Unixové nástroje – 11 (split, dd)

9.3. | David Watzke | Návody | 4746×

V dnešním díle si popíšeme nástroj split pro rozdělování souborů na části a dd pro nízkoúrovňové kopírování souborů.

Obsah

• split
• dd

split

split je program sloužící k rozdělení většího souboru na několik menších. Název split znamená anglicky „rozdělit“. Program se poprvé objevil v systému AT&T UNIX v3.

Základní použití vypadá následovně:

split velky_textovy_soubor.txt

Tento příkaz rozdělí daný soubor po 1000 řádcích do několika menších. Počet řádků lze ovlivnit přepínačem -l, kterému se předá požadovaný počet řádků. Základ názvu výstupních souborů, jelikož jsme žádný nezadali jako druhý argument, se použije výchozí, a tp je „x“. Použije se i výchozí délka přípony, což obnáší dva znaky („aa“, „ab“, atd.) a lze ovlivnit přepínačem -a následovaným celočíselnou hodnotou. Výstupní soubory se tedy budou jmenovat „xaa“, „xab“, „xac“ a tak dále.

split -a 3 -l 2000 velky_textovy_soubor.txt casti_velkeho_textoveho_souboru.

Tento příkaz rozdělí daný soubor po 2000 řádcích a výstupní soubory budou mít názvy „casti_velkeho_textoveho_souboru.aaa“, „casti_velkeho_textoveho_souboru.aab“, atd.

Rozdělování na základě daného počtu řádků se může hodit u textových souborů, ale u ostatních typů je vhodnější zadat požadovanou velikost jednotlivých částí souboru. To se dělá pomocí přepínače -b, kterému můžete zadat celočíselnou hodnotu (počet bytů), případně za ni doplnit znak „k“, když chcete zadat počet kilobytů, nebo „m“ pro práci s megabyty.

# rozdělí soubor po 100 MB (2^20 B) na „iso.a“, „iso.b“, „iso.c“, atd.
split -a 1 -b 100m velky_binarni_soubor.iso iso.

Tolik tedy ke standardní verzi. GNU verze, jak bývá zvykem, přináší pár rozšíření. Přepínač -b rozeznává více přípon. K, M, G, T, P, E, Z, Y jsou mocniny dvojky (běžně používané v informace), přičemž KB, MB, GB, TB, PB, EB, ZB a YB jsou mocniny deseti podle SI.

# rozdělí „soubor“ po 2 GB (2*2^30 B) na „xaa“, „xab“, atd.
split -b 2G soubor

Přepínač -C (--line-bytes) se hodí pro použití s textovými soubory. Zadáte mu počet bytů (podporuje i přípony jako -b) a split potom rozdělí vstupní soubor tak, že se do každého výstupního souboru zapíše tolik řádků, kolik je možné, aniž by byla daná velikost překročena. Obsahuje-li soubor řádek delší, než je zadaná velikost, daný řádek bude rozdělen do více souborů.

# rozdělí „soubor.txt“ tak, aby v každé části byl co největší počet
# kompletních řádků, který se vejde do 2 MB
split -C 2M soubor.txt

A nakonec můj oblíbený přepínač -d (--numeric-suffixes), který zajistí, aby se v příponě místo znaků používaly číslice.

# rozdělí „soubor.mp3“ po 1 GB na „soubor.mp3.001“, „soubor.mp3.002“, atd.
split -a 3 -d -b 1G soubor.mp3 soubor.mp3.

Rozdělené soubory lze pak velice snadno spojit pomocí příkazu cat.

cat „soubor.mp3.001“ „soubor.mp3.002“ „soubor.mp3.003“ > „soubor.mp3“

# zkrácená verze téhož
cat soubor.mp3.* > soubor.mp3

dd

dd je program, jehož hlavním účelem je nízkoúrovňové kopírování a konverze surových dat. Původ tohoto nástroje je zvláštní. Název dd je „zkratkou“ convert and copy, přičemž někde se lze dočíst, že to není „cc“ (jak by se dalo očekávat) právě proto, že takto se jmenuje kompilátor. Říká se, že netradiční syntaxe tohoto programu (ve stylu parametr=hodnota) je parodie na IBM JCL.

Lidé si z dd občas utahují a říkají, že je zkratkou „data destroyer“ (ničitel dat) nebo „delete data“ (smazat data), jelikož stačí omylem prohodit parametry a můžete tak snadno přijít o data. Vlastně klidně o celý oddíl. Opatrnost se tedy vyplatí.

Hlavní parametry jsou if a of, přičemž pomocí if se zadává vstupní soubor (input file) a pomocí of tedy výstupní soubor (output file). Další důležité parametry jsou bs (určuje velikost vstupních i výstupních bloků, výchozí je 512 bytů) a conv (přes ten se zadává, jak chceme soubor zkonvertovat). Ukážeme si, jak pomocí dd zkopírovat obraz ISO z CD-ROM:

dd if=/dev/cdrom of=CD.iso bs=2048 conv=sync,notrunc

Tento příkaz čte ze zařízení /dev/cdrom po 2 kB a zapisuje přečtená data do souboru CD.iso v aktuálním adresáři. Argument sync parametru conv zajistí doplnění každého vstupního bloku na velikost vstupního bufferu (zadaného v tomto případě přes parametr bs). Argument notrunc téhož parametru zabraňuje zkrácení případného existujícího výstupního souboru CD.iso (tj. pokud CD.iso již existuje, bude se obsah nahrazovat postupně od začátku přepisováním souboru).

Parametr count umožňuje zadat počet vstupních bloků, které se mají zkopírovat. Implicitně se kopírují všechny.

# vytvoří 10 MB velký soubor plný nul
dd if=/dev/zero of=nuly.txt bs=1024k count=10

Dále si představíme parametry skip a seek. Parametr skip přeskočí daný počet vstupních bloků, než začne kopírovat vstupní soubor. Parametr seek přeskočí daný počet výstupních bloků ve výstupním souboru a teprve potom začne zapisovat. Umožňuje tak vytvářet tzv. řídké soubory (sparse files):

# vytvoří 1 GB soubor, který ve skutečnosti nezabírá žádné místo,
# protože je prázdný (řídký)
dd if=/dev/zero of=sparse_file bs=1 count=0 seek=1G

# zkopíruje druhých 512 bytů (tj. byty 513 až 1024)
dd if=/dev/sda of=file bs=512 skip=1 count=1

Velikost vstupních a výstupních bloků lze nastavit najednou pomocí bs, jak jsme si již řekli, ale v případě potřeby lze nastavit obě hodnoty zvlášť pomocí ibs (vstup) a obs (výstup).

Parametr conv podporuje více možností převodu dat, než jsme si zatím ukázali. Například argument ucase převede malá písmena na velká (a lcase naopak velká na malá), swap prohodí každý pár vstupních bytů. Argument noerror zajistí pokračování i v případě chyb, přičemž v kombinaci se sync se chybné byty nahradí nulovými (jinak jsou vynechány). Argument ascii převede (standardní) EBCDIC na ASCII, přičemž ebcdic udělá opak. Argument ibm slouží k převodu ASCII do IBM EBCDIC.

# převede ve vstupním souboru malá písmena na velká
dd if=soubor1 of=soubor2 conv=ucase

GNU dd podporuje výpis statistik přenosu za běhu programu. Lze toho docílit posláním signálu SIGUSR1. Když počítáte dopředu s tím, že byste toho chtěli využít, je dobré pustit dd na pozadí a rovnou si uložit PID procesu do proměnné.

# zkopíruje oddíl (sda1) na jiný (sdb1)
dd if=/dev/sda1 of=/dev/sdb1 bs=4096 conv=notrunc,noerror &
# uloží PID naposledy spuštěného procesu na pozadí do proměnné „PID“
PID=$!
# každých 10 sekund vypíše statistiku
while kill -USR1 $PID 2> /dev/null; do
	sleep 10
done

Existují zvláštní verze dd, které jsou specializované na zachraňování dat z poškozených disků, atp. Jde například o GNU ddrescue nebo dd_rescue. Port na Windows je k dispozici též.

       

Komentáře

[Radek Hladik]

Moc hezky popsané dd. Já osobně pro výpis statistiky používám na druhé konzoli/okně puštěný

watch killall -USR1 dd

výhoda je, že se to snadněji pamatuje a je možné to pustit jednou a bude to fungovat pro všechny dd, dokud se to nevypne.

Pro pokročilejší bych doplnil, že bez zadání if a/nebo of se použije standardní vstup/výstup. To sice degraduje dd na úroveň cat, ale třeba při práci s blokovými zařízeními je cat trochu problematický Například:

ssh root@nekde 'dd if=/dev/sda bs=1M' | dd of=/dev/sda bs=1M

Každopádně před každým použitím dd doporučuju pořádně zkontrolovat argumenty, přesně podle starého japonského přísloví z dynastie Ming "dvakrát měř, jednou dd".

[David Watzke]

No vidíš, na watch jsem zapomněl, takže díky za doplnění. Ten popíšu třeba jindy

[Radek Hladik]

No ten watch tady slouží jen ke spouštění příkazu dokola, misto while true ; do sleep 2 ; prikaz ; done ;, ale jinak je to opravdu užitečný prográmek. Mé oblíbené je watch cat /proc/mdstat

[vencas]

Můj oblíbený je z manuálu watch:

     You can watch for your administrator to install the latest kernel with

              watch uname -r

[petr_p]

watch --differences

[stanyjol]

přísloví není japonské, protože dynastie Ming byla v Číně

[Radek Hladik]

A sakra, to se mi ty historické znalosti a lidová moudra pletou.... Tak že by to říkali dávní samurajové? No každopádně poučné to zůstavá dodnes.

[sumix]

To máte fuk, ja si zase myslel, že to je normální český přísloví. Každopádně, existuje i jiná verze - "dvakrát řež, jednou měř, nastavit se to dá vždycky".

[Kvakor]

Rayovo pravidlo přesnosti z Murphyho zákonů:

Měř mikrometrem.

Označuj křídou.

Odděluj sekerou.

[R]

Najcastejsie pouzivam split takto: "split -b 1457664 velky_subor"

[nikdo]

Asi nějaká chyba zdejšího redakčního systému, vloudil se sem asi tak 10 let starý komentář... :D :D

[Net]

Kôli takýmto veciam milujem Linux, ale väčšina ľudí aj tak ostane v nevedomosti a budú sťahovať cracknuté softvéry na Widle, preto Linux nikdy neprerazí, pretože väčšina ľudí je udretá na búdku, stačí zajsť do Teska a pozerať sa okolo seba, David is king.

[sumix]

Souhlas. Kamarád zrovna teď o víkendu známému zachraňoval data ze chcípajícího disku a jak jsme o tom diskutovali, přišla i řečnická otázka - "jak by se tohle asi sakra dělalo na widlích?" :). Ne, že by to nešlo, ale určitě ne tak elegantně a kdo ví, jestli vůbec zadarmo (s volně dostupným softwarem).

[Net]

Preto si vážim ľudí ktorý vedia viac ako ja | grep odpoveď.

[kralyk]

Já jsem takhle před několika lety zachraňoval kámošoj data z widlí linuxem, v příkazový řádce pochopitelně - chvíli na to koukal a pak komentoval "aha, hele, už hackuje, no jo, tyvole, to je hacker, jak z [jméno jakéhosi jistě "kvalitního" holywood filmu]...". S takovýmhle přístupem je to těžký...

[sumix]

Jo, tohle taky znám. No aspoň to má tu výhodu, že člověk pak vypadá jako "guru, co ví o těch počítačích úplně všechno" :)

[Zopper]

To je výhoda? Mě to zas tak moc nepřijde... Umí s Linuxem => umí se vším, co funguje na elektřinu a pak po vás chtějí radit s koupí pračky...

[Petrik]

Ja to vzdy slysel jako disk dump a dava to smyl, ale to mozna vzniklo az pozdeji....

[tsLnox]

nebo data dump, to by bylo možná přesnější :) ale zní to logicky :)

[kralyk]

Já jsem si vždycky myslel, že dd je "data dump"... hm, co se člověk nedoví...

[bhy]

já kdesi slyšel "data duplicator"

[Karlik]

Pomoci dd mam zazalohovany disk s Windows. Vzdycky, kdyz ma dojit na preinstalovani, tak misto mnohahodinoveho martyria pustim dd a pote jen updatnu system ze site (a obcas si pak vysledek zase zazalohuju, abych priste nemusel tahat tolik updatu). Poprve je treba ale vynulovat cely disk, aby hruba zaloha sla zkomprimovat. Pro ciste Visty pak zaloha zabira asi 10 GB.

Je to velmi uzitecny nastroj, pokud se musite potykat s necim podobnym.

[Jiri "eR0" Svoboda]

Na to je lepší použít 'partimage' nebo něco podobného. Zálohuje (a komprimuje) jen opravdu použité části disku (funguje i s NTFS).

Vynulovat nepoužité části NTFS disku se jinak dá i z již nainstalovaných Windows, je na to program 'sdelete.exe' (dříve sysinternals, dnes Microsoft). Mj. se to hodí při zmenšovaní virtuálních disků.

[Karlik]

No vidis, a pritom stacil obycejny dd.

[Jiri "eR0" Svoboda]

To jo, ale trvá to desetkrát tak dlouho.

[Karlik]

Hmmm, s dd mi to zabere asi dve minuty. Zbytek bezi v dobe, kdy u toho nemusim byt. Nemusel jsem ani hledat, ktere nastroje to umi.

A hlavne, jak se obnovi ze zalohy, kdyz Windows uz nejsou schopny behu?

[Karlik]

Sorry, ted vidim, ze je to linuxovy nastroj.

[Jendа]

Vynulovat nepoužité části NTFS disku se jinak dá i z již nainstalovaných Windows, je na to program 'sdelete.exe' (dříve sysinternals, dnes Microsoft).

Nebo opět to dd - dd if=/dev/zero of=/mnt/ntfs/bigfile .

[Jiri "eR0" Svoboda]

Já si připadám, jako byste se rozhodli ze mně udělat nepřítele 'dd'. Opak je ale pravdou, je to můj velmi oblíbený příkaz. Jen jsem chtěl upozornit, že na zálohu NTFS jsou lepší nástroje.

[Kvakor]

Na kopírování NTFS je tu přímo nástroj ntfsclone z ntfstools.

[Jiri "eR0" Svoboda]

Tak tohle jsem neznal. Přečtení toho 'man'u mě ale nepřesvědčilo, že funguje lépe než 'partimage'.

To už bych víc sázel na FSArchiver, který jako jediný umí obnovit data do menší partition (zatím jsem nezkoušel).

[Kvakor]

Pravděpodobně funguje stejně jako Partimage - princip "kopíruj jen použité bloky/clustery" je totožný. Jediný rozdíl bych viděl v kvalitě podpory - Partimage má stále poporu NTFS označenou jako experimentální, viz Supported Filesystems.

[merlyn]

Nejak nechapu rozdil mezi tim, kdyz pouziju -b a -C na textovej soubor. Vysvetli nekdo pls? Nebo spis bych to videl na chybku v clanku, protoze:

Obsahuje-li soubor řádek delší, než je zadaná velikost, daný řádek bude rozdělen do více souborů.

a tohle:

# rozdělí „soubor.txt“ tak, aby v každé části byl co největší počet
# kompletních řádků, který se vejde do 2 MB

si protireci.

[David Watzke]

No, rozdíl v tom je. Přepínač -C se snaží uložit do souboru pouze celé řádky, ale když je tam jeden řádek, kterej přesáhne zadanou velikost, no tak se nedá nic dělat a rozdělí ho.

[merlyn]

Ach tak... mozna by nebylo od veci tam napsat, ze kdyz ten _jeden samostatnej_ radek je vetsi nez ten celej soubor, ja to spatne pochopil, a nemyslim, ze bych byl sam.

[zelial]

Pokud je if a of na ruznem hardwaru, tak pouzijte tenhle zapis:

dd if=input bs=X |dd of=output bs=X

bude vyrazne rychlejsi oproti jedno-procesovemu

dd if=input of=output bs=X

[David Watzke]

Podle mých zkušeností to je stejný.