HW novinky: dnes hlavně o Pentaxu

21. 6. 2013 | David Ježek | Hardware | 4151×

Jelikož Pentax uvedl tři zajímavé nové fotoaparáty, dnes se u nich zastavíme. Vedle toho se ale pochopitelně podíváme i na další témata a slibuji, že příště to bude zcela bez foťáků :-).

Obsah

• PCI Express SSD Samsung s 1,4 GB/s v miniaturním M.2 form factoru
• Čínský superpočítač Tianhe-2 používá Intel Xeon Phi „Larrabee“
• Pentax K-50 a K-500, mírná evoluce v mezích zákona
• Pentax Q7 - díky bohu!

PCI Express SSD Samsung s 1,4 GB/s v miniaturním M.2 form factoru

Samsung přichystal (nejen) pro Ultrabooky novou rodinu SSD XP941. Malé kartičky velikosti 80×22 mm totiž nesou 128, 256, nebo 512 GB NAND flash paměti, ale současně se připojují na PCI Express rozhraní a ve spojení s řadičem vyvinutým přímo pro tento účel u jihokorejského gigantu dosahují rychlostí až 1 400 MB/s.

Firma vidí využití všude tam, kde je potřeba co nejmenší velikost SSD. Současná haswellovská generace Ultrabooků se snaží být zase o něco tenčí a naštěstí se nechytl ohavný koncept SSD přímo na základní desce. Produkty jako XP941 tak představují optimální řešení tohoto dilematu, které současně obchází omezení jiné podobné věci, mSATA SSD, jejichž rychlosti končí hluboko pro uvedenými hodnotami pro XP941.

Tato SSD již putují k partnerům Samsungu, takže je poměrně záhy začneme vídat v mobilních strojích. Nepochybně zejména těch dražších, ale to už je úděl takovýchto novinek. Konkrétní typ použitých NAND flash čipů nebyl upřesněn, Samsung pouze zmiňuje své vlastní „10-nm class“ čipy.

Čínský superpočítač Tianhe-2 používá Intel Xeon Phi „Larrabee“

Pokud měl někdo ještě včera pochybnosti o tom, že Intel s Xeony Phi, 61jádrovými x86 procesory, neuspěje, pak zde je odpověď. Aktuálně nejvýkonnějším superpočítačem světa je totiž čínský Tianhe-2 s obrovskou hromadou těchto karet doprovázených navíc CPU Xeon E5-2692 (12 core, 2,2 GHz), který výkonem zhruba dvojnásobně překonává superpočítač v Národních laboratořích v Oak Ridge, kde jsou nasazeny 16jádrové Opterony od AMD a zhruba dvě desítky tisíc karet Nvidia Tesla K20X „Kepler“. Samozřejmě, superpočítač v Číně má také adekvátně vyšší, zhruba dvojnásobnou spotřebu: 17,8 MW. O síťovou konektivitu, komunikační rozhraní a řídící subsystém se již Čína postarala sama: nasadila vlastní síťovou technologii a vlastní procesory.

Pentax K-50 a K-500, mírná evoluce v mezích zákona

Pentax Ricoh v těchto dnech představil dvě nové zrcadlovky, které fakticky posílají do důchodu dosavadní nižší model K-30. Legrační přitom je, že se od něj prakticky nijak neliší. Vše, co jsem takřka přesně před rokem napsal o Pentaxu K-30, tak doslova platí o obou modelech. Jen pár drobností upřesním.

Pentax K-50 i K-500 nabízejí vyšší maximální citlivost ISO 51200. Je to spíše pro zajímavost, využitelné to prakticky příliš nebude a ostatně to není novinka, tento režim uměl už Pentax K-5. Zde se nám ale dostává jak do střední třídy, kam patří Pentax K-50, tak low-endu, kam spadá Pentax K-500. Jinak jsou si zrcadlovky podobné s K-30 jako vejce vejci, pouze AE bracketing mají lepší, &plusm;3.

Pentax K-50 je tím, kdo nastupuje po K-30. Dostal též do vínku tělo chráněné proti nepřízni počasí a v základu Li-ion akumulátor (s možností pomocí adaptéru používat AA baterie). Bude dražším z těl, byť jeho cena startuje v kitu s 18-55mm WR sklem na 599 dolarech (K-30 loni startoval v témže kitu na 899 dolarech). Pentax K-500 již nemá „zasealované“ tělo a v kitu jej dostanete s obyčejným 18-55m objektivem bez WR, ale cena je dokonce jen 499 dolarů. Cena je sražena mimo jiné absencí Li-ion akumulátoru a přiložením 4× lithium AA baterek – s nimi umějí Pentaxy nastřílet 1 250 snímků (dle metodiky CIPA).

V obou případech jde o 16Mpix APS-C zrcadlovku (4928×3264) s 11 AF body, 3palcovým 921k LCD, 6fps snímáním, podporou 1080p videa, ale co je nejdůležitější: pentaprismovým hledáčkem se 100% pokrytím a 0,92× zvětšením. Nikdo jiný v této třídě nenabízí plnohodnotný hledáček z pětibokého skleněného hranolu a už vůbec ne se 100% pokrytím. To je velký benefit Pentaxu a zejména u K-500 s tak nízkou cenou je to a překvapivé. Stejně tak k Pentaxu patří specialitka v podobě možnosti (u K-50) si poručit ze 120 barevných kombinací. Bonusem je zcela jistě i závěrka zvládající i čas 1/6000 – opět neobvyklé.

Jako vždy tak konstatuji, že Pentax opět vylepšil to skvělé, co nabízel i minule. Můžete oponovat tím, že jeho těla stále kotví na 16Mpix snímači, zatímco konkurence nabízí 18, 20 či dokonce 24 Mpix, ale to je marné. 18 Mpix u 1,6× cropového Canonu je horších a u 20 a 24 Mpix již narazíte na limity dané difrakcí. Nepochybuji o tom, že nástupce Pentaxů K-5 II(s) již 24Mpix snímač nabídne a že fotografie v něm ponesou více detailů (do určité hodnoty clony), ale jasně říkám, že koupí 16Mpix Pentaxu, zejména levného K-500 nijak neprohloupíte. I s ohledem na ergonomii obsluhy, podporu starých objektivů, stabilizaci v těle a různé další jemné finesy tohoto výrobce jej v této cenové třídě jednoduše považuji za lepšího než Canon, Nikon i Sony.

PS: čerstvá informace: FotoŠkoda již nacenil K-500 v kitu s 18-55 a doublezoom kitu s 18-55 + 50-200. Ceny jsou 14 990 a 17 690 Kč – u jiných prodejců jako VK Foto si pár tisíc v poklidu odečtěte. Osobně spíše doporučuji základní kit s 18-55 a případné dokoupení delšího skla později. Pentax 50-300 je obecně považován za slušnou volbu i přes absenci makro režimu – případně lze zvolit třeba Sigmu 70-300 v APO verzi.

Pentax Q7 – díky bohu!

Pokud mi něco od uvedení první bezzrcadlovky Pentax Q bránilo v koupi této „pišišvorové“ specialitky, pak to byla vysoká cena. I u pozdějšího Pentaxu Q10 výrobce nasadil cenu stále příliš vysokou, aniž by přinesl něco podstatného navíc. To mění až nyní Pentax Q7. Zachovává všechny vlastnosti tohoto nejmenšího bezzrcadlovkového systému s výměnnými objektivy, ale přináší větší snímač. Místo 1/2,3" je zde 1/1,7", což je rozdíl poměrně slušný. V číslech cropu oproti full-frame snímači je to přechod od 5,něco× ke 4,něco×. Pentax Q7 ale také zachovává 12Mpix rozlišení, takže fotocitlivé buňky snímače jsou větší než u obou předchozích přístrojů.

Takže výsledek z toho je jednoduchý: Pentax Q7 se mi líbí ještě více než jeho předchůdci. Zejména proto, že díky většímu snímači – jež však všechny objektivy systému Q zvládnou pokrýt – nabízí setový objektiv ohnisko v přepočtu 23 až 69 mm. Pentax také přeci jen pozvolna snižuje cenu, takže jsme zde v kitu s uvedeným objektivem na stejných 499 dolarech jako u K-500. Je jen na zákazníkovi, jestli za uvedenou cenu zvolí velkou zrcadlovku, nebo pidiaturní bezrcadlovičku.

Ale k věci, Pentax Q7 používá 12Mpix BSI CMOS snímač (nepochybně od Sony, takový, který typicky vídáme v tom, čemu se říká „profi kompakty“) a ukládá RAWy/JPEGy o rozlišení 4000×3000. Zpracování má na starosti nový Q Engine, rozsah ISO je 100 až 12800, ale kvalitám zrcadlovek se vyrovná jen to nejnižší, samozřejmě. Na displeji se nic nemění, stále 3 palce a 460k bodů, závěrka se mechanická s časy od 1/2000 po 30 sekund, s elektronickou lze jít až na čas 1/8000. Mechanická závěrka (v objektivech) má jednu fajn vlastnost: sychronizace s bleskem je až do času 1/2000 (s elektronickou v těle je to mizerných 1/13, ale koho to zajímá ). Přístroj umí snímat 5 fps, podporuje 1080p video a jeho Li-ion akumulátorek vystačí dle CIPA na 250 snímků.

Tělíčko (opět s možností 120 barevných variant) má rozměry 102×58×34 mm, hmotnost včetně akumulátoru a SD karty je pouze 200 g. Podporováno je snímání timelapse s intervaly 3 sekund až 24 hodiny a až 999 snímků v řadě. Na trh také míří další nový objektiv pro bajonet Q, tzv. „PENTAX 07 Mount Shield Lens“ s v přepočtu 53mm ohniskem a světelností f/9. Je to taková variace na „body cap lens“ jiných výrobců, ale v tomto případě se skutečnou optikou zaostřenou pevně do rozmezí 0,7 až 2,0 m. Celé to váží 8 gramů a stojí 80 dolarů.

       

Komentáře

[hw]

PS: čerstvá informace: FotoŠkoda již nacenil K-500 v kitu s 18-55 a doublezoom kitu s 18-55 + 50-200. Ceny jsou 14 990 a 17 690 Kč – u jiných prodejců jako VK Foto si pár tisíc v poklidu odečtěte.

Nebo nenakupovat v ČR vůbec a ušetřit ještě víc. Já nakupuju fototechniku ve FOTO KOCH a třeba na posledním objektivu jsem ušetřil 9000 Kč. Ačkoli s doporučením K-50/K-500 naprosto souhlasím, protože sám fotím s K-5 II, rozhodně bych doporučil koupit samotné tělo bez setových objektivů, které nestojí za nic. Třeba poměrně levný Tamron 17-50/2,8 je jako základní zoom naprosto skvělý.

Osobně spíše doporučuji základní kit s 18-55 a případné dokoupení delšího skla později. Pentax 50-300 je obecně považován za slušnou volbu i přes absenci makro režimu – případně lze zvolit třeba Sigmu 70-300 v APO verzi.

Pokud je Pentaxem 50-300 myšlen objektiv Pentax SMC DA 55-300mm f/4-5.8 ED, tak ten je opticky dost mizerný a rozhodně bych se poohlédnul po alternativě u Sigmy nebo Tamronu. Na druhou stranu, teleobjektiv ve skutečnosti potřebuje málokdo, i když si každý myslí, že se bez něj neobejde.

[regine2]

Souhlas (výborný i v setu pro běžné focení), ale za tu cenu bych šel raději do již osvědčeného koně Nikon D5100 (má již podstatně dražšího nástupce D5200).
Plusem je výklopný monitor - velmi praktická věcička.

Nikon D5100 + 18-105VR

[phr]

Mám opačný názor. Zatěsněné tělo i objektiv, uživatelská nastavení, promyšlené ovládání a hlavně naprosto boží neošizený pentaxí hledáček byly důvody proč jsem šel do K-30 a oželel i výklopný displej.

[lertimir]

Také opačný názor, D5100 a D5200 nemají dvě ovládací kolečka, tím pádem není přímo přístupné nastavení hlavního prvku (clony/času) a kompenzace a musí se to řešit různým přimačkáváním tlačítek. A výklopný monitor? už dostkrát jsem s fotákem spadl, většinou tak že jsem čuměl do hledáčku a udělal krok kam jsem neměl, a bojím se že bych monitor takhle lehce upevněný poškodil. Výklopný monitor je většinou příjemný na lehkém kompaktu, ale na těžší zrcadlovce, kterou většinou držím u oka bych ho nevyužil.

[Liborek]

Výklopný monitor je sice výborný na video, ale pro fotografa, který video aktivně netočí, to rozhodně "must have" funkce není. Navíc pokud mám přehled, tak se výklopné displaye objevují jen v entry až mid-level zrcadlovkách, ale ve vyšší třídě už ne (snad s výjimkou sony a99, ale to je celkově specifický přístroj), takže to profi fotografové evidentně nepotřebují.

[kyknos]

limity dané difrakcí? to přeci záleží na cloně - tedy jinými slovy, v závislosti na použité cloně se limity konat mohou a nemusí - jako argument proti většímu rozlišení to nemá velkou váhu

[lertimir]

Pro APS-C chip na difračně limitované optice je pro červené světlo na cloně 5,6 (což je nejvice otevřená clona na vzdálenější straně těch standardních zoomů) efektivní rozlišovací schopnost 17Mpix, (pro clonu 11 je to 4 Mpix) jakákoliv další nedokonalost objektivu se již jen přičítá.

[kyknos]

koupit si zrcadlovku a nejlepší objektiv mít se světelností 5.6 jsou docela vyhozené peníze

se slušným objektivem je ten limit někde úplně jinde (mimo schopnosti dnešních chipů)

a to nemluvím o tom, že reálné rozlišení chipu je 3-4x nižší než deklarované (barevná maska)

[lertimir]

No to nevím odkud jste na tohle přišel.

V zoom objektivech je naprostá většina objektivů pro běžné zrcadlovky takových, že maximální otevřená clona klesá s protahujícím zoomem a pro nejdelší ohniskovou vzdálenost je nejčastější světelnost 5,6. Výjimka jsou objektivy v kategorii "profi" které mají konstantní světelnost pro celý rozsah a většinou hodnotu clony 2,8 nebo někdy 4. Ale tyhle objektivy s vyšší světelností jsou jednak krátké v zoomu, typicky poměr krátké ku dlouhé ohniskové vzdálenosti je 1:3 pro fullframe 24-70 a 70-200 (a někdy ekvivalent prvního v APS-C 17-55/f2,8), takže člověk potřebuje dva objektivy pro pokrytí obvyklého rozsahu, a cenově jsou tak vysoko, kam zákazník s entry level zrcadlovkou nesměřuje. viz napřiklad Canon a Nikon

Ty uvedené pentaxy jsou v cenách:

K-50 DSLR retail price of $699.95 for body only, $799.95 for the kit including DA-L 18-55mm WR lens and $879.95 for the dual lens kit including the DA-L 18-55mm WR and DA-L 50-200mm WR lenses.

K-500 DSLR retail price of $599.95 for the kit including the DA-L 18-55mm lens and $699.95 for the dual lens kit including the DA-L 18-55mm and DA-L 50-200mm lenses.

Což odpovídá entry level a mid range rozsahu. Takový zákazník nedá cca $3-4000 za dvojici kvalitních objektivů. Pro běžného spotřebitele bude volba zoomy o světelnosti 3,5-5,6.

To že se slušným objektivem je limit někde úplně jinde není pravda. Alespoň pokud se to týká zoomobjektivů. Naopak z všech mých focení v podstatě jedině kvalitní monofokální objektivy, lehce zacloněné jsou schopny mít stejnou kreslící schopnost jako 21 Mpix na 5DMkII.

[Michal Kubeček]

Ale tyhle objektivy s vyšší světelností jsou jednak krátké v zoomu, typicky poměr krátké ku dlouhé ohniskové vzdálenosti je 1:3

…což je tak akorát, větší rozsah už je na úkor obrazové kvality.

a cenově jsou tak vysoko, kam zákazník s entry level zrcadlovkou nesměřuje

Můj oblíbený Tamron 17-50 f/2.8 se stále prodává za 9000-9500 Kč a proti těm různým dlouhorozsahovým s nic moc světelností je to rozdíl třídy. Právě k entry level tělu bych to označil za vůbec nejlepší investici.

[lertimir]

Jistěže delší objektivy jsou na úkor kvality, ale tak mnoho lidí neuvažuje. Stačí se podívat, když jde člověk po městě, co mají většinou lidé v rukách. Většinou zoomové setové objektivy jako CANON EF-S 18-55/3.5-5.6 IS II nebo delší zoomy CANON EF-S 17-85/4-5,6 IS USMnebo CANON EF-S 18-135/3,5-5,6 IS STM A u ostatních značek obdobně.

Pravda, objektivy od Tamronu tak i od Sigmy a Tokiny jsou cenově na tom mnohem lépe než od vlastních výrobců ať již Nikonu nebo Canonu, a nabídnou celkem srovnatelnou optickou kvalitu spolu s drobnými nedostatky jako pomalejší ostření, ale takový objektiv si pořídí málo kdo, jen ten kdo přesně ví, co chce a proč. Z mých pozorování má jiný objektiv než od výrobce těla, tak 5%-10%.

[Libor Chocholaty]

Nebyl by odkaz na nejake podrobnejsi povidani? Chystame se na domaci digitalizaci jedne stare knizky a vedet o tomhle neco vic by se asi siklo.

[Michal Kubeček]

Pěkně je to vysvětleno např. tady.

[Libor Chocholaty]

Díky, to jsem na nás teda zvědav.
Pro začátek vím, že nemá smysl clonit víc než na f/8.

[Michal Kubeček]

Při focení (relativně) ploché předlohy by nároky na hloubku ostrosti neměly být velké, takže bych to s clonou nepřeháněl. Jediné, co hrozí, je problém s tím, že u některých objektivů není rovina ostrosti tak úplně rovina (nevzpomínám si z hlavy, jak se tomu říká).

[Libor Chocholaty]

Jasně, hloubka ostrosti není moc potřeba, jde mi spíš o kvalitu kresby, kdy čím větší díra, tím větší problém s kresbou v rozích. Rád bych co nejvíce využil plochu snímače.

[lertimir]

Obvyklé pravidlo říká, že objektivy mají optimální ostrost zacloněné, tak asi o 2-3 clonová čísla od maximálního otevření. Více zacloněné se začnou projevovat difrakční omezení a méně zacloněné jsou zase ve hře optické vady objektivu. A také platí, že skoro jakýkoliv monofokální objektiv (v ohniskové vzdálenosti cca 50) a lehce zacloněný je ostřejší než jakýkoliv i nejšpičkovější zoom.

Pro ilustraci Canon EF 50mm f/1.8 II Lens versus Canon EF 24-70mm f/2.8 L II USM Lens To první je snad nejlevnější sklo, které se na Canon dá nové koupit, za cca $125 s celoplastovou konstrukcí, jednoduchým motorkem, skoro nemožným manuálním ostřením a otáčejícím se předním členem. To druhé je nejšpičkovější základní zoom na Canon v ceně cca $2300. Přesto je ten levný monofokál lepší v rozích a v podstatě stejný na ploše. A navíc tak konstrukce 50 je stará, design z roku 1990, zatímco EF 24-70mm f/2.8 L II USM je zcela nová konstrukce (vyšla v únoru 2012) a schopnosti výpočtu optiky se za těch 22 let se naprosto změnily. Starší standardní zoom Canon EF 24-70mm f/2.8 L USM je zřetelně horší v ostrosti a přenosu kontrastu. Stejně tak o krok lepší monofokál Canon EF 50mm f/1.4 USM je již zřetelně lepší i než ten nejnovější zoom všude v celém rozsahu clon.

Já osobně mám právě levný standardní monofokál přesně z tohoto důvodu. velká díra v mnoha situacích a velká ostrost když potřebuji.

[sarimak]

Souhlas, svetelne pevne sklo s podobnym zornym uhlem jako lidsky zrak (50mm na fullframe nebo 35mm na APS-C) miva jedinou (a nevyhnutelnou) optickou vadu: chromatickou aberaci (fialove nebo zelene obrysy). Ta se navic projevuje jen na nizkych clonach (objektiv se svetelnosti 1.8 se po zacloneni na 2 - 2.2 chova uz velice rozumne a od 4 vys se aberace uplne odstrani) a jen nekdy (na kontrastnich prechodech tvmava-svetla, napr. bily krajkovy satek na tmavem svetru nebo tmava antena na strese domu proti svetle obloze). V SW se da aberace rozumne odstranit jen pokud je v rovine ostrosti - pripadne barevne fleky v rozmazanych oblastech (LoCA) jsou pomerne neresitelne.

Za cca 5k Kc se tak diky jednoduche konstrukci pevnych 35 (DX) a 50 (FF) da poridit velice kvalitni a uzitecne sklo.

Jeste male doplneni k difrakci: na APS-C se difrakce zacne projevovat na clone 11, na fullframe az na clone 16. Nema proto cenu se snazit "pomahat" horsimu sklu priclonenim pres 8 (na DX), naopak to muze snizovat rozlisovaci schopnost daneho objektivu. Pokud je vetsi hloubka ostrosti "proste potreba", neda se nic delat. Jen je potreba si ohlidat, ze na snimaci neni zadne svinstvo, protoze clony od 16 vys ho uz zacnou docela vyrazne ukazovat (ostre tmave flicky, zvlast na svetle obloze s mraky jsou k vzteku, jakmile se octnou na clenitem pozadi, spatne se odstranuji pomoci nastroju jako je Spot removal v Darktable).

A jeste jedna vec k vysokym rozlisenim: vsude se pise, ze kdyz pouziju FF sklo na DX, odstranim tim neostrost v rozich. Zaroven se ale tolik nezduraznuje, ze tim vzroste plosna hustota pixelu, kterou potrebuju prohnat pres stredovou cast tehoz skla. Odstraneni vinetace a neostrosti v rozich je tedy vykoupena nizsi rozlisovaci schopnosti po celem obraze a u nekterych skel (a DX snimacu s 16 a vice MPx) to uz muze byt docela znat.

[lertimir]

Jen doplnění. Chromatická aberace se vždy (tedy co sem viděl) projevuje radiálně, tedy čím více je kontrastní hrana ochýlená od spojnice se středem, tím je to více vidět.

[sarimak]

Field curvature - viz napr. http://photographylife.com/what-is-field-curvature Obecne se najde u sirokych ohnisek, ale nevyhyba se ani pevnym sklum (napr. Nikkor 28/1.8G).

[Michal Kubeček]

Jo, díky, to je ono. Mně to většinou nevadí, protože když fotím na malou hloubku ostrosti, tak okraje jsou právě to, co ostré mít nechci, ale při focení plochých předloh by to problém být mohl.

[lertimir]

Dobrý je také článek Do Sensors “Outresolve” Lenses?.

[frr]

Jednak se divím, že to Intelu jeho vláda povolila Druhak mám pocit, že pokud je ten žebříček postaven na surové hodnotě Teraflops, tak srovnání se stroji, kde Teraflopy hrne Tesla, trochu kulhá - Larrabee by měla poskytovat programátorům citelně větší volnost, nebo se pletu? Tzn. mělo by to být použitelnější na problémy, které na Tesle nejdou efektivně akcelerovat...

[vencas]

Jo, je to tak. Na Xeon Phi běží obyčejné programy (c/c++/fortran zkompilované pro x86_64, s optimalizací pro Xeon Phi (vektorové instrukce pro 8 nebo 16 operandů, pokud si vzpomínám apod) - umí bohužel (zatím) jen icc). Programy je možné pouštět buď celé na Xeon Phi(na kartě běží nějaké upravené jádro, data se na něj kopírují přes nějaké emulované NFS (IIRC)); nebo běží program na CPU, na Xeon Phi se k vypočtení pouze pošlou (příslušně označené a slinkované) rutiny z hlavního programu. Na každém jádru může běžet úplně jiný kód. Super věc.

Proti tomu na Teslu (nebo jakékoliv GPGPU) je vše třeba přepsat/napsat v CUDA či OpenCL (takže bye-bye složité datové struktury, náhodný přístup do paměti, welcome global/shared/local memory, kopírování dat z RAM na kartu atd atd), na každém jádru běží tentýž kernel, jen nad jinými daty.

Tesla bude super účinná na úlohách, kde je předem jasně daný přístup do paměti (např maticové operace) a bude fungovat mizerně na datech, která jsou strukturovaná nepředvídatelně a třeba proměnlivě.

[donny]

"dosahují rychlostí až 1 400&nbs;MB/s."

[mankind_boost]

"Celé to váží 8 gramů a stojí 80 dolarů."
Nějakej lehkej, ne?

[Michal Kubeček]

Nepochybuji o tom, že nástupce Pentaxů K-5 II(s) již 24Mpix snímač nabídne

Třeba se Pentax přidá ke Canonu, který už honbu za megapixely v podstatě ukončil.

[JZD]

"AE bracketing mají lepší, &plusm;3."

[lertimir]

a jak často to člověk používá?

[JZD]

To bylo jen upozornění na podezřelé znaky "&plusm;3". Doufám že se tu jednou objeví tlačítko "grammar nazi" komentář.