Čistíme registr GNOME s GConf Cleaner

Registr GNOME sice nedosahuje velikosti registru Windows, ale i tak se v něm mohou vyskytovat přebytečné položky. LinuxInsight předvádí program GConf Cleaner, který umožňuje registr pročistit. Zatím je v alfaverzi: je velmi vhodné dávat pozor, co necháte odstranit.

11.6.2007 07:03 | Luboš Doležel (Doli) | Zajímavý software

Komentáře

[m1c4a1]

Nelíbí se mi moc kombinace Linuxu a registrů. :-/ Tento trend včetně unifikace desktopů vede k "windowsifikaci".

[peter]

Ďalší, čo nepochopil gconf...

[Kyosuke]

Připiš si mě na seznam lidí, kterým „něco ušlo“.

[Spike]

Mně asi také. Jaký je rozdíl mezi nesmazanými klíči a nesmazaným konfiguračním souborem?

[jm]

Napis si me taky do seznamu lidi, co nechapou, proc musi bezet nejaky demon, aby si aplikace nacetla konfiguraky ulozene v humusoidnim XML bordelu.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Podle skutků jejich poznáte je.

[#Tom]

Jsem rád, že tento odpad (tj. GConf) nainstalován nemám.

[belisarivs]

Muzes nam to tedy osvitit? Ja registry taky rad nemam. A Gconf mi je velmi sylne pripomina. Snad az na moznost ta nastaveni uplne smaznout bez vaznejsiho poskozeni systemu, cimz Windows AFAIK nedisponuji.

[belisarivs]

Boha jeho. Takova blbost. Jasne ze "silne".

[_____]

• Nastavení Gconfu se dají snadno smáznout.
• Nastavení Gconfu nejsou uložená v nějakém binárním bordelu, ale jsou uložená v xml souborech v podsložkách v adresáři ~/.gconf.
• Je k tomu jednoduché udělátko, které ty hodnoty z Gconfu umí vytáhnout a dá se dobře použít ve skriptech. (Tohle ale určitě existuje i ve Windows.)
• Nastavení sleduje démon, změna nastavení se projevuje okamžitě. To znamená, že když pomocí gconftool-2 změníš pozadí plochy tak po odentrování je ihned použito nové, pokud změníš nastavení nějakého programu které se nastavuje nějakým zaškrtávacím boxíkem, tak jakmile to odentruješ se i v tom programu okamžitě ten zaškrtávací čudlík zaškrtne/odškrtne. (Nevím jestli to tak funguje všude, ale u minimálně dvou programů, které jsem zkoušel to tak fungovalo - zkoušel jsem např. přes gconftool-2 změnit nastavení StarDictu.)

Imho až tak úplně to nechápu, tu averzi. (Tu u místních kritiků hádám vyvolala tetička Bill.) Jinak by program tak jako tak musel nastavení někam ukládat, nejspíš do .jméno_programu v domovském adresáři a musel by si ukládání a načítání konfigurace řešit sám... co tu pořád řešíte? Upřímně ani moc nechápu samotného autora. Pokud má nějaké hypotetické potíže s rychlostí, proč prostě nepoužívá jiný desktop? Pochybuji, že ten efekt "pročištění" je nějak "moc" pozorovatelný.

[alblaho]

Já tu averzi taky nechápu. Hlavní nevýhoda Windows Registry je ten binární bordel. Ale centralizované úložiště nastavení je dobrá myšlenka. Oni v tom Microsoftu totiž taky nejsou samí debilové, jak by si někteří rádi mysleli. Oni takhle vyřešili bordel s windows.ini (nebo jak se to v těch 3.11 jmenovalo).

Největší výhoda gconf/registry je jednoduchý přístup z programů. Parsovat "free text" konfiguráky je prostě nehratelné.

[#Tom]

Já mám to starobylé textové nastavení právě velice rád. Sice kvůli oddělenosti může být u každého progamu jiné, to mi ale nevadí. Je snadno přenositelné a zálohovatelné. Někdy je dokonce stejné v různých operačních systémech. Mnohem raději mám takový „registr“ jaký má KDE.

[freshmouse]

Což o to, kdybych byl zvyklý konfigurovat přes textový konfigurák ve stylu proměnná = hodnota, taky by se mi GConf nelíbil. Jenže GNOME je pracovní prostředí, a tak se nepředpokládá, že by si uživatelé konfigurovali přímo soubor, ale odklikávali dialogy aplikací, nebo -- když už -- použili GConf Editor. A naopak vývojáři aplikací mají zase tu výhodu, že mohou upravovat GConf nastavení třeba takhle: /usr/bin/gconftool-2 -s /desktop/gnome/background/picture_filename -t string ~/radek-nulan.jpg (nastaví pozadí plochy), takže odpadá zpracovávání textové konfigurace a naopak máme jednotný, pěkný přístup k nastavením.

Oddělitelnost a přenositelnost? Tady je na tom KDE stejně jako GNOME: ~/.kde vs. ~/.gconf (je to tam strukturováno, např.: ./apps/epiphany/web/ atd.).

[Věroš]

A aby toho nebylo málo, tak části .gconfu je možné připojovat přes síť.

Správci sítí tleskají.

[#Tom]

Co se předpokládá nebo nepředpokládá je mi jako (možná neobvyklému) uživateli naprosto jedno. A připouštím, že k nastavení ve stylu .INI cítím velkou náklonnost.

[freshmouse]

No, třeba mutt zase předpokládá konfiguráky -- a ne GUI. A taky mu to nevyčítáme. Někdy.

[#Tom]

Jedna z výhod Muttu. Ale třeba Pine je na tom lépe, ten má pěkné vlastní textové konfiguráky i uživatelské rozhraní s možností nastavení.

[freshmouse]

To je přesně to, co jsem chtěl říct: GConf (konfiguráky...) není chybou, ale vlastností. A je na každém, jestli se mu ta vlastnost líbí a jestli mu vyhovuje.

[#Tom]

Nakonec proč ne, i chyba je vlastnost. Závislost na megabajtech složitého kódu namísto několika stránek jednoduchého kódu na načítání .INI kvůli tomu, že má nějaký program jeden klíč v registru a tři hodnoty v něm je přece jen poněkud podivná.

[happy barney]

imho parsovanie XML je (aj programovo) jednoduchšie ako parsovanie INI. Ten daemon má o.i. na starosti notifikáciu aplikácii, aby to tie nemuseli sledovať (i.e. ďaľšie ušetrenie riadkov kódu). Tým, že je to oddelené od aplikácie je jednoduchšie v budúcnosti zmeniť/pridať funkcionalitu do konfiguračného systému bez zmeny aplikácií.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

imho parsovanie XML je (aj programovo) jednoduchšie ako parsovanie INI. ...

A na to jsi přišel jak? Už jsi napsal hodně XML parserů?

[happy barney]

subjektívny pocit, od toho tam je tá skratka imho.

Mal som pre presnosť uviesť slovo nevalidujúci.

[Josef Kufner]

Validovat musí tak jako tak, i když ne úplně. Schválně si ty dva parsery zkus napsat... Uvidíš sám, co je a není jednoduché. Jednoduchý parser ini se dá napsat na cca 10 řádek v C (fgets a sscanf stačí).

[#Tom]

XML lze k ukládání nastavení také použít, ale přijde mi právě zbytečně složité, protože většině programů by stačilo INI. Na druhou stranu HTML stránka přepsaná do INI by také nebyla nejlepším řešením.

Okamžité uplatnění změn v nastavení je možná pro někoho dobré, ale já z něj mám doslova hrůzu. Tenhle GTK-Gnomácký zlozvyk zbytečně zatěžuje procesor a zdržuje uživatele. Kdyby to byla volitelná vlastnost, tak by mi to nevadilo, ale už se mi mockrát stýskalo po tlačítku [Použít] z MS Windows.

[Jan Martinek]

Jen pro představu - nejdelší konfigurák, který jsem našel má asi 25 kilo. Jeho parsování pomocí pythonního elementtree trvá 40 milisekund. Je to tak neúnosná daň za to, že je v konfigurácích jednota?

[#Tom]

Doba zpracování může být také zajímavá, ale o tu mi nešlo. Šlo mi o tu nesmyslnou závislost na několika MB knihoven jen proto, aby se mohl načíst konfigurační soubor.

[freshmouse]

Obávám se, že těch několik MB kódu je třeba i při použití klasických konfiguráků...

[Kyosuke]

bash, ftp server, lighttpd a spol. se netváří, že by zrovna kódu na čtení konfiguráků věnovaly hromady MB kódu. A kdybych si je nacpal do malé krabičky v koutě, určitě bych tam nechtěl mít kvůli konfiguraci pár mega footprintu na flash kartě i v paměti. Ono je vůbec pro mnohé překvapením, že i dnes se dá psát úsporně, ale ne, pár mega na čtení klasického konfiguračního souboru opravdu zapotřebí není, když se do 4 KB vejde operační systém, kompilátor a celkem luxusní vývojové prostředí jednoho programovacího jazyka.

[Drom]

Pokud jsem neco nezapomnel, tak vse potrebne pro provoz gconfu na mem systemu zabira 6.6MB (vcetne veci, ktere pro beh primo nutne nejsou, jako dokumentace). To mi tak hrozny neprijde na univerzalni system ukladani konfigurace.

[Drom]

Okamžité uplatnění změn v nastavení je možná pro někoho dobré, ale já z něj mám doslova hrůzu.

Ja ne, me to desne vyhovuje :)

Nicmene, co vim, oficialni stanovisko Gnome je "pocitace jsou dostatecne vykone, aby se zmena mohla projevit ihned".

[mkoubik]

Oni takhle vyřešili bordel s windows.ini (nebo jak se to v těch 3.11 jmenovalo).

Registry byly už ve windows 3.11, ale tehdy sloužily především k nastavení asociací přípon souborů.

[Honza Jaroš]

Zvláštní, já tam na to měl buď win.ini, nebo system.ini (už si to nepamatuju přesně, ale v jednom z nich to bylo). S registry jsem se poprvé setkal u Windows NT 3.51; jestli byly i v dřívějších verzích "entýček" nevím.

[kavol]

Nastavení Gconfu se dají snadno smáznout.

to se dá jakékoliv nastavení

Nastavení Gconfu nejsou uložená v nějakém binárním bordelu, ale jsou uložená v xml souborech v podsložkách v adresáři ~/.gconf.

ehm, myslímže všechny tazatele na výhody GConfu zajímalo, jakou výhodu to přináší v linuxu, ne oproti windows - kde by bylo na místě mluvit o "binárním bordelu"

btw, "v podsložkách v adresáři" - uff, uff

Je k tomu jednoduché udělátko, které ty hodnoty z Gconfu umí vytáhnout a dá se dobře použít ve skriptech. (Tohle ale určitě existuje i ve Windows.)

ad windows totéž co výše; copak k .ini-style konfigurákům neexistuje tuna knihoven a udělátek, co je umí parsovat?

Nastavení sleduje démon, změna nastavení se projevuje okamžitě.

to je spíše otázka daného programu, jestli "online" rekonfiguraci podporuje

Jinak by program tak jako tak musel nastavení někam ukládat,

jinak? a to jako s GConfem ho nikam neukládá? tato věta postrádá logiku ...

nejspíš do .jméno_programu v domovském adresáři

a to je jako horší než .gconf/jméno_programu (nebo jakže to s tím GConfem je?)

není to náhodou to, že programy hlásící se ke Gnome ukládají do .gconf, z hlediska "zaplevelení" ~ stejné, jako když program hlásící se ke KDE si to ukládá do .kde?

a musel by si ukládání a načítání konfigurace řešit sám...

viz výše; asi jsem měl vlčí mlhu když jsem už v šerém dávnověku svých pokusů s pascalem pod woknama 3.1 viděl nějaké udělátko na parsování .ini - je přece jasné, že žádné takové reusable řešení neexistuje, že si to každý musí napsat hezky od píky ... ach bože :-/

Pokud má nějaké hypotetické potíže s rychlostí, proč prostě nepoužívá jiný desktop?

hypotetické? no já nevím, jaký mechanismus to používá, ale předpokládám, že čím více souborů je ve frontě pro sledování, tím déle trvá ji projít (i když složitost roste asi jenom logaritmicky)

Pochybuji, že ten efekt "pročištění" je nějak "moc" pozorovatelný.

mno, tak s tímto bych i souhlasil

[_____]

Hádám, že bez urážek, zesměšňování a chytání se za slovo to individua vašeho ražení nezvládnou. Říkám tomu "argument výsměchem".

Pokoušel jsem se ukázat, že to, že se registry GNOME vzdáleně podobají registrům Windows ještě neznamená, že je to automaticky špatně a není tedy na místě mít k nim kvůli tomu odpor. Také proto jsem některé věci porovnával s Windows, aby byly vidět rozdíly. Chápete, nebo nechcete chápat? Nejedná se rovněž o nic horšího, než když si KDE-centrické věci ukládají (nevím jak je to v KDE řešeno, nepoužívám ho) nastavení někam do ~/.kde. GConf je používán hlavně GNOME-centrickými programy, kde se na přítomnost těch věcí, co to potřebuje pro svou činnost dá spolehnout. A pokud tu ta možnost získat snadno nastavení je, proč ji nevyužít?

V oblasti toho, že smazat se dá každé nastavení - udělejte to s registry Windows a máte po systému. Udělejte to s registry GNOME a se systémem se vám nic nestane.

Pokud vás to dále zajímá, pročtěte si onu část věnovanou GConfu z Miguelem de Izacou.

[_____]

Ehm... z rozhovoru s Miguelem de Izacou.

[kavol]

ať si tomu říká kdo jak chce, mě by zajímalo především co z toho, co jsem napsal, není pravda a proč?

Pokoušel jsem se ukázat, že to, že se registry GNOME vzdáleně podobají registrům Windows ještě neznamená, že je to automaticky špatně a není tedy na místě mít k nim kvůli tomu odpor. Také proto jsem některé věci porovnával s Windows, aby byly vidět rozdíly. Chápete, nebo nechcete chápat?

ok, v tomto kontextu předchozí elaborát dává lepší smysl, nicméně stále nechápu, proč se srovnávat s Windows, když základní otázka, co se tu řeší (nebo aspoň co si myslím, že se řeší), je, jaké (ne)výhody to přináší proti klasickému un*xovému přístupu ...

A pokud tu ta možnost získat snadno nastavení je, proč ji nevyužít?

ach jo, to je demagogie na n-tou ... samozřejmě, nikde nebylo (nebo jsem si nevšiml?) explicitně řečeno, že získat nastavení z GConfu je jednodušší než z ~/.kde, ale takováto formulace "možnost získat snadno - proč nevyužít" implicitně podsouvá, že jiné možnosti snadné nejsou, přestože zde již bylo několikrát zmíněno, že vydolovat to z .ini-stylu není o nic těžší

... žeby další, co se snaží uplatnit poučku "stokrát opakovaná lež se stane pravdou"?

V oblasti toho, že smazat se dá každé nastavení - udělejte to s registry Windows a máte po systému. Udělejte to s registry GNOME a se systémem se vám nic nestane.

Udělejte to s ~/.kde a se systémem se vám nic nestane.

Udělejte to s ~/.xfce a se systémem se vám nic nestane.

Udělejte to s ~/.* a se systémem se vám nic nestane.

:-p

[Jan Martinek]

Klasický unixový systém nijak neřeší, aby se aplikace dozvěděly o změně konfigurace - viz gconf notify. To je především vlastnost desktopových aplikací, že se změna konfigurace na jednom místě projeví ihned u všech puštěných programů.

Dále nijak neřeší formát konfiguráků a výsledek je, že si to každý vymýšlí po svém a píše svůj parser. Existence gconfu velmi zjednodušuje programátorovi práci a šetří jeho čas.

Netvrdím, že gconf je všelék, ale je opravdu dobře, že taková věc koexistuje vedle klasických konfiguráků.

[kavol]

Klasický unixový systém nijak neřeší, aby se aplikace dozvěděly o změně konfigurace - viz gconf notify. To je především vlastnost desktopových aplikací, že se změna konfigurace na jednom místě projeví ihned u všech puštěných programů.

ok, je to nesporně odlišná vlastnost od klasického přístupu, dala by se považovat i za výhodu, ale zdá se, že ne všichni po ní touží ... nicméně to odbíhám od technického jádra věci

pointa je v tom, že daná aplikace musí umět přijmout event "změna konfigurace" a nějak na něj zareagovat - tedy že podpora musí být především na straně aplikace, a jestli je k tomu použit zrovna mechanismus GConf je implementační detail, stejně tak si může aplikace nechat hlídat změnu svého konfiguráku třeba přes inotify či jak se ten čert v aktuálním kernelu jmenuje ...

Dále nijak neřeší formát konfiguráků a výsledek je, že si to každý vymýšlí po svém a píše svůj parser. Existence gconfu velmi zjednodušuje programátorovi práci a šetří jeho čas.

jako kolovrátek ... kolikrát se tu bude ještě opakovat, že formát klíč=hodnota si nikdo po svém nevymýšlí, když byl již dávno vymyšlen, a parserů na něj existují tuny?

Netvrdím, že gconf je všelék, ale je opravdu dobře, že taková věc koexistuje vedle klasických konfiguráků.

netvrdím, že je špatně, že vedle nich existuje - dokud mě nikdo nenutí to používat; tvrdím jen, že zde doposud nebyla presentována žádná objektivní výhoda oproti "klasickému" systému (možná ušetření pár řádků kódu okolo přijmutí notifikace o změně v konfiguračním souboru)

[happy barney]

inotify? hmm, neobmedzujte sa na vlastnosť jednoho málo používaného jadra. GConf o.i. má (by mal mať) na starosti multiplatormovosť. Nielen linux.

[kavol]

ok, tak může použít nějakou nadstavbu jako FAM či jak se to jmenuje ... to byl jen příklad

[Jan Martinek]

A nemělo by to být klíč="hodnota"? Nebo dáme hodnotu raději do aspostrofů? A budou se nějak rozlišovat datové typy nebo na ně kašlem? A jaké budou vlastně povolené znaky? A na uložení stromové struktury bude potřeba nějakou ukončovací značku - tak bude lepší to udělat ve stylu Apache nebo raději xorg.conf? A kam zapsat komentář vztahující se ke konkrétní sekci nebo ke klíči? Mám pokračovat nebo je dost zřejmé, jaký je v tom bor*el? Nemluvte o nějakém klasickém přístupu - žádný neexistuje. Máte pravdu, že parserů existují tuny, ale každý dělá něco trochu jiného.
XML se aspoň _snaží_ v tom udělat pořádek. A bez Gconfu bychom se samozřejmě obešli - za cenu dalšího a dalšího duplikování kódu. Jakožto uživateli i programátorovi je mi jedno, jaký backend a datový formát si gconf zvolil. Kdyby v budoucnu XML nevyhovovalo, tak se to změní spánembohem třeba na databázi a život jde dál, API zůstane a programy budou fungovat. Gconf zde byl dříve než inotify v jádře a každou sekundu zjišťoval změny v souborech. Pak stačilo udělat změnu na jednom místě a výhoda se projevila ve všech programech, co Gconf používaly.
Myslete si co chcete, ale já vítám jakoukoli snahu ušetřit práci (a v tomto případě opravdu hodně práce) a hlavně už konečně neduplikovat kód. Raději jeden dobrý a rychlý XML parser s notifikací než mraky polofunkčních udělátek, každé trochu jiné.

[Kyosuke]

Ehm, co na tom, že se místo XML dá použít i o čtyřicet let starší (a o dost méně ukecaný) prior art.

[happy barney]

XML je len "implementovateľným" obmedzením SGML (aj keď, skrátené ukončovacie značky mi chýbajú)

[Hynek (Pichi) Vychodil]

XML je len "implementovateľným" obmedzením SGML ...

Jo a v tom je ten problém.

[kavol]

XML se aspoň _snaží_ v tom udělat pořádek.

dobře, píšu si, tady ti na formátu záleží

A bez Gconfu bychom se samozřejmě obešli - za cenu dalšího a dalšího duplikování kódu.

použití knihovny je duplikování kódu?

Jakožto uživateli i programátorovi je mi jedno, jaký backend a datový formát si gconf zvolil. Kdyby v budoucnu XML nevyhovovalo, tak se to změní spánembohem třeba na databázi a život jde dál, API zůstane a programy budou fungovat.

... a koukám na to, co jsem si zapsal, a najednou ti na formátu nezáleží

nejsi ty náhodou schizofrenik? co kdyby si GConf najednou zvolil místo XML formát ini, šel by život také dál, to by v tom nebyl "bor*el"?

Gconf zde byl dříve než inotify v jádře

tak dnotify :-p

a každou sekundu zjišťoval změny v souborech.

což je tedy z hlediska výkonu ohromná featura, díkybohu za něco tak skvělého!

Myslete si co chcete, ale já vítám jakoukoli snahu ušetřit práci (a v tomto případě opravdu hodně práce) a hlavně už konečně neduplikovat kód. Raději jeden dobrý a rychlý XML parser s notifikací než mraky polofunkčních udělátek, každé trochu jiné.

já rozhodně nevítám snahu šířit tady demagogie - mám spočítat, kolikrát byl nesmysl o duplikování kódu zopakován (a vyvracen)?

[Jan Martinek]

Gconf, API:
- hlavně ať se nemění
- ať to programátoři desktopových aplikací používají, protože případné změny k lepšímu se projeví ihned (viz přechod na inotify). Lépe se to spravuje a méně se duplikuje kód (už jsem to zmínil?).
- kéž by se stalo zvyklostí, aby to využívaly i KDE/Qt aplikace.
- ať v žádném případě nikdo necpe Gconf do důležitých serverů či démonů.
Gconf, implementace:
- ať je formát konfiguráků pouze jeden. Je mi jedno, který to bude, ale ať je jeden. Byl zvolen XML místo INI, což naprosto chápu.
- Jestliže se Gconf změní z démona na knihovnu (což bych si i uměl představit), ať zůstane API takové, jaké je.
- Doufám, že Gconf brzy začne používat raději DBUS než Orbit. Gconf, název
- Je smůla, že autoři dali Gconfu "G" na začátek. Mělo to být něco trochu neutrálnějšího.
Gconf, tato debata
- Ztratil jsem přehled, o čem se vlastně přeme.

[Josef Kufner]

- ať v žádném případě nikdo necpe Gconf do důležitých serverů či démonů.

Můj desktop je také důležitý. Tímto přiznáváš, že gconf je hračka pro děti a nepoužitelný v ostrém provozu. Proč ho tedy používat, když je nepoužitelný?

[kavol]

- Ztratil jsem přehled, o čem se vlastně přeme.

o tom, že zastánci GConfu neumí říci žádné výhody, které by do linuxového (un*xovského) světa přinášel

zatím jsem zaznamenal pouze jeden validní argument, a to že démon umí programům posílat notifikace o změně konfigurace

- k tomu se ovšem vyskytly námitky, že ne každý po tomto touží, a že pro realizaci není potřeba běh dalšího démona a další megabajty kódu

takže mi to vychází tak nějak šulnul ... prostě jen další možnost; kdo chce, ať si to používá, ale ať to necpe ostatním, že to musí používat všude - protože značná část komunity chce mít volbu, nelíbí se jim univerzální řešení a la Windows

[Drom]

není to náhodou to, že programy hlásící se ke Gnome ukládají do .gconf, z hlediska "zaplevelení" ~ stejné, jako když program hlásící se ke KDE si to ukládá do .kde?

Ne, gconf neni zavisly na Gnome, take proto se uklada do ~/.gconf a ne do ~/.gnome2 :)

[Miroslav Cyroň]

V tomto pohledu je Vista silně "linuxovaná" a "macosovaná".

[freshmouse]

Ehm, ty "GNOME registry" můžeš editovat jako běžný konfigurák, jen je to psané x XML (asi proto je existuje taky docela pěkná grafická nadstavba -- GConf). Podle mě GConf není špatná věc, jdou s tím dělat i zajímavé věci. Více viz Migueel de Icaza.

[_____]

Hmm, byl jsi rychlejší. Jo, tam je to dobře popsáno.

[freshmouse]

Já jsem vždycky rychlejší.

[pic]

co na to manželka, nebo přítelkyně? :)

[freshmouse]

Já věděl, že to někdo řekne. )

[Kyosuke]

Pche, přítelkyně...co na to říká světlo?

[freshmouse]

[KS]

tohle

[Ctirad Feřtr]

LOL. Už chybí jenom flashová reklama a fotka pěkné barevné krabice

[lefti]

[kyknos]

Néééééééééééééééééééééééééééé

[thingie]

find ~/.gconf -atime +30

A máte čístítko jedna radost...

[freshmouse]

Simply clever. )

[Jirka]

Problém nastane pokud používáte noatime parametr při připojení filesystému.

Jinak gconf mi nevadí. Nevadí mi ani windows registry. A nevadí mi ani nastavování v konfigurácích. Já to vidím jako evoluci a jen čas ukáže co se osvědčí. Ale podle mě to stejně vyhraje systém centrální databáze nastavení. Vede nás k tomu doba. Dneska se od OS požaduje aby okamžitě fungoval a aby všechny ty složité subsystémy spolu spolupracovaly a to nejde IMO udělat jinak než nějakými "registry" (tedy lze, ale nevím jestli by to pak nebylo jak drbat se pravou nohou za levým uchem).

[thingie]

Kdo ho nepoužívá, tak má holt smůlu. Třeba si pomohl v něčem jiném, když to používá. No a jestli ne, tak to je celkem jeho problém.

[Jan Martinek]

Dle mého soudu něco jako "registry cleaner" pro gconf nemá příliš význam, jedině že by někoho zoufale trápilo docházející místo na disku. V mém případě má celý adresář .gconf 2.8 MB. Nutno podotknout, že se neparsují všechny soubory, které tam jsou. Šáhne se na ně až při použití. Stačí si pustit gconf-editor a sledovat atime u souborů. Je to udělané docela chytře.
Mimochodem, načítání těch xml souborů je zatraceně rychlé, takže vážně nevím, k čemu to pročišťování.
Co se týče zbytečné averze vůči gconfu - démon musí běžet především kvůli tomu, aby se aplikace mohla dozvědět, že se změnila nějaká položka v konfiguraci a dalo se zareagovat ihned a bez restartu. Formát souborů padl celkem logicky na xml - něco to být muselo. Jsou k dispozici alespoň základní datové typy, u každé položky je datum změny, API přímo nutí programátory, aby psali k položkám komentáře. Podle mě se podařila jak základní myšlenka, tak i provedení včetně dokumentace, API, snadnosti používání i rychlosti a gconf postačí na drtivou většinu situací. A hlavně je v tom konečně trochu pořádek.
Nicméně - ruční editace xml konfiguráků je přinejmenším nepřehledná, nedají se tam psát komentáře, přidávání sekcí je celkem humus a pomocí xml se zkrátka některé záležitosti nedají vyjádřit.

[happy barney]

uff, xml nemá komentáre? to mi je novinka, nejaký link by nebol?

XML je vyjadrovací prostriedok. Ak niečo vyjadriť neviete, spravidla to nie je chyba prostriedku.

[Jan Martinek]

Nemluvím o xml obecně. Mluvím o xml + gconf. Napsat komentář tam jde, ale není jistota, že ho něco nepřepíše.
A co se týče vyjadřování různých věcí přes XML - jsou lidi, co konfiguráky prohánějí M4 preprocesorem ...