Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Že tohle zrušení zvýhodnění je pro zaměstnance (ale i zaměstnavatele) nemilé, to je naprosto jasné ...Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...
Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...Přesně tak, musíte vidět i ty širší souvislosti: to, že stát dáva na stravenky daňové úlevy, znamená, že vybere méně peněz. Tudíž musí buď snížit svoje výdaje (třeba na zdravotnictví, školy...), nebo ty peníze vzít jinde (zvýšit jiné daně, nebo se zadlužit). Pracující dostávají úlevy na stravenky, ale přitom si tyto úlevy musí sami zaplatit: vyššími daněmi někde jinde (případně zadlužením dalších generací). Stát ti tak zároveň bere i dává. Na tom by nic nebylo, kdyby z tohoto koloběhu neodčerpávaly část peněz stravenkářské firmy (ty se přiživují na státu, firmách i pracujících).
Druhým důležitým faktorem je vědomí toho, že za stravenky nám bylo z platu strženo méně, než je jejich nominální hodnota. Platit stravenkami proto tolik nebolí. V důsledku toho jsou zaměstnanci ochotni utrácet za jídlo víc, než kdyby měli platit penězi. Dají si pak v restauraci dražší oběd, než by si dali bez stravenek.Tím dáváním a braním a tedy vytvářením tebou popisované iluze a podporou spotřeby se může vytvářet vyšší příjem do rozpočtu, který by jinak nebyl (úlevy 1,6 mld. vs 1,9 mld. zisk z DPH získaného větším žraním) a muselo by se to kompenzovat např. vyššími daněmi. Takže bez stravek by se sice lidé chovali racionálně, jedli méně nebo levněji, ale nezůstalo by jim v kapse nutně víc peněz. Pokud by to platilo a já jsem se choval racionálně a ostatní nikoli, začínám na tom vydělávat, mně ty peníze v kapse zbydou a odvedou je za mě ti iracionální. Toť moje teorie. Dík, že mi to trpělivě vysvětluješ, ale já pořád nevidím, kde v tom mám chybu.
Stravenky mohou zvyšovat množství jídla, co se sežere, a teda zvyšovat příjem státu např. na DPH.Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého* I kdybychom předpokládali, že člověk projí víc, když má stravenky místo peněz, příjmy státu z DPH se vyšší nebudou. Předpokládejme, že sklon ke spotřebě a sklon k úsporám se nemění (kolik procent příjmů člověk utratí a kolik spoří). Takže pokud by vzrostly výdaje člověka na jídlo, stalo by se tak na úkor jiné spotřeby. Celková spotřeba (jídlo, bydlení, zábava...) by se tak nezměnila, pouze by člověk omezil jednu kategorii a více utrácel za jinou.** *) ve skutečnosti by to bylo víc, protože by se ušetřily peníze, které dnes připadnou jako zisk stravenkářské firmě. **) Jelikož z jídla se platí nižší sazba DPH než třeba z elektroniky, tak by naopak příjmy státu, podle tvých předpokladů, mohly klesnout.
Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého*lenze ide prave o to, ze na stravenkach dostanes viac ako keby si to dostal v peniazoch (firma si to odcita na daniach, takze ju to vyjde rovnako a ty dostanes viac), cize toto, co pises neplati
je jedno, jestli mi zaměstnavatel dá stovkovou stravenku nebo stovku.Doma mám pěknou zásobu stravenek (nestíhám je utrácet), tak se můžeme domluvit na nějaké výměně 1:1, když je ti to jedno. Jsi z Prahy, nebo budeš tu někdy?
Tiskni
Sdílej: