Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
/dev/random
, a bavit vás to nepřestane nikdy…
Případně by u něj mohl sedět rovnou i routerÚžasnej buzzword L3 switch si někdy slyšel? :) Dneska už jsou skoro zadarmo :)
Počítám že ještě dlouho pojedu doma přes WiFi.
To já taky. Hlavně že na chodbě mám optiku. Ta "firma" nabízí především TV (nezájem) a net typu 25/5 (hnus asymetrickej). Na dotaz, jestli by to nešlo třeba 20/20 a k tomu /29 subnet IPv4 mi bylo řečeno "ani omylem". Proč toto umí malej wifi poskytovatel a isp s optikou ne?
1 Gbps .... tak to je mazec. Otazka kolik serveru da takovy upload. Typoval bych ze zadny z fileshare serveru to nebude.
Ovsem video online by bylo gut. Samozrejme zadara pac jinak se to nechytne.
Pri takove rychlosti lze natahat za den 10-20 filmu v HD. Otazkou je kdo se na ne bude divat.
Nejde o to kto sa na to bude pozerať - ide o to, aby si urobil veľký traffic a aby si veľký Bratr myslel, že vieme využiť taký veľký bandwidth... Otazkou je kdo se na ne bude divat.
Takze budou posilat stazena data do /dev/null .....
alebo rovno celé BD disky (20-50GB)A jen by tak zbytečně zasíral linky po celém světě. No to by bylo fakt super.
Myslel som, že by si človek stiahol aj to čo by si normálne nestiahol - napr. 10GB BD ripy,10 - 15 GB BD ripy si stahuju zcela běžně už skoro 2 roky
neagregovanouTo si jenom myslíš
ADSL od O2 je pekna sracka, mame to doma a upload je tak 10 - 30kBps a download nejvic je 640kBps a podle denni doby to ruzne klesa treba az k 140ti, v krusnejch chvilkach 50ti nebo minObčas mám tu čest pracovat s jedním ADSL, kde je 8Mbps internet je omezený na 4Mbps a down je stejně maximálně 200kBps. Přičítám to tomu, že kabely byly za povodní pod vodou. A i kvůli těm 200kB se muselo volat na technickou potvoru, protože po zapojení to nešlo vůbec, modem tvrdil, že tam žádné ADSL nevede. Jo a nesmí se telefonovat, když se dlouho telefonuje, net vypadne. Podotýkám, že se nejedná o žádnou Horní Dolní, ale o centrum Prahy. Jo a pak vlastně ještě další dvě ADSL, jedno O2, druhé Nextra, obě výpadek aspoň jednou denně. Bohužel ani v jednom případů není k dispozici nic lepšího.
Vybudovat poslední míli na optice je levné, vybudovat páteř tak aby všichni mohli využít kapacitu poslední míle naplno je to co stojí hodně peněz.O to se nepřu. Ale při měřítcích USA je obojí velmi nákladná záležitost. Tady jsem našel tu zprávičku o gigabitovém internetu v Jižní Koreii. Píšou o investici, v přepočtu, 540 miliard Kč, což je při dnešním kurzu asi 28 miliard USD, což je nezanedbatelná částka, přičemž mluvíme o velmi malém území JK. A pak je tu, jak říkáš, vybudování páteře. Ale v dnešní době vysoké nezaměstnanosti by takový projekt mohl mít efekt stavby Hladové zdi.
Tiskni
Sdílej: