Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Ne zas tak dávno tomu, co jsem psal o prvním svazku vydaném nakladatelstvím Laser-books v knižní řadě Moderní díla fantasy, Lžích Lockeho Lamory. Od té doby vyšlo patero dalších knih, mezi nimiž vyniká zejména brutálně geniální a rozkošně zvrhlá Zjizvená noc Alana Campbella – – – a Poslední Strážce Věčnosti Johna C. Wrighta, který mne dneska konečně vytrhl z lehké blogové letargie. Od autora mimochodem Laser už vydal knihy Zlatý věk a Fénix vítězný, první dva díly perfektní sci-fi trilogie zasazené do mnoho tisíc let vzdálené budoucnosti, v níž se Faeton, Helionův syn, odváží nemyslitelného. Doporučuju! A teď už hezky k věci.
Možná by se podle názvu zdálo, že jde o tisícíprvou variaci na mnohokrát zpracované téma, ale není tomu tak. Ani v nejmenším. Tak předně, příběh se odehrává v současnosti; Věčnost je poslední místo na Zemi, kde funguje magie, jediné místo, kde bdělý a snový svět vypadají stejně. Brána mezi bděním a sněním, kudy musí projít snové bytosti, chtějí-li se dostat do našeho světa. Strážci Věčnosti už víc než tisíc let opatrují znalosti, které lidstvo dávno zapomnělo, a jsou připraveni zasáhnout, když mořský Zvon oznámí příchod zla. Tedy – měli by být.
Galen Waylock, už ne kluk, ale ještě ne muž, je posledním a nejtalentovanějším Strážcem. Snová klisna (jednorožka samozřejmě, co jste čekali) za ním přiběhne na každé zavolání, a tak když zaslechne Zvon, nedbá varování svého dědečka a učitele Lemuela a sám se vydá do snového světa promluvit si se Zakladatelem, Azraelem de Grayem Waylockem, uvězněným za okrajem světa, v Kvílící krvi, za svou zradu.
Mezitím Havran, syn Havrana, v zoufalé snaze zachránit svou ženu Wendy souhlasí s Nekromantovým návhrem, že jeho žena bude žít, ale výměnou za její život zemře někdo jiný. Tím dotyčným je kluk, který už půl roku leží v komatu – uvězněn ve světě snů. Snová klisna ho ale zachrání a přinese do světa bdění, na místo, kde se ukrývá jeho život – do nemocničního pokoje k zázračně uzdravené Wendy.
Zhruba tak začíná příběh o záchranu světa před snovými nepřáteli, příběh, který by mohl velmi rychle skončit, kdyby se Strážci rozhodli zadout na Roh a přivolat tak mocnosti Světla. Ale zdá se, že o Soudný den čili Ragnarök čili jen jinou podobu zkázy světa mezi lidmi není zájem, a tak se do boje pouští malá hrstka lidí jen s malou nadpřirozenou pomocí: Peter, Galenův otec, válečný veterán, který Strážcovství před lety odvrhl, Wendy, nejspíš napůl víla, jejíž život patří vlastně Galenovi, a Havran, který se jako dítě setkal v kavkazských horách s Prométheem.
Nevyznám se moc ve fantasy (hehe 
), ale tohle tady prostě ještě nebylo. Zdá se, že John C. Wright má v prolínání snu a bdělosti velikou zálibu; ve Zlatém věku sice šlo o mnohostupňovou virtuální realitu, ale výraz střední snová se vyskytuje tam i tady. Čímž v žádném případě nechci říct, že by se vykrádal, naopak jeho fantazie je široká i hluboká zároveň, a tak dovednou koláž vlastní imaginace, mýtů různých národů a náboženství i odkazů na klasická díla žánru fantasy zkrátka nelze neobdivovat.
Vyprávění jde od samého počátku přímo k věci, ovšem tempo se zrychluje postupně, takže ještě v pomalejší části knihy máme možnost obdivovat takovéhle skvosty:
Povrch pod jeho nohama byl černý a tvrdý jako lávové proudy Inquanoku ozářeného sopkami, šněrovaly ho však geometrické vzory bílých čar, připomínající výtvory dovedné ruční práce z Nidvelliru. Nad hlavou mu s okázalou nádherou planuly útlé tyče či kopí z nějakého neznámého elfího kovu, které držely lucerny s křišťály, v nichž sídlily nehybné čisté ohně. Světlo těchto bílých ohňů bylo tak jasné, že si Azrael zprvu nebyl jistý, zda panuje den, či noc. Podobné ohně už viděl u stropu v léčebném domě, kde si mezi sebou mumlaly jako včely podivným jazykem plným šumu a bzučení.
Pod kopími se na černé zemi tu a tam krčily shluky kovových přístřešků či krabic, které stály na jakýchsi válcích. Všechny tyto budky byly nízké, příliš nízké, než aby v nich mohli přebývat normální lidé, byly však okrášlené ohromnými tabulemi skvostných křišťálů; sklo to bylo tak průzračné a veliké, že se Azrael nemohl dopočítat jeho ceny; a bylo tak čisté, že šlo snadno vidět do budek samotných. Vevnitř stály lavice či křesla umístěná tak blízko u sebe, že se na nich nedalo sedět, a všechny byly nastaveny jedním směrem, jako by je někdo nahrnul na sebe. Spousta těchto křesel byla poházená jakýmsi stelivem.
Za dvorem se tyčil tenký pás stromů, a za nimi se nacházela řeka pádících světel, jež zářila a míhala se jako padající hvězdy. Z té řeky se ozýval neustálý hřmot a hukot podobný hlasům mnoha vyjících šelem.
To, prosím pěkně, Azrael de Gray Waylock v Galenově těle vyšel z nemocnice a rozhlíží se po parkovišti. Takových úseků je kniha plná a bez nich by byla rozhodně poloviční – nemyslím co do rozsahu, ale do nádhery, do nadšení, se kterou jsem ji četl.
Jak už jsem ale říkal, tempo se postupně zrychluje a na poslední zhruba stovce stránek (celkem z necelých 300) se dočkáme bitvy o Věčnost, která čtenáři zkrátka nedá vydechnout. Jestli je autor mistrem pomalých scén a fantazijních popisů, pak je stejnou měrou mistrem scén krvavých a adrenalinových, v nichž se z moře vynořují selkiové, zpoza obzoru přicházejí obři, na obloze se prohánějí bouřní princové a aby toho nebylo málo, tak jim na pomoc přichází zvláštní armádní jednotka a jakási satanistická sekta.
A klíčová vlastnost? Poslední Strážce Věčnosti je jen první částí Války snů, příběh se uzavírá v knize Mlhy věčnosti, kterou náš milý Laser hodlá také vydat. Už aby to bylo!
Mimochodem, všechno, co doteď vyšlo v Moderních dílech fantasy, jsou jen první díly leckdy dosti rozsáhlých sérií. Přejme proto Martinu Šustovi, ať to zvládne ukočírovat k vzájemné potěše i prospěchu
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.7.2010 15:43