abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
včera 23:22 | Komunita

Na dnes, poslední středu v březnu, připadá Document Freedom Day (DFD, Wikipedie), jenž má upozornit na výhody otevřených standardů a formátů dokumentů. Organizátoři se rozhodli, že letos proběhne Document Freedom Day dvakrát. Druhý letošní Document Freedom Day proběhne 26. dubna.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 12:33 | Nová verze

Byla vydána nová stabilní verze 1.8 (1.8.770.50) webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Z novinek vývojáři zdůrazňují vylepšenou historii prohlížení. Ukázka na YouTube. Chromium bylo aktualizováno na verzi 57.0.2987.111.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 05:55 | Zajímavý projekt

Google na svém blogu věnovaném open source představil portál Google Open Source informující mimo jiné o více než 2000 open source projektech vyvíjených nebo používaných v Googlu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
včera 03:33 | IT novinky

Pro společnost Red Hat skončil 28. února fiskální rok 2017. Dle finančních výsledků bylo čtvrté čtvrtletí, stejně jako celý fiskální rok 2017, opět úspěšné. Tržby jsou zvyšovány již 60 čtvrtletí v řadě. Za čtvrté čtvrtletí 2017 to bylo 629 milionů dolarů, tj. meziroční nárůst 16 %. Tržby za celý fiskální rok činily 2,4 miliardy dolarů, tj. meziroční nárůst 18 %.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
28.3. 18:22 | Bezpečnostní upozornění

V balíčku eject, příkaz pro vysunutí CD/DVD z mechaniky, v linuxových distribucích Ubuntu (USN-3246-1) a Debian (#858872) byla nalezena bezpečnostní chyba CVE-2017-6964 zneužitelná k lokální eskalaci práv. Linuxové distribuce používající eject z balíčku util-linux nejsou zranitelné.

Ladislav Hagara | Komentářů: 15
28.3. 05:55 | Komunita

Dries Buytaert, autor a vedoucí projektu Drupal a prezident Drupal Association, požádal soukromě před několika týdny Larryho Garfielda, jednoho z klíčových vývojářů Drupalu, aby projekt Drupal opustil. Larry Garfield minulý týden na svých stránkách napsal, že důvodem jsou jeho BDSM praktiky a rozpoutal tím bouřlivou diskusi. Na druhý den reagoval Dries Buytaert i Drupal Association. Pokračuje Larry Garfield [reddit].

Ladislav Hagara | Komentářů: 55
28.3. 04:44 | Humor

Společnost SAS zveřejnila na svých stránkách studii s názvem Open Source vs Proprietary: What organisations need to know (pdf). Organizace by měly například vědět, že ideální je mix 40 % open source softwaru a 60 % proprietárního softwaru [Slashdot].

Ladislav Hagara | Komentářů: 13
27.3. 23:33 | Zajímavý software

Byl vydán ShellCheck ve verzi 0.4.6. Jedná se o nástroj pro statickou analýzu shellových skriptů. Shellové skripty lze analyzovat na webové stránce ShellChecku, v terminálu nebo přímo z textových editorů. Příklady kódů, na které analýza upozorňuje a doporučuje je přepsat. ShellCheck je naprogramován v programovacím jazyce Haskell. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
27.3. 23:33 | Pozvánky

Czech JBoss User Group zve na setkání JBUG v Brně, které se koná ve středu 5. dubna 2017 v prostorách Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v místnosti A318 od 18:00. Přednáší Pavol Loffay na téma Distributed Tracing and OpenTracing in Microservice Architecture.

… více »
mjedlick | Komentářů: 0
27.3. 11:33 | Zajímavý článek

Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB) vypracovalo (pdf) 26 podrobných bezpečnostních doporučení pro síťové správce. Tato doporučení jsou nastavena tak, aby je bylo možné aplikovat v každé instituci. Jsou rozdělena na tři základní části: bezpečnost infrastruktury, bezpečnost stanic a serverů a bezpečnost uživatelů.

Ladislav Hagara | Komentářů: 18
Jak se stavíte k trendu ztenčování přenosných zařízení (smartphony, notebooky)?
 (14%)
 (2%)
 (72%)
 (3%)
 (10%)
Celkem 972 hlasů
 Komentářů: 72, poslední 1.3. 11:16
    Rozcestník

    Příručka OpenOffice.org - V

    18. 6. 2003 | Juraj Remenec | Návody | 14566×

    V minulej časti sme sa čiastočne zoznámili s tabuľkovým editorom CALC. Dnes si o ňom povieme niečo viac a naučíme sa základy práce s týmto programom.

    Prevádzanie výpočtov

    Tabuľkový editor sa nepoužíva najmä na tvorbu tabuliek, ako by si mnohí mohli myslieť. Aj keď je to jeho primárnou úlohou, v súčastnosti je to mocný nástroj na prevádzkovanie rôzných hromadných výpočtov. Samozrejme, že netvrdím, že sa dajú prostredníctvom tohto programu počítať rôzne zložité rovnice - od toho sú iné programy, ale pokiaľ potrebujete za krátku dobu, spustiť niekoľko desiatok (jednoduchých) výpočtov, môžte použiť práve CALC. Z výsledkom sa dá potom ďalej pracovať - napríklad previesť ho na graf, alebo ho účinne pretriediť, alebo nakoniec ho rýchlo dostať do každého iného programu, v ktorom sa s ním potom ďalej pracuje.

    Pri zadávani počtov pre CALC si treba zapamätať, že každa bunka je ako-keby premenna (neznáma). Zoberme si príklad:

    v = a + b

    Aj keď patríte medzi úplných začiatočníkov používania CALCu, tak ale uvedený príklad musíte určite chápať už zo základnej školy. Pre stručnosť, neznáma "v" obsahuje súčet neznámych "a" a "b". Ak sa za neznámu "a" dosadí napríklad číslo "10" a za neznámu "b" dosadíme napríklad číslo "5" je logícké, že neznáma "v" bude automaticky obsahovať výsledok "15". A presne taký istý spôsob výpočtov funguje aj v programe CALC (toto pri počítačoch funguje všade ;-) ). Jediný rozdiel je v tom, že pri tabuľkovom editore musíme premýšlať ako daný výpočet dosiahnúť. Každá bunka môže niesť niekoľko druhov informácii - už vieme z predchádzajúceho seriálu. Okrem čísel môžu bunky obsahovať ale aj samotné vzorce. A čo je lepšie, každá bunka sa môže odvolávať na ďalšie bunky, ktoré sa nachádzajú v tom istom dokumente. Pre prvý jednoduchý výpočet si predstavme, že každá bunka v našom dokumente (bavme sa tu teraz o jednom liste) je akási neznáma. Napríklad neznáma "B1, A1, C10...", presne tak, ako sú označené jednotlivé nazvy buniek. Do bunky A1 napíšme napríklad číslo "8" a do bunky A2 napríklad číslo "3". Do bunky A3 napíšte nasledovný vzorec (tak ako ho vidíte v úvodzovkách) "=A1+A2".

    Po napísani vzorca a potvrdenia klávesou ENTER sa hodnota bunky zo vzorcom zmení na číslo "11". To je aj výsledok neznámych A1 a A2. Pokiaľ ste pochopili o čo tu ide, tak ste na najlepšej ceste k zvládnutiu profesionálneho používania CALCu. Pokiaľ by ste chceli zmeniť vzorec, ktorý ste do bunky A3 zadali, ale ho nevidíte, lebo je v ňom už číselný výraz - nie je sa čoho báť. Jednoducho začnite s editáciou bunky, tak ako sme si o nej povedali v predchádzajúcej štvrtej časti seriálu. Poďme si ale bližšie rozobrať vzorec, najmä jeho začiatok. Vzorec začína znakom rovná sa "=". Pokiaľ použijeme takúto formu zápisu, bude výsledok daného vzorca zapísaný na bunku, do ktorej sa vzorec písal.

    Toto ale nie je ešte vôbec všetko. Bunky sa umožnujú odvolávať aj na také bunky, ktoré už vzorec obsahujú. Tu však nastáva rozdiel v tom, že takéto bunky už musí obsahovať ale číselnú hodnotu. V našom prípade je to ten prvý spôsob prevádzania výpočtu, ktorého sa budeme držať aj naďalej. Ak zmeníte hodnotu jednej z buniek A1, alebo A2 a potvrdíte, automaticky sa zmení aj hodnota výsledku. Je to dané funkciu "Autocalculate" (Automatická kalkulácia), ktorá je v hlavnom menú -> Tools (Nástroje) -> Cell content (Obsah buniek).

    Použitie takýchto výpočtov je už na vašej predstavivosti. Pre príklad je ho možné pouziť napríklad pri vedení zoznamu tovaru v sklade (ak nemáte iný, lepší program). V takýchto prípadoch má CALC určite výhodu použitia najmä čo sa týka hromadných výpočtov. Opäť pre príklad si predstavme určitý zoznam. Prvý stĺpec je názov tovaru, ďalší stlpec je cena za kus, tretí stĺpec to je počet kusov a posledný stĺpec bude cena celkom. Na konci zoznamu budeme chciet zosumarizovať výslednu cenu, aby sme vedeli, akú hodnotu má tovar v našom sklade. Príklad by mohol vyzerať aj takto.

    Ako sme dosiahli uvedený výsledok? Je to veľmi jednoduché. Prvé tri stĺpce boli zadané na pevno používateľom. V štvrom stĺpci sme na prvom riadku (pokial nerátame riadok s titulkom) použili prvý vzorec na výpočet celkovej sumy z počtu tovaru a jeho cenou za kus. Jeho tvar je takýto: =B2*C2. Po potvrdení klávesou ENTER sme dostali výsledok prvého nášho tovaru. Aby sme vzorec nemuseli písať na každý riadok tovaru, môžme použiť kopírovaciu funkciu a to takú, že, klikneme 1x na bunku v ktorej je vzorec, ta sa nám aktivuje hrubým orámovanim a na dolnom pravom konci tohto orámovania je drobný štvorček. Chytíme tento štvorček a ťaháme ho celím stĺpcom smerom na dol. Keď tak spravím až do posledného potrebného riadku, pustíme tlačítko na myši a vzorec sa nám automaticky aplikuje na celú oblasť. Dôležité je si uvedomiť, že táto funkcia nie je tá istá ako funkcia kopírovania a vkladania objektov (Ctrl+C a potom Ctrl +V). Bližšie to vysvetlím takto: Asi si myslíte, že vzorec v skopírovaných riadkoch nemôže byť dobrý nakoľko ste ho okopírovali z prvého riadku, kde sa údaje vzťahovali na daný riadok. Ak si ale pozriete obsah týchto buniek, zistíte, že vzorec bol dosadený správne a nikde sa nevyskytla situácia vzorca, keď na "10 riadku" je vzorec "=B2*C2". Túto metódu kopírovania, teda ťahania buniek, by ste si mali osvojiť, lebo práve táto funkcia vám niekoľkonásobne ukráti potrebný čas na tvorbu dokonalej tabuľky. Týmto spôsobom ale tvorba výslednej tabuľky, tak ako ju vidíte, nekončí, takže ideme ďalej.

    Funkcie

    Niektorý prezieraví užívatelia si už asi domysleli, ako som asi zadal posledný vzorec v riadku "SPOLU". Ak si myslite, že by to mohlo vypadať nejak takto: =C2+C3+C4+C5+C6, tak áno, máte pravdu. Uvedený spôsob by určite fungoval, ale viete si predstaviť písanie takéhoto vzorca, pokiaľ by ste mali v zozname viac ako 1000 položiek (boh s vami).? Práve na uvedené situácie nám poslúžia vstavané funkcie. Na lište vzorcov si všimnite ikonky sumárizácie . Tato funkcia nám pomôže aplikovať automatický sčítavací vzorec na označenú oblasť. Jej použitie je veľmi jednoduché, kliknite 1x myšou na bunku, v ktorej budete chcieť mať výsledok. Potom kliknite na uvedenú ikonu a na dokumente sa vám modrým rámčekom zobrazí oblasť buniek, ktorá bude sčítaná. Označenie je možné meniť podľa potreby.

    Po potvrdení klávesou ENTER dostaneme výsledok. Toľko k nášmu príkladu. CALC samozrejme disponuje aj obrovským množstvom ďalších funkcii. Nie su síce vyvedené v tvare ikony, ale ich kompletný zoznam nájdete kliknutím na Hlavné menú -> Insert (Vložiť) -> Functions (Funkcie). Môžte tam nájisť napríklad funkcie ABS, čo je výpočet absolutnej hodnoty, SIN, COS, TAN - čo je výpočet sínusu, kosínusu a tangensu. Ďalej napríklad funkcia AVERAGE, čo je výpočet priemeru, CONVERT - napríklad na prevod medzi menami, a ďalej je tu napríklad aj možnosť klásť podmienky IF. Zádavanie funkcii je v tomto prípade také isté, ako v prípade sumarizácie. Ide len o zmenu voľby týchto funkcii. Navyše v okne s funkciami sa vám zobrazujú aj príklady (nápoveda) ich použitia v dokumente + čo ktorá funkcia robí. Pre bližšie informácie doporučujem navštíviť nápovedu, ktorá je taktiež ku každej funkcii dosť podrobná.

    Tvorba tabuľky a jej dizajn

    Uviedol som vás do problematiky písania vzorcov a prevádzania rôznych výpočtov, čo sme si názorne ukázali aj na príklade. Určite vás ale zaujíma, ako som v príklade docielil taký výzor tabuľky aký ste mohli badať. Jedná sa o zmenu dizajnu. Rozprávali sme si o neuveriteľnej flexibilnosti buniek. O tom, že môžu mať rôznu farbu popredia, pozadia, rôzne formátovanie a že môžu niesť rôzny druh informácii. Čo ale nemôžu, je mať každa inú veľkosť. Táto informácia sa týka len buniek v tom istom stĺpci a chcel som povedať, že napríklad bunka A1 a A2 nemôžu mať každá inú veľkosť, bez toho, že by to nemalo nejaký vplyv na susedné bunky. Ale poďme po poriadku. Veľkosť buniek môžte meniť po stĺpcoch, alebo po riadkoch. V lištách, ktoré označujú písmeno stĺpca, alebo riadkoch, ktoré označujú číslo riadku, môžte meniť veľmi jednoduchým spôsobom veľkosť týchto stĺpcov/riadkov. Stačí, ak myšou prídete napríklad na lištu stĺpcov (nad oddelovaci čiaru) a chytíte ju. S chytením ju môžte začať posúvať. Veľmi rýchlo zistíte, že uvedený spôsob funguje aj na lište riadkov. Myslím, že po pár pokusoch si už uvedomujete, ako som docielil zmenu veľkosti buniek. To je ala len začiatok. Pokiaľ by ste potrebovali zmeniť veľkosť každého stĺpca alebo riadkov v celom dokumente na inú hodnotu, môžte myšou (cez lišty) označiť požadovanú oblasť (vždy len jednu - buď stĺpce, alebo riadky) a kliknúť na takto označenú časť lišty pravým tlačítkom.

    Po kliknutí pravým tlačítkom sa nám otvorí menú, kde nás bude zaujímať položka "Column width" (Šírka stĺpca). Po kliknutí na túto položku môžme zadať presnejšiu informáciu o potrebných rozmeroch označených stĺpcov. Presne takíto istý spôsob funguje aj na lište riadkov. Ďalšou zaujímavou položkou je "Format cells..." (Format buniek). Táto položka je taktiež kľúčovou pri používani CALCu. Dokážete za jej pomoci meniť farbu popredia, pozadia buniek, formátovať ich a mnoho ďalších funkcii, s ktorými by ste mali poexperimentovať. Napríklad veľmi používanou funkciou v tejto položke je aj zmena typu informácii, ktoré bunka nesie. Pomocou nej môžte zakazať do bunky zapísať inú informáciu, než len číselný výraz, textový výraz, alebo jednoducho môžte ku číselným hodnotam pridávať nejaký textový reťazec - podobne, ako je to v našom príklade. Tu si treba ešte zapamätať jednú vec a to, že treba rozlišovať medzi označením buniek priamo, prostredníctvom myši, alebo označeniu buniek cez lištu. Treba si zapamätať, že pokiaľ označujeme bunky cez lištu, aplikujú sa dané zmeny pre celý stĺpec v celom liste. Zatiaľčo konkrétne označené bunky budú príjimať zmenu formátovania len pre svoju označenú časť.

    Niektoré najčastejšie formátovania môžte použiť aj prostredníctvom lišty objektov. Označte si napríklad myšou bunky, v ktorých máte text (nie cez lišty). Kliknite potom na ikonku zarovnania na stred a potom na ikonku zvýraznenia BOLD. Vidíme, že formátovať sa dá pomerne rýchlo aj cez tieto rýchle voľby. Ďalšou vecou, ktorú som pri tvorbe návrhu zoznamu tovaru použil, bola zmena farby pozadia. Taktiež označte bunky, ktorých sa má zmena farby týkať, a kliknite na označenu časť pravým tlačítkom myši. Zvoľte "Format cells". Z otvoreného okna vyberte záložku "Background". To je všetko, stačí si už len vybrať farbu pozadia a je to. Úplne poslednou vecou, ktorú ešte treba spraviť, je orámovať bunky. Tu by som chcel upozorniť, že čiary, ktoré vidíte, a ktoré oddelujú jednú bunku od druhej - nie si v skutočnosti viditeľne (na tlačiarni). Majú služíť len na to, aby ste vedeli akú veľkosť a rozmery majú dané bunky. Skutočné rámovanie buniek sa prevádza pomocou ikony . Po kliknutí na ňu si môžme vybrať z niekoľkých druhov orámovania, ktoré doporučujem aplikovať najmä na vopred označenú časť buniek.

    Navyše je tu možnosť zmeniť aj hrúbku čiary orámovania. Taktiež cez položku "Format cells..." v sekcii Borders (Čiary).

    Tvorba grafov

    V poslednej dobe sa CALC stal obľúbeným nástrojom aj na tvorbu grafov. Použitie tejto funkcie je taktiež veľmi jednoduché. Treba si zapamätať, že pri grafe musíme mať hodnoty "x" a hodnoty "y". Pre jednoduchý graf musíme mať zaplnený aspoň jeden stĺpec hodnotami, ktoré budú výsledkom grafu. Kliknutím na ikonu spustíte sprievodcu grafom. Ako prvý krok je mu treba zadať z akej oblasti sa majú data použiť. Výber oblasti sa uskutočnuje opäť označovaním myšou. V ďalších krokoch je nám už ponúknuty výber z rôznych druhov grafov, ako stĺpcový graf, čiarový, 3D grafy, alebo známe koláčové grafy. Po výbere grafu nám ostávaju na rováši ešte menšie kozmetické úpravy, ako pomenovanie X a Y os, pomenovanie tabuľky a zmeny farby čiar, ich hrúbky a rozmerov. K tejto funkcii sa ešte vrátime pri desiatej časti serialu.

    Zoraďovanie dát

    Veľmi častým použitím tabuľkového editora býva práve funkcia "Sort...". Čo by to bol za seriál, keby sme si niečo nepovedali aj k tejto funkcii. V Hlavnom menu -> Data -> Sort (Zoradiť) nájdete okno, ktoré hľadáte. Pred jeho spustením je treba označiť časť buniek, ktoré majú byť zoradené. Pri našom príklade je treba označíť všetko okrem horného riadku (titulku) a spodného riadku (SPOLU). V opačnom prípade by mohlo dôjsť k pomiešaniu jednotlivých záznamov, čo by nás mohlo vyjsť pekne draho. Keď sme označili časť dokumentu, ktorú chceme zoradiť, použiťe uvedenú cestu a dostanete sa ku funkcii, v ktorej je už možné bližšie definovať ako a podľa čoho majú byť dané dáta zoradené. Treba si zapamätať, že ak dáme zoradiť data v stĺpci, ktorý obsahuje text - bude zoradený podľa abecedy. Ak stĺpec obsahuje čísla, budú zoradené od najmenšieho po najväčšie. Spôsob zoraďovania sa dá samozrejme meniť.

    Záver

    Pomaly ale isto sa už blížime ku koncu nášho dnešného seriálu, ktorý je našou zlatou päťkou. Kedže priestoru je málo, nie je možné préjisť všetkými funkciami tohto skvelého programu. Aj keď je mnoho programov, ktoré nahrádzajú tieto kancelárske riešenia, ako je napríklad Latex, ktorý je dokonalou (aj keď zložitejšou) náhradou za WRITER, tak tabuľkový editor ostáva stále ako jedinečné riešenie. Na záver menšie vyhodnotenie CALC vs. EXCEL:

    Kladné body:

    • opäť je to pomer cena/kvalita
    • dobré rozmiestnené funkcie
    • pomerne jednoduché ovládanie
    • úplne bezproblémový prevod do *xls formátu

    Záporne body:

    • o čosi menej techník sprácovnia výpočtov
    • menej použiteľných riadkov a stĺpcov
    • zadávanie pokročilejších typov formátovania

    Samozrejme problémov môže byť viac, toto je len časť mojích postrehov. Každopádne už sa teším, že ás privítam pri šiestej časti, ktorou sa začneme baviť o programe IMPRESS, čo má byť akože obdoba PowerPointu.

    Nejčtenější články posledního měsíce

    Vytvořte si svého robota s IBM na platformě Bluemix
    HW novinky: Intel nejspíš zase mění CPU strategii
    Jaderné noviny – 23. 2. 2017: Začleňovací okno 4.11 se otevírá

    Nejkomentovanější články posledního měsíce

    HW novinky: spousta foto novinek
    HW novinky: Nintendo recykluje zastaralé čipy Nvidia
    HW novinky: Intel nejspíš zase mění CPU strategii
      všechny statistiky »

    Seriál Příručka OpenOffice 1.1 (dílů: 10)

    Příručka OpenOffice.org - I (první díl)
    <—« Příručka OpenOffice.org - IV
    »—> Příručka OpenOffice.org - VI
    Příručka OpenOffice.org - X (poslední díl)

    Související články

    Příručka OpenOffice.org - I (úvod, instalace)
    Příručka OpenOffice.org - II (Writer - I)
    Příručka OpenOffice.org - III (Writer - II)
    Příručka OpenOffice.org - IV (Calc - I)
    Příručka OpenOffice.org - VI (Impress - I)
    Příručka OpenOffice.org - VII (Impress - II)
    Příručka OpenOffice.org - VIII (Draw - I)
    Příručka OpenOffice.org - IX (Draw - II)
    Příručka OpenOffice.org - X (FAQ)
    Propojení OpenOffice.org s databází
    Tvorba databázových formulářů v OpenOffice.org
    Novinky v OpenOffice.org 1.1
    Novinky v OpenOffice.org 2.0

    Další články z této rubriky

    Twibright Registrator: fotografie v šeru bez stativu 1
    Filtrujeme čtivé texty z Projektu Gutenberg 9
    Filtrujeme čtivé texty z Projektu Gutenberg 8
    Filtrujme čtivé texty z Projektu Gutenberg 7
    Filtrujme čtivé texty z Projektu Gutenberg 6
           

    Hodnocení: 36 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    18.6.2003 08:09 Jáchym Čepický | skóre: 29 | blog: U_Jachyma
    Rozbalit Rozbalit vše ocalc
    Co mi na v porovnani s MS Excelem vadi (napr.) je funkce automatickeho doplnovani řad. V Excelu to máte pod pravým tlačítkem - roztáhnete, kliknete, doplníte a je to. V calcu chvíli trvalo, než jsem to našel :o( Je to někde v tahu v nějakém menu. A jeden dotaz - počítá calc taky v radianech, a když jo, da se to někde nastavit, aby počítal ve stupních? Hezký den Jáchym P.S. - aby snad nevznikla mýlka - OO.org mám a je to, podle toho - k čemu to je určené - skvělej soft.
    18.6.2003 22:40 Radim Gelner
    Rozbalit Rozbalit vše ocalc
    K prvni casti vaseho dotazu: Do prvni bunky zadate vychozi hodnotu, do druhe vychozi hodnotu plus prirustek, tedy napriklad 1 a 3, pokud chcete, aby rada pokracovala 5, 7, 9, ... Oznacite obe bunky blokem, "uchopite" za cerny ctverecek v pravem dolnim rohu bloku a tahnete. Po "upusteni" se bunky automaticky vyplni linearni posloupnosti s danym prirustkem. A k druhe: SIN(RADIANS(A1)) je-li A1=90 je 1, SIN(RADIANS(A1)) je-li A1=180 je 0. Analogicky, mate-li vysledek v radianech, pouzijte funkci DEGREES().
    19.6.2003 20:59 Jáchym Čepický | skóre: 29 | blog: U_Jachyma
    Rozbalit Rozbalit vše ocalc
    Add 1. - Děkuji - mám dojem, že jsem tenhle postup zkoušel v některé z minulých verzí a nyní (1.0.2) to funguje tak jak bych si představoval. Add. 2. - Takže počítá v radiánech a nastavit se to nedá. (Jako MS Excel). každopádně dík Jáchym
    18.6.2003 10:09 RandomVisitor
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    Uvedený mini seriál je užitečný pro někoho, kdo neví, k čemu je vůbec dobrý na tabulkový kalkulátor. Myslím si, že takových už je čím dál méně (spreashety jsou tady už 20let).Přínosnější by byla následující zacílení:¨ Buď na migranty z MS Office (co je v OO jinak a jak se to v OO udělá,)nebo co zatím v OO není oproti MS Office. Stačí stručný výčet, není to tutoriál. Nebo na programátory, kteří Calc chtějí volat z aplikací, psát makra, využívat DB ap. Tedy co nabízí OO oproti Visula Basicu na programování, jak se dá napojit na DB, jak se píší složitější systémy nad Calcem. Opět stručný výčet. Calc/Excel má v office balíku vždy specifické postavení - zdaleka nejvíce si jich všímají a využívají programátoři ve srovnání např.s Wordem/Writerem.
    18.6.2003 10:16 met | skóre: 9 | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    Ja myslim, ze je treba tutorialu pro vsechny skupiny, ktere uvadite (a casem urcite vzniknou ;-)) a verim, ze mnozi jsou vdecni i za tento, i kdyz bych byl taky rad, kdyz by nekdo napsal to, co rikate vy.
    18.6.2003 11:32 RandomVisitor
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    Ono je to také o nikdy nekončící diskuzi jak je to dobré/špatné s Linuxem na pracovní stanici. I když by třeba nebyl OO tak dobře vybarvený a vybavený všemi zbytečnostmi, které nikdo v Officu nepoužívá, tak bude rozhodovat to jak si levně draho mohu něco doprogramovat/nechat si něco doprogramovat. Pak rozhodovat bude to, jak moc lidí bude pro Calc programovat. Pro malé podnikatele je Excel absolutně nejpoužívanější soft a nejvíc nového softu se pro něj i píše (koneckonců Excel je něco co se MS opravdu povedlo na rozdíl třeba od PowerPointu).Čili o procentu desktopových Linux aplikací bude právě rozhodovat to, jak si uživatel bude moci nechat od nějakých specialistů naprogramovat něco v calcu vers v Excelu. Tady se pak musí projevit drtivá převaha Linuxu,kde se stále ještě programuje. Podívejte se na WWW kolik za různé add-inns do Excelu ten chudák zaplatí ve Windows.
    18.6.2003 12:13 met | skóre: 9 | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    Souhlasim, takove navody, o kterych mluvis bych taky uvital. Otazkou je, kdo je napise? Ono to je samozrejme mnohem tezsi :-(
    18.6.2003 10:51 kokot
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    no ja taky dnes pracoval po precteni serialu se spreadshitem poprve:-) celych tech 20 let jsem pouzival na vypocty awk... a asi budu i dal...
    18.6.2003 11:01 Autogen | skóre: 3 | blog: autogen
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    Myslim ze je to naozaj fajn serial pre niekoho kto tabulky vidim prvykrat. Ja osobne prevadzal dost velky a zlozity *.xls subor do OO a nebol tam vaznejsie problem.a dnes pracujem s OO a ani si to nejako neuvedomujem.Ked si pomyslim na cenu Excela a OO tak mi je nejako veselo na dusi . :-)
    18.6.2003 14:44 Hynek (Pichi) Vychodil | skóre: 43 | blog: Pichi | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    Prosím je né další Excel. To co se všechno dnes dělá v Excelu je příšerné. Myslím, že na tohle spreatsheet není určený. Dnes jsou v Excelu udělaný celé IS a za co to stojí asi víte. Nevíte? Včera do toho šlápne a dneska neví! Udělají si třeba v Calcu databázi a diví se, že k tomu nemůžou přistupovat všichni současně. Těžko se jim vysvětluje, ža na datbáze jsou databáze. Na účetnictví je účetnictví. Na tabulku, kde se mi spočítá pár hodnot je spreatsheet. Myslí, že se oprávněně na mě bude koukat většina jako na blázna, když pošlu obrázek v sxc, nebo xls, ale dělat komplexní IS v Excelu nikomu divné nepřipadá. Mimochodem, obrázek v .doc už jsem dostal mockrát od pracovníků jedné nejmenované banky.
    XML je zbytečný, pomalý, nešikovný balast, znovu vynalézané kolo a ještě ke všemu šišaté, těžké a kýčovitě pomalované.
    18.6.2003 14:54 Hynek (Pichi) Vychodil | skóre: 43 | blog: Pichi | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    Jen bych upřesnil, že mám ověřené informace, že je naprosto běžné v několika českých bankách se přes Excelové tabulky přetahují několik MB tabulky, ve kterých se provádí od anlýzy trhu přes úspěšnost marketingových kampaní až po věrnost zákazníků. Nemluvě třeba o distribuční firmě s obratem 800MKč, přes 10k položek ceníku a několika desítkami meziskladů, která IS řeší přes Excelové tabulky. Tohle je myslím na válečný soud v Haagu.
    XML je zbytečný, pomalý, nešikovný balast, znovu vynalézané kolo a ještě ke všemu šišaté, těžké a kýčovitě pomalované.
    19.6.2003 13:28 Jan Kubik
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    Predem dekuji za Vas prispevek. Byl jsem jiz velmi znepokojen predstavou, ze se svym nazorem o Excelu jako berlicce k zvysovani sebevedomi znacne casti lidstva teto zemekoule, stojim uplne sam. Nyni vidim, ze jeste existuji rozumni lide. Bohuzel je nas malo a pan Gates uz zblaznil lidstvo tak, ze se ta volovina vyucuje na skolach. Chapu, ze lekari, ekonomove nebo informatici pouzivaji excel a dokonce ho vychvaluji - s jejich vzdelanim me to ani neprekvapuje. Dnes uz to ale doslo tak daleko, ze se najdou jednotlive dokonce uz i STROJNI inzenyri, kteri praktikuji tento nesmysl. To zavani koncem civilizace.
    19.6.2003 09:25 RandomVisitor
    Rozbalit Rozbalit vše Cílená recenze pro cílovou skupinu
    Vážený kolego, znám jak velké IS v jednom z největších právě působím (1500 DB tabulek a 10mil. řádků zdrojového kódu, pokud to stačí) tak i situaci malých podnikatelů. I ty největší IS Excel masivně používají minimálně jako výstup z Datawarehousových a dataminigových aplikací, přenos dat z DB pro modelování - nepodceňujte prosím kontingenční tabulky. Koneckonců řada státních rozpočtů se i v EU dělá v Excelu (samozřejmě s programovou podporou, ale žádné IS to nejsou) a není to nic dehonestujícího, naopak přímo ideální pro rychlé zapracování pozměňovacích návrhů. Sekretářka malého podnikatele bez jednoduchých add-ins (doplňků) donekonečna dělá rukama stále tutéž rutinu. Excel musí používat proto, že žádný Linux guru se nesníží k tomu, aby napsal účetnictví nebo něco naprogramoval do Calcu, pak je Linux na desktopu na tom tak, jak je. Jestli někdo použije na výpočet cenu s DPH složitý DB systém a objektový program v Javě je to stejně hloupé - jen viděno z opačné strany.
    18.6.2003 13:02 Remenec Juraj
    Rozbalit Rozbalit vše Clanok
    Caute. Chcel by som len pripomenut, ze uvedeny serial je hlavne pre "zacinajucu" skupinu uzivatelov. Existuju totizto ludia, ktory OpenOfficu neveria a neverili az do vtedy, kym ho aspon nevideli v akcii (cuduj sa svetu - je ich viac nez myslite). Touto formou by som chcel aspon nejaku tu cast nalakat na tento program ;-). Aj ked netvrdim, ze zacat pouzivat OpenOffice je to naj. riesenie... . Navyse nezaoberam sa OpenOfficom az do takej miery, aby som zacal rozpisovat naozaj vsetko, co sa da s programom robit a ako bonus este pridat popis zdrojoveho kodu :-).
    21.6.2003 12:17 Ghuul
    Rozbalit Rozbalit vše CALC + DB ???
    OO se mi fakt líbí, je to zadarmo a k většině věcí, které potřebuji je plně dostačující (export do PDF v 1.1 je taky super). Co mě ale nyní trápí je jak propjit CALC s nějakou databází, tak abych nemusel na každém počítači kam tuto databázi spolu se spreadsheetem přinesu vytvářet nový zdroj dat směřující na tuto databázi. Je to nějak možné provázat ?? Předtím jsem používal 1-2-3 a tam jsem měl vždy slinkovaný .DBF soubor s .123 fajlem. Na OO jsem ještě nepřišel, jak tohle udělat. Poradí někdo třeba i jenom odkaz na nějakou stránku, kde se tohle řeší (ghuul@email.cz) ?? Díky.
    21.6.2003 15:33 Robert Krátký | skóre: 94 | blog: Robertův bloček
    Rozbalit Rozbalit vše CALC + DB ???
    nejsem si jisty, jestli je to prave to, co hledas, ale na linuxworld(.com) jsem zahledl clanek o MySQL, ODBC & OpenOffice.
    22.6.2003 15:28 Ghuul
    Rozbalit Rozbalit vše CALC + DB ???
    No to bohužel není ono. Jde mi o to mít pohromadě jak spreadsheetovej soubor tak lokalni databazi (např. ve formátu dBase), ale tak abych nemusel na každém počítači s openoffice definovat nový zdroj dat, ten je totiž svázán s daným počítačem (resp. OO). třeba v 1-2-3 jsem měl .123 soubor kterej cucal data přímo z .DBF - tyto soubory jsem měl pohromadě a kamkoliv jsem je zkopíroval a otevřel .123 fajl tak ten automaticky otevřel i příslušný .DBF a načetl z něj data. Zkoušel jsem něco podobného udělat na OO, ale obávám se, že tam něco takového asi zatím není možné (bude-li kdy..).
    2.7.2003 17:40 Dahli
    Rozbalit Rozbalit vše Spreasheet a Mysql
    Kombinácia týchto 2 programov je veľmi dôležitá. Ja som bohužiaľ nenašiel spôsob ako to rozchodiť. Aj keď sa mi to podarilo s Writerom a tak som mohol urobiť hromadnú korešpondeciu. Toto bola jediná oblasť, v ktorej som bol ako ex - excelovský užívateľ obmedzený Ooficom.
    3.7.2003 11:11 Petr
    Rozbalit Rozbalit vše Matice
    Umí Calc nebo nějaký jiný tabulkový tentononc pod Linuxem násobení matic ?????? Bez toho se prostě neobejdu :-(
    19.8.2005 08:13 Juraj S
    Rozbalit Rozbalit vše Makra???
    Vie mi niekto poradit, ako previest makra XLS na Oo? Nie som programator, ale na to co potrebujem si dokazem makra v XLS vytvorit. (A som rad, ze na to nepotrebujem programatora.) Zatial som nenasiel ziadnu prirucku na tvorbu makier v Oo. Existuje nejaky porovnavaci slovnik alebo nieco podobneho? (Dufam, ze niekoho neurazim, ak chcem od Oo to, co vyuzivam zatial v XLS)

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.