Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Netřeba se snad zmiňovat o tom, že naprosto bezproblémové bude zkoumání kódu. U knihoven (resp. jejich části) tu určitá možnost byla již dřív, nyní to půjde i u JVM a kompilátoru (a také u nativních částí knihoven).I tahle možnost už tady byla dřív, existuje tzv. Community Source Release, kde jsou zdrojáky i pro nativní části knihoven a měly by tam být i pro JVM a nástroje z JDK (píšu měly by být, protože jsem to nikdy sbuildovat nezkoušel).
Takže skutečně svobodné zkoumání může přijít až teď, co to Sun uvolnil pod GPL.
vim ~/.emacsNavíc si nedovedu představit, že by takové ustanovení v licenci mělo v ČR nějakou platnost. Abych mohl program užívat, musím na to mít licenci. Ale když už program nepoužívám, žádnou licenci nepotřebuju.
V ceskem autorskem zakone je takova bota jeste z dob, kdy program nebyl chapan jako autorske dilo. Je tam totiz psano, ze jednou udelene licence se nelze zbavit a nabyvel je povinnen ji vyuzit. U knihy je to pochopitelne, ale u softwaru, ktery zakon stavi na rovinu s literarnim dilem, to kulha na vsechny nohy.
... Pouze některé malé části nebudou (kvůli patentům) takto dostupné. ...Tomu nějak nerozumím. Znamená to snad, že tyto části nemohou být přítomny ve zdrojovém kódu, nebo že nemohou být dostupné pod GPL. To první je nesmysl, protože patent je (musí být) zveřejněn. Takže platí to druhé?
Ve skutečnosti nejde o patenty, ale o to, že některé čáti zdrojových kódů má SUN licencovány od jiných firem a není tak oprávněn daný kód uvolnit jako GPL.Domnívám se, že i zmíněné patenty budou hrát určitou roli. Ve standardních balících určitě jsou nějaké části, které jsou nějakými patenty zatížené (nejspíš zrovna ty, které jsou licencované odjinud) a Sun si nemůže dovolit to ignorovat. Ale hlavním důvodem bude zřejmě opravdu to převzetí součástí od jiných firem.
Určitou drobnou změnou je i to, že zatímco původní licence v podstatě zakazovala (i když ne zcela striktně) použití JDK v souvislosti s jakýmkoli jaderným zařízenímPo přečtení tohoto mě zamrazila představa Javy v Linuxu, pak jsem s úlevou zjistil, že jde jen o jaderné elektrárny
C je nejpouzivanejsi a nejproverenejsi jazyk vubec (C++ nasleduje az na druhem miste)...No Wikipedia tvrdí něco jiného (o C++), tedy že Java je před C++
Byl to jenom vtip.
))
)
))
Zkuste to opravit na Stabilní fúzi. Jinak mate s tim vysvetlenim uplnou pravdu, jen doplnim, ze je tam problem urcite zbytkove radiace plaste reaktoru, ale to je bezne i u klasickych jadernych elektraren.
J2EE má několik MB (ve své podstatě je to JAR archiv o velikosti pod 1 MB). A to že Sun nyní dává ke stažení celý balík nástrojů včetně aplikačního serveru, dokumentace a tutoriálů ještě neznamená, že J2EE je moloch. Navíc srovnáváte nesrovnatelné -- .NET a J2EE jsou dvě diametrálně odlišné věci a J2EE stále nemá v podstatě u .NETu žádnou paralelu.
J2EE aplikace distribujete vždy "bez J2EE" -- prostředí musí poskytnout aplikční server, který už vše potřebné obsahuje. Pokud byste chtěl něčeho podobného dosáhnout v .NETu, musíte toho stáhnout možná ještě mnohem víc...
... .net framework 3 je totiz uplne obycejny .net framework 2 doplneni o nekolik knihoven. nejedna se o nic extra noveho a dokonce ani nijak velkeho. ...vs
..., ale tech par knihoven navic nepridava neco malo novych veci... ale dost brutalne rozsiruje moznosti .net frameworku a prinasi asi tak 4 uplne nova rozsahla api (rozsahem srovnatelna s stavajim frameworkem 2) .. takze ta major zmena verze je i na miste ...Heh, co kdyby jsi neprotiřečil aspoň sám sobě? To je pro tyhle fanatické M$ zastánce tak typické
Tiskni
Sdílej: