Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Kdyz tak čtu blogový zápisek o distribucích, napadá mě, jak je to s kombinací Gentoo/důležitý server.
Jaké máte zkušenosti s Gentoo na serveru? Myslím tím server, na kterém záleží (tj. ne domácí serveřík).
Jak je to s updaty? Stane se někdy, že by mi bez ptaní změnil kofigurák nějaké služby?
A hlavně, kolik času stávíte administrací toho serveru? Kdyý to porovnáte třeba s Debianem, nebo CentOSem.
Co stabilita?
Tiskni Sdílej:
takže kompromitace nehrozí.Což asi bude ten zásadní rozdíl mezi "server na hraní" a serverem "produkčním". A beztak je to jen pocit, že kompromitace nehrozí.
Na veřejném se musí aktualizovat stále, což jsem psal.Sice píšete jak často, ale už nepíšete, co. Samozřejmě nemusíte aktualizovat vše, stačí dělat bezpečnostní aktualizace aplikací, které používá někdo jiný (často jsou to jen ty, které jsem vyjmenoval v předchozím komentáři). A bezpečnostních aktualizací takových aplikací není mnoho (a jejich počet bude pro Gentoo i pro Debian zhruba stejný).
Kam se podělo klasické inženýrské "nešťourej do věcí, které fungují..."?Potkalo klasické adminovské "nevrtej se více věcech najednou", smutně se usmálo a skočilo pod sběrnici.
etc-update
, který mu pak ukáže rozdíly mezi starou a novou verzí a dá mu na výběr několik možností co má dělat. Spíš bývá problém se závislostmi - například když je nějaký program kompilovaný proti konkrétní verzi nějaké knihovny a po upgradu té knihovny přestane fungovat. Pro takové případy se používá příkaz revdep-rebuild
(součást balíku gentoolkit), který projede systém, vypíše seznam postižených balíků a nabídne jejich překompilování (revdep-rebuild -- -av
). Nefunguje úplně na 100%, ale už si nepamatuji, kdy jsem s ním měl naposledy problém tohoto typu na systému, který používá pouze ebuildy označené jako stabilní.
Jinak doporučuji pozornosti příkaz glsa-check
, který je mj. schopen vypsat všechny balíky v systému, u kterých je hlášena bezpečnostní chyba (glsa-check -t all
).
Máme gentoo serverov viditeľných z internetu asi tak 10. Updatujem to raz týždenne - ak je čo (a väčšinou je). Nie je to žiadna extra práca, ak nepočítam kernel. Vyššie verzie kernelu dám zamaskovať a s updatovaním čakám kým nebudem mať cestu okolo serverovne - raz sa mi stalo, že server po reštarte s novým jadrom nenabehol, a také srandy druhýkrát nechcem zažiť, takže sa reštartu s novým jadrom podľa možnosti účastním osobne.
Konfigurácie emerge neprepisuje, a že by softvér prestal s konfiguráciou fungovať sa stane len občas pri zmene major verzie. Na to mám testovací server, keď sa mení major verzia tak si dávam väčší bacha. Ale toto hrozí s hocijakou distribúciou, nielen s gentoo.
A či sa oplatí gentoo na server? Ťažko mi súdiť, inštalácie nových servrov sú pipľačka. Toho by som sa rád zbavil. Na druhej strane človek ten systém pozná do takých detailov, že keď sa niečo doserie, tak to vie opraviť. Mali sme na pár serveroch ešte Debian, Whitebox (založený na RedHate) a OpenSUSE, ale na nich keď sa niečo pokazilo, tak to už nikto nedal dohromady. Ale príčina kľudne mohla byť medzi klávesnicou a stoličkou...