Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2023. Vybráni byli Bruno Haible za dlouhodobé příspěvky a správu knihovny Gnulib, nováček Nick Logozzo za front-end Parabolic pro yt-dlp a tým Mission logiciels libres francouzského státu za nasazování svobodného softwaru do praxe.
Před 10 lety Microsoft dokončil akvizici divize mobilních telefonů společnosti Nokia a pod značkou Microsoft Mobile ji zanedlouho pohřbil.
Fedora 40 release party v Praze proběhne v pátek 17. května od 18:30 v prostorách společnosti Etnetera Core na adrese Jankovcova 1037/49, Praha 7. Součástí bude program kratších přednášek o novinkách ve Fedoře.
Stack Overflow se dohodl s OpenAI o zpřístupnění obsahu Stack Overflow pro vylepšení OpenAI AI modelů.
AlmaLinux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4 (Mastodon, 𝕏). S kódovým názvem Seafoam Ocelot. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Před 50 lety, 5. května 1974 v žurnálu IEEE Transactions on Communications, Vint Cerf a Bob Kahn popsali protokol TCP (pdf).
Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 717 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
E-mailové řešení postavené na Postfix a Dovecot.
Pokud není poštovní server příliš zatížen, není obvykle potřeba se nějak významně zabývat tím, jak je optimalizován z hlediska výkonu. Pokud ale průtok zpráv a uživatelských přístupů stoupá, nabývá optimalizace serveru na významu.
Může se stát, že je poštovní server nějakou dobu nedostupný – například když je umístěn uvnitř sítě firmy a přestane fungovat internetové připojení. Pro takové případy se často používá záložní server, který nemá úložiště pošty se schránkami, ale může poštu dočasně přebírat k pozdějšímu doručení na hlavní poštovní server.
Za normálních okolností platí, že má každý uživatel přístup do své e-mailové schránky, a nikam jinam. Jenže někdy může být výhodné, aby mohl přistupovat i jinam. Přinejmenším se tak omezí zbytečné přeposílání zpráv a lépe se udržuje pořádek v poště u pracovních týmů.
Velmi oblíbenou funkcí poštovních serverů je filtrace zpráv a jejich třídění. K tomu se tvůrci serverů stavějí různě – dobré však je, když je tato funkce nejen přítomna, ale když také funguje podle otevřeného standardu. Takovým standardem je technologie Sieve, kterou lze provozovat prostřednictvím pluginu do programu Dovecot.
Jednou z činností vykonávaných poštovním serverem je finální doručování do schránek uživatelů. Protože na tuto činnost mohou být kladeny značné nároky, je často vhodné pro ni využít specializovanou službu, která doručování zajistí. Tato služba se označuje jako doručovací agent. Agent zatím zůstával skryt a nevyužit, nicméně právě v tento okamžik vstupuje na scénu.
Mnoho lidí si zvyklo posílat e-mailem i velmi citlivá data. Přitom bezpečnost této technologie je srovnatelná s bezpečností pohlednice nebo korespondenčního lístku. Přestože pro skutečně bezpečnou komunikaci je třeba, aby byla každá zpráva zašifrována ještě před předáním do poštovního komunikačního řetězce (a naopak dešifrována až po výstupu z něj), mnohé zvědavé uši lze odstavit i šifrováním na úrovni komunikačních kanálů.
Greylisting patří mezi opatření kontroverzní, nicméně v praxi velmi účinná. Program Postfix lze snadno spřáhnout s nástrojem pro realizaci této ochranné metody. Následující odstavce ukáží, jak na to. Nebude ale chybět ani představení jedné další záležitosti, která s provozem poštovního serveru a ochranou proti spamu souvisí – rozdělení rolí přebírání pošty od klientů a jejího doručování.
Antispamová opatření prováděná pouze prostředky programu Postfix jsou buď nedostatečně účinná, anebo zbytečně přísná. Proto je obvykle lepší přenechat většinu práce při ochraně proti spamu (ale i jiném nevítanému obsahu, například virům) jiným nástrojům, které lze s Postfixem snadno spřáhnout.
Značnou část elektronické pošty dnes bohužel tvoří nevyžádaná obchodní sdělení čili spam. Protože o takové zprávy stojí opravdu jen málokdo, bývá obvykle žádoucí nasadit různé prostředky pro jejich eliminaci.
Používá-li se například ve firmě technologie LDAP, lze ji s výhodou využít i pro získávání údajů pro poštovní server. Bude to o něco složitější než v případě databáze MySQL, nicméně z globálního pohledu si tak lze výborně usnadnit práci.
Údaje o e-mailových schránkách a jejich uživatelích lze uchovávat například v souborech (jako v minulém dílu seriálu) nebo v databázi. Právě návrhem takové databáze a jejím využitím v programech Postfix a Dovecot se bude zabývat tento článek.
U dedikovaných poštovních serverů nevyužívají uživatelé obvykle nic jiného než právě poštovní služby. Existuje samozřejmě možnost skloubit systémové (unixové) uživatele se schránkami v různých doménách, nicméně by bylo zbytečné, aby byly pro tyto účely v systému normální uživatelské účty. Proto se využívají tzv. virtuální uživatelé. Existuje řada způsobů, jak s nimi v poštovním prostředí pracovat.
Poštovní server obvykle nejen odesílá zprávy někam jinam, nýbrž je také přijímá k doručení do schránek. Existuje řada způsobů, jak lze schránky a doručování do nich řešit. Schránky musí být také samozřejmě přístupné pro uživatele.
Minule představená konfigurace programu Postfix sloužila jen k předávání zpráv na jiný server, bez jakýchkoli dalších aktivit. S tím se lze samozřejmě málokdy spokojit. Obvykle požadujeme výrazně více – server musí vykazovat určitou dávku vlastní „inteligence“.
Po přečtení prvních dvou („představovacích“) dílů seriálu již každý mohl získat určitý obrázek, co jsou programy Postfix a Dovecot a proč je použít pro stavbu poštovního serveru. Proto je čas pustit se do práce.
Seriál o budování poštovního serveru pokračuje představením druhého základního „člena týmu“ – programu Dovecot. Ten se na serveru stará o přístup k poště pomocí protokolů POP3 a IMAP, může zajišťovat i lokální doručování a poskytovat autentizační služby jiným programům.
E-mailové řešení pro firmu nebo třeba neziskové sdružení, ale i rozjezd hostingových služeb, jejichž součástí elektronická pošta bývá – to jsou případy, kdy potřebujeme „postavit“ poštovní server nebo sadu serverů. Možnosti výběru jsou velké, a to i pokud zůstaneme jen u svobodného softwaru. Jako základní stavební kameny si lze zvolit například Postfix a Dovecot (případně v kombinaci s dalšími programy). Právě řešením postaveným na těchto dvou programech bude věnován tento seriál.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz