Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Titulek vyjadřuje můj názor k tématu "Instalace softwaru v Linuxu" a nelze jej brát zcela doslova.
Samozřejmě je nesmysl "svatou trojici" configure&&make&&make install zakázat, protože se tak často programy kompilují (bohužel i instalují). Mně však jde spíše o symboliku, kterou představuje.
Snad ani nebyly doby, kdy bylo vhodné použít na běžném linuxovém desktopovém systému příkaz make install. Pomíjím distribuce, které jsou pro power users, ty mě nyní nezajímají. Spíš mi jde o to, že jako první informace se k laickému uživateli dostanou informace, že "v Linuxu se kompiluje". Kolikrát se tady objevil dotaz, jak nainstalovat .bz2, .tar.gz a podobné? A proč se objevuje? Protože jako první poznámka k instalaci se objevuje svatá trojice. Kdesi dole, "na konci dlouhého textu" (nadsázka) je teprve zmínka o jakýchsi balíčkovacích systémech, které jsou všude jiné, a tak asi nejsou tak důležité.
Jak se instaluje slavný editor GIMP? Takto, buď z RPM, nebo ze zdrojového kódu. A nejlepší open-source kancelářský balík, který je lepší než proklínaný MS Office? Přece takto, z jakýchsi tar.gz souborů, které ve Windows "nikdo nikdy neviděl".
Sháníte nějaký program, použijete Google, najdete ho třeba na FreshMeat a slavnostně a s radostí ho stáhnete - jakési .bz2. Co s tím? Jak se to sakra do toho systému nainstaluje, proč se mi to otevírá ve správci archivů? Kde je nějaký exáč nebo tak něco? Aha, když ne takto, ale pomocí jakýchsi balíčků, kde je seženu? Proč se všude píše o nějakých zdrojácích a make a make install?
Touhle dobou už je uživatel naštvaný a k Linuxu ani nečuchne. Nedivím se.
Poznámka. Koupil jsem si německý LinuxUSER. Úplně mě oblilo - redakce, která asi "povinně" jede na SUSE, zcela cílevědomě používá jen a pouze svatou trojici. Nikde není ani zmínka o Yastu nebo nedejbože jiných systémech. A ten časopis není pro experty, odpovídá podle mého zhruba Computeru nebo PCWORLDu. Tak co se divím...
Tiskni
Sdílej:
emerge
To máš sice pravdu, ale když někdo místo universální svaté trojice začne přednáškou o balíčkovacích systémech, který má pomalu každá druhá distribuce svůj, tak tím taky uživatele, který touží akorát po funkčním programu, příliš nezaujme.Že by? Hlavní výhoda linuxových distribucí (prakticky jedním povelem, kliknutím se požadovaný software vyhledá v repozitáři, stáhne a nainstaluje) proti martyriu hledání a stahování nikým neověřených shareware .exe plných spyware, jakož starání se o případné upgrade a update... - to že by nezaujalo? Já mám zkušenost, že to zaujme. Pokud předem lidi neznechutím blábolením o jakýchsi zdrojových kódech, make configure, make install a kompilaci (což zní pro spoustu lidí jako přistání na Marsu) a pak se, už vyděšeným a jen z poloviny vnímajícím, nesnažím marně zachraňovat situaci, že to většinou není tak složité, ale docela jednoduché... Není nad efekt, když takovému ostřílenému Windowsákovi předvedete v Archu třeba:
pacman -S azureus
když přijde na tento program řeč. Žádné hledání na netu, žádné ruční stahování, prostě řeknete "počítači": Najdi a nainstaluj mi azureus. Pak si jdete uvařit kafe a po návratu hotovo.
Tohle je takové plus Linuxu, že dosud nechápu, jak to že už není dávno v povědomí všech jako významná fičura. Namísto toho se do omrzení opakuje blábol o systému "zadarmo" - a v každé lamerské diskusi se objeví padesát zvěstí o povinné a složité kompilaci okořeněných několika zkušenostmi s balíky .tgz... Proč? Protože to je to první, co se laický uživatel Linuxu dozví, když se začte ndo nějakého manuálu nebo učebnice (i tady na abíčku).
Ale jasně. Balíčkovací systém je super věc, o tom se nám cenu bavit. Uživatel ovšem musí vědět, že něco takového je a jak se s tím zahází. Typický nováček si ze zvyku vygooglí co potřebuje, stáhne nic neříkající .bz2No ale to je to jádro pudla. Typický nováček si nejdřív přečte dychtivě nějaký ten obecný úvod do Linuxu, daleko se ovšem nedostane, protože hned jak si přečte o instalaci z balíčků, chce to vyzkoušet. Takže jde a vygooglí... (Vím to podle sebe :)
Je snad na vině autor, že místo toho to textu tam není něco jako, „tak ten soubor zase zahoď a v Mandrive dělej to a to, ve *buntu to a to, ...“? A to už raději ani neuvažuji, že daný balíček prostě není, nebo je že je v neoficiálních zdrojích.Samozřejmě že ne autor dokumentace k balíčku, ale autor např. hesla zde v rubrice Software, který poskytne odkaz ke stažení balíčku zdrojáku, ale už přejde se samozřejmostí, že lze a že je dokonce žádoucí software nainstalovat ve většině distribucí pomocí specifického manažeru. Odkaz na zdrojáky jsou pro tak specializované účely, že mám dojem, že si je patřičně vědomostmi vybavený člověk dokáže velice rychle najít sám. Na vině je třeba autor (autoři) kapitoly Instalace zdejší Učebnice... atd. Aby nedošlo k mýlce, já to zas tak nevyčítám nebo nedejbože předhazuji. Berme to jako věcnou diskusi o zajímavém fenoménu, čistě popisně. V tomto smyslu tedy "vina", pouze v rovině konstatování.
Kdyby všude fungovala ještě jedna vrstva s něčím jako install baliček, tak by se tyhle obecné úvody psaly hned jinak, ale to má Mandriva svoje urpmi balíček, Debian a *buntu apt-get install baliček, Gentoo emerge baliček, … a přitom jde pořád v podstatě o jedno a totéž.Nojo, třeba jednou bude... ale i tak je takový manažer obecně popsatelný, byť se jednotlivé speciální povely formálně liší. Obávám se, že je asi nutné říci natvrdo, tak zahoďte všechno, co jste si stáhli a zjistěte si, jakým správcem balíčků oplývá zrovna ta vaše distribuce. Teďka bych to skoro přirovnal k učebnici autoškoly, kde by kapitola o dopravních značkách začínala návodem, jak si takovou značku vlastnoručně vyrobit a jak hluboko zakopat :DDD
Hmm ... kpackage je všude stejnéS Linuxem jsem se setkal poprvé někdy v 98/99 a teď slyším poprvé, že něco takového existuje.
a ten, kterého bude zajímat to pod tím, ten se už svoji distribuci ovládat naučí.Naučí, nepochybně, ale ono to trošku trvá. Navíc kdo nevyzkoušel v počátcích vícero distribucí, než našel tu pravou? Když někdo zkusí druhou a zjistí, že to co se naučil u první mu je teď k ničemu, tak zájem o balíkovací systém upadá minimálně do doby, než si uvědomí, jak je to mocná věc.
a zjistí, že to co se naučil u první mu je teď k ničemu, tak zájem o balíkovací systém upadá minimálně do doby, než si uvědomí, jak je to mocná věc.No, většinou jde o naučení se jednoho příkazu navíc. Ale souhlasím, pokud by se sjednotilo alespoň ovládání do jedné podoby, mohlo by to být zajímavé. Jinak, na to, aby se člověk naučil vážit balíčkovacího systému je nejlepší používat Slackware, nebo LFS. Aspoň mě to vyléčilo
S Linuxem jsem se setkal poprvé někdy v 98/99 a teď slyším poprvé, že něco takového existuje.To je proto, ze Linuxáci jsou vesměs konzervy, které se drží jednou naučených a osvědčených postupů. Já už taky bez shellu nedokážu nic (a pak vysvětluj někomu Linux).
find /usr/src/linux/ -name "*.c" -type f | xargs catPřípadně ještě pajpnout
festival
a poslouchat ve spánku V manualech se clovek o "trojici" skoro uz nedocteV online konkrétních manuálech k distribuci už ne, ale v obecných úvodech do Linuxu (přecházíme na Linux atd.) to straší spolehlivě na prvním místě. Viz též také odkazy na balíčky, viz zdejší Učebnici. Z didaktických důvodů by to mělo být přesně obráceně.
V manualech se clovek o "trojici" skoro uz nedocte a nejaka optimalizace a architektura jsou pro linuxaky uz skoro divna slova.Ovšem Vlasta proti kompilaci nebrojil. To, co se mu nelíbí je, že se z nějakého důvodu pořád dokola vysvětluje ... software se na Linuxu instaluje pomocí ./configure ... Není to rozumné ani chytré (teď mě LFSaři sežerou) a když už si člověk potřebuje něco přeložit, tak rebuildne zdrojový balík ze svojí distribuce. Tahat něco ručně ze sf.net a pak to ručně kompilovat je z 99,99% špatný postup!
Tahat něco ručně ze sf.net a pak to ručně kompilovat je z 99,99% špatný postup!
To je samozrejme kravina. Otazkou je, co udelas po kompilaci. make install
aby se to pripletlo do /usr
? To uz IMHO spatny postup je. Ale jinak na vlastni kompilaci neni zhola nic spatneho
A co manual? Dokumentace? Poptat se? Zrovna MDK toho mel dost, sam jsem to cetl, kdyz jsem s nim zacinal. Nehlede informaci na netu.No vždyť. Všude kam jsem se dostal, byla na prvním místě "svatá trojka" - instalace ze zdrojáků. Jen velmi málo lidí si prostuduje kompletní manuál, než něco začne používat. Dobré manuály a dobré učebnice s tím ale počítají a postupují od toho nejdůležitějšího k méně důležitému. Proto člověk tak nějak předpokládá, že na začátku je to, co potřebují a měli by používat všichni, a dál se pak jde do specializací pro ty, kdo chtějí proniknout hlouběji.
Je to asi jako kdyz si nekdo koupi auto, protoze s nim neumi, nadava ze se mu blbe tlaci a je strasne prekvapen, ze to jde taky nastartovat. To, ze v kasliku ma celou dobu manual ovsem je problem toho auta, ze? :)Příklad bych poopravil, koupím si auto a hledám, jak ho nastartovat, ale v manuálu se na prvním místě píše, jak se montuje dohromady motor a až pak je tam někde informace, že musím strčit klíček a otočit ;)
koupím si auto a hledám, jak ho nastartovat, ale v manuálu se na prvním místě píše, jak se montuje dohromady motorno, spis bych cekal ze jsi si koupil auto, protoze jsi videl ze se v nem da jezdit ;) Jinak jsem mel v ruce par novych knizek, napr. o "slavnem" Ubuntu. Ani jedna nezacina kompilaci, systemem apod. Vsechny jsou naopak ve smyslu bud jak nejrychleji a prakticky dosahnout cile (takze to nezacina kompilaci jadra, ktere se nejdrive stahuje, kteremu predchazi dotazeni nastroju na stazeni a kompilaci), nebo jak si Ubuntu "vymodit". Pak se prechazi k "neprijemnym" vecem a sice nedavat uzivateli chleba, ale naucit ho ho peci, ale jinak to proste nejde. Jediny skutecne strasny "manual" na linux, a klidne me kamenujte, je Linux - Dokumentacni Projekt. To opravdu neni knizka pro zacatecnika a pokud toto nekdo otevre v knihkupectvi aby zjistil co to "ty linuxy" jsou, chapu jeho zdeseni uz jen nad obrazky. Ale to je opravdu kniha pro uplne jine ctenare. Standa
Jinak jsem mel v ruce par novych knizek, napr. o "slavnem" Ubuntu. Ani jedna nezacina kompilaci, systemem apod. Vsechny jsou naopak ve smyslu bud jak nejrychleji a prakticky dosahnout cileVšak to je jedině dobře. Jen to chce mít tohle pořád na mysli, hlavně když se zeptá začátečník, jak nainstalovat XY, když píšete úvod pro začátečníky o tom, jak se instaluje "v Linuxu". Ale i autor blogu linkuje dost reprezentativních míst, kde to takhle není.
Jediny skutecne strasny "manual" na linux, a klidne me kamenujte, je Linux - Dokumentacni Projekt. To opravdu neni knizka pro zacatecnika a pokud toto nekdo otevre v knihkupectvi aby zjistil co to "ty linuxy" jsou, chapu jeho zdeseni uz jen nad obrazky. Ale to je opravdu kniha pro uplne jine ctenare.A přesto dostane začátečník nezřídka radu i zde v diskusním fóru, že je to vhodná literatura do začátků. Na LDP mi spíš vadilo, jak je šíleně neaktuální - dopodrobna se rozebírají staré verze a problémy, o kterých abych si nejdřív zjistil, jestli je vůbec ještě nutné se tím zabývat. A taky je to moc ukecané - to jsou moje dojmy.
Teda, při vší úctě, taky jsem byl ucho a naučil jsem se to sám.
Touhle dobou už je uživatel naštvaný a k Linuxu ani nečuchne. Nedivím se.A nebude ho škoda.
Mohl bys trochu přiblížit, co máš na mysli? Mělo by to obsahovat příkazy k instalaci v různých distribucích?To myslím není tak dobrý nápad. Spíš u všech programů obecné upozornění, že se dá většinou nainstalovat z distribuce (viz příslušný manuál) a že balíček se zdrojákem je tam jen pro experimentátory. Ostatně, já myslím, že odkaz na homepage by stačil, ten odkaz na stažení balíčku je tam přesně jen proto, aby začátečníky mátl.
To myslím není tak dobrý nápad.No právě. Proto chci vědět, jestli jsem to správně pochopil.
Třeba by stačila kolonka, ve kterých distribucích obvykle je přítomen, případně adresy repositářů.spíš ve kterých není, a pak až adresy repozitářů :D ale na to ani snad nemusí být kolonka - zvláštnosti by se mohly vypsat, např. nebývá běžně k dosažení v distribucích atd.