O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Netřeba se snad zmiňovat o tom, že naprosto bezproblémové bude zkoumání kódu. U knihoven (resp. jejich části) tu určitá možnost byla již dřív, nyní to půjde i u JVM a kompilátoru (a také u nativních částí knihoven).I tahle možnost už tady byla dřív, existuje tzv. Community Source Release, kde jsou zdrojáky i pro nativní části knihoven a měly by tam být i pro JVM a nástroje z JDK (píšu měly by být, protože jsem to nikdy sbuildovat nezkoušel).
Takže skutečně svobodné zkoumání může přijít až teď, co to Sun uvolnil pod GPL.
vim ~/.emacsNavíc si nedovedu představit, že by takové ustanovení v licenci mělo v ČR nějakou platnost. Abych mohl program užívat, musím na to mít licenci. Ale když už program nepoužívám, žádnou licenci nepotřebuju.
V ceskem autorskem zakone je takova bota jeste z dob, kdy program nebyl chapan jako autorske dilo. Je tam totiz psano, ze jednou udelene licence se nelze zbavit a nabyvel je povinnen ji vyuzit. U knihy je to pochopitelne, ale u softwaru, ktery zakon stavi na rovinu s literarnim dilem, to kulha na vsechny nohy.
... Pouze některé malé části nebudou (kvůli patentům) takto dostupné. ...Tomu nějak nerozumím. Znamená to snad, že tyto části nemohou být přítomny ve zdrojovém kódu, nebo že nemohou být dostupné pod GPL. To první je nesmysl, protože patent je (musí být) zveřejněn. Takže platí to druhé?
Ve skutečnosti nejde o patenty, ale o to, že některé čáti zdrojových kódů má SUN licencovány od jiných firem a není tak oprávněn daný kód uvolnit jako GPL.Domnívám se, že i zmíněné patenty budou hrát určitou roli. Ve standardních balících určitě jsou nějaké části, které jsou nějakými patenty zatížené (nejspíš zrovna ty, které jsou licencované odjinud) a Sun si nemůže dovolit to ignorovat. Ale hlavním důvodem bude zřejmě opravdu to převzetí součástí od jiných firem.
Určitou drobnou změnou je i to, že zatímco původní licence v podstatě zakazovala (i když ne zcela striktně) použití JDK v souvislosti s jakýmkoli jaderným zařízenímPo přečtení tohoto mě zamrazila představa Javy v Linuxu, pak jsem s úlevou zjistil, že jde jen o jaderné elektrárny
C je nejpouzivanejsi a nejproverenejsi jazyk vubec (C++ nasleduje az na druhem miste)...No Wikipedia tvrdí něco jiného (o C++), tedy že Java je před C++
Byl to jenom vtip.
))
)
))
Zkuste to opravit na Stabilní fúzi. Jinak mate s tim vysvetlenim uplnou pravdu, jen doplnim, ze je tam problem urcite zbytkove radiace plaste reaktoru, ale to je bezne i u klasickych jadernych elektraren.
J2EE má několik MB (ve své podstatě je to JAR archiv o velikosti pod 1 MB). A to že Sun nyní dává ke stažení celý balík nástrojů včetně aplikačního serveru, dokumentace a tutoriálů ještě neznamená, že J2EE je moloch. Navíc srovnáváte nesrovnatelné -- .NET a J2EE jsou dvě diametrálně odlišné věci a J2EE stále nemá v podstatě u .NETu žádnou paralelu.
J2EE aplikace distribujete vždy "bez J2EE" -- prostředí musí poskytnout aplikční server, který už vše potřebné obsahuje. Pokud byste chtěl něčeho podobného dosáhnout v .NETu, musíte toho stáhnout možná ještě mnohem víc...
... .net framework 3 je totiz uplne obycejny .net framework 2 doplneni o nekolik knihoven. nejedna se o nic extra noveho a dokonce ani nijak velkeho. ...vs
..., ale tech par knihoven navic nepridava neco malo novych veci... ale dost brutalne rozsiruje moznosti .net frameworku a prinasi asi tak 4 uplne nova rozsahla api (rozsahem srovnatelna s stavajim frameworkem 2) .. takze ta major zmena verze je i na miste ...Heh, co kdyby jsi neprotiřečil aspoň sám sobě? To je pro tyhle fanatické M$ zastánce tak typické
Tiskni
Sdílej: