Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Tento systém je rozdělen do čtyř částí:
Po přihlášení se dostaneme na titulní stránku nazvanou Your RHN. V horní části vidíme sedm záložek se jmény Your RHN, Systems, Errata, Channels, Schedule, Users a Help. V levé částí je umístěno menu. Na první záložce si můžeme nastavit náš RHN účet: kontakt, různá přizpůsobení (jestli si chceme nechat zasílat mail, pokud je pro některý náš systém dostupná aktualizace, nebo co se má zobrazit na titulní stránce). Dále se zde ještě nachází nastavení přihlášených systémů.
Pokud na některou z možností klikneme, dostaneme se na druhou záložku - Systems, kde se dozvíme takové informace jako DNS jméno našeho systému, IP adresu, jaké je použito jádro, kdy byl systém registrován a naposledy nastartován, a také, jestli není zamčený (viz níže). Pomocí System Groups lze systémy sdružovat do skupin a přiřazovat jednotlivým skupinám administrátory.
Se zvolenou skupinou lze pracovat pomocí volby System Set Manager. Zde můžeme vzdáleně aplikovat odpovídající Errata (opravy), Instalovat, Aktualizovat, Odinstalovat, Ověřit balíčky, Přidávat a Odebírat systémy ze skupin a Upravovat aktivované kanály. Nechybí ani možnost vzdáleného restartu systémů.
Zvláštní zmínku si zaslouží tvorba tzv. Kickstart souborů, pomocí kterých lze automatizovat instalaci systému. Pokud si chceme takový soubor vytvořit, nejprve si z menu vybereme položku Kickstart -> Distributions a tlačítkem create new distribution si otevřeme novou stránku, na které si nadefinujeme popisek distribuce, www adresu, odkud se budou stahovat balíčky, kanál, který bude pro instalaci použit, a RPM balíček s autokickstartem. Po vyplnění klikneme na tlačítko Create kickstart distribution.
Abychom si konečně vytvořili kickstart, vybereme Kickstart -> Profiles a klikneme na tlačítko create new kickstart profile, které spustí jednoduchého průvodce, ve kterém si určíme základní věci: jméno profilu a verzi RHEL. Z rozbalovacího menu si vybereme tzv. Kickstartable Tree, což je vlastně distribuce, kterou jsme si vytvořili v předcházejícím kroku. Po kliknutí na tlačítko Next si vybereme, jestli budou balíčky na URL definované v Kickstartable tree, nebo si chceme vytvořit jinou adresu pro stahování. Ve třetím kroku průvodce dvakrát zadáme heslo roota.
Teď se konečně na obrazovce ukáže několik karet, ve kterých si můžeme nastavit pokročilé volby instalátoru, které zahrnují i takové věci jako určení, ze kterých IP adres bude kickstart použitelný, nastavení sítě, SELinuxu, vytváření aktivačních klíčů nebo tvorbu skriptů, které se mají při instalaci provést. Vytvořený kickstart si můžeme uložit nebo, po zadání speciálního parametru při spouštění instalace, stáhnout z RHN.
Na záložce Errata si můžeme prohlížet opravy pro naše systémy a případně je aplikovat.
K softwaru nás dovede záložka Channels. Právě tady si můžeme prohlížet objednaný software, který si zde můžeme i stáhnout.
Jednotlivé akce si můžeme také naplánovat, což umožňuje záložka Schedule, kde jsou akce rozděleny na čekající (Pending actions), nepovedené (Failed actions), hotové (Completed actions) a archivované (Archived actions).
Na následující záložce si můžeme přidat další uživatele, kteří mohou mít přístup k ovládání našich systémů přes RHN. Přidaným uživatelům lze omezit přístup k určeným skupinám systémů, případně přímo na úrovni jednotlivých systémů. Dokonce je možné vyplnit i adresu bydliště.
Další věc, kterou RHN nabízí, je tzv. Proxy server. Ten upotřebíme v případě, že máme hodně serverů, které nemají přímý přístup na internet. Pokud jej využijeme, pak nám stačí pouze jeden server s přístupem na internet a na tento server odkážeme ostatní stroje, které jej budou využívat jako Cache/Proxy server.
Silnější variantou Proxy serveru je Satellite server, který umožní lokální běh RHN, při kterém si můžeme RHN network nakonfigurovat podle představ a balíčky stahovat přímo z našeho serveru. Právě s tímto systémem je spojena možnost monitorování jednotlivých systémů a samozřejmě upozornění na výpadek.
Obě možnosti lze kombinovat: můžeme mít například za firewallem umístěný Satellite server a za ním třeba několik Proxy serverů, což umožňuje velmi dobré škálování.
Tím jsme si stručně představili možnosti Red Hat Network a příště se podíváme na samotný Red Hat Enterprise Linux.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Být autorem tohoto článku, tak jsem smutný. Ani jeden komentář!Asi proto, že to člověk, který si nemůže dovolit koupit RHEL žel nemůže používat :-/. Jinak to o čem se píše jsou uričitě super věci.