Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
INDOŠ hodnotím jako úspěšnou akci. Kdyby ty peníze dostali přímo ředitelé škol, tak by to celé dopadlo ještě mnohem hůř. Nakonec se děti na počítače a Internet dostaly, tak co?
Jasně že spousta věcí by šla dělat lépe a levněji, ale při schopnostech ředitelů a informatiků na našich školách... Jasně, najdou se vyjímky, ale ty stejně už Internet měly a INDOŠ se jich netýkal. Staší se podívat na INDOŠ 2, kolik škol považuje současný stav za vyhovující.
INDOŠ hodnotím jako úspěšnou akci. Kdyby ty peníze dostali přímo ředitelé škol, tak by to celé dopadlo ještě mnohem hůř.Ale pane kolego... Tam, kde škola měla zájem, tak ze svého těsného rozpočtu vyčlenila počítače i připojení k internetu. Takové školy byly na INDOŠ nejvíc bity - nedostaly vůbec nic (kdo připojení k internetu má, nedostane ani počítače, ani peníze na upgrade) a dneska běží na starých Pentiích Na druhou stranu tam, kde to ředitelé odzívali a na nějaké počítače a internety se zvysoka ..., tam prostě něco dostali za přemrštěné peníze z kapes daňových poplatníků. Nemuseli projevit žádnou snahu, všechno přišlo samo. Prostě jako vždycky za posledních osm let - kdo projevil iniciativu, byl spravedlivě potrestán.
Tam, kde škola měla zájem, tak ze svého těsného rozpočtu vyčlenila počítače i připojení k internetu. Takové školy byly na INDOŠ nejvíc bity - nedostaly vůbec nic (kdo připojení k internetu má, nedostane ani počítače, ani peníze na upgrade) a dneska běží na starých Pentiích.Školy, které se k Indoši nedostaly, by ho stejně nechtěly. Projekt se moc nedal propojovat se stávající infrastrukturou. Ideální by pro takové školy byly přímo peníze na upgrade a souhlasím, že je škoda, že nic takového nedostaly. Na druhou stranu počítačů bylo i tak IMHO málo, takže je asi lepší, že se to udělalo takto. Víc peněz se do toho mohlo dát každopádně, ale je asi lepší, že se nedalo.
Na druhou stranu tam, kde to ředitelé odzívali a na nějaké počítače a internety se zvysoka ..., tam prostě něco dostali za přemrštěné peníze z kapes daňových poplatníků. Nemuseli projevit žádnou snahu, všechno přišlo samo.
Zaprvé - počítače na ZŠ jsou vždy z kapes daňových poplatníků, nebo jsou to dary, bez ohledu na Indoš. Zadruhé - to, že je někde ředitel, který není schopen zajistit počítače, je sice smutná věc, ale ty školy jsou tady zejména pro děti, a ty se nakonec k počítačům dostaly, což bylo taky cílem celé akce. Chcete těm dětem ty počítače sebrat a dát je schopnějším ředitelům, nebo o co Vám jde?
No a cena? Vezměme si to takto: 30 počítačů, jeden správce, dva roky. Cena PC je 30 000 + infrastruktura a podíl tiskárny pro jedno PC někde okolo 5 000, programy pro školu nějakých 5 000 (mají MS Select). Pak další náklady: plat správce pak 25 000 za měsíc, připojení na Internet (před šesti lety) 10 000. To máte na počítač 35 000 (další náklady) / 30 (počítačů) * 24 (měsíců, 2 roky) = 28 000 na počítač navíc. Takže 30 000 + 28 000 + 5 000 + 5 000 = 68 000 při třiceti počítačích, cena na jedeno PC. A to byly ty školy různě po vesničkách po třech, pěti PC. 100 000 na stanici ni zrovna moc nepřijde. Asi by to šlo udělat levněji, ale moc prostoru tam nevidím.
Prostě jako vždycky za posledních osm let - kdo projevil iniciativu, byl spravedlivě potrestán.
Nikdo nikoho netrestal - škola buď dostaly počítače, nebo ne, ale nikdo jí nic nevzal. Závidíte školám, které něco z Indoše dostaly?
Ano, šlo to udělat líp (třeba přes kraje), ale rozhodně to není taková katastrofa, jak se to prezentuje.
Důvody, proč považuji celý INDOŠ za hrubou chybu:
Dalo by se toho najít ještě víc. Byla to prostě hurá-akce v podobném stylu jako stavba D47, revitalizace průmyslu apod. Stručně řečeno: za hodně peněz málo muziky.
centrální naplánování od zeleného stoluA jak by to šlo řešit lépe? IMHO celostátní naplánování je hned na druhém místě za krajským nebo okresním. Dávat peníze někam níž je v tomto případě jako vyhodit je z okna.
hrubě nekvalitní příprava výběrového řízeníSouhlas.
chyby při provádění výběrového řízeníSouhlas.
vysoká cena celé akceNemyslím si, že by to byla nějaká extra katastrofa. Na druhou stranu počítačů bylo relativně málo, kdyby se do toho dalo víc peněz, tak jich mohlo být víc. Za kolik byste vybavil počítači a připojil na internet (na 2 roky) 3600 škol?
formálně nekvalitní smlouvySouhlas.
nekompatibilita s již instalovanými prostředkyS jakými? Školy, které měly výpočetní techniku na té úrovni, že by teoreticky mohla jít propojit, většinou nic nedostaly.
nevhodný způsob připojení k InternetuJaký by byl v roce 2002 lepší? Bezdráty škoda mluvit, CDMA nikde a ADSL bylo předmětem diskusí v anarchistických kroužcích. Tehdy přes dial-up fičelo 80% koncových zařízení, tak nevím, proč by školy s relativně pokrokovým ISDN měly být nějak extra pozadu. (Není pán z Prahy?)
nesmyslně striktní podmínky pro instalaci vlastního (legálního) SWNo jak se to vezme. U nás taky nemají uživatelé administrátorská práva. Tady vzhledem k cílové skupině (školy, které nikdy počítače neměly) souhlasím tak z 50%.
hrubé nedostatky v zaškolováníTady to neumím posoudit.
nevhodně zvolený HW/SWTak tady teda rozhodně nesouhlasím. Hardware byl normální (není mu co vytknout) a software? Jaký by byl lepší? Red-Hat 7.2?
Na Katedře filozofie existovaly semináře věnované správě počítačů, vytváření webu a podobně (nevím jestli ještě fungují) a někteří vyučujících se věnovali propagaci FOSS systémů (TeX, OO.org, Firefox). Na Historickém ústavu byl jeden podobný pokus o seminář věnovaný počítačům v roce 2004 (asi), ale co se v něm dělalo nevím. Matně si vybavuji, že češtináři měli také nějaké semináře o užívání počítačů, ale o dalších oborech už nemám přehled.
Těším se, nedokážu si představit, jak něco takového jako podvojné papírování na počítači i v ruce lze obhájit
v okamziku, kdy je budou ucit vi a TeX/LaTeX misto Office a Open Office, budu psat stiznost na skolskou inspekciKdyby se všechno řídilo podle této birokratické výhružky, tak by Linux byl jen doménou několika nadšenců. Že se vaše dítě učí například věci jako je hudební výchova a výtvarná výchova to už vám nevadí? Nevadí vám, že je vaše dítě nuceno chodit na různé exkurze, které pro něj mají nulovou hodnotu? Kdy jste byl proboha naposledy ve škole? To co zažívám já je mrhání časem. Jsou i celé dny kdy jen sedíme a koukáme do blba. Jedna hodina o OpenOffice by se v tom hravě schovala...
S Tvými názory sice většinou nesouhlasím, ale respektuju je. Ale tímhle jsi mě vážně pobavil
takze uz se tesim jak muj pomatenej soused kterej mel deti pred 30 lety zvoli komunisty kteri budou rozhodovat o tom ze moje dite uvidi pocitac az na VS. (bohuzel ne na vsech mistech ceske republiky mame rozumne zastupitele.Pro tyhle pripady je tu samozrejme jeste neco jako skolska inspekce (nebo jaxe to...), i ruzne dalsi kontrolni organy. Take mohou byt jiste stanoveny jiste mantinely, v nichz se mistni samospravy budou pohybovat. Co se tyce vaseho souseda: zasedani zastupitelstev jsou obecne verejna, takze tam pujdete a muzete to tam rict primo jemu do oci, navrh, ziskat par lidi, kteri mysli stejne jako vy, podat vlastni navrh, zaridit, aby se ten "ignorant" priste do zastupitelstva uz nedostal... neporovnatelne vic moznosti, nez muzete jako obcan delat s narizenim ministra skolstvi. Fakt ovsem je, ze obcane jsou hodne pasivni v tomhle smeru. Jeste se mame hodne co ucit, nez se naucime zit v demokracii, doslova v demokracii. Tam totiz muze platit, ze co je nevyhodne pro tu vasi skolu, je docela vyhodne pro jinou... a tak si zkuste najit univerzalni recept pro vsechny. Proto se nekteri na INDOS vztekaji, ale nekdo si to dokonce chvali, to muze byt taky tim (ano, z dalky to vypada jako klasicky tunel).
Proto se nekteri na INDOS vztekaji, ale nekdo si to dokonce chvali, to muze byt taky tim (ano, z dalky to vypada jako klasicky tunel).O INDOŠi jsem mluvil s několika řediteli škol (základních i středních). Nechválil ho ani jediný, většinou to považovali spíš za výsměch ministra než pomoc škole. Hlavně to internetové připojení - 64, resp. 128 Kb/s za nehoráznou cenu (snad 8-10 tisíc?) bylo nabízeno školám, které byly (přes CESNET2) v té době připojeny 1 Mb symetricky za 2500 Kč/měs. nebo 10 Mb za cenu o něco málo vyšší. Jediný člověk, od kterého jsem kdy slyšel chválu na INDOŠ, byl bývalý ministr školství Eduard Zeman.
Pokud vim, skoly jsou placeny z penez obci. Proc by tedy nemeli o fungovani skol vsech stupnu rozhodovat Ti, kdo je plati? Tedy obcane toho ci onoho mesta a okresu? Predevsim tohle je samosprava a svoboda, to, co nam tu tak chybi.Ano v tomhle s vami souhlasim. Myslim, ze skloubit autonomni rozhodovani v ramci celostatne danych mantinelu by nemusel byt az takovy problem. Ministerstvo skolstvi by se melo rozpustit do ministerstva pro vedu (VS) a ministerstva kultury (zakladni a stredni skoly) :P
Tiskni
Sdílej: