Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Tiskni Sdílej:
Nová APU od AMD budou až za půl roku, ne? To je do té doby celkem irelevantní.
Jinak, ty staré karty jsem ani neuváděl, protože GTX 1050/1060 jsou AFAIK ± přeznačené GTX 9x0 a i jinak se to bude blbě shánět jinak než pokoutně. To bych se už radši podíval na nějaká ta quadra atp.
Je to DP alternate mode, neni to standardni vlastnost vsech stavajicich USB 3.1 variant s type-C konektorem. Chipset na to musi mit podporu a zatim jsem to na deskach moc nevidel.
S Thunderbolt 3 je situace jina, je to separatni Inteli radic, kde se se zabalenim DP linek pocitalo uz od zacatku (neplest USB 3 type-C a TB3 type-C konektory!).
Ano, o tom jsem psal. Ale ten je opet vysadou jen nekolika malo drazsich desek. Cekam na nativni reseni (bez TB) primo v chipsetu.
Vůbec se v nich nejede na HDMICož je dost opruz, když z takového notebooku máš třeba prezentovat a musíš si nosit redukci – protože všichni ostatní jednou normálně na HDMI (včetně tvojí televize a dalších věcí).
Zrovna se planuju zbavit radeon 7770 (https://www.czc.cz/gigabyte-hd-7770-experience-oc-1gb/103888/produkt), tak pokud chces tak ti ji klidne poslu, na bazaru se pohybuje okolo 800-1000. takze za 500 je klidne tvoje
Chromium podporuje HiDPI uz minimalne rok, treba v Gnome staci nastavit vetsi DPI a celej system vc. browseru (Firefox, Chromium 49) nastaveni prevezme.
Ah tak No ono totiz tahle property neni standardizovana, casto i monitory samotne reportuji spatnou velikost v mm. Ale jo, to GTK dava smysl, nejaky zaklad z nej Chromium pouziva.
Jo, doba je zla, vyrobci motherboardu ze zahadneho duvodu na DP vystupy kaslou. Pokud uz nejaka deska DP ma, vetsinou jen jeden a nechaji si za to draze zaplatit. Jako bonus dostanete desku s pestrobarevnyma LED diodama, prip. opancerovanou kvuli nahodnemu ruseni a kopu zbytecnych games k tomu.
Osobne pouzivam Fujitsu desky, ktere maji DP porty klidne dva. Nejsou levne, ale kvalitativne a "decentnosti" jsou uplne jinde.
Muzes se zkusit mrknout na Fujitsu D3400-B s jednim DP za € 49,65 nebo na Fujitsu D3410-B se dvema DP za € 64,34. Jen se nesmis bat vzit ty desky z Nemecka, protoze distributorsky retezec v CR tady docela selhava.
blbé tabulky v Excelu / LONepoužívám. Naopak používám vim, kde všecko funguje skokově, v tiling window manageru, kde rovněž na nic takového nenarazím.
kdo někdy dělal dvě hodiny přes VNCTam bych se spíš bál odezvy celé aplikace než že by mi nestačilo 30 Hz konstatní frekvence obrazovky.
Tak kazdy jedinec je citlivy jinak. Me cca po pul hodine koukani na PWM monitor strasne pali oci.
Jaka recenze? Lagovani je relativni a za to muze spis scaler, ne panel.
Barvy a kontrast by asi nebyly problem, ale ta nerovnomernost podsviceni, backlight bleeding a odchylky barevne teploty jsou bohuzel bezne i u profi panelu skrze ruzne vyrobce. Chce to zkratka vybirat z vice kousku a akceptovat kompromis, ale je to strasny opruz.
Aha. Takze bych si mel poridit 14" CRT?
Přitom studie za studií ukazuje, že za takových okolností produktivita po přidání druhého monitoru dramaticky roste.Zajímalo by mě, jaké konfigurace ty studie porovnávaly, zejémna, jestli ta výchozí konfigurace (bez externího monitoru) používala virtuální plochy. "Běžný uživatel" AFAIK nepoužívá virtuální plochy a v tom je ten problém. IMHO 2-úrovňové přepínání oken je víceméně to nejlepší pro přepínání oken, tj. na Linux desktopu máš typicky 1. plochy a 2. okna (S tím, že aplikace často přidávají další úrovně - taby/pohledy v browseru, terminálu, editoru apod.). Na systémech, kde virtuální plochy nejsou nebo nejsou typicky používané, dodá externí obrazovka tu chybějící 2. úroveň, z čehož IMHO plyne 80% benefitu externí obrazovky pro "běžného" uživatele. Na deskoptu, kde už se plně využívají virtuální plochy, je benefit externí obrazovky IMO mnohem spornější. Externí obrazovky s virtuálními plochami nejdou moc dohromady - např. přepnout pozornost z okna 1 na obrazovce 2 na ploše 3 na okno 2 na obrazovce 1 na ploše 1 je příšerně komplexní operace. Proto mám KWin nahackovaný tak, aby všechny externí obrazovky měli jen jednu plochu. Velký displej oproti tomu jde s plochama dokupy o dost lépe, ta 2-úrovňová hierarchie se tam zachová a je hezké, že člověk může vidět všechny okna jedné plochy najednou. Akorát je to trochu náročnější ná konfiguraci WM a deskoptu jako celku, s čímž má "běžný" uživatel chronicky problém.
Já obvykle mám jako druhý displej projektor s prezentací či filmem, takže mám v KWin skript, který připichuje okna na druhém displeji na všechny plochy, takže vlastně nemám 2× 16 ploch, ale jen 17 ploch.Používáš můj skript, nebo máš vlastní řešení?
Možná jsem to blbě vyjádřil.Ani ne, mě to třeba ani nenapadlo chápat jinak.
S dvourozměrným prostorem ploch (plochy ve skupinách) jsem experimentoval a je to zbytečně komplikované, až to dokonce zdržuje. Tradiční jednorozměrné plochy, které jsou třeba i uspořádané do mřížky pro pohodlnější prezentaci, jsou optimální.Mně vyhovují plochy + aktivity v KDE. Aktivita je nějaká dlouhodobější činnost/kategorie např. práce/škola/zábava nebo programování vs. hardware (3d tisk, nějaké pájení atd.) nebo různé projekty/zakázky. Na plochách mám pak většinou jedno okno (nebo několik málo) a jsou to různé aplikace potřebné pro daný projekt – např. čtení dokumentace, editor, konsole, náhled výsledku.
Rozdíl mezi tím opravdu nevidim.
lol
Rozdíl je v tom, že v jednom případě se ti zmizí obsah před očima a objeví se nový, zatímco v druhém případě se hýbou oči (na což je člověk evolučně připravený) a původní obsah zůstává v periferním vidění.
IMHO pamatovat si "dokumentace je na obrazovce vpravo" a "dokumentace je na ploše vpravo" mi přijde jako to samé.
wat.
Reálný příklad (z kancelářského užití): podle reportu X jsou v inventáři položky CHŇ, FŇ – jsou obsažené i v reportu Y? (přičemž jedno z toho je třeba tabulka v nějaké debilní webové aplikaci a druhé špatně naskenovaný formulář)
Nebo, když se chceš držet vývoje softwaru, uvaž ladění v některých vývojových prostředích.
To, že něco zmizí z přímého pohledu, by neměl být problém pro kohokoli nad 24 měsíců (na to je člověk také evolučně připravený).
Opět nerelevantní (tam jde o chápání existence objektu).
Tady jde o krátkodobou paměť.
abych nemusel jezdit očima kilometry daleko
Však nikdo nemluví o kilometrech. Co si tak vzpomínám, benefity větší pracovní plochy (monitoru) mizí někde kolem „27 palců“, ale pochopitelně je nutné bavit se spíš o zorném poli.