Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
„je“ není přísudek samostatné věty – když tu vedlejší rozvíjející větu přepíšu přímo do větného členu, dostanu: „Co bychom neměli a nedovolíme je držení ovladače jako rukojmí.“ To „je“ není přísudek v samostatné větě. Ten váš příklad také není vedlejší věta, ale větný člen.
jm nás roztrháTřeba ho už trefil šlak
když tu vedlejší rozvíjející větu přepíšu přímo do větného členu, dostanu: „Co bychom neměli a nedovolíme je držení ovladače jako rukojmí. To „je“ není přísudek v samostatné větě.“Podle mě by to správně mělo být "Co bychom neměli a nedovolíme, je držení ovladače jako rukojmí.“ Protože i tu první rozvíjející větu lze přepsat do větného členu. "Nedovolitelné je držení ovladače jako rukojmí." Pokud by "je" nebyl přísudek, tak v téhle větě už jaksi přísudek chybí.
Ale aby to byla věta, muselo by samotné „Co bychom neměli a nedovolíme“ dávat nějaký smysl.Vedlejší věta sama o sobě smysl dát nemůže - "aby byl ovladač držen jako rukojmí" samo o sobě také smysl nedává.
S tím bude trochu problém, protože o psaní čárek jsem něco našel vlastně jen v Pravidlech. Souhlasím tedy, že to celé před „je“ je věta vedlejší (a to konkrétně „věta se vztažnými zájmeny kdo a co v roli podmětu“ dle Příruční mluvnice češtiny). Ovšem osobně bych na to stejně narouboval pravidlo „čárkou obvykle neoddělujeme výraz pociťovaný někdy jako výpustka, zejména není-li rozvit, nebo jen mírně (chápeme ho spíše jako holý vštný člen): četl bych, ale nemám co. – Přijdu, ale nevím, kdy.“ Nicméně to je už v oblasti „obvykle“, takže není chyba ani čárku napsat, ani ji nenapsat. Pak už zbývá jen neformální „pravidlo“ psát čárku tam, kde bych při čtení udělal malou pauzu. Příště budu opatrnější v tom, zda je to chyba, nebo bych to jenom sám napsal jinak.
Chválabohu za to, že i v IT existují články, kde se z jazykového hlediska diskutuje o tom, zde se má vědlejší věta oddělit čárkou i v případě, kdy z hlavní věty zbylo jen sloveso „být“. Vedle různých blogů a diskuzí, kde si pisatelé nelámou hlavu s vyjmenovanými slovy, shoda (nebo „schoda“) je nezajímá a čárky používají zřejmě ke grafickému zpestření textu, je to příjemné vybočení. Ale Robert myslím ví, že pravopisné diskuze pod články na Abíčku je kategorie o několik řádů jinde, než když je někomu potřeba pod blog napsat „piš prosím tě alespoň tečky na konci vět“
Opravdu me vase reseni interpunkce pod clankem o kernelu naprosto nezajima.
Fakt je neresitelny problem zridit si pod clankem link "Cestinarske blemcy"Bug #907
Opravdu me vase reseni interpunkce pod clankem o kernelu naprosto nezajima.Tak tyhle komentáře n-e-č-t-i, hysterko.
s/nfs_attr_set/ntfs_attr_set/
Tiskni
Sdílej: