS1]

Vysledek experimentu jeste neni vysvetleni, stejne jako data nejsou znalost.

[JS1]

Hezky priklad je treba toto. Nekdo, kdo nezna pi, by mohl provest experiment a dospet k tomu, ze se tam vyskytuje jakasi "fundamentalni konstanta". Ale netusil by, ze nejak souvisi s kruznicemi.

A to je prave to, co ve fyzice nevime. Souvisi ty konstanty spolu nejak, nebo jsou naprosto nezavisle? Muzeme ten vztah bud najit, nebo dal nevedet.

[backinabag]

V tom pripade souhlasim, je moznost, ze existuje jednodussi fyzikalni teorie s mene parametry. Resp. je mozne, ze nektere zakladni pravidla / axiomy lze odvodit z ostatnich.

[JS1]

Napr. v matematice se axiom vyberu casto zduvodnuje tim, ze je uzitecny treba pro platnost Hahn-Banachovy vety, nebo hypotezy kontinua. Jeho dusledky jsou sice obcas neprijemne - treba neexistence meritelnych mnozin, ale tusim, ze kdybychom prijali opak axiomu vyberu, melo by to jine "intuitivne horsi" dusledky jako napr. ze kartezsky soucin prazdnych mnozin muze byt neprazdny.

Jiny priklad by mohl byt paty Eukliduv axiom, ktery vylucuje "zakrivene" geometrie. Z nej vyplyva napr. fakt, ze soucet uhlu v trojuhelniku je 180 stupnu. To lze jiste bezne pozorovat, a pozorovanim se take ten axiom zduvodnil.

Ale nektere jsou proste zakladni, odpozorovane zakonitosti, ktere nelze nijak odvodit, napriklad gravitacni konstanta.

To prave nevime. Muze dost dobre platit, ze velikost grav. konstanty plyne z nejakych geometrickych vlastnosti vesmiru, ktere by pak byly mnohem prijatelnejsi jako vychozi axiom. Asi podobne jako treba cislo pi vyplyva z geometrie.

[Grunt]

I tak nejsem o moc blíže tomu jak to vlastně souvisí s nadpřirozenými bytostmi a co se tim snažíš vlastně říct.

[rastos]

Existujú či neexistujú nadprirodzené bytosti (alebo bytosť)?

Neexistujú. Sorry.

Takže aby som sa vrátil k pôvodnej otázke. Je vo vesmíre priestor na niečo mimo chápania ľudí?

To už je ale iná otázka.

... fyzika je postavená na matematike, ktorá tiež nie je tak úplne kompletná.

Niečo tu "nie tak úplne kompletné" je. Ale matematika to nebude

[xxxxxxxxxxx]

Než budeš reagovat tak si zjisti v nějakých matematických knížkách něco o matematice... A pak ze sebe začni z vesela dělat dál primitivního kreténa.

[Platonix]

Zatiaľ čo vo svete ktorý vnímame je niečo ako teleportácia nemožné na kvantovej úrovni sa to deje stále. Sú to celkom ľahko dokázateľné javy ktore využívame bežne vo svoj prospech (napr. kvantové tunelovanie).

Byl bych opatrný s touto formulací a hlavně s tímto řazením vět. Neznalý čtenář by mohl nabýt dojmu, že kvantová teleportace a tunelování jsou stejné jevy. Navíc nejsem úplně přesvědčen, že se "kvantová teleportace děje stále". Provedení kvantové teleportace vyžaduje velmi specifický typ měření a chtělo by to doložit citací zdroje, že probíhá "stále" (např. volně v přírodě).

[pavele]

Když jste tu tak strašně chytří, mohl by mi někdo vysvětlit, proč mě světlo nezabije, když obsahuje hmotné částice a šíří se rychlostí světla?

[kyknos]

protoze ma energii zhruba nula nula prd

uv svetlo te uz zabit muze :)

[pavlix]

Proč by mělo?

[pavele]

Nemělo by mít světlo při rychlosti světla nekonečnou hmotnost?

[odin]

E = h * f = m * c ^ 2

[KS]

Kdo říká, že Tě nezabije? Wifi Tě taky nezabije, ale do mikrovlnné trouby bych raději nelezl.

[Grunt]

A proč by tě i neionizující záření nemohlo zabít, resp. způsobit biologické poškození? Viz. Záleží pouze na dávce. Ono se teď zkoumá zda-li i menší, obecně považované za bezpečné (typicky od mobilu), dávky neoionizujího záření nemají vliv na živé tkáně.

[Grunt]

typicky od mobilu

A tu máš link na papír od WHO, který se vyjadžuje ke karcinogenitě elektromagnetického záření v nižších pásmech. Neposoudím jestli píšou nesmysly nebo je to pravda.

[Kvakor]

Jakékoliv elektromagnetické záření, které těleso dokáže absorvovat, ho bude ohřívat, tudíž záleží čistě na inteznite. Pokud by se někdo nacházel hned vedle vybuchující termojaderné bomby dostatečné ráze, tak i kdyby byl chráněný ideálním filtrem, který by propouštěl pouze v oboru 700-400 nm (tj. viditelné světlo), tak obdrží takovou dávku energie, že se usmaží zaživa.

Hlavní rozdíl mezi ionizujícím a neionizujícím zářením je v energii na jednu částici, což následně umožňuje ionizujícímu záření narušovat atomové vazby (a v extrémní případě atomy samotné), protože energie musí být dodána najednou (viz princip fotoelekrického jevu). Je to asi takový rozdíl, jako když si člověk pustí na ruku vodu ze sprchy nebo když strčí ruku do zaříení na řezání vodním paprskem - v obou případech na něj bude dopadat podobné množství vody, ale protože vodní paprsek je koncentrovaný na jedno jediné místo, udělá mu na rozdíl od sprchy do té ruky díru.

A jak píšu víš, v naprosto extrémním případě mohou zabít i tak "duchovité" částice jako neutrina

[Grunt]

Je to asi takový rozdíl, jako když si člověk pustí na ruku vodu ze sprchy nebo když strčí ruku do zaříení na řezání vodním paprskem - v obou případech na něj bude dopadat podobné množství vody, ale protože vodní paprsek je koncentrovaný na jedno jediné místo, udělá mu na rozdíl od sprchy do té ruky díru.

Když už jsme u toho, tak běžné řezací lasery mají viditelný paprsek (tudíž předpokládám že řeže ve viditelné části spektra) a přitom bez problémů řežou ocelové plechy do tloušťky 25mm. Tim bych do hlavy dostat taky nechtěl. A nedá mi to nezeptat se: Kolik je možné nacpat fotonů do určitého prostoru? Nekonečně mnoho? (tzn. nekonečný výkon) IMHO by měla nějaká hranice existovat a pak už by se měla další přebytečná energie ukládat do vlnové délky, ne?

[Kvakor]

Hranice opravdu existuje, energie fotonů deformuje časoprostor stejně jako jakákoliv jiná hmota/energie, takže pokud se jich podaří do jednoho místa nacpat dostatečné množství, tak okolo sebe zakřiví prostorn natolik, že vznikne černá díra z čistého světla (což je paradox takřka zeměplošského formátu ). Astrofyzici takovémuto bizarnímu útvaru říkají kugelblitz (a ano, Frederik Pohl si v heecheovské sérii v tomto nevymýšlí).

[Kvakor]

A ještě jsem zapoměl, minimální hmotnost černé díry je Plankova hmotnost (tj. asi 21 mikrogramů, jedna z mála těch v "rozumných" velikostech), ale zaprvé se takovéto mini-minidíra hned vypaří kvantovým vypařováním (v jednom článku o použití miniděr na pohon lodí jsou "rozumné" hmotnosti v řádech statisíců až milionů tun), zadruhé v praxi by byl nejspíš proces konverze světlo/minidíra tak zoufale neefektiní, že by bylo třeba využít slušnou část výkonu průměrné hvězdy

[Grunt]

V klidu. Stačí mi vědět, že by cosi takového muselo překonat 10³²K. Prostě to je víc než jsem si původně představoval.

[Josef Kufner]

To je v pohodě. Tardis lítá na explodující hvězdu zachycenou v době, kdy se stává černou dírou.

[kyknos]

vliv samozrejme maji, to by byl zazrak kdyby nemely :)

[Grunt]

Taky mi vrtá hlavou jestli bych pro tu bestii neměl vybrat lepší místo než v levé náprsní kapse hned u srdce a v kapse na kalhotech hned vedle pytlů na erteple

[zxcv]

treba v gatich hned u kouli

[kyknos]

mas pocit ze vliv == zdravotni riziko?

kazde zareni ktere s hmotou interaguje ji prinejmensim ohriva, i kdyby o miliontitu stupne, je to porad vliv

[Jardík]

Kdyby neexistoval Bůh (ať ho už nazýváme jakkoliv), jaký by mělo smysl vaše bytí? Něco změníte, zanecháte děti, ... ale oni taky smrtí zaniknou a děláte to tak všechno zbytečně? Proč vůbec něco dělat?

Mě Bůh dává naději, že všechno zbytečné není, že má něco opravdu smysl a že po smrti něco bude, co bude mít smysl (třeba né pro mě s omezeným chápáním ale pro Boha).

[marek_hb]

no a to je přesně vono - nezáleží jestli fakt někde existuje - ty v něj věříš a když se jeho jménem/vlivem vyhodíš do vzduchu, tak se dá říct, že "bůh" to udělal (sice tvýma rukama), ale udělal

[xxxxxxxxxxx]

Nemotej Boha a nějaký kretény co se v jeho jménu vyhazujou bombou neviný lidi do vzduchu...

[marek_hb]

jo hochu, zkus tohle říct tem sebebuchum ...

[xxxxxxxxxxx]

No to jsou magoři na entou...

[vlastikroot]

OMG vzdyt to, co bude po smrti nema na nas zivot vubec zadny vliv. Muzu zit s presvedcenim, ze shniju v hrobe a tim to cely skonci a presto mit nadeji a smysl zivota. Zbytecne neni nic. Veci vznikaj a zanikaj, ale ciny nikdy nezaniknou, vliv jednotlivce na svet po jeho smrti nikdo neresetuje, ten uz tu zustane.

Smysl je v tom si uzit zivot, jedinou sanci. Teorie o posmrtnem 'zivote' jsou jen proto, aby si lidi oduvodnili, ze maji nahovno zivot a ze to tak je vlastne spravne, protoze po smrti bude vsechno krasny.

Je skoda, kdyz nekdo kvuli takovy teorii svuj zivot zahodi a obetuje tomu co bude po smrti (napr. i ti teroristi).

[Aleš Kapica]

Kdyby neexistoval Bůh (ať ho už nazýváme jakkoliv), jaký by mělo smysl vaše bytí? Něco změníte, zanecháte děti, ... ale oni taky smrtí zaniknou a děláte to tak všechno zbytečně? Proč vůbec něco dělat?

Jediný smysl existence je - se reprodukovat. Takže si přestaň lhát do kapsy, že je za tím něco jiného. Že se to třeba zrovna tobě nepodaří? No a? Víš z kolikati žaludů skutečně vyroste dub, který bude zase plodit? Drtivou většinu jich sežerou prasata.

Když přijmeš tento fakt a uvědomíš si, že nic jako posmrtný život není, tak je nejvyšší čas se zamyslet nad tím, jestli ten vyměřený okamžik vlastní existence strávit v nenávisti jako zlostné hovado, nebo nějak jinak.

Jakákoliv víra, je šedým zákalem zdravého rozumu. Protože oslabuje vůli k řešení problémů.

[xxxxxxxxxxx]

Promiň, ale to co jsi napsal je blábol na entou který postrádá naprostou logiku věci. ))))

1) Reprodukce není smysl, ale pud. vole jeden.

2) Pokud vidíš v reprodukci smysl tak jsi zvíře, dobytek, nic víc.

3) Smysl užití si vyměřeného času není naprosto žádný. Protože rozdíl v tom jestli tady mám být 1 den a nebo 70 let je naprosto žádný. Nula k nule pojde.

4) Právě víra(v cokoliv) je to co tě žene vpřed. Nic vic.

[kyknos]

jediný (a naprosto dostačující) smysl života je si ho pořádně užít

[xxxxxxxxxxx]

Nula k nule pojde. Uži si zbytek tvých dní.

[kyknos]

Ten zbytek může být pár tisíc let, když na to přijde :)

[xxxxxxxxxxx]

To si fandíš. ) Sice technologie roste to jo. Ale otázka je a) zda-li to ještě stihneš, b) zda-li na to budeš mít prachy. ))

[kyknos]

1) ta technologie se rozvíjí neuvěřitelně rychle, rychleji než počítače ( to ze počítače stále vice zaostávají za potřebami biologů je jednou z vyznamnych brzd) - a asi každý na tomhle webu si asi dokáže představit co znamená par desítek let v rozvoji pocitacu

2) biologie je, jakmile vis co mas dělat, obvykle velmi levna, pokud ignorujes patenty. A pro patenty nebude ochoten umírat nikdo.

[xxxxxxxxxxx]

Tak já si beru játra. ))

[Fluttershy, yay!]

1) Reprodukce není smysl, ale pud. vole jeden.

Proč? Co je to podle tebe smysl?

Smyslem 3D tiskárny je 3D tisk. Kdyby 3D tisku nebylo, 3D tiskárna by neexistovala. S životem je to analogické. Jistě, 3D tiskárnu můžeš použít jako těžítko a život ke sbírání známek, ale pokud se to stane populárním trendem, obojí zanikne.

Replikace je dost zásadní funkce života, když to napíšu blbě.

2) Pokud vidíš v reprodukci smysl tak jsi zvíře, dobytek, nic víc.

A pointa je?

Jediný potenciální rozdíl je, že dobytek je zřejmě velmi dobrý v bytí dobytkem, zatímco dost lidí má problémy být lidmi.

3) Smysl užití si vyměřeného času není naprosto žádný. Protože rozdíl v tom jestli tady mám být 1 den a nebo 70 let je naprosto žádný. Nula k nule pojde.

Všichni stejně chcípnem, ale to jaksi není relevantní vůči tomu výše.

4) Právě víra(v cokoliv) je to co tě žene vpřed. Nic vic.

Ugh?

[xxxxxxxxxxx]

1) Pokud vidíš v reprodukci jediný smysl svého života tak GOTO 2) jsi zvíře, dobytek, nic víc.

2) GOTO 1)

3) GOTO 2)

4) Ano budeš se divit, ale ty sám třebas věříš v to že třebas zbalíš tu a tu holku, věříš si že dokončíš tu a tu práci, atd. Věříš a používáš to v denodením životě, aniž by jsi si to uvědomoval. Pokud ne tak mužeš rovnou použít shutdown -now. A nebo být využitelný pro ostatní Lidi protože dobytek slouží pro vyžší druh, jako potrava.

Jsi opravdu ZVÍŘE A DOBYTEK? Pokud jo, tak se zastav, přepišeš na mě svuj majetek a dám tě do ohrady a budeš mě sloužit jak otrok. Protože Dobytek je jenom na práci a žrádlo, tedy když pominu že poplácat po držce vola je někdy taky příjemný. )))

[Fluttershy, yay!]

Hmmm, čas připomenout Teorii mrdání.

[xxxxxxxxxxx]

Jo tak ta platí pořád! )

[kyknos]

clovek je druh opice, tedy zvire :) to je proste tak, a neni se za co stydet :)

[Fluttershy, yay!]

Eeek!

[xxxxxxxxxxx]

Co jsem tím chtěl naznačit je že když přijmeš tezi o opicích, tak tvoje osobní práva pozbývají smyslu. Zvířata se totiž zabíjejí a žerou. A pokud to bereš jako fakt, tak počítej s tím že nikdo s tebou nemusí a nebude mít slitování... Okrádáš se o základní lidské práva.

[Fluttershy, yay!]

Proč? Proč by nemohl být druhista?

[xxxxxxxxxxx]

Ale on muže být kým chce, jenom mu říkám o následcích.

[Fluttershy, yay!]

Následky nejsou. Naše společnost je druhistická.

[xxxxxxxxxxx]

To je jako by jsi člověku řekl ať neskáče okna a on skočil, tak ta smrt je následek jeho činu. Neboli predikce toho že jeho krok z okna bude znamenat smrt.

[kyknos]

lidé se také zabíjejí a žerou... to je prostý fakt, právo neprávo

[xxxxxxxxxxx]

To samozřejmě ano, ale(a to už jsem popsal jinde)...

[ArmedCitizen]

Já to vidím tak, že účelem 3D tiskárny je 3D tisk. Smysl je něco, co něčemu přiřazuje vnímající bytost. Smyslem 3D tiskárny je poskytnout mi nástroj k realizování určitých mých záměrů.

Smyslem mého života je to, co si sám určím. Vyšší smysl v podobě boha neuznávám, pro jednotlivce je relevantní smysl, který si definuje on, nikoliv smysl, který pro něj definuje někdo jiný.

A co je smyslem života dle náboženství? Masturbace božího ega aneb podívejte se, jak velkého mám vesmíra! A jak nicotná budižkničemu jste vy v porovnání k němu. Nebo se vnímáte jako součást božího plánu? A k čemu vám to je? To je jako honit si ego nad tím, že jsem titěrné kolečko v hodinkách, které někdo stvořil, aby se otáčelo a pomáhalo ve spolupráci s kvanty dalších koleček a hejblátek ukazovat stvořiteli čas. Fakt úžasný smysl, tohlecto.

[Fluttershy, yay!]

Já to vidím tak, že účelem 3D tiskárny je 3D tisk. Smysl je něco, co něčemu přiřazuje vnímající bytost. Smyslem 3D tiskárny je poskytnout mi nástroj k realizování určitých mých záměrů.

To je slovíčkaření. V tom případě je účelem žijících organismů reprodukce. Ostatně, jsou tak „naprogramovány“. Ty, které nejsou, vyhynuly.

Smyslem mého života je to, co si sám určím.

Za předpokladu, že svobodná vůle skutečně existuje a jedinec toho využívá.

[ArmedCitizen]

To je slovíčkaření. V tom případě je účelem žijících organismů reprodukce.

Přesně tak, to jsem tím chtěl říct. Vidím rozdíl mezi tím, jak se člověk vyvinul jako tvor (reprodukční pud) a jaké má jednotlivec představy o své budoucnosti, jaké má tužby, zájmy a záměry (individuální smysl života).

Za předpokladu, že svobodná vůle skutečně existuje a jedinec toho využívá.

Já osobně jsem toho názoru, že svobodná vůle neexistuje, je to jen iluze. Člověka vidím jako deterministický stroj, který reaguje na podněty z okolí v závislosti na svém vnitřním fungování (DNA, tělo, mozek) a paměti. Naštěstí člověk nemá dostatek informací, aby tohoto determinismu využil a dokázal předpovědět vlastní budoucnost. To nám dle mého soudu umožňuje této iluzi podlehnout a chovat se, jako kdyby svobodná vůle existovala. Podlehnutí této iluzi osobně vidím nejen jako méně depresivní, ale hlavně velmi praktické.

[xxxxxxxxxxx]

Mícháš hrušky z jabkama. Tady nikdo nemluví o náboženství ale o matematice a fyzice... Náboženství a Bůh z pohledu matematiky a fyziky jso udvě naprosto odlišné záležitosti.

Ale samozřejmě plně souhlasím s tím že je na každém z nás co udělá, co chce, v co věří, atd... Je to na každém z nás a nikdo nemá na to patent...

[ArmedCitizen]

Náboženství a Bůh z pohledu matematiky a fyziky jso udvě naprosto odlišné záležitosti.

Měl jsem matematiku i fyziku na škole, ale o bohu jsem se tam neučil. Mohl bys mi tenhle tvůj pohled trošku osvětlit?

[xxxxxxxxxxx]

Pro dementní spopluobčany jednodušeji: Náboženství a Bůh jsou dvě odlišné věci.

[Aleš Kapica]

Musíš tak okatě demonstrovat svou zabedněnost?

[xxxxxxxxxxx]

promiň, ale to není odpověď na logickém základu.

[odin]

Reprodukce neni smysl? Obavam se, ze toto neni pravda Smyslem kazdeho zivota je predat dal svuj geneticky material. V tomto je clovek stale zviretem a doufam, ze jeste hodne dlouho zustane...

[Bluebear]

Smyslem kazdeho zivota je predat dal svuj geneticky material.

Striktně vzato ani ne smysl není definovaný. Ale život, který svůj genetický materiál nepředal, nebude mít pokračování... pokud nepředá svou informaci nějak jinak.

[Bystroushaak]

Hej, Jardíku, viděl jsi Temple OS? Už když jsem na to poprvé narazil, tak mi tě to připomnělo.

[Fluttershy, yay!]

Bůh je mrtev. Bůh zůstane mrtvý. A my ho zabili!

[Ondroid]

A kdyby jsme ho někdy náhodou potřebovali vytisknem si ho na 3D tiskárně, no problem :D

[ArmedCitizen]

Já bych spíše řekl, že jsme to v první řadě my, kdo boha stvořil.

[Kvakor]

Kdyby neexistoval Bůh (ať ho už nazýváme jakkoliv), jaký by mělo smysl vaše bytí? Něco změníte, zanecháte děti, ... ale oni taky smrtí zaniknou a děláte to tak všechno zbytečně? Proč vůbec něco dělat?

Hmm, to zní pomalu jako od nějaké postavy z Dostojevkého

Jde o to, že pojem "smysl" je čistě lidský konstrukt, podobně jako třeba dobro, zlo, spravedlnost, štěstí a podobná platónská abstrakna. Pokud se ho pokoušíme aplikovat na celý vesmír a ne je to, co je vytvořeno lidskou rukou a myslí, vždy dojdeme buď k podobnému nihilistickému závěru (žádný smysl není), nebo si přidáme další kostrukt (třeba víru), který ho nějak dodá. Případně můžeme udělat existenciální kompromis v tom, že sice žádný oficiální smysl není, ale jako bytosti nadané svobodnou vůlí si ho můžeme vybrat a naplnit sami.

[Bluebear]

Jde o to, že pojem "smysl" je čistě lidský konstrukt, podobně jako třeba dobro, zlo, spravedlnost, štěstí a podobná platónská abstrakna.

+1

Pokud se ho pokoušíme aplikovat na celý vesmír a ne je to, co je vytvořeno lidskou rukou a myslí, vždy dojdeme buď k podobnému nihilistickému závěru (žádný smysl není)

Ono to není přesně tak (aspoň já v tom vidím jistý rozdíl), ne, že smysl není; on není definovaný, resp. odpověď na otázku není null, ale undefined, Mu nebo N/A. Já vím, že je to pro praktické účely téměř to samé, ale... "žádný smysl" zavání zoufalstvím nebo zlou vůlí, zatímco v tomto konkrétním punktu tam nic takového není (tím nechci říci, že vesmír zlou vůli nemá, ale ne zrovna v tomto bodě).

[Bluebear]

Kdyby neexistoval Bůh (ať ho už nazýváme jakkoliv), jaký by mělo smysl vaše bytí?

Poslyš... kacířská myšlenka; pokud Bůh existuje, jaký má smysl naše bytí?

Jako ano, můžeš svůj život zasvětit službě Bohu, ale v čem se to liší od toho, že ho zasvětíš něčemu jinému, třeba Vědě?

Chápu koncept života věčného, ale ten má, podle mne, mnohem větší smysl bez Boha, protože pak si můžeš dělat, co chceš. Moc bych si přál, aby lidstvo jednou tohoto cíle dosáhlo, a nevidím to úplně fyzikálně nemožné (ne, že bychom se toho dožili, to ne, ale nenapadá mě spatra nic, co by bránilo organismu žít, třeba ne věčně, ale tisíce let).

Věčný život s Bohem, to je ovšem něco docela jiného. To znamená, že budeš natrvalo v přítomnosti Boha - a teď, přečti si (nebo si v hlavě připomeň) Starý zákon, uvědom si, co je Bůh Abrahamův zač. Víš určitě, že s ním chceš strávit věčnost? Eóny a eóny? Nebudeš už po pár dnech škemrat, aby tě radši hodili do toho jezera ohně?

[xxxxxxxxxxx]

Pleteš jablka s Hruškami.

1) Bůh a náboženství(bible/korán/atd...) jsou dvě odlišné věci.

2) Ty s Bohem a nebo bez Boha si dělej co chceš, to je i ,dle mého soudu, cílem.

[tacoberu]

Jen tak pro zajímavost budu reagovat:

Co když smysl našeho bytí v případě existence Boha je stejná, jako v případě existence otce? Být sirotkem, nebo nebýt sirotkem se promítne do spousty oblastní života.

Třeba život člověka s Bohem bude v tom lepší, že si konečně přestaneme ubližovat (vraždy, krádeže, nenávist, války (ano, byly i nenáboženské války)) a budeme se moct v klidu soustředit na tvorbu čehokoliv (třeba lepšího softwaru).

Ad věčný život - je rozdíl mezi tím nechtít umřít a muset, a nemuset umřít, a chtít.