Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Už delší dobu jsem zvažoval jak vyřešit doma problémy s nedostatkem místa a nonstop přístupem k audiovizuální knihovně. Od prvních úvah o HTPC jsem se přes out-of-the-box NAS řešení dopracoval až k tomu, že nahradím můj starý a minimálně používaný PC takovým hybridem mezi NASkou, domácím serverem a příležitostným desktopem. Volba z důvodu spotřeby padla na Intel Atom s ION chipsetem. Jako úložná média bude obsahovat dva SATA disky 750GB a 1,5TB. Je jasné, že výkon takového stroje dokáže značně ovlivnit i práce s disky a proto jsem se rozhodl otestovat současné filesystémy, abych vybral pro mé potřeby pokud možno ten nejlepší.
Předem uvádím, že na testu nijak nebazíruji. I díky jiným testům, které jsem na webu našel je mi jasné, že neexistuje univerzálně správný a 100% vypovídající test, takže to berte spíš jako podělení se o zkušenost než cokoliv jiného. Testy samoté probíhaly na PC s Athlon XP 2500+, 2GB RAM, s několika různými disky z nichž jeden Seagate SATA 40GB jsem vyhradil pro testování. Před každou serií testů byl proveden restart PC a formát partition na příslušný FS. Samozřejmě jsem před testy vypnul KDE a jiné potenciální nařušitele klidu a míru, aby CPU mohl veškeré své drahocené zdroje propůjčit probíhajícím testům. Testovalo se na jádře 2.6.35.4 s Reiser4 patchem na Debian 6.0 Squeeze i386. Pro mountování všech systémů byly použity výchozí volby, pouze u Ext3 a Ext4 jsem použil 'data=writeback'. Meření bylo prováděno pomocí GNU Time. Každý test jsem 3x zopakoval, aby byly výsledky alespoň malinko věrohodné.
Test 1 - Rozbalení aktuálního jádra 2.6.35.4 z bz2 archivu, zdroj na jiném disku cíl na testovacím. [tar, bzip2]
Test 2 - Změna pořadí audiostop filmu v mkv (cca 9GB), zdroj na jiném disku cíl na testovacím. [mkvmerge]
Test 3 - Překopírování rozbaleného jádra z kroku 1 do jiného adresáře. [cp]
Test 4 - Smazání původního rozbaleného jádra z kroku 1. [rm]
Test 5 - Smazání vygenerovaného mkv souboru. [rm]
Výsledky dopadly takto:
Test1 |
Test2 | Test3 | Test4 | Test5 | |||||||
time [m:s] | cpu [%] | time [m:s] | cpu [%] | time [m:s] | cpu [%] | time [m:s] | cpu [%] | time [m:s] | cpu [%] | ||
JFS | Pass1 | 01:29,50 | 64 | 02:54,40 | 73 | 01:08,30 | 6 | 00:14,03 | 6 | 00:00,89 | 1 |
Pass2 | 01:29,18 | 64 | 02:59,00 | 71 | 01:10,11 | 6 | 00:13,24 | 6 | 00:01,19 | 0 | |
Pass3 | 01:26,31 | 65 | 02:53,71 | 77 | 01:26,24 | 6 | 00:16,61 | 5 | 00:01,19 | 1 | |
XFS | Pass1 | 01:58,41 | 50 | 02:57,32 | 73 | 01:39,05 | 5 | 01:18,94 | 4 | 00:00,03 | 94 |
Pass2 | 01:59,78 | 50 | 03:00,29 | 71 | 01:36,56 | 6 | 01:21,12 | 4 | 00:00,03 | 93 | |
Pass3 | 01:58,92 | 50 | 02:56,80 | 73 | 01:41,00 | 5 | 01:16,53 | 5 | 00:00,03 | 97 | |
Ext4 | Pass1 | 01:01,81 | 92 | 02:54,03 | 78 | 00:12,78 | 37 | 00:02,68 | 62 | 00:00,75 | 99 |
Pass2 | 00:59,38 | 96 | 02:54,68 | 77 | 00:13,29 | 34 | 00:01,83 | 81 | 00:00,78 | 99 | |
Pass3 | 00:58,96 | 96 | 02:50,13 | 82 | 00:08,92 | 51 | 00:01,75 | 98 | 00:00,74 | 99 | |
Reiser4 | Pass1 | 01:05,26 | 93 | 03:13,42 | 68 | 00:34,84 | 65 | 00:08,07 | 99 | 00:00,06 | 91 |
Pass2 | 01:03,16 | 96 | 03:11,61 | 69 | 00:32,58 | 69 | 00:07,86 | 99 | 00:00,05 | 89 | |
Pass3 | 01:03,86 | 96 | 03:13,11 | 67 | 00:32,76 | 67 | 00:08,22 | 99 | 00:00,06 | 92 | |
Btrfs | Pass1 | 01:13,09 | 91 | 03:27,91 | 63 | 00:21,43 | 53 | 00:11,98 | 94 | 00:00,23 | 98 |
Pass2 | 01:14,55 | 91 | 03:30,20 | 62 | 00:21,54 | 54 | 00:12,93 | 93 | 00:00,23 | 99 | |
Pass3 | 01:11,67 | 91 | 03:36,49 | 63 | 00:25,06 | 46 | 00:09,85 | 99 | 00:00,21 | 99 | |
Ext3 | Pass1 | 01:07,19 | 85 | 03:07,47 | 79 | 00:24,43 | 20 | 00:01,31 | 97 | 00:00,56 | 97 |
Pass2 | 01:07,73 | 85 | 03:08,37 | 78 | 00:24,06 | 20 | 00:01,26 | 98 | 00:00,63 | 99 | |
Pass3 | 01:11,67 | 80 | 03:08,81 | 79 | 00:26,43 | 19 | 00:01,36 | 99 | 00:00,62 | 99 |
Jak je vidět, celkově nejléve si vedla Ext4. V prvních třech testech zvítězila, i když v případě druhého jen velmi těsně s XFS a JFS. Ve třetím testu pak válcovala všechny FS. Až ve čtvrtém testu ji dokázala o malý kousek překonat Ext3. V pátém tesrtu pak s přehledem zvítězila XFS, nicméně rozdíly jsou jen v řádu setin vteřiny. Hodnocení využití procesoru je diskutabilní, nicméně dovolím so říct, že hodnoty nejsou nijak extrémní a v zásadě vyšší zátěž je vykoupena vyšší rychlostí prováděného úkolu. I když jsem byl povětšinou zastáncem XFS, po tomto výsledku dám na domácí NAS raději Ext4, která se jeví pro mé užívání vhodnější.
Tiskni
Sdílej:
trpel stejnym problemem
EXT4 žádný problém v tomto směru neměl. To jen některé programy nesprávně spoléhaly na chování, které poskytoval pouze jeden jediný fs (v té době ext3) a pouze v jednom konkrétním nastavení (joural_data_ordered, commit=5). Jiný FS toto nedokumentované a v podstatě nezamýšlené (do 5s byla data, ne jen metadata, na disku) chování neměl a nemá a samotný ext3 v jiném nastavení (např. writeback, commit=600).
spolehali na to, ze ext3 byl snad v kazdy distribuci default a i to data ordered bylo default. a liny programatori si na to zvykli a na budouci problemy bylo zadelano. a je snazsi vymenit fs nez kupu programu bez kterejch nemuzu zit (pokud je vubec za co je menit).
btw, jaka je v tyhle veci situace dneska? uz na to programy nespolehaji?Spíš se FS patřičně "přiškrtily"
Pokud mě paměť neklame, tak musely být splněny podmínky:
ad 1. Snad k tomu netřeba nic dodávat. Pokud někdo přijde o data vlivem padajícího HW, na vině je HW.
ad 2. Dobře napsané programy nespoléhají na nedokumentované chování a pokud data na disku potřebují, tak si to zařídí. Což je odpověď na tvoji poslední otázku. Např. aplikace typy DB toto řeší dnes a denně. Pokud vyhovuje ACID, tak po úspěšném příkazu COMMIT tam ta data najdeš bez ohledu na to, co se s PC děje dál.
ad 3. Pokud někdo ("vývojář" aplikace) spoléhá (v podstatě to nemůže ani ovlivnit) na nějaký konkrétní fs s konkrétním nastavení, je jen dobře, že přijde o data. Mimochodem, v žádné normě není napsané, jak se má FS zachovat v případě špinavého odpojení. Pokud by se vytvořil nový čistý, tak ano, je to v pořádku.
Co nastalo. První dva body se snad ani neřešily (no Teo se k tomu vyjádřil na svém blogu) a jenom se udělal patch do jádra. Chjo. Takže takyprogramátoři teď mohou prasit vesele dál a když někdo přijde o data na jiném FS, tak za to samozřejmě může ten jiný FS. Tohle je cesta do pekla. To už můžeme rovnou mountovat s volbou sync.
a liny programatori si na to zvykli a na budouci problemy bylo zadelano. a je snazsi vymenit fs nez kupu programu bez kterejch nemuzu zit (pokud je vubec za co je menit)
Proč měnit. Ti "programátoři" mohou na místo, kde "řeší" to přejmenování souboru (změna metadat) vložit nějaké volání sync a mají po starostech. Osobně bych předpokládal, že už to mají hotové.
Nemají a nemohou. Ti "Programátoři" to tak měli a fungovalo to dobře. Ovšem, mocný hekr Teo pak v ext3 zprasil implementaci fsync(). Náběh aplikací, toto volání používalo, trval děsivě dlouho. Ovšem, chování fsync() na ext3 odpovídá normě, takže to dodnes nikdo neopravil. "Programátoři" aplikací (KDE, Firefox) byli nuceni to nějak řešit. Využili vedlejších vlastností obvyklých u Linuxových filesystémů, aby ten problém obešli.
Následně velký Teo v ext4 zcela nesmyslně upřednostnil rychlejší práci s dočasnými soubory před bezpečným uložením dat a tyto vedlejší vlastnosti (opět v souladu s normou) změnil.
Když ho uživatelé upozornili na vzniklé problémy, zaštítil se alibisticky normou a arogantně všechno svedl na chudáky aplikační programátory. Později až pod hrubým nátlakem nasraného davu to konečně opravil. Ovšem, svou chybu nikdy neuznal a ve stejném duchu dodržování norem bez ohledu na okolní realitu pokračuje dál, takže se máme na co těšit.
Nikdy nezaváhal, ale na novou instalaci bych ho nikomu nedoporučil pač je odsouzen k zániku.Ale co to blábolíš? Reiserfs s námi bude ještě pěkně dlouhou dobu. Pravděpodobně si ho pleteš s Reiser4, co není v jádře a který zcela jistě nahradí Btrfs.
Co je pravdy na tom že kontrola integrity dat je u ext4 rychlejší?
Je to pravda a je to znát
Ono zas o tolik nejde, je o počítač sloužící jako datové úložištěpokud půjde jen o nějaký NAS, tedy jen o nějaké úložiště, pak bych se klonil k EXT3. V případě nějakého průseru - pádu disků apod. kdy by se musely data nějak obnovovat u EXT4/XFS je to na hodně dlouho a spolehlivě se struktura neobnoví. Problém je i, pokud na EXT4/XFS náhodou něco smažete a pak zjistíte, že to budete potřebovat pak je to celkem problém. U EXT3 se to nějak dá obnovit.
Dík za test.