Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Aáá, stroj času. :)
Ale jsem např. v situaci, že na některých místech nemám signál (internet ano), takže můžu provádět platby jen někde. Takže - chci jen říct, že jsou situace, kdy čtečka může mít své opodstatnění..Dovolte mi poznamenat, ze bez signalu (resp. mobilu), presto s internetem a navic vybaven cteckou asi bude nesrovnatelne ridsi situace nez se ocitnout se signalem, ale bez ctecky. Treba nekde v odstinenem (ale online?) bunkru? ;)
V Linuxu používám: Firefox - rychlost Thunderbird (jen minimálně) - rychlost Mozilla Suite + asi žádné rozdíly Tvtime vs FlyTV + rychlost + zadarmo - nahrávání - kvalita obrazu - integrované rádio Gaim vs Trillian + zadarmo + jednoduchá změna vzhledu - spousta možností nastavení - nelíbí se mi styl ukládání historie - velké písmo, panel zabere zbytečně moc - rychlost - není moc hezký K3B vs Nero + zadarmo - nemam rád KDE - není moc intuitivní - rychlost - bezproblémový provoz - dlouhý start Krusader vs Total Commander + zadarmo + umí i něco navíc - rychlost - nepamatuje si velikost okna - nemam rád KDE :) - dlouhý start mc vs Total Commander + zadarmo + je prostě skvělý + rychlost - vzhled OpenOffice vs OpenOffice ve WinXP + jednoduchá instalace slovníků - rychlost - vyhlazování fontů OpenOffice vs MS Office (ale ty jsem stejně nekoupil a už je ani nemam) + zadarmo + skvělý writer + vzorce - rychlost - zbytek není tak skvělý (Calc atd..) nic vs AVG 7 + zadarmo + funguje spolehlivě MPlayer vs BSPlayer + bez přidaného spyware - titulky a podpora češtiny - možnosti nastavení - rychlost - vzhled Xine vs BSPlayer + opět tu není spyware - fonty v celém programu - možnosti nastavení titulků GQradio vs Radiator + umí průhlednost + hezčí + resize - nemohu ho ovládat dálkovým ovládáním BMP vs Winamp + bez spyware, prostě free - okna občas nedrží pospolu například při minimalizaciJak vidíte tak nejčastěji mě prudí hlavně rychlost a to nejvíc vykreslování oken, jejich zobrazení a resize, to se snad časem vývojáři změní až to bude akcelerované pomocí opengl, ale tak 2 roky to ještě trvat bude. Pak mi vadí písma v Linuxu, používám skoro všude raději Arial a nejednotnost aplikací, člověk musí složitě hledat aby většina aplikací vypadala aspoň podobně. Ale neberte to tak že mi práce v Linuxu spíš vadí, jen mě tyhle věci stále i po roce prostě prudí :)
všechny tyto programy mají alternativy v Linuxu, ale ani jedna není natolik kvalitní jako ta ve WinXP.Možná by bylo lepší napsat "ani jedna se mi nelíbí dost na to, abych ji chtěl používat".
Osobně bych si přál... mít Windows, kde bych pařil hry a čučel na filmyTomuhle nerozumím. Snad těm hrám.. ale co brání sledovat filmy v Linuxu.. nechápu?
Tiskni
Sdílej: