Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Článek jsem se snažil napsat tak, aby byl k něčemu především začátečníkovi. Za zjednodušení, případné nepřesnosti a jiné vady na kráse mne tedy prosím nekamenujte. Dále jsem zvolil princip více praxe, méně teorie. Pokud bude návod fungovat, není nutné znát více, ačkoli je podle mého názoru užitečné znát problematiku poněkud do hloubky. Pokud je na některém místě použito fixme, pak to znamená, že v této oblasti nejsem příliš kovaný a uvítám odezvu publika.
Následující postup byl odzkoušen na distribucích SuSE 7.3 a Mandrake 8.2. U SuSE jsem použil jádro 2.4.18 a 2.2.20, u Mandrake jádro přímo z distribuce(2.4.18-6mdk).
Známe to všichni. Výrobce přijde s nějakým kusem železa, vychvaluje jeho vlastnosti, prodá nám jej za výhodnou cenu, ale jaksi se nezmíní, že jeho zařízení je podporováno pouze pod WIN OS, a podporu Linuxu rozhodně rozjíždět nehodlá. Zařízení funguje pod WIN díky proprietárním ovladačům, a dokud se nějaký machr nerozhodne vyrobit ovladač pod Linux, máme prostě smůlu. Tohle se týká v poslední době hlavně interních Winmodemů, ale také mnoha USB zařízení. Externí USB modemy a ISDN T/A bohužel nejsou výjimkou.
Naštěstí existuje specifikace USB CDC ACM (Universal Serial Bus Communication Device Class Abstract Control Model), kterou některé modemy používají pro komunikaci s USB rozhraním. Ty pak pod Linuxem fungují bez problémů. (fixme: Jestli se nepletu, tyto modemy bez problémů běhají i pod Macy) Proto doporučuji před nákupem takového zařízení ověřit na stránkách výrobce, či u prodejce, zda-li je ACM kompatibilní.
Linux je velice variabilním operačním systémem. V praxi to znamená, že konkrétní postup nemusí fungovat ve všech případech stejně. Proto si nejdříve ze všeho musíme o svém Linuxu zjistit tyto informace:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
localhost:~ # mount |grep devfs
devfs on /dev type devfs(rw)
Vypsala se řádka s devfs, takze systém používá devfs.
localhost:~ # ls /etc/hotplug
. .. blacklist net.agent pci.rc usb.distmap usb.rc
hotplug.functions pci.agent usb.agent usb.handmap usb.usermap
Vidíme, že je hotplug nainstalován. Pokud ne, objeví se nám toto:
localhost:~ # ls /etc/hotplug
ls: /etc/hotplug: není souborem ani adresářem
Na jedné konzoli budeme kontrolovat systémová hlášení(jako root), a to příkazem
localhost:~ # tail -f /var/log/messages
Teď odpojíme modem z USB portu.
Tato část je pro starší distribuce Linuxu, předpokládám, že jich bude méně. Ti, kteří mají hotplug,
přeskakují na Zapojení modemu. Na druhé konzoli přejdeme do režimu superuživatele (root). Nejdříve zjistíme,
zda-li je nahrán nějaký z následujících modulů: uhci, usb-uhci, nebo usb-ohci.
localhost:~ # lsmod
uhci 24160 0 (unused)
Máme nahraný modul uhci.
Pokud nic nahráno není, tak postupně zkusíme nějaký z modulů uhci, usb-uhci, nebo usb-ohci
nahrát příkazem modprobe:
localhost:~ # modprobe uhci
Jakmile se nahraje bez chybových hlášení nějaký z nich, poznamenáme si, který to byl a pokračujeme.
Dále nahrajeme moduly usbcore a acm těmito příkazy:
localhost:~ # modprobe usbcore
localhost:~ # modprobe acm
Na konzoli, kde sledujeme systémová hlášení, si ověříme, jak to zafungovalo. Mělo by se objevit něco jako:
acm.c: v0.21:USB Abstract Control Model driver for USB modems and ISDN adapters
Doposud bychom neměli narazit na problém.
Modem zapojíme do USB portu. Nyní pečlivě sledujeme konzoli se systémovými hlášeními. Pokud se objeví něco jako:
hub.c: USB new device connect on bus2/2, assigned device number 5
ttyACM0: USB ACM device
máme vyhráno. Modul acm právě rozpoznal náš modem jako ACM kompatibilní a umí s ním komunikovat.
Pokud se objeví v logu pouze něco jako:
hub.c: USB new device connect on bus2/2, assigned device number 2
usb.c: USB device 2 (vend/prod 0x7b0/0x3) is not claimed by any active driver.
tak zkontrolujeme, zda je aktivní modul acm příkazem:
localhost:~ # lsmod | grep acm
acm 5216 0 (unused)
Pokud se nic nevypíše, příkazem:
localhost:~ # modprobe acm
nahrajeme potřebný modul. Teď by se mělo objevit to hledané
ttyACM0: USB ACM device
Pokud se nic neobjeví, znamená to že patříme mezi méně šťastné jedince. Modem není ACM kompatibilní a tento článek bohužel nepomůže.
Těm, kteří pokračují ve čtení, se jejich postup bude lišit podle toho, jestli používají devfs.
Modul acm nám nyní vytvořil zařízení v /dev/usb/acm, a to s čísly 0, 1 nebo 2. Převedeno do
češtiny to znamená, že pokud používáme jeden USB modem, mělo by existovat zařízení /dev/usb/acm/0.
localhost:~ # ls -l /dev/usb/acm/
crw-r--r-- 1 root root 166, 0 Apr 1 10:49 /dev/usb/acm/0
Toto zařízení pak používáme pro komunikaci s modemem. Pro zjednodušení si můžeme si vytvořit symlink příkazem:
localhost:~ # ln -s /dev/usb/acm/0 /dev/modem
Dále se budeme odkazovat pouze na /dev/modem.
(fixme: Vzhledem k tomu, že devfs nepoužívám, bych prosil někoho se zkušenostmi, jak tento
link zachovat i po restartu počítače, případně jestli to daná distribuce dělá automaticky.)
Abychom mohli používat modem, musíme mít (nejlépe v adresáři /dev)
speciální soubor, který na modem odkazuje.
U SuSE Linuxu 7.3, je již předem vytvořen /dev/ttyACM0. Pokud jej nemáme, podíváme se
ještě, jestli náhodou neexistuje /dev/usb/ttyACM0.
localhost:~ # ls /dev/ttyACM*"
crw-rw---- 1 root uucp 166, 0 říj 8 2001 /dev/ttyACM0
crw-rw---- 1 root uucp 166, 1 říj 8 2001 /dev/ttyACM1
crw-rw---- 1 root uucp 166, 2 říj 8 2001 /dev/ttyACM2
crw-rw---- 1 root uucp 166, 3 říj 8 2001 /dev/ttyACM3
localhost:~ # ls /dev/usb/ttyACM*
ls: /dev/usb/ttyACM*: není souborem ani adresářem
Pokud nic nenajdeme, musíme speciální soubor vytvořit. To uděláme příkazem:
localhost:~ # mknod /dev/ttyACM0 c 166 0.
localhost:~ # chgrp uucp /dev/ttyACM0.
Pak, abychom si věci trochu zjednodušili, vytvoříme symlink
localhost:~ # ln -s /dev/ttyACM0 /dev/modem
Dále se budeme odkazovat pouze na /dev/modem.
V souboru /etc/group pak do skupiny uucp přidáme všechny uživatele, kteří mají mít přístup k modemu.
Konkrétní řádek ze souboru /etc/group pak bude vypadat např. takto:
uucp:x:14:uucp,fax,root,fnet,milan,marika
Nyní máme modem funkční, takže věc je stejná, jako s modemem připojovaným k sériovému portu.
Zadáme pouze kde se modem nachází, tj. /dev/modem, /dev/usb/acm/0 nebo /dev/ttyACM0.
Pak už nám nic nebrání modem používat. I když...
Modemy pro svá nastavení používají tzv. AT příkazy. Ve zkratce: potřebujeme zinicializovat modem tak,
abychom se mohli připojit (více informací o modemech najdeme
tady).
Je to smutné, ale nejvíce se mi osvědčilo tyto příkazy zkopírovat z logu, který vytvářejí WIN při
komunikaci s konkrétním modemem. Pod W98 jej najdeme tady:
Modemy->vlastnosti->připojení->upřesnit->zobrazit protokol.
Ty řetězce začínají slovy "Send: ATxxxxxxxxxxxx". Většinou bývají 2-3.
Je to jednoduché, rychlé a funkční.
Druhá možnost pro odvážné je: zjistit si kompletní seznam AT příkazů od výrobce, a nastavit modem sám. (fixme: další způsoby, jako extrakce z .inf souborů, očekávám v diskusi.)
(fixme: Tady to není moje parketa, prosím o případné doplnění.) Do souboru "/etc/modules.conf" přidáme následující řádky:
alias char-major-166 acm
pre-install acm /sbin/modprobe "usbcore"
pre-install usbcore /sbin/modprobe "uhci"
Modul uhci nahradíme modulem, který jsme si poznamenali v sekci Nemáme hotplug helper.
V konzoli spustíme:
localhost:~ # depmod
Nyní, kdykoli se nějaký program pokusí komunikovat se zařízením /dev/ttyACM*, nahrají se moduly
potřebné pro komunikaci s modemem.
V souboru /etc/hotplug/usb.distmap by měl být řádek začínající slovem acm. Pokud tam není,
přidáme jej:
acm 0x0070 0x0000 0x0000 0x0000 0x0000 0x02 0x00 0x00
To nám zajistí, že při připojení modemu do USB portu se automaticky nahraje potřebný modul.
Snažil jsem se pokrýt všechny oblasti, kde bychom mohli narazit na problém. Doufám, že se ozvete v diskusi, opravíte chyby a doplníte informace. Můj modem je Diva 852 T/A od firmy Eicon, funguje bezproblémově. Pokud vím, tak zase USB modemy a T/A od Microcomu problémové jsou.
Doufám, že jsem čtenářům pomohl a všem vám přeju hodně zábavy s Linuxem.
/usr/src/Linux/Documentation/usb/acm.txt
/usr/src/Linux/Documentation/filesystems/devfs/README
man 5 modules.conf
man 1 mknod
http://Linux-hotplug.sourceforge.net
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
- sledovani "/var/log/messages"
- kontrola a pripadna modifikace souboru v "/etc/hotplug/"
- uplatneni ruznych postupu pro devfs a specialni zarizeni v adresari "/dev/"
Samozrejme pri pouziti jineho hardware je nutne nejak zjistit, jaky modul je potreba - napr. na www.linux-usb.org, nebo od vyrobce(kdyz ma clovek kliku), pripadne z dokumentace k jadru.
((.
Jinak clanek je pekny a poucny.