Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Maturu mám hotovou. Na školu jsem přijatej. A brigádu zatím nemám. A tak mám mrtě času. Jelikož jsem nedávno dělal kámošovi zálohu, kterou jsem prováděl tak, že všechny jeho data jsem napral bráchovi do noťasu. Měl jsem k dispozici spoustu filmů. Jediný problém byl, že brácha noťas potřeboval a nechtěl mě k němu pustit ani na vteřinu. Proto jsem musel vymyslit způsob, jak data dostat do svého PC.
Pokud bych měl Windows, asi bych musel bráchu ukecat, ať mi to dá na flashku, ale to by nešlo, dělal něco mooooc důležitýho. Ještě bych mohl využít sdílení, jelikož jsme zesíťování. Ale to bych ho musel opět vyrušit. Takže bych asi ostrouhal a musel si počkat. Naštěstí já i on máme Linux. Takže následovalo asi něco takového:
ssh stoupa@192.168.1.100 stoupa@192.168.1.100's password: Linux stoupa-laptop 2.6.24-17-generic #1 SMP Thu May 1 14:31:33 UTC 2008 i686 The programs included with the Ubuntu system are free software; the exact distribution terms for each program are described in the individual files in /usr/share/doc/*/copyright. Ubuntu comes with ABSOLUTELY NO WARRANTY, to the extent permitted by applicable law. To access official Ubuntu documentation, please visit: http://help.ubuntu.com/ Last login: Fri Jun 6 18:45:42 2008 from 192.168.1.101 stoupa@stoupa-laptop:~$No potom jsem měl několik možností, jak data od něj k sobě přenést. Rozchodit NFS, ale to se mi nechtělo. Použít scp, ale to je pomalé. Nakonec jsem zvolil možnost ftp. Původně jsem chtěl zapnout mc a připojit se ke svému ftp serveru a nakopčit to tam. Ale nakonec jsem si vzpomenul, že často někde s bookem chodím a potřebuju, aby i na něm byl ftp server. A tak jsem zadal:
sudo apt-get install vsftpdPotom jsem upravil /etc/vsftpd pro své potřeby. Odhlásil se a na svém kompu zapl ftp klienta a data si zkopíroval z bráchovýho kompu, aniž bych ho vyrušil či by o tom věděl.
Tiskni
Sdílej:
scp a sftp?
Já ten Linux miluju……si člověk říká jen do doby než musí dostat jádro 2.4.31 na MIPSel.
Maturu mám hotovou. Na školu jsem přijatej. A brigádu zatím nemám.Tak to jsme na tom úplně stejně.
Nakonec jsem zvolil možnost ftp……a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.
…a měl štěstí, že záloha nečítala tisíce souborů.No, u FTP je jeho rezie pri inicializaci prenosu kazdeho souboru sice trochu neprijemna, ale cokoliv chytrejsiho nez obycejny klient rekurzivni stahovani umi - bud se muze pouzit nejaka chytrejsi vecika jako lftp, filemanager jako mc a pod., nebo se FTP server primountuje pres FUSE (a pak staci i obycejne cp). I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.+1
V podstatě to samé dělá i sftp pokud je u něj zaplá volba Compression yes a ještě je to šifrované.
I kdyz alternativni reseni budou rychlejsi, osobne bych za nejrychlejsi sitove reseni asi povazoval tar, gzip (bzip2, pokud mate opravdu rychle stroje) a jiz zminovany netcat, na strane zdroje by se soubory ztarovaly, zagzipovaly a precpaly netcatem pres sit, kde by se na druhe strane zase rozgzipovaly a roztarovaly. Osobne jsem to sice nikdy nezkousel, ale u urciteho typu obsahu (napr spousta textovych souboru jako zdrojaky nebo HTML) se tezko najde neco lepsiho.Používám neustále, nemohu si stěžovat. Jen jeden hint: je dobré použít přepínač -q, jinak není poznat že přenos již skončil
.
Počkej až se někde setkáme, ty si zahráváš už delší dobu
use chroot = false uid = root gid = root log file = /dev/stdout read only = false write only = false [nazev] path=CESTAPC1: spustit rsync --daemon --no-detach --config=./rsync.fong PC2: spustit rsync -avP lokalni_adresar rsync://PC1/nazev/ nebo spustit rsync -avP rsync://PC1/nazev/ADRESAR lokalni_umisteni/
občas třeba z něčího počítače používám jabber na serveru přes centerim nebo i elinks
. Stačí jen znát heslo ...tar | lzop | netcat <--> netcat | lzop | tar. Tedy aspoň na "stovce". Na gigabitu bude ta komprese ve většině případů zbytečná. Ale mezi servery s diskovými poli by lzop mohl něco ušmiknout dokonce i na tom gigabitu.