Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Registr GNOME sice nedosahuje velikosti registru Windows, ale i tak se v něm mohou vyskytovat přebytečné položky. LinuxInsight předvádí program GConf Cleaner, který umožňuje registr pročistit. Zatím je v alfaverzi: je velmi vhodné dávat pozor, co necháte odstranit.
Tiskni
Sdílej:
~/.gconf
.Imho až tak úplně to nechápu, tu averzi. (Tu u místních kritiků hádám vyvolala tetička Bill.) Jinak by program tak jako tak musel nastavení někam ukládat, nejspíš do .jméno_programu v domovském adresáři a musel by si ukládání a načítání konfigurace řešit sám... co tu pořád řešíte? Upřímně ani moc nechápu samotného autora. Pokud má nějaké hypotetické potíže s rychlostí, proč prostě nepoužívá jiný desktop? Pochybuji, že ten efekt "pročištění" je nějak "moc" pozorovatelný.
/usr/bin/gconftool-2 -s /desktop/gnome/background/picture_filename -t string ~/radek-nulan.jpg
(nastaví pozadí plochy), takže odpadá zpracovávání textové konfigurace a naopak máme jednotný, pěkný přístup k nastavením.
Oddělitelnost a přenositelnost? Tady je na tom KDE stejně jako GNOME: ~/.kde vs. ~/.gconf (je to tam strukturováno, např.: ./apps/epiphany/web/ atd.).
.INI
cítím velkou náklonnost. mutt
zase předpokládá konfiguráky -- a ne GUI. A taky mu to nevyčítáme. Někdy.
.INI
kvůli tomu, že má nějaký program jeden klíč v registru a tři hodnoty v něm je přece jen poněkud podivná.
imho parsovanie XML je (aj programovo) jednoduchšie ako parsovanie INI. ...A na to jsi přišel jak? Už jsi napsal hodně XML parserů?
Mal som pre presnosť uviesť slovo nevalidujúci.
[Použít]
z MS Windows. Oni takhle vyřešili bordel s windows.ini (nebo jak se to v těch 3.11 jmenovalo).Registry byly už ve windows 3.11, ale tehdy sloužily především k nastavení asociací přípon souborů.
Nastavení Gconfu se dají snadno smáznout.to se dá jakékoliv nastavení
Nastavení Gconfu nejsou uložená v nějakém binárním bordelu, ale jsou uložená v xml souborech v podsložkách v adresáři ~/.gconf
.
ehm, myslímže všechny tazatele na výhody GConfu zajímalo, jakou výhodu to přináší v linuxu, ne oproti windows - kde by bylo na místě mluvit o "binárním bordelu"
btw, "v podsložkách v adresáři" - uff, uff
Je k tomu jednoduché udělátko, které ty hodnoty z Gconfu umí vytáhnout a dá se dobře použít ve skriptech. (Tohle ale určitě existuje i ve Windows.)ad windows totéž co výše; copak k .ini-style konfigurákům neexistuje tuna knihoven a udělátek, co je umí parsovat?
Nastavení sleduje démon, změna nastavení se projevuje okamžitě.to je spíše otázka daného programu, jestli "online" rekonfiguraci podporuje
Jinak by program tak jako tak musel nastavení někam ukládat,jinak? a to jako s GConfem ho nikam neukládá? tato věta postrádá logiku ...
nejspíš do .jméno_programu v domovském adresářia to je jako horší než .gconf/jméno_programu (nebo jakže to s tím GConfem je?) není to náhodou to, že programy hlásící se ke Gnome ukládají do .gconf, z hlediska "zaplevelení" ~ stejné, jako když program hlásící se ke KDE si to ukládá do .kde?
a musel by si ukládání a načítání konfigurace řešit sám...viz výše; asi jsem měl vlčí mlhu když jsem už v šerém dávnověku svých pokusů s pascalem pod woknama 3.1 viděl nějaké udělátko na parsování .ini - je přece jasné, že žádné takové reusable řešení neexistuje, že si to každý musí napsat hezky od píky ... ach bože :-/
Pokud má nějaké hypotetické potíže s rychlostí, proč prostě nepoužívá jiný desktop?hypotetické? no já nevím, jaký mechanismus to používá, ale předpokládám, že čím více souborů je ve frontě pro sledování, tím déle trvá ji projít (i když složitost roste asi jenom logaritmicky)
Pochybuji, že ten efekt "pročištění" je nějak "moc" pozorovatelný.mno, tak s tímto bych i souhlasil
Pokoušel jsem se ukázat, že to, že se registry GNOME vzdáleně podobají registrům Windows ještě neznamená, že je to automaticky špatně a není tedy na místě mít k nim kvůli tomu odpor. Také proto jsem některé věci porovnával s Windows, aby byly vidět rozdíly. Chápete, nebo nechcete chápat?ok, v tomto kontextu předchozí elaborát dává lepší smysl, nicméně stále nechápu, proč se srovnávat s Windows, když základní otázka, co se tu řeší (nebo aspoň co si myslím, že se řeší), je, jaké (ne)výhody to přináší proti klasickému un*xovému přístupu ...
A pokud tu ta možnost získat snadno nastavení je, proč ji nevyužít?ach jo, to je demagogie na n-tou
V oblasti toho, že smazat se dá každé nastavení - udělejte to s registry Windows a máte po systému. Udělejte to s registry GNOME a se systémem se vám nic nestane.Udělejte to s ~/.kde a se systémem se vám nic nestane. Udělejte to s ~/.xfce a se systémem se vám nic nestane. Udělejte to s ~/.* a se systémem se vám nic nestane. :-p
Klasický unixový systém nijak neřeší, aby se aplikace dozvěděly o změně konfigurace - viz gconf notify. To je především vlastnost desktopových aplikací, že se změna konfigurace na jednom místě projeví ihned u všech puštěných programů.ok, je to nesporně odlišná vlastnost od klasického přístupu, dala by se považovat i za výhodu, ale zdá se, že ne všichni po ní touží ... nicméně to odbíhám od technického jádra věci pointa je v tom, že daná aplikace musí umět přijmout event "změna konfigurace" a nějak na něj zareagovat - tedy že podpora musí být především na straně aplikace, a jestli je k tomu použit zrovna mechanismus GConf je implementační detail, stejně tak si může aplikace nechat hlídat změnu svého konfiguráku třeba přes inotify či jak se ten čert v aktuálním kernelu jmenuje ...
Dále nijak neřeší formát konfiguráků a výsledek je, že si to každý vymýšlí po svém a píše svůj parser. Existence gconfu velmi zjednodušuje programátorovi práci a šetří jeho čas.jako kolovrátek ... kolikrát se tu bude ještě opakovat, že formát
klíč=hodnota
si nikdo po svém nevymýšlí, když byl již dávno vymyšlen, a parserů na něj existují tuny?
Netvrdím, že gconf je všelék, ale je opravdu dobře, že taková věc koexistuje vedle klasických konfiguráků.netvrdím, že je špatně, že vedle nich existuje - dokud mě nikdo nenutí to používat; tvrdím jen, že zde doposud nebyla presentována žádná objektivní výhoda oproti "klasickému" systému (možná ušetření pár řádků kódu okolo přijmutí notifikace o změně v konfiguračním souboru)
XML je len "implementovateľným" obmedzením SGML ...Jo a v tom je ten problém.
XML se aspoň _snaží_ v tom udělat pořádek.dobře, píšu si, tady ti na formátu záleží
A bez Gconfu bychom se samozřejmě obešli - za cenu dalšího a dalšího duplikování kódu.použití knihovny je duplikování kódu?
Jakožto uživateli i programátorovi je mi jedno, jaký backend a datový formát si gconf zvolil. Kdyby v budoucnu XML nevyhovovalo, tak se to změní spánembohem třeba na databázi a život jde dál, API zůstane a programy budou fungovat.... a koukám na to, co jsem si zapsal, a najednou ti na formátu nezáleží nejsi ty náhodou schizofrenik? co kdyby si GConf najednou zvolil místo XML formát ini, šel by život také dál, to by v tom nebyl "bor*el"?
Gconf zde byl dříve než inotify v jádřetak dnotify :-p
a každou sekundu zjišťoval změny v souborech.což je tedy z hlediska výkonu ohromná featura, díkybohu za něco tak skvělého!
Myslete si co chcete, ale já vítám jakoukoli snahu ušetřit práci (a v tomto případě opravdu hodně práce) a hlavně už konečně neduplikovat kód. Raději jeden dobrý a rychlý XML parser s notifikací než mraky polofunkčních udělátek, každé trochu jiné.já rozhodně nevítám snahu šířit tady demagogie - mám spočítat, kolikrát byl nesmysl o duplikování kódu zopakován (a vyvracen)?
- ať v žádném případě nikdo necpe Gconf do důležitých serverů či démonů.Můj desktop je také důležitý. Tímto přiznáváš, že gconf je hračka pro děti a nepoužitelný v ostrém provozu. Proč ho tedy používat, když je nepoužitelný?
- Ztratil jsem přehled, o čem se vlastně přeme.o tom, že zastánci GConfu neumí říci žádné výhody, které by do linuxového (un*xovského) světa přinášel zatím jsem zaznamenal pouze jeden validní argument, a to že démon umí programům posílat notifikace o změně konfigurace - k tomu se ovšem vyskytly námitky, že ne každý po tomto touží, a že pro realizaci není potřeba běh dalšího démona a další megabajty kódu takže mi to vychází tak nějak šulnul ... prostě jen další možnost; kdo chce, ať si to používá, ale ať to necpe ostatním, že to musí používat všude - protože značná část komunity chce mít volbu, nelíbí se jim univerzální řešení a la Windows
XML je vyjadrovací prostriedok. Ak niečo vyjadriť neviete, spravidla to nie je chyba prostriedku.