Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
17.5.2007 07:12
DjAARA | skóre: 32
| Praha|Náklo|Olomouc
Chtělo by to vývojový cyklus trošku prodloužit nebo aspoň dávat pravidelně opravdu stabilní a odladěné verze.Jednu takovou verzi jádra nám dali -- aktuálně ve verzi
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.5.2007 00:08
17.5.2007 01:13
2.6.16.51.
Diky tomuto serialu postupne ztracim iluze o linuxovem jadre...Je třeba si uvědomit, že mnohé z popisovaných věcí jsou experimenty a návrhy, ze kterých se může vyklubat něco dost odlišného - nebo také nic.
pokud X server považujeme za úlohu, která odvádí práci i další procesy
Tady chybí předložka za nebo pro.
1) Win98 2) Win2k 3) Debian 4.0 4) Ubuntu 7.04 5) OpenSuSE 10.2 6) Mandriva 2007 One
Nejedna se jen o stary notebook. Linux ma ambice ziskat take trh s PDA. Nebylo jadro rady 2.6 navrhovano s ohledem na vestavene systemy. Nekde se stala chyba, ani po vice nez 10 letech vyvoje neni Linux tam kde byly W2k pred lety... Mozna proto ty diskuze o novem planovaci. Timto nepopiram, ze jsou oblasti, kde ma Linux proti Windows naskok.
Jeste jsem zapomel napsat, ze jsem pozadoval praci v grafickem rezimu. Pri praci v textove konzoli by zrejme plne vyhovel i Debian, pripadne i jine Linuxy.Jak jsem psal už předtím, kdybys vybral některé z méně náročných desktopových prostředí (IceWM, Xfce) nebo jen správce oken, byla by situace jiná. Zrovna nedávno jsem instaloval čerstvý Debian unstable na počítač s Duronem 600 MHz a 128 MB RAM - dal jsem tam Fluxbox a běhá to jak divé.
A musim se ptat, proc je soucasny Linux ve srovnani s Win2k tak pomaly?Ehm... jestli to nebude tím, že srovnáváš systémy, které mají mezi sebou sedm let odstup. Zkoušel jsi instalovat nějakou distribuci, která byla nová v roce 2000?
Linux ma ambice ziskat take trh s PDA.A také získává. Je k tomu ovšem potřeba jádro při kompilaci optimalizovat (přinejmenším volba
EMBEDDED, ale je toho více). Copak myslíš, že by standardní instalace Win2k něco dokázala na PDA?
Nekde se stala chyba, ani po vice nez 10 letech vyvoje neni Linux tam kde byly W2k pred lety...Chyba se stalo v tvé podivné logice. Win2k současným linuxovým distribucím samozřejmě nesahají ani po kotníky, ale těžko můžeš požadovat, aby tyto moderní distribuce běžely stejně svižně na starém hardwaru. Co by se asi stalo, kdyby ses pokusil na ten notebook nainstalovat Windows Vista?
1.
Win2k současným linuxovým distribucím samozřejmě nesahají ani po kotníkyNo, tohle zas tak samozřejmé není.
2. S Pentiem II to chce samozřejmě povypínat žrouty výkonu a baterie - takže jako Windows 2000 - žádná průhlednost, neukazovat obsah okna při tažení a zvětšování/zmenšování, vypnout okení animace. Pokud běží nějaké indexovací stroje jako je Beagle, určitě odinstalovat. Mě ty KDE nepřijdou pomalé. Ale jiní lidé mohou mít jiné vnímání. V případě openSUSE dát pozor, aby nebyla nainstalována "enterprise správa systému (nebo to bylo softwaru)" - ta je žravá až hamba a na notebook (a desktop v domácnosti) se nehodí. Jestli se vám tam rachtají procesy jménem metadata_parsing, zmd, update_status, máte enterprise správu naistalovanou - pryč s ní. Moje Pentium II má většinu času procesor vytížený na míň jak 10-15%, takže samozřejmě procesor brzdu nepředstavuje (kromě filmů). Brzdou je jen swaping/thrashing když dojde RAM. Ale tamten notebook ji měl 192MB, o půlku víc.
V případě openSUSE dát pozor, aby nebyla nainstalována "enterprise správa systému (nebo to bylo softwaru)" - ta je žravá až hamba a na notebook (a desktop v domácnosti) se nehodí. Jestli se vám tam rachtají procesy jménem metadata_parsing, zmd, update_status, máte enterprise správu naistalovanou - pryč s ní.
A pak také beagle a všechno, co s ním souvisí.
Ehm... jestli to nebude tím, že srovnáváš systémy, které mají mezi sebou sedm let odstup. Zkoušel jsi instalovat nějakou distribuci, která byla nová v roce 2000?To je prave smutne. Linux mel 7 let aby dozral, dohnal a predehnal. (kecal jsem kdyz jsem psal, ze W2k jsou podporovany vice nez 10 let, tak stare nejsou, zatim jen cca 7 let). Nekdy mam pocit, ze uz dohnal, ale jen v nekterych oblastech (a navic zacina z Windows prebirat vlastnosti, ktere jim byly vycitany, zastira se to za "priblizovani beznym uzivatelum"). MDK9.x byla distribuce z obdobi kolem roku 2000 anebo 2001, a ta bezela na notebooku leta a byl jsem s ni celkem spokojen. Ale vzala za sve s diskem. A ma cenu instalovat si na notebook distribuci, ktera uz nebyla leta updatovana?
Jak jsem psal už předtím, kdybys vybral některé z méně náročných desktopových prostředí (IceWM, Xfce) nebo jen správce oken, byla by situace jiná.Je pravda ze MDK9.2 bezel s IceWM, ktery byl vyrazne rychlejsi nez KDE, ktere bylo hlavnim podporovanym manazerem v MDK. V Ubuntu neni velky rozdil mezi rychlosti IceWM a GNOME, takze GNOME jsem zatim ponechal, protoze nabizi vice funkci a mam jej i na stolnim PC. XFCE se mi nelibi, zda se mi, ze je to porad nevyzraly produkt.
Co by se asi stalo, kdyby ses pokusil na ten notebook nainstalovat Windows Vista?Otazka je, proc by jsme mel chtit si na stary notebook nainstalovat Windows Vista. Nemam tu potrebu, ve W2k spustim vetsinu aplikaci ktere potrebuji, MS stale (zatim) vydava bezpecnostni updaty. Vetsinu novych aplikaci na W2k stale nainstaluji. W2k API je leta zafixovano, MS uvolnil updaty pridavajici nove funkce (IE6, .NET, atd). Nejpopularnejsi OpenSource aplikace vznikaji dnes jak pro Linux, tak pro Windows (treba projekt OpenCD, www.theopencd.org). A to je prave dulezity rozdil proti Linuxu na starem hw. Aplikace stale nejsou vyzrale, ani nejnovejsi verze nemaji casto 100% funkcnost. Je treba updatovat (proto vznika nova verze distribuce nejmene 1x rocne). Nove aplikace maji nove pozadavky na API a pozaduji nove knihovny. Je treba stale updatovat. Pouzivat system, pro ktery nevychazi bezpecnostni zaplaty je sebevrazedne (proto nelze doporucit pouzit Linux distribuci z roku 2000, nebude jiz podporovana, muze mit bezpecnostni problemy). Nutnost neustaleho updatovani vedly ke vzniku dokonalaych nastroju pro spravu Linux distribuci, treba APT (tady ma MS stale co dotahovat...). Podobny problem trapi treba i zakladatele Mandrake Linuxu, take musel vymenit notebook (uz 2x!), protoze uz na nich nove Linux distribuce nebehali... :-| http://www.indidea.org/gael/blog/?p=16 Uvidime, zda si Geal na tento problem vzpomene pri vyvoji sveho noveho Ulteo Linuxu. Pokud by jsem se mel vsadit, tak bych si vsadil na "nevzpomene si". Spise bude pokracovat ve spirale, kde na provoz "stejnych" aplikaci potrebujeme stale silnejsi hardware. Jeste mam nekde ve skrini stary notebook s P233 MMX, 96MB RAM a W98, ale ten jsem uz prakticky odepsal, ktera moderni distribuce na nem pobezi, navic pri rozliseni 800x600? MDK 9.2 se jeste s trochou trpelivosti pouzit dal, ale ktera moderni distribuce je dnes kompilovana pro 5x86? Snad jen Debian, mozna i FC. Takze co se starym notebookem? Mozna ze by z nej sel udelat WiFi sniffer...
A to je prave dulezity rozdil proti Linuxu na starem hw. Aplikace stale nejsou vyzrale, ani nejnovejsi verze nemaji casto 100% funkcnost. Je treba updatovat (proto vznika nova verze distribuce nejmene 1x rocne). Nove aplikace maji nove pozadavky na API a pozaduji nove knihovny. Je treba stale updatovat.
To, že to většina uživatelů Windows nedělá, ještě neznamená, že tam to potřeba není.
MDK9.x byla distribuce z obdobi kolem roku 2000 anebo 2001, a ta bezela na notebooku leta a byl jsem s ni celkem spokojen.Tak proč se ti nelíbí, že na tom Mandriva 2007 běží pomalu? Je snad pochopitelné, že nová distribuce počítá s novým hardwarem. Stejně jako s novým hardwarem počítají nové Windows. Prostě je nesmysl srovnávat na starém počítači rychlost Win2k a letošních distribucí. Chceš-li tvrdit, jak je ten Linux oproti Windows špatný, tak srovnávej nové verze distribucí s novými Windows na novém hardwaru.
Protože bys poznal, že je to nesmysl - stejně jako snaha o instalaci nové distribuce Linuxu. Proč bys měl na starý notebook instalovat zbrusu novou linuxovou distribuci, když pro takový hardware není určena? Je blbost si stěžovat, že nové distribuce běží na starém hardwaru pomaleji než W2k, které jsou sedm let staré.Co by se asi stalo, kdyby ses pokusil na ten notebook nainstalovat Windows Vista?Otazka je, proc by jsme mel chtit si na stary notebook nainstalovat Windows Vista.
17.5.2007 23:10
Pavel Dobeš | skóre: 21
| Praha
Ale problem je jinde. Proc Win2000 jsou stale podporovane a spusti se na nich i moderni programy (nektere jiz ne) a linuxova distribuce z roku 2000 je jiz bez podpory. Nebo tak alespon ten 'stesk' chapu ja. Tip: Ja bych tam dal nejakou soucasnou (rozumej s podporou) distribuci zamerenou na starsi stroje. Urcite neco takoveho se najde, ale nebude to niz z tech znamych 5 mainstream distribuci.MDK9.x byla distribuce z obdobi kolem roku 2000 anebo 2001, a ta bezela na notebooku leta a byl jsem s ni celkem spokojen.Tak proč se ti nelíbí, že na tom Mandriva 2007 běží pomalu? Je snad pochopitelné, že nová distribuce počítá s novým hardwarem. Stejně jako s novým hardwarem počítají nové Windows. Prostě je nesmysl srovnávat na starém počítači rychlost Win2k a letošních distribucí. Chceš-li tvrdit, jak je ten Linux oproti Windows špatný, tak srovnávej nové verze distribucí s novými Windows na novém hardwaru.
Toto je trefa. Na stejnem HW je velmi vyrazny rozdil v behu stejnych aplikaci bud pod W2k anebo moderni distribuci Linuxu. Stejne aplikace, stejny HW, jiny OS, lze to snadno porovnat. Moderni aplikace mohu stale provozovat pod W2k, protoze OS ma stabilni API, ale pokud chci provozovat stejnou aplikaci pod Linuxem, musim mit moderni distribuci, protoze API prosla znacnym vyvojem.Které jsou to ty linuxové aplikace, které vyžadují nějaké nové API?
zmena kernelu znamena take preklad vsech souvisejicich programu v uzivatelskem prostoru.Dej nějaký příklad
/usr/include/linux nemá být link na hlavičkové soubory od aktuálně běžícího jádra, ale na hlavičkové soubory, s nimiž byla překládána (g)libc.
Protože bys poznal, že je to nesmysl - stejně jako snaha o instalaci nové distribuce Linuxu. Proč bys měl na starý notebook instalovat zbrusu novou linuxovou distribuci, když pro takový hardware není určena? Je blbost si stěžovat, že nové distribuce běží na starém hardwaru pomaleji než W2k, které jsou sedm let staré.Omyl, se vší úctou. Operační systém by snad vzhledem k aplikacím měl používat menšinu prostředků (já vím, s RAM je to většinou ošemetnější). Rozhodně třeba CPU by měl využívat minimálně (wtfxgl?), to patří aplikacím, a i ty by s ním neměly plýtvat jako třeba pitomý Flash kvůli každé nechtěné reklamě. Takže když se ohlídá rozumná hodnota a spotřeba RAM, není důvod, proč by distribuce neměla běžet na starším hardwaru; není to moc dobrá distribuce, nezvládne-li to.
Takže když se ohlídá rozumná hodnota a spotřeba RAM, není důvod, proč by distribuce neměla běžet na starším hardwaru; není to moc dobrá distribuce, nezvládne-li to.Což je přesně to, co jsem psal už v první odpovědi - stačí v těch nových distribucích nevyužívat náročná grafická prostředí jako Gnome nebo KDE (místo toho třeba IceWM nebo dále zmiňovaný Fluxbox) a můžeš je klidně nasadit i na starším hardwaru.
(a navic zacina z Windows prebirat vlastnosti, ktere jim byly vycitany, zastira se to za "priblizovani beznym uzivatelum")Jo, tohle me cas od casu nastve.
To je prave dulezity rozdil proti Linuxu na starem hw. Aplikace stale nejsou vyzrale, ani nejnovejsi verze nemaji casto 100% funkcnost. Je treba updatovat (proto vznika nova verze distribuce nejmene 1x rocne)To asi nelze zevseobecnovat. Klicove programy, ktere pouzivam, se za poslednich 5 let v podstate nezmenily.
XFCE se mi nelibi, zda se mi, ze je to porad nevyzraly produkt.Jo, na XFCE na noťasu pozor - jejich battery applet je permanentně aktivní (kolem 6-10% cpu na P-II), což s výdrží moc nepomůže. Můj názor je, že XFCE toho neumí zas o tolik víc, než IceWM (no, funguje mu čeština); a na druhou stranu, za cenu dalších řekněme 15-20MB ram můžu mít KDE. Proč? Protože pak můžu docela dobře chodit konquerorem na internet a mít při tom otevřený ještě třeba editor, xmms, konqueror/krusader na lokální procházení a konzoli. A pořád se to s těma 128MB RAM utáhne, i když ne jako na nejnovějším stroji. O co ale jde, že s firefoxem bych si neškrtl - ten vyžaduje podle mých zkušeností nejmíň 60 MB. Zato konqueror paměť sdílí a notebook to díky němu utáhne. Toť jenom moje upozornění k zažitému "moudru", že KDE je nenažrané.
Otazka je, proc by jsme mel chtit si na stary notebook nainstalovat Windows Vista.Ale v případě Linuxu očividně máte potřebu instalovat nové verze. A Linuxu vyčítáte, že si nevystačí se starým HW. To je dvojí metr. Chováte se jako byste byl nad věcí, ale nejste. Jediné oč vám jde, je vyvolat flamewar a těžko říct, čím jste motivován. ad. výkon: Uživatelé chtějí barevnější, průhlednější, lesklejší prostředí, aplikace s množstvím funkcí a nechtějí čekat na stabilní verze, chtějí to mít teď hned. Většinou si ještě na tom počítači pustí SuperKarambu a k tomu pro jistotu ještě gkrellm (tu se pak rodí zoufalci, kteří se tu ptají jak přenést vytížení z ramky na swap aby ji na těch grafech neměli pořád tak plnou) a další blbinky. Pak pláčou jak je to všechno hrozně pomalé. Slyším tady ty nářky na krátký vývojový cyklus jádra, ale stejně by to skončilo tak, že by nedočkavci kompilovali aktuální verze z repozitářů a stěžovali si na dlouhý vývojový cyklus jádra. Jó není na světě ten, kdo by se zavděčil všem. PS: Já mám ve skříni 486 s 40 MiB RAM a 400 MiB diskem a přesto dělám užitečnější věci než abych přemýšlel jak ho využít. Některé věci mají prostě svou životnost. Jo, a měl jsem tam Linux. Jako poslední to byl DeLi Linux a to je i má rada ... Slackware nebo distribuce z něj vycházející. A doufám, že pak nebudete všude rozhlašovat jaký je to KDE šmejd, když jeho poslední verze "láguje" na osm let starém železe.
...ale stejně by to skončilo tak, že by nedočkavci kompilovali aktuální verze z repozitářů a stěžovali si na dlouhý vývojový cyklus jádra.Vzhledem k tomuhle:
$ lspci 00:00.0 Host bridge: ATI Technologies Inc Unknown device 7910 00:02.0 PCI bridge: ATI Technologies Inc Unknown device 7913jsem docela rád, že často vychází nové a vcelku stabilní verze jádra a že nemusím překládat nic, co má v názvu rc1...
18.5.2007 01:26
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
ad. výkon: Uživatelé chtějí barevnější, průhlednější, lesklejší prostředí, aplikace s množstvím funkcí a nechtějí čekat na stabilní verze, chtějí to mít teď hned.A vyvojari delaji tu chybu, ze jim nereknou NE.
Ad 2. Nevím jak vy, ale já mám teprve rok 2007… :-) (a za ten rok 1999 bych taky ruku do ohně nedal)
Ad 5. Procesorem to nebude, spíš je otázka, zda máte dost paměti na to, co tam chcete spouštět. OpenSuSE 10.2 jsem měl i na 600 MHz Duronu a nebyl v tom zásadní problém.
Dobry postreh, tady jsem se dost osklive prepocital..Ad 2. Nevím jak vy, ale já mám teprve rok 2007… :-) (a za ten rok 1999 bych taky ruku do ohně nedal)
W2k byly podle Wikipedie vydany az v Unoru 2000. Ale stejne, ktera Linux distribuce ma tak dlouho podporu? Ubuntu 6.04 LTS bude podporovana 5 let. Bezne je podpora vyrazne kratsi, pokud nechcete zustat bez podpory, musite upgradovat na novou verzi (opravy bezpecnostnich problemu, nove verze aplikaci). Nektere serverove distribuce budou mit podporu delsi, ale ty se na notebook nehodi. Upgrade na novou verzi znamena casto vyssi naroky na hw. Nekdy i dalsi prekvapeni (zamena /dev/hdx za /dev/sdx v Ubuntu 7.04; drobna zmena s velkym dopadem na funkcnost mnoha utilit).
Nejzajimavejsi na teto zmene je, ze stejne Ubuntu na starem notebooku stale pouziva /dev/hda, ale na stolnim PC uz jen /dev/sda (hda), /dev/sdb (hdc), /dev/sdc (hdd), /dev/sdd (USB ctecka), atd.Jde totiz o to, ze v jadre jsou pro mnoho PATA radicu dva ruzne drivery - stare (pouzivajici /dev/hd*) a nove (vyuzivajici SCSI vrstvu a tedy /dev/sd*). Je na uzivateli, ktere si vybere (pri kompilaci kernelu :–) ). V Ubuntu zrejme voli defaultne nove drivery, pokud jsou, jinak stare. Jinak pro nove rozhrani sice nefunguji utility urcene pro IDE disky, ale zato funguji utility urcene pro SCSI disky.
22.5.2007 16:52
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Taky jsem si naběh. A kdyby jen jednou :-|
Ale stejne, ktera Linux distribuce ma tak dlouho podporu?
Enterprise verze ano. Také byste si měl uvědomit, že podpora pro distribuci je řádově komplexnější služba než podpora pro Windows. Se samotnými Windows nepořídíte skoro nic, běžná linuxová distribuce vám poskytne prakticky vše, co je k běžné (a často i neběžné) práci potřeba. A to se nebavím o kvalitě a včasnosti updatů…
balicky se staticky linkovanymi aplikacemi. K tomu svet Linuxu mozna smeruje.Doufám, že ne.
18.5.2007 10:47
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
Suspend do RAM není vypnutí, na rozdíl od hibernace na disk - s kteroužto už můžete disk klidně vyndat, vyměnit zaseknutý větrák... Co já vím.Není už v takovém případě jednodušší a bezpečnější ten počítač vypnout?
Dalsi pripad jsou servery, kterym sluzby nabihaji nekolik (desitek) minut. Cas jsou penize.No, predstava, ze nejaky monitorovaci tool zahlasi "ALERT, netoci se vetrak", zahibernuje stroj a patricny dostatecne vyskoleny brigadnik vybehne ke stroji, provede vymenu a zmackne tlacitko POWER, to vse s reakcni dobou mensi nez je timeout TCP spojeni, mi prijde usmevna. Jak ti pomuze uspora par minut na boot, kdyz budes radove hodinu cekat na on-site servis?
21.5.2007 22:44
vlk | skóre: 23
| blog: u_vlka
On totiž na linuxu je suspend to ram srovnatelně pomalý - protože část uspávání/restartování služeb, modulů atd je společná - samotné zapisování dat na disk trvá tak 4 sekundy.
Asi dost záleží na množství a zaplnění paměti. Nezkoušel jsem to měřit přesně, ale u mne to trvá o dost déle než 4 sekundy… (sice nemám notebook, ale to je celkem jedno)
Tiskni
Sdílej:
