Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Uživatel je člověk líný a o pokročilých uživatelích to platí dvojnásob. V předchozích dílech tohoto seriálu jste se mohli dozvědět o různých nástrojích, které vám mohou ulehčit život. Tentokrát se podíváme na něco jiného z tohoto soudku.
V tomto díle unixových (nebo spíše čím dál více linuxových) nástrojů se podíváme na nástroje pro práci s diskovými oddíly.
V tomto díle volně navážeme na třináctý díl tohoto seriálu – v něm se psalo o programech ps a kill, které shodně pocházejí z balíčku procps. V procps je ovšem nástrojů pro práci s procesy mnohem více.
Tentokrát se podíváme na nástroje ovlivňující (rozšířené) atributy souborů.
Tentokrát se podíváme na méně obvyklé nástroje z balíčku schedutils.
V dalším díle Unixových nástrojů se podíváme na jeden z důležitých konzolových nástrojů pro práci s textem: AWK.
V tomto díle si představíme nástroj id pro vypsání skutečného a efektivního UID, dále who pro výpis přihlášených uživatelů, potom tty pro výpis terminálu, který je otevřený jako standardní vstup a nakonec uname sloužící k výpisu názvu systému.
V tomto díle si představíme příkaz alias pro nastavování a vypisování tzv. aliasů, type pro výpis typu daného příkazu a expr k vyhodnocení zadaného matematického výrazu.
V dnešním díle si představíme programy nice a renice sloužící k nastavení priority procesům, a také umask, který umí zjistit či nastavit masku oprávnění pro vytváření souborů.
V tomto díle si představíme program printf sloužící k formátování a výpisu textu, dále wc, který umí spočítat počet řádků, slov, znaků či bajtů v textu, potom nl, který umí očíslovat řádky, a nakonec tee, který umí výstup jiného programu ukládat do souboru a zároveň vypisovat na standardní výstup.
V tomto díle si ukážeme, jak zpracovávat přepínače v shellovém skriptu pomocí getopts, dále jak zjistit, kolik procesorového času spotřebovává daný program pomocí time, a také jak spustit program tak, aby jej nepřerušilo ukončení řídícího terminálu pomocí nohup.
V tomto díle si povíme něco o příkazech často používaných v shellových skriptech: basename/dirname, test a read.
V tomto díle se seznámíme s programem find, který slouží k vyhledávání souborů. Představíme jak standardní verzi, tak GNU rozšíření.
V tomto díle si popíšeme program ps, který slouží k výpisu (stavu) běžících procesů, a program kill sloužící k posílání signálů procesům.
V tomto díle seriálu si představíme tři příkazy související s plánováním pozdějšího spouštění jiných příkazů (at, sleep, wait).
V dnešním díle si popíšeme nástroj split pro rozdělování souborů na části a dd pro nízkoúrovňové kopírování souborů.
V tomto díle si popíšeme příkaz echo pro výpis daného textu na výstup a k tomu přidáme vyhledávání v textu pomocí příkazu grep.
V tomto díle se naučíme základy pokročilé editace textu (se zaměřením na nahrazování, tedy příkaz „s“) pomocí editoru sed.
Tentokrát se podíváme na vytváření a aplikaci patchů, neboli záplat. Představíme si totiž programy diff a patch.
V tomto díle si představíme pár nástrojů pro jednoduchou manipulaci s textem: tr pro nahrazování znaků, cut pro získání požadované části textu, sort pro řazení řádků a uniq pro odstranění opakujících se řádků.
V tomto díle si představíme nástroj pro změnu časových atributů u souborů – touch, dále program pro výpis velikosti souborů – du a nakonec příkaz pro zjištění typu souborů – file.
Tento díl je o přístupových právech v Unixu a o nástrojích pro manipulaci s nimi (chmod, chown, chgrp).
Podrobnosti o práci s adresáři v postředí příkazové řádky. Jak adresáře vytvářet, mazat a jak se mezi adresáři přepínat a zjišťovat svou aktuální pozici.
mv, cp, rm – přesun, kopírování, mazání. Přestože vypadají jednoduše, skýtají tyto základní příkazy mnoho možností. Podívejte se na příklady použití a vysvětlení významu přepínačů.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz