LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Napřed? Pokud vím, instalátor Windows XP (nevím jak instalátor s SP2) vůbec nepodporuje SATA řadiče a tudíž se musí ovladač dodat na jiném médiu. Bohužel, instalátor WXP je tak trochu pozadu a vyžaduje ovladač striktně na disketě. (Taky nemáte v počítači FDD?)
Jen mě tak napadá, pisatel je žena?
Nevím, osobně jsem několikrát instaloval xp prof sp1 a nic to po mě nechtělo..
Jen mě tak napadá, pisatel je sexista?
Ano, podle mě je velký problém psát třeba gui, které by vyžívalo několik aplikací (s tím, že by si uživatel mohl vybrat, kterou aplikaci pro daný typ úlohy chce používat - příklad: který z textových editorů) právě proto, že tyto aplikace nejsou jednotné v tom, jaká požadují vstupní data. Nevím, jestli mi teď rozumíte, ale byla by paráda mít GUI pro nějakou činnost, třeba tvorbu DVD, kde by si každý mohl vybrat utility, které chce používat/které zrovna má, protože by byl určitý standart pro komunikaci s nimy. No nic, to je jen takový můj sen.
Ohledně komunity musíte brát v potaz i jistá specifika českého národa;)
Kdysi jsem se chtěl naučit dělat v registrech, ale když jsem si spustil regedit, sanice mi spadla, až jsem se bouchl o stůl. Naštěstí jsem v té chvíli objevil Linux s jeho komentovanýma konfigurákama a bylo rozhodnuto. Registry jsem se nenaučil. Jenom se divím, že uživatelé Windows často a vehementně obhajují intuitivnost a lehkost ovládání a správy Windows přes GUI rozhraní, ale já sám nemůžu přijít na to, o čem vlastně mluví.
Při instalaci "klikací" distribuce na standartní železo nepotřebuju na nic ani máknout a po půl hodině mám funkční a práce schopný systém. O Windows to říct nemůžu - jenom nainstalovat pro všechno ovladače zabere alespoň 30 minut. To, že obyčejný instalátor není schopen pracovat s větším diskem než 130GB je další věc.
Jestliže chci nastavit práva pro CDROM určitým uživatelům, jdu do registru, ve kterém aby se prase vyznalo, zatímco v Linuxu stačí nastavit práva u jediného souboru.
Nikomu jeho Windows neberu, k Linuxu jsem původně utekl kvůli hezčímu GUI než měly standartní Windowsy. Jak ho ale poznávám víc a víc, zpátky už bych nechtěl ani za zlaté práce.
gtk-qt-engine
. Pak ještě celkem dost chybí jednotné OLE. Některé programy tuto vlastnost ovládají, některé ne. Pod Windows je to, pokud se nepletu, naprostá samozřejmost a ani Microsoft, ani nikdo jiný se tím už tak deset let nechlubí.
absencí technologií typu OLE, COM DCOMJestli chcete programovat, jistě víte, že ke zmíněným je k dostaní nejméně pět náhrad pro každou a pokud nechcete, nechápu co na tom řešíte.
Tak tedy snad můžeme řešit otázku zdali Windows XP cca 3 000,- , neboZa tri tisice sezenes leda OEM verzi a jeji licence zakazuje menit hardware. Staci si koupit novy procesor a musis koupit novou licenci. Normalni verze XP Home stoji skoro 7 tisic kc. Kazdopadne se vyhnul odpovedi, zda jsi tomu kamosovi nainstaloval legalni licenci tech XP?
Tiskni Sdílej: