AlmaLinux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4 (Mastodon, 𝕏). S kódovým názvem Seafoam Ocelot. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Před 50 lety, 5. května 1974 v žurnálu IEEE Transactions on Communications, Vint Cerf a Bob Kahn popsali protokol TCP (pdf).
Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 717 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Rozhodl jsem se na jednom postarším notebooku vyzkoušet jeden méně známý operační systém. PCBSD. Moje očekávání byla docela vysoká, sliboval jsem si jednoduchost Ubuntu a vyšší funkčnost, než u Linuxového kernelu. Totiž poslední kernel, který fungoval perfektně s tímto notebookem byl 2.6.29. Pak už to šlo z kopce, poslední Ubuntu 10.10 na tom jede fakt hrozně. Přestože obecně má mít FreeBSD (a tím pádem odvozené PCBSD) slabší HW podporu, tak na stránkách FreeBSD píšou, že NVidia je podporovaná a Ralink, který se zde nachází, také.
VAROVÁNÍ: Narozdíl od předchozích zápisků si nekladu za cíl udělat recenzi na systém. Na to jsem si o něm moc málo četl a moc krátce jsem ho zkoušel.
Notebook MSI, s wifi od Ralink používající ovladač rt61pci. Grafická karta integrovaná GeForce 6100. A ještě nějaká čtečka karet.
Po vložení DVD mám možnost instalovat systém či spustit live. Dávám spustit instalaci. Trochu mě překvapuje, že mezi textem vypisovaným při startu je tam i nějaký, že se čeká, než se usadí DVD, či tak nějak. Pokud má někdo tušení, co to je a proč to tam je, napište prosím do komentářů.
Instalátor vypadá poměrně slušně. Umožňuje jednoduchou instalaci systému. Je tu možnost automatického rozdělení disku, výběr přestárlého UFS, či nového ZFS, vlastní rozdělení disku. Je možné nainstalovat PCBSD či FreeBSD, nevím moc, v čem se to liší, hádám, že při volbě FreeBSD se nainstaluje holý základ systému, který je vhodný spíše jen pro servery.
Instalátor ve verzi RC3 není ještě moc dotáhnutý. Překlad vypadá dost podivně, poprvé jsem se setkal, že nedotáhnutý překlad neznamená napůl anglicky, napůl česky, ale chybějící nápisy u tlačítek a checkboxů. Stabilita instalátoru v této verzi také není zrovna zázračná. Jedna z voleb je možnost nainstalování dodatečných aplikací jako je Firefox, VLC, OOo a pár dalších. PCBSD v základu má totiž jen KDE a své vlastní nastavovací aplikace. Bohužel pokud si vyberu instalaci i těchto dodatečných aplikací, tak instalátor před koncem chcípne a výsledkem je nenabootovatelný systém.
Nějakým zázrakem jsem prošel instalací. Po nastavení angličtiny, nedání dodatečných aplikací to nějak prošlo. Čekal mě první start systému. Start je poměrně pomalý, po startu se mě zeptá konfigurátor XServeru, lehce podobný SAX2 ze SUSE, jak chci nastavit rozlišení. Dávám plus, toto je dobrá věcička.
Defaultní nastavení KDE je trochu podivné. Vše je nějaké moc velké a zabírá to moc místa. S nastavením KDE známým z openSUSE se to nedá vůbec srovnávat. Nastavení konzolových aplikací je také podivné. Chtěl jsem editovat soubor pomocí vimu a úplně jsem se zděsil, když jsem v insert módu použil klávesovou šipku a ono mi to smazalo celý řádek textu a nahradilo nějakým jedním písmenem.
HW podpora velmi zklamala. Podle webových stránek FreeBSD jsem očekával podporu dobrou. Ale. Plně nabitou baterku to hlásí jako z poloviny vybitou. Wifi? Prý podporovaná. Chci se připojit, signál má 1/3 sílu toho, co na Linuxu. Nastavím, dám připojit, celý systém zamrzne...
Sotva jsem začal psát a už je závěr? No, po kompletním zamrznutím systému jsem už neměl chuť dále pokračovat v testování. Občas mě linuxové systémy naštvou, jak jsou v některých věcech nedotažené. Po vyzkoušení PCBSD ale mé mínění o linuxových distribucích významně vzrostlo.
Tiskni Sdílej:
Si občas říkám, když to tak čtu, že na počítač by měl být vydáván zbrojní pas se vším co tomu patří. Především pak psychotesty a splnění podmínky dosažení dostatečného mentálního věku k provozování operačního systému.
Long live and prosper…Ale konfigurace je odlisna, a proto je pro linuxaka tak obtizna.Pro Ubuntustu možná. Pro někoho, kdo používal Slackware a později Arch rozhodně ne. Když jsem zkoušel OpenBSD a NetBSD tak se mi konfigurace zdála naprosto intuitivní a hodně podobná té na Linuxu.
Ja zas hodnotim vi(m) velmi pozitivne, obvzlast od doby, co mi na klavesnici nefunguje sipka dole a sipka dolava :) .
Priblizne od tej doby pouzivam aj 'export EDITOR=vim' v .zshrc.
Nu já bych nefunkční klávesy řešil spíše výměnou klávesnice než editoruTo by som rad, lenze na notebooku to nie je tak jednoduche.
A když si tedy řeknu, že na takové jednoduché věci bych to mohl zvládnout se naučit, udělám to, tak pak zjistím, že je tam jiná verze, která se chová ouplně jinak a jsem zase tak, kde jsem byl...Neucte sa vim, ale skutocne vi, to by malo byt aspon v zakladoch univerzalne (vi sa casto vyznacuje napr. nefunkcnostou prave spominanych sipiek (resp. inych funkcnych klaves ako Backspace, Delete a pod.), resp. velmi divnym chovanim pri nich (obvzlast tu byvaju odlisnosti medzi verziami vi, aj ked to nemusi byt nutne chyba vi), ked sa pouziva h, j, k, l, tak uz zvacsa problem nebyva).
Je možné nainstalovat PCBSD či FreeBSD, nevím moc, v čem se to liší, hádám, že při volbě FreeBSD se nainstaluje holý základ systému, který je vhodný spíše jen pro servery.
Shodou okolností jsem se dostal k freebsd, přišlo mi takové normální, jelikož už jsem měl zkušenost s HP-UXem, tak jsem věděl, že to bude něco nového. Nainstaloval jsem, chvíli používal, přišla práce a na hraní s freebsd nebyl čas. Snad zase někdy bude.