Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Jestli myslíte použití templatů \1
… \9
v replacement textu, odpověď zní ano.
(pozn.: předpokládám, že myslíte nestandardní) Možná to bude tím, že samotný program vi
je pravděpodobně starší než ty "standardy", kterým odporuje. Je to asi tak, jako když se laik ptá, proč se v Linuxu adresáře v cestě oddělují lomítkem místo "obvyklých" backslashů a proč si ti linuxáci musejí za každou cenu vymýšlet odlišnosti…
… a málo intuitivní
U programu, který používám několikrát denně, je mi intuitivnost ovládání naprosto ukradená. Daleko důležitější je pro mne efektivita a tam je na tom vim
velmi dobře. V některých situacích (např. editace souboru na vzdáleném počítači pří roundtripu okolo dvou sekund (to bohužel není hypotetický příklad)) je dokonce nedostižný…
… a hlavě se chovaj normálně
Co je normální, je značně subjektivní a navíc ještě závislé na kontextu.
vi
, z kterého vychází vim
, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali), to ale nic nemění na tom, že zkušený unixový uživatel by měl znát nejméně základní příkazy. (Třeba ono naprosto přirozené a rozumné, nikoli úchylné [ESC][:][w][q][ENTER].) Obyčejný linuxový uživatel jej už v dnešní době znát nemusí - v konzoli je třeba ještě mcedit - ne nepodobný známému nceditu - a kopec dalších (pico, nano, ...), v Xkách Kate, Bluefish, gEdit a mnoho jiných.
O editoruMyslite pred instalaci, tj. na instalacnim bootovacim LiveCD, ktere jen nabootuje a jehoz ukolem je zajistit spojeni s ftp repozitari? Ano tam chybi stejne jako skoro vsechny ostatni aplikace. Aby tam byl kvuli par kratkym radkam textu, ktere je eventuelne treba napsat, by byl asi zbytecny luxus. Pri instalaci si pak VIM naopak muzete doinstalovat pred upravou vetsiny konfiguracnich souboru. Ze z Gentoo vyhodili VIM, je obycejny hoax (o to oblibenejsi). Naopak, ja se k VIM dostal diky Gentoo. Viz napr. Learning vi -- the "cheatsheet" technique - manual pro zacatecniky v dokumentaci ke Gentoo.vi
, z kterého vycházívim
, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali)
:help ZZ
Kruci! On vim není náboženství, filozofie, nebo něco takového?
Ale vážně... Existují i jiné dobré editory, třeba jEdit.
Necítím valnou potřebu s kýmkoliv diskutovat o svém sexuálním životě, nicméně vás mohu ujistit, že z vimu jsem se ještě nikdy nevystříkal. I přesto si myslím, že jde o naprosto vynikající nástroj, který je ke spoustě účelů dokonce daleko vhodnější než moje manželka, ze které ...
Prostě melete hlouposti a předpokládám, že vám nejde o nic jiného, než provokovat. Kdybych se nicméně náhodou mýlil a toužíte po věcné diskusi na téma, co a jak s vimem, bránit se nebudu.
Tedy ne, že bych chtěl rýpat, jen… to „jynýho“ myslíš vážně?
:s%/jynýho/jiného/
Gvim pod OS Linux se rozjede také docela pomalu. Bohužel.Takový znalec Linuksu, jako vy, si jistě musel již dávno všimnout toho, že GVim podporuje asi nejvíce různých uživatelských rozhraní na světě. Ne všechna jsou pomalá jako GTK+ 2.
A aké to je to "štandardné ovládanie"?
Tiskni
Sdílej: