Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Proč na odvod 1kWh (kW je jednotka výkonu, nikoliv energie, energie tj. i teplo se běžně měří v J nebo v kWh), tepla potřebuju spotřebovat další 1kWh elektřiny?
Kurnik vy mě fakt donutíte, abych to spočítal úplně přesně přes Carnotův cyklus (ve kterém to bude chtít počítat se změnou fáze chladící kapaliny, takže se na to asi vyprdnu)
Ale stejně tomu nevěřím. Na stejném principu prakticky pracuje i HeatPipe (rychlý odvod tepla z teplé části do chlazené, přes odpařování tekutiny v trubicče) a taky nespotřebovává energii.
.
je videt, zes to nepochopil a furt omilas paty pres devaty. zatimco v rpipade klimatizace to teplo vemes a presunes za zed + rezie klimatizace /to je tech 33%/ tak v pripade vetraku ENERGII POUZIVAS POUZE NA POHYB CHLADICIHO MEDIA. JENZE PAK TEN VZDUCH MUSIS VENKU O NECO OCHLADIT. pokud bys mel uzavreny obeh, tak bys energii na ochlazeni spotreboval prace ty 2MW + rezie vetraku
Ano vím.
U většiny klimatizací je příkon 2-3x menší než chladicí/ohřívací výkon.DĚKUJU!!! Teď to jen vysvětlit koffrovi
O to se tu celou dobu (možná zmateně) snažím.
Rozumím tomu, že klimatizace se snaží o to, aby bylo v místnosti chladněji, než venku. To teď nechám stranou. V pokoji mám dejme tomu 20°C a v CASE 32°C. Když nyní vezmu místnost se spotřebou 2MW/h, tak by to (při dobré cirkulaci) měli profouknout větráky s příkonem 60kW do okolí (model CASE -> POKOJ, jsem převedl na model MÍSTNOST -> OKOLNÍ SVĚT). Zatímco podle vašich výpočtů by to bylo 3MW/h na chlazení.Nemůžeš nechat stranou to, že se klimatizace snaží o to, aby v místnosti bylo chladněji, než venku. Žádný velký výkon není potřeba. Když použiju ten tvůj příklad, tak máš v pokoji 20˚ a v case 32˚C. Po chvíli provozu, ti ale teplota v pokoji bude stoupat a když nevyvětráš, tak se zvýší až na těch 32˚C. A pokud vzroste teplota v case, tak bude dál narůstat i teplota v místnosti a to tak dlouho, dokud ten počítač neuvaříš. Když vyvětráš, tak se teplota v pokoji vrátí (třeba) na 20˚C, podle toho, kolik je venku. Teď si jako příklad vezmeme místnost - serverovnu - ve které chceme stálou teplotu, řekněme třeba 10˚. Pokud bude venku mráz, není žádný problém, když se v místnosti oteplí, tak se vyvětrá a bude tam zase 10˚C. Problém nastane, když venku bude třeba 20˚C, pak už vyvětráním nemůžeš teploty 10˚C nikdy dosáhnout. A v tu chvíli musí klimatizace začít chladit - tlačit teplo proti tepelnému spádu - a to stojí energii. Klimatizace funguje jako lednička a ledničku větrákem taky nenahradíš.
Takže jednoznačně, ano, klimatizaci to chce.
No, i to jednou prijde.
# /usr/sbin/smartctl -a /dev/sda |grep Temp Current Drive Temperature: 33 C Drive Trip Temperature: 101 C
Tiskni
Sdílej: