Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Čistá práce s diskem byla testována zápisem velkého souboru pomocí dd:
dd if=/dev/zero of=soubor.bin bs=1048576 count=16384
Testována byla doba běhu testu (a tím rychlost zápisu na disk).
Na hostiteli se v tomto testu zapisoval soubor o velikosti 112 GB, aby se omezil vliv diskové cache. Zápis na hostiteli trval 1438,360 s, což dělá 79,74 MB/s. Výsledky hostů (průměrné hodnoty ze tří běhů) jsou uvedeny v tabulce:
KVM 1/1 | Xen 1/1 | |
---|---|---|
průměr | 273,366 s (59,93 MB/s) | 207,862 s (78,82 MB/s) |
odchylka | -24,8 % | -1,2 % |
(Minimální a maximální doba běhu se u KVM od průměru lišila o 1 sekundu, u Xenu to bylo 5 vteřin.)
Na hostiteli se tentokrát zapisovalo sedm souborů o velikosti 16 GB, každý z nich na samostatný souborový systém o velikosti 20 GB.
Hostitel | KVM 1/1 | Xen 1/1 | |
---|---|---|---|
minimum | 1347,32 s (12,16 MB/s) | 10039.80s (1,63 MB/s … -86,6 %) | 2838,39 s (5,77 MB/s … -52,5 %) |
průměr | 1266,38 s (12,94 MB/s) | 9495,70 s (1,73 MB/s … -86,7 %) | 2693,75 s (6,08 MB/s … -53,0 %) |
maximum | 1177,20 s (13,92 MB/s) | 8252,03 s (1,99 MB/s … -85,7 %) | 2534,50 s (6,46 MB/s … -53,6 %) |
Ani v těchto testech si KVM nevedlo příliš dobře. Přestože je disk zpřístupněn pomocí paravirtualizovaného ovladače virtio, je vidět výrazný propad jak proti hostiteli, tak proti Xenu. Při testu s paralelním během byl hostitel přetížen podobným způsobem jako při rozbalování zdrojových kódů jádra, i když v menší míře.
Při běhu bez paralelních přístupů k disku dosahuje Xen téměř stejného výkonu, jako hostitel. Režie spojená s během KVM byla cca 25 %. Běh s paralelním přístupem ukázal podstatně horší výsledky: Xen si pohoršil na 50 % výkonu hostitele a KVM se propadlo na necelých 15 %.
Bez souběžného přístupu je podávaný výkon KVM tolerovatelný, ale pokles při paralelním běhu je v podstatě za hranicí použitelnosti systému, což v tomto případě platí nejenom pro KVM, ale i pro Xen. Na druhou stranu i zde platí, že tato zátěž by si zasloužila více než jeden hostitelský stroj.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Ano, to je velice nepříjemná věc v debianu (u mě squeeze) - musí se instalovat balík "qemu-kvm", protože balíček "kvm" je VELICE a značně zastaralý, způsobuje výkonnostní anomálie, padání guestů, ...
Prvne diky moc za clanek.
Kdyby na to nekdy byla chut, tak bych moc rad videl aspon zakladni porovnani behu widli na Xen a KVMku. Sam jsem si hral s Win 2k3 serverem a na obojim se chova proti Linuxu mnohem hur. Na Xenu widle doslova staly na miste kvuli desivejm odezvam. Na KVM to bylo lepsi, ale zase se dost desne chovaly disky.
Lidi, jakou mate zkusenost s virtualizaci widli? Zaslech jsem, ze velmi dobre chodi vmware server, ale zrovna nemam volnej HW na testovani.
Protože se KVM poměrně rychle vyvíjí, byla použita verze z Debianu Unstable – v té době nejnovější jádro 2.6.31 (balík linux-image-2.6.31-1-amd64) a kvm-85 (85+dfsg-4.1).Opravdu bylo použito poslední KVM? kvm-85 je poměrně starý balík. Aby nedošlo ke zmatení čtenářů... Sám používám na desktopu unstable a používám balík qemu-kvm, teď ve verzi 0.12.3+dfsg-4. V dokumentaci se lze dočíst v
/usr/share/doc/qemu-kvm/changelog.upstream-kvm.gz
, že tento balík je založen na kvm-88 [12 july 2009]. Sám jsem používal chvíli kvm-85 a měl problémy s virtualizovanými Windoze. Po čase jsem si všiml balíku qemu-kvm (s novějším KVM). V tom mě Windoze běžely o řád lépe (to už je tak 3/4 rok zpět). Tedy nevím kdy tyhle testy proběhly, ale o aktuálnosti user-space části KVM lze dost pochybovat?
No a co se týče XENu, tak ten je teď samozřejmě v kernelu 2.6.32 připravován pro Squeeze také zřejmě v novější podobě.
Nechtěl by si někdo dát práci a ty testy zopakovat?
Opravdu bylo použito poslední KVM?V té době... je to cca půl roku, spíš víc, nechá se to odvodit i podle "nejnovějšího jádra" 2.6.31. Holt docela dlouho trvalo to sepsat.
qemu-kvm (0.11.0+dfsg-1) unstable; urgency=low * Package qemu-kvm (stable series) instead of kvm (snapshots) * Simplify the packaging, remove support for external module source * Move old debian/changelog to debian/changlog.kvm -- Jan Lübbe <jluebbe@debian.org> Mon, 02 Nov 2009 11:49:28 +0100Zrejme ty testy probehly jiz v roce 2009...
Bohuzel spatne dopadl test site a spousteni.Teď jsem ještě zkusil netperf -t TCP_STREAM mezi KVM Linux hostem (virtio síť) a fyzickým strojem (ne hostitelem) a vyšlo cca 920×10^6 b/s na gigové síťovce. Stejný fyzický stroj proti hostiteli dá 940, takže tu síť bych opravdu tak špatně neviděl. netperf AFAIK používají k benchmarkování i vývojáři jádra, takže špatným nástrojem to IMO taky nebude...
Zalostne taky dopadlo rekurzivni spousteni skriptu. Linux Host mel 1:25 (v minutach), XEN guest mel 1:34, windows xp host s cygwinem sam mel 20:31.Zatímco v Linuxu, jako ostatně ve většině unixů, jsou procesory "lehké" (light-weight) a jejich spouštění přes
fork()+exec()
relativně nenáročné, ve Windows jsou procesy relativně "těžkotonážní", fork()
není nativně v dispozici (Cygwin ho musí emulovat) a mnohem víc se využívají lehká vlákna. Pokud se na
Windows provozuje program silně používající unixový styl (např. právě ono rekurzivní spouštění skriptů), je logické, že výsledek dopadne takto žalostně.
Pamatuju si, jak jsem kdysi musel při portování jednoho svého programu z Linuxu na Windows přepsat volání externích utilit na používání knihoven, protože to, co Linuxu běžel celkem slušně, bylo ve Windows nepoužitelně pomalé - rozdíl v rychlostech byl téměř o řád a většinu zátěže spotřebovalo spouštění oněch externích utlilit (užívaných jako "filtry" na načítání vstupních a ukládání výstupních obrázků).
Tisk bez diskuzetak dostanes cely clanek...
Asi tolik ke slavne virtualizaci