Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Následující obsah je © KernelTrap.
22. duben, originál
Andrew Morton reagoval na začleňovací zprávu, ke commitu, který nastavuje 4k zásobníky jako výchozí: Tenhle patch způsobí, že jádra budou padat. Ingo Molnár odpověděl: Která jádra z hlavní řady padají a jak budou padat? Fedora i další distra mají povolené 4k zásobníky už roky. Provedli jsme desítky tisíc bootovacích testů s povolenými všemi možnými ovladači a jadernými volbami a ještě jsme neviděli žádný pád, za který by mohly 4k zásobníky. Během dlouhé diskuze bylo naznačeno, že kombinace nfs+xfs+raid a používání ndiswrapperru jsou nejběžnější důvody pro přetečení zásobníku o velikosti 4k.
Andi Kleen zpochybnil užitečnost 4k zásobníků: Ať nad tím přemýšlím, jak chci, nestojí to za to. Možná by stály za použití na mizerných VM z jader 2.4, ale ty časy jsou dávno pryč. Arjan van de Ven řekl, že i když je VM v řadě 2.6 o mnoho lepší než v 2.4, fragmentace s 8k zásobníky zůstává neřešitelným problémem. Jsou to kupecké počty - VM v Linuxu se musí potýkat s dlouho i krátce trvajícími alokacemi bez ohledu na to, jak moc se snažíme udržet určitou úroveň fragmentace; obzvlášť díky 15:1 akceleraci, která nastane kvůli problémům s dolní pamětí [lowmem]. A předtím, než řeknete 'měl bys na takových strojích použít 64bit' - byl bych moc rád, kdyby víc lidí používalo 64bitový Linux. Bohužel rychlost přechodu na něj zdaleka není dobrá.
V jiném e-mailu Arjan vyjmenoval dvě výhody 4k zásobníků: 1) menší spotřeba paměti v oblasti dolní paměti [lowmem zone] (kritické pro podnikové využití a také pro všeobecnou výkonnost) a 2) jaderné zásobníky o 8k patří mezi nejvýznamnější jaderné alokace řádu 1; opět je problém fragmentace v dolní paměti v systémech s velkou pamětí (a distra, která se vydávají se 4k zásobníky, to dělají kvůli stížnostem zákazníků)
Kdo dělal to reverzní inženýrství a jak to udělal? Prosím ujistěte nás, že naše zadky nebude nikdo tahat po soudech nebo tak něco.
Andrew Morton, zpráva z 13. dubna 2008 na Linux Kernel mailing list.
23. duben, originál
V diskuzi o nedávnému rozbití stromu linux-next Stephen Rothwell napsal, že problému si nikdo nevšiml, protože arm strom momentálně není začleňován, to je důvod, proč bych byl rád, aby ses podílel na stromu linux-next. Správce arm architektury Russell King zpochybnil užitečnost: Linux-next mi nedává nic, co by mi nedal -mm. Jak jsem řekl v diskuzi, hodnota linux-next je pro mě velmi malá. Omlouvám se, ale je to tak. V reakci na to se ozvali někteří další a zmínili několik důvodů, proč je strom linux-next užitečný.
Andrew Morton psal: Vložení arm do linux-next znamená, že Stephen (a git) zvládnou začlenění místo toho, abych to musel dělat já (a ne-git). To pomáhá mě. Očekávám, že linux-next se bude testovat cross-kompilací mnohem důkladněji než -mm. To pomůže tobě.
Greg KH dodal: Vložení tvých věcí do linux-next by ostatním poskytlo veřejné místo, kde vzít základní bod. Tím se jim zjednoduší posílání patchů, protože se zajistí, že se aplikují správně. To nakonec pomůže ostatním snadněji přispívat a tobě to pomůže tím, že ti budou posílat patche, u kterých nebudeš muset měnit základ stromu sám [rebase].
Stephen Rothwell shrnul výhody pro správce: Pětkrát týdně se tvůj strom slučuje se spoustou dalšího kódu, který je určen pro Linusovo další vydání. Z toho potom musíš zjistit, které věci v ostatních stromech kolidují s tvými. Linux-next se překládá pro několik architektur a konfigurací (včetně arm), takže přijdeš na to, když věci v ostatní stromech rozbijí tvoje. Jsem rád, že překládám víc (prakticky všechny) configy pro arm tak, jak jsem nabízel dříve.
Píšu, abych vás informoval, že jsem se rozhodl přijmout u Atherosu práci na plný úvazek jako softwarový inženýr, abych jim pomohl v jejich cíli podporovat každé Atheros zařízení v upstreamu v Linuxu.
Luis Rodriguez, zpráva z 16. dubna 2008 na ath5k development mailing list.
25. duben, originál
Dal jsem dohromady automatický systém pro aplikování jaderných bezpečnostních patchů bez restartu jádra a chtěl bych tento systém nabídnout komunitě pro případ, že by pro někoho byl zajímavý a hodil se mu, psal Jeff Arnold v oznámení ksplice. Vstupem pro tento systém je jaderný bezpečnostní patch (což může být unifikovaný diff převzatý přímo z Linusova GIT stromu) a zdrojový kód odpovídající běžícímu jádru. Automaticky se pak vygenerují moduly, které provedou update. Běžící kernel nemusí být žádným způsobem upravován předem.
Webová stránka projektu k tomu poznamenává: Ksplice nedokáže zvládnout sémantické změny datových struktur - tj. změny, které by vyžadovaly transformaci existujících instancí jaderných datových struktur. I s tímto omezením by však podle Jeffa ksplice byl schopný automaticky aplikovat 84 % jaderných bezpečnostních patchů uvolněných mezi květnem 2005 a prosincem 2007. Jeff dále řekl:
O tento projekt jsem se snažil, protože nerad dělám rebooty pokaždé, když je objevena lokální bezpečnostní slabina jádra. Postupy/systémy pro aktualizace bez rebootu, které se používají, vyžadují ruční sestavení aktualizace (což je proces, který může být ošidný a náchylný k chybám) a mívají i další nevýhody (jako potřebu vlastního jádra, špatného zpracování inline funkcí atd.). Tento nový systém funguje na existujících jádrech a jako vstup jednoduše bere unifikovaný diff, zbytek udělá sám.
To proto, že tě nenávidím. Vlastně ne, počkej, to proto, že mně jsi ten patch neposlal.
Linus Torvalds, zpráva z 26. dubna 2008 na Linux kernel mailing list.
30. duben, originál
Btrfs 0.14 je nyní dostupný ke stažení, oznámil Chris Mason, prosím, berte na vědomí, že diskový formát se změnil a je nekompatibilní se staršími verzemi btrfs. Projekt získal novou domácí wiki stránku v doméně kernel.org, kde je popsán: Btrfs je nový souborový systém typu kopírování při zápisu. Je určen pro Linux a zaměřen na implementaci pokročilých vlastností při zachování tolerance chyb, možnosti opravy a jednoduché administrace. Původně byl vyvinut Oracle, nyní je Btrfs uvolněn pod licencí GPL a otevřený příspěvkům od kohokoliv.
K nejnovější verzi Chris řekl: v0.14 obsahuje několik oprav výkonnosti a uzavírá několik souběhů [race condition], které by mohly vést k poškození metadat ve v0.13. Hlavní novou velkou vlastností je schopnost spravovat několik zařízení [multiple devices, MD] pod jedním Btrfs připojením [mount]. Podporovány jsou RAID0, RAID1 a RAID10. A i pro souborové systémy na jednom zařízení jsou metadata ve výchozím nastavení duplikována. Po dokončení čtení jsou ověřovány kontrolní součty a pokud nesouhlasí, použijí se kopie.
Chris nabídl odkazy na benchmarky pro více zařízení a shrnul: Obecně tato čísla ukazují, že Btrfs při této konfiguraci úložných zařízení dobře škáluje a stejně dobře se vyrovnává jak s HW raidem, tak s MD. Zprávu zakončil pohledem do budoucnosti: Další položkou na TODO seznamu Btrfs je dokončení odstranění zařízení a kód pro řešení I/O chyb. Poté přidám jemnější zamykání do b-stromů.
Nerad začleňuji patche, které opravují pravopisy, překlepisy a gramatisy, jednoduše proto, že bych tím byl zavalený. Takové opravy beru jenom v textu viditelném pro uživatele (Documentation/, komentáře v kerneldoc a printk výpisy).
Andrew Morton, zpráva z 14. dubna 2008 na Linux kernel mailing list.
2. květen, originál
Tohle pro mě začíná být víc než frustrující, stěžoval si David Miller na nejaktuálnější začleňovací okno, čímž začal velmi dlouhou a ještě pokračující diskuzi o vývojovém procesu linuxového jádra.
Koncept pravidelného "začleňovacího okna" byl poprvé diskutován v červenci 2005 při vydání jádra 2.6.14-rc4 po summitu vývojářů v roce 2005. Od 2.6.14 dále je vydání každého oficiálního 2.6.y jádra následováno čtrnáctidenním obdobím, během kterého se do něj začleňují významné změny, potom vychází 2.6.y-rc1.
David si stěžoval, že toto konkrétní začleňovací okno je horší než ostatní: Strom se každý den rozbije a jako prostředí pro práci je to čím dál tím méně zábavné. Potřebujeme zpomalit začleňování, potřebujeme věci více revidovat, potřebujeme, aby lidi testovali své [...] věci!
Během dlouhé diskuzi tvůrce Linuxu Linus Torvalds napsal:
Názor, že bychom se měli vůbec pokusit věci zpomalit, považuji za pravděpodobně nesprávný a ani nechápu, proč by to někdo považoval za logický cíl. Samozřejmě - když bude méně změn, bude méně chyb. To ale není cíl, to je tautologie a naprosto nezajímavá. Malý program pravděpodobně bude mít míň chyb, ale to, že je něco malé, ještě neznamená, že je to 'lepší' než něco, co je větší a umí víc.
Stejně tak stagnující komunita vývojářů bude méně často zanášet nové chyby. Ale bude ta stagnující lepší než komunita kypící aktivitou? To ani omylem. Takže neříkám, že bychom se měli snažit o horší kvalitu, ale dávám argumenty proti falešné dichotomii - víře, že kvalita je nekompatibilní se spoustou změn.
Otázky o licencování by se měly pokládat spíše právníkům, ne programátorům. Položil bys náhodné skupině právníků ve veřejné mailové konferenci medicínskou otázku a věřil bys pak jejich odpovědi?
Greg KH, zpráva z 29. dubna 2008 na Linux kernel mailing list.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ksplice, bezpečnostní aktualizace jádra bez rebootuTak to je absolutní špica. Doufám, že se to dostane i do hlavního stromu nebo alespoň do Debianích patchů.
Tak to je absolutní špica. Doufám, že se to dostane i do hlavního stromu nebo alespoň do Debianích patchů.Začlenění se plánuje, ale problém je, že patent na tenhle postup drží Moft. Část z toho patentu je teda neplatná (prior art), ale u zbytku by mohl být problém. Víc bude popsáno v jednom z následujících dílů LWN.
Patenty se bohužel netýkají konkrétního kódu, ale nápadu nebo myšlenky.Ještě nedávno bych řekl, že tohle platí jenom pro softwarové patenty a u těch ostatních musíš mít realizaci. Jenže to už taky není pravda - Sony má patent na "ovlivňování pocitů diváka v kinosále pomocí infrazvuku" (mám pocit, že je to infrazvuk). Ještě sice neví, jak to udělat, ale patent na to už mají.
Vložení arm do linux-textasi má být linux-next
Citát: Otázky o licencování Otázky o licencování by se měly pokládat spíše právníkům, ne programátorům. Položil bys náhodné skupině právníků ve veřejné mailové konferenci medicínskou otázku a věřil bys pak jejich odpovědi?Nevím, jak by se právník tvářil na problematiku odvozeného díla ala GPL… vzpomínám si na diskuze o linkování.