Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Autor textu a dokumentace: Pavel 'Zilogat0r' Cimbal
Přiložené materiály obsahují úplnou technickou dokumentaci - podle ní byla redukce vyrobena a může si ji kdokoli znalý postupu sériové výroby plošných spojů zreprodukovat (dovolil jsem 5ks pro vlastní potřeby - zas nechci, aby si na tom někdo mastil kapsu, když jsem to navrhoval původně pro kamarády zadarmo).
O co jde? Compactflash karta, konkrétně CF-I, je vynikající standard. Jednak je open a free, druhak jsou tato paměťová média jedna z nejlevnějších, nejrychlejších, s největší kapacitou a s nejširší kompatibilitou. Specifikaci si každý může stáhnout z compactflash.org.
CF je v podstatě takový modernější kříženec PCMCIA a IDE. To není nijak nemožné, protože PCMCIA i IDE jsou deriváty staré dobré ISA. Zkrátka, každá CF lze krom jiného přepnout do tzv. 'true ide' módu (uzemněním pinu /SELATA), kdy se začne chovat jako plnokrevný AT-IDE disk se vším všudy. Má svou defaultni geometrii, sektory, hlavy, cylindry, LBA adresaci, identifikační sektor - zkrátka není ji pak možné od disku rozlišit.
Má redukce téhle kupodivu dost opomíjené vlastnosti využívá a vhodným propojením CF konektorů s IDE konektorem dělá z CF karty fyzické IDE zařízení. IDE konektory jsou dva, jeden samčí (pro připojení na kabel, třeba místo disku nebo pro vložení do populárních šuplíku) a vedle zespodu samičí (umožní destičku narazit přímo na piny řadiče a ani kabel nepotřebujeme). Kdo chce tichý počítač nebo nechce čekat na pomalý USB transfer fotek do počítače, či chce nahradit diskety CFkami, určitě tuhle redukci využije.
Redukci jsem původně navrhoval pro komunitu Spectristů používající můj IDE řadič DivIDE. Ten držel na /DMAACK tvrdých 5V (to může; je to TTL-ready vstup na všech IDE zařízeních) a karta se z něj napájela (tedy přímo datovým kabelem nebo nasunutím na pinový hřebínek řadiče). Většina systémů má na tomto vývodu také cosi ~3..5V a redukce je zkusí využít k napájení také. Pokud je některý (takové neznám) řadič slabý a kartu neutáhne, jsou na redukci i konektory na PC napájení - 5.25" i 3.5". Dioda D1 pak brání zpětnému proudu z legálního napájení do /DMAACK. Tedy stačí datový kabel a redukce už funguje. Pouze pokud by byl nějaký problém, zapojíme i napájení.
Přepínač na redukci simuluje IDE signál /CABLESELECT. Samotný signál je tažen izolovaně dál. V jedné poloze jej přepínač uzemňuje (karta se chová jako master), ve druhé nechává interní pullup (slave).
Červená dioda je klasická indikace aktivity zařízení, žlutá správného vložení karty (krajní kratší piny v konektoru jsou oba kartou uzemněné, tj. karta 'sedí'), zelená power on.
Pro správnou funkci však stačí jen konektor pro CF, IDE hřebínek a napájení (buď z kabelů přes D1 nebo zapájíme i konektor na 5.25" nebo 3.5"). Karta se pak chová jako slave. Zbytek jsou jen master/slave blikající nebo stabilizační features navíc.
Na závěr ještě jaký formát má CF - je to jako disk bloková device,
organizovaná po sektorech (v tomto módu). Má i jako disk svůj MBR a
partition table, kde je už od výrobce preventivně vytvořena FAT16 (06h kód,
tzv. BIGDOS) primární partition zabírající celou kapacitu karty. Některé
zařízení (Minolta Dimage) na toto spoléhají (tj. nelze používat dosový
fdisk - ten tam s oblibou bude vytvářet FAT12 nebo LBA-FAT16 - Bill made).
Další problémek pak může být přidávání dalších IDE řadičů do jádra u toho,
kdo už má 4 devices, protože v případě manuálního nastavování špatně
parsuje bootparametr
ide<číslo>=<číslo>,<číslo>,<číslo> (třeba
zakomentovat ide-model check v ide.c, který parametr předčasné
zamítal s chybou).
Konektor pochází z firmy Omnitron (v Praze vedle AAA Auto u tramvajové otočky nád. Kobylisy), jinak všechny součástky lze sehnat v pohodě v GM. Základní verze mne přišla na ~290 Kč, plná verze asi ~ 350 Kč. Oproti ~600,- za konkurenční 'profesionální' výrobky to myslím není špatně. Podobných 'amatérských' redukci již bylo více - Kosťova byla asi první, pak Samiho Vehmaa - ale každá měla nějaké minus, ať už použitý konektor, přepínání master/slave, indikace, nebo prostý layout a přímá připojitelnost do systému. Proto jsem tomu čas obětoval, z každé vzal to lepší, něco ještě dodělal a jak tak koukám, vyplatilo se ;).
cfIDE_4c.zip, 367 KB
Příloha obsahuje úplnou výrobní dokumentaci, kterou je zakázáno používat jakkoli jinak než pro svou osobní potřebu (= výrobu zařízení v množství převyšujícím 5ks). Je zakázáno bez vědomí autora jakoukoli část návrhu přebírat či kopírovat. Zařízení NESMÍ být produkováno ani prodáváno za účelem zisku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
Sám jsem o pár let později problém řešil, a tady je moje zjištění.
