Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
..a je jejich povinností zařídit to tak..Tak to asi nebude, protože vysílání může kdokoli nahrát a pak s ním nakládat libovolně. A to jak terestrické tak snad i kódované satelitní vysílání. Opatřením stejné síly je např. to, co píše Luboš - ověřovat ip adresu. DRM omezuje to, jak s obsahem můžu nakládat.
Technologie a technická výbava, která by umožnila dokonalou ochranu proti kopírování, neexistuje a nebude existovat ani v budoucnosti, prostě to není možné - stejně jako není možné postavit perpetuum mobile. Obchodní model postavený na něčem takovém nebude nikdy fungovat, nemůže.Hlavně protože dokonalá ochrana proti kopírování by v principu zničila samotný předmět obchodu, jak už výše psáno, když si to nebude nikdo kopírovat/půjčovat, nebude o té sračce nikdo nic vědět a ani to málo lidí, co živí tento průmysl dneska, nenapadne, že by si to měli kupovat. Což by zpětně ničilo i tzv. "hudebníky", kterým by tolik lidí nechodilo na koncerty... Hudební konzervy taky nejsou "dílo", ale řekněme reklamní upoutávka na vlastní živý koncert (jako taková by vlastně měla být zadarmo). Bohužel co se týče filmů, tohle šidítko se ujalo jako "řemeslo"... Hudební i filmový záznam jsou vlastně samy o sobě kopií reality, a ještě k tomu většinou zfalšovanou mixem, střihem apod. Už ve své podstatě tedy mají zabudovanou možnost dalšího, dokonce falšovaného kopírování a je z principu nemožné se tomu bránit. Jediné, co tomu trochu bránilo, bylo materiální omezení - to ovšem s nástupem prakticky bezztrátových kopií díky digitalizaci dat padlo. Ale proč dál neoblbovat lidi (spousta jich dokonce ochotně žere i to, že kopírování = krádež), když se na tom dá vydělávat. Jak obchodně (čím víc "nelegálních" kopií, tím větší reklama a nakonec i platících zákazníků), tak mocensky (možnost perzekuce exemplárních případů ve vhodný okamžik, zákony na omezování osobních svobod, vymáhání "výpalného" garantované zákonem).
Druhá věc je, zda je svět OSS schopen vyvinout vlastní přehrávače podporující DRM a zabránit tomu, aby se v nich DRM část masivně obcházela. Pokud ne, je to bohužel náš problém – internetová videopůjčovna je zatím nadstandard, takže je to na uživatelých: buď si opatří potřebné technologie, nebo budou fungovat postaru a digitální videopůjčovna jako by nebyla.Nikoliv, je to problém toho, že DRM má umět něco, co z principu není možné. Totiž zařídit, aby uživatel data současně měl a neměl
Zdá se mi, že DRM má pouze dva evidentní důsledky: jednak dává vydavatelům pochybnou iluzi bezpečnosti (stranou nechávám otázku, proč této iluzi ještě někdo věří...), druhak způsobuje problémy legálním uživatelům, například tím, že daný formát přehrají pouze za bezměsíčné noci, pokud se předtím třikrát upíší čertu (nebo Microsoftu či jiné takové entitě).
Leda že by se nějak podařilo lidem vštípit, že nechávat si kopie filmů z půjčoven se nedělá.Podle mě by úplně stačilo spolehnout se na slušnost, lenost a neschopnost nebo neznalost. Na začátek a na konec videa bych přidal informaci, do kdy si ho může člověk přehrávat. Případně i jeho jméno. Např.: "Tento film jste si pane Vomáčka vypůjčil dne 31. října, přehrávat ho můžete do 3. listopadu, pak ho prosím smažte z disku." A do filmu dát logo půjčovny (stejně jako je to v televizním vysílání). Podobně funguje např. Magnatune.com, na konec skladeb přidávají nějaké hlášení. To lze samozřejmě snadno odstranit.
Podobně si ti majetnější mohou rovnou koupit své DVD, a nebudou mít problémy s DRM. Pokud si chce někdo levně něco jen půjčit, je potřeba tam udělat nějaké umělé technické omezení, které nezanedbatelnému množství lidí zabrání si to půjčení „překlopit“ do trvalého vlastnictví.To je jenom teorie. Praxe je taková, že legální uživatelé jsou pruzeni (DRM, reklamy a podobným bastlem), kdežto ti, co to mají smahnuté, nebo stažené z p2p sítě se jenom chechtají. Za málo dostali daleko kvalitnější produkt, než "majetnější" a legální uživatel.
Ona je spousta takových omezení v ekonomice „umělá“ – dělá se to kvůli segmentaci trhu, někdy z různých sociálních ohledů (a někdy obojí). Když vám telekomunikační operátor účtuje mimo špičku levnější volání, děti platí poloviční vstupné nebo jízdné, jsou to všechno jen umělá omezení. Dělá se to proto, že poskytovatel služby takhle může na těch majetnějších (kteří jsou ochotni zaplatit víc) vydělat víc, a přesto nabídne své služby i těm méně majetným.Co to, to ze všech stran slyším, že nižší ceny za volání mimo špičku jsou dobrodiním volného trhu (protože ve špičce nejsou kapacity vytíženy, a tak se vyplatí navnadit na levnější volání i zákazníky, kteří by jinak nevolali anebo nevolali tak dlouho, děti by za plné vstupné nebo jízdné prostě tolik nevstupovaly anebo nejezdily) - a ono ne, ono je to "umělé"... Slevy se dělají proto, protože bez slevy není možné produkt jinak prodat. Kdyby neexistovalo "nelegální" kopírování (nebo spíše nelegální nabídka kopírování), paradoxně by musela drasticky zlevnit média, aby se ta obrovská převaha nabídky nad poptávkou vůbec nějak dostala mezi lidi. O to více by stouply i náklady na reklamu a na vytváření módních trendů (lidi totiž bez módy tyhle zbytečnosti nekupují). Znemožněte kopírování a padne globální showbusiness, tak jak se dnes vyvinul, a tím padnou pohádkové zisky těm největším hráčům (můžete do toho zahrnout i Microsoft
). Stejně postupně přicházejí na to, že se jim vyplácí dávat "konzervy" i zadarmo a jak přestanou lidi čím dál víc setrvačně lpět na tradičních materiálních nosičích dat, bude se to vyplácet čím dál tím víc. To je asi ten hlavní důvod, proč na skutečně účinné ochraně zrovna tihle zájem nemají a nikdy mít nebudou.
Co to, to ze všech stran slyším, že nižší ceny za volání mimo špičku jsou dobrodiním volného trhu (protože ve špičce nejsou kapacity vytíženy, a tak se vyplatí navnadit na levnější volání i zákazníky, kteří by jinak nevolali anebo nevolali tak dlouho, děti by za plné vstupné nebo jízdné prostě tolik nevstupovaly anebo nejezdily) - a ono ne, ono je to "umělé"... Slevy se dělají proto, protože bez slevy není možné produkt jinak prodat.Nižší ceny mimo špičku nebo slevy pro nějaké skupiny jsou způsoby, jak „navrátit“ některé principy trhu do obchodů, kde je velké množství anonymních zákazníků, a kde se tedy o cenách nesmlouvá, ale nabízející nějakou cenu nabídne a kupující ji buď přijme nebo odmítne. „Čistý“ trh funguje tak, že nabízející a poptávající dohodnou na ceně – ta může být pro každou dvojici nabízející+poptávající různá i pro stejné zboží. Jenže tenhle princip těžko bude fungovat tam, kde je velké množství zákazníků (zkuste smlouvat s pokladní v hypermarketu). Segmentace trhu slouží k tomu, že trh uměle rozdělím na několik skupin, přičemž očekávám, že jedna skupina bude ochotná zaplatit víc a druhá méně. Kdyby nasadil stejnou cenu pro všechny, přijdu o tu skupinu ochotných platit nižší částku (pokud bude cena nižší) nebo zbytečně dostanu méně peněz od té skupiny ochotné platit víc (protože jim prodám výrobek či službu za nižší cenu, a oni by byly ochotni zaplatit i víc). Ta segmentace samozřejmě musí být taková, aby přechod z jedné skupiny do druhé nebyl úplně jednoduchý (a také aby nebyl „společensky citlivý“ – účtovat jiné ceny „chudým místním“ a jiné ceny „bohatým cizincům“ je přesně tenhle princip, ale takováhle implementace je považována za neslušnou, někdy i protizákonnou). Proto třeba je volání mimo špičku levnější – kdo potřebuje volat nutně (a je tedy ochoten za to zaplatit víc), neohlíží se na špičku. Kdo chce ušetřit, počká s voláním na čas mimo špičku.
Tiskni
Sdílej: