Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Lenze rozumnych dovodov, preco VYRABAT proprietarny software, je vela.
Myslim, ze kreativna praca, jej ohodnotenie a moznost zit patria k zakladnym kriteriam slobodneho a spokojneho zivota. Takze tento dovod je dostatocny.
Vytvorit software na mieru bude vzdy potreba. Su uzivatelia, ktorym proprietarny SW nevadi. Vzdy bude chut zarabat (na comkolvek) / (na SW).
To je, samozrejme, pravda. Lenze tu ide o to, ze ci sa taketo chovanie uchyti. "Chcete od nas softvare na mieru? Tak si zan zaplatite. Chcete aj so zdrojakmi? Hmmm, tak to nam potom v buducnosti ujde biznis- zaplatte za otvorenie zdrojakov." Budu zakaznici za otvaranie zdrojakov ochotni platit?
Proprietární software a software na míru jsou dvě odlišné věci.
Objednavatelé software na míru si to často uvědomí teprve v okamžiku, kdy jim jejich dodavatel sdělí, že jejich produkt již nadále nehodlá podporovat. V horším případě po pár letech nasazení zjistí, že dodavatelská firma byla založena jen za účelem rychlého zbastlení software na míru, a poté rozpuštěna.
Pak teprve objednavateli dojde cena, kterou zaplatí za to, že se nezajímal o zdrojové kódy a budoucí podporu.
iny pohlad na vec: ked prestane byt softver s otvorenymi zdrojakmi byt podporovany (vyvijany). To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka? Funguje to tak? Ak prihliadnem k tomu, ze vyrobca uzavreteho softveru- podnikatel, ma zaujem o zakaznikov a ponukne aj (sice za peniaze) moznost, ako prejst na novsiu verziu, tak preco nie.
Samozrejme, uzavrety softver a komercny su 2 odlisne pojmy, ale povedzme si priamo: firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
To je ale pohled výrobce, jehož cílem je rychle vydělat a po mně potopa. Na problém je se třeba dívat i z pohledu zákazníka, protože bez zákazníka nebude výrobce.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Otázka nákladů. Pokud bude levnější do systému proniknout a udělat úpravy, tak se to tak udělá. Když ne, tak se koupí nový systém a bude se migrovat.
Pokud se uzavřené systémy prodávají na klíč jako housky v krámě (i za takovou cenu), tak není co řešit. Pokud ne, tak má smysl řešit.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Kdyby se něco udělalo s těmi API, tak určitě i praktická.
Když přestane být software s otevřenými zdrojáky podporovaný, a vy o něj přesto stojíte, není jednodušší cesta, než do něj investovat, a vytvořit nový upstream. Touto cestou šly již stovky projektů.
Psal jsem o situaci, kdy výrobce produkt přestane podporovat, nebo když výrobce prostě zanikne, a vy musíte volit mezi neefektivní prací na již nevyhovujícím systému nebo přechodem na nový produkt.
V takové situaci může být cena softwaru (a dokonce i cena zakázkového vývoje) jen nepatrným zlomkem ceny pořízených dat nebo ceny zařízení, které software obsluhuje.
Díky nízkému obecnému povědomí o významu zdrojových kódů se tak firmy často dostanou do pasti.
No chlapec asi nerobi s CAD a DTP programami a plotermi ci velkoplosnou tlacou, ak by pracoval tak zmeni nazor opat...
Proč? Jak souvisí CAD programy a rozumné použití proprietárního softwaru?
Vysoká složitost na implementaci a malá cílová skupina?
I ten nejneobvyklejší požadavek se podobá mnoha jiným. Díky tomu 90% implementace vezmete z otevřených knihoven, zbylých 10% necháte vytvořit. Cena? Cca 20% ceny kompletní impementace (10% + studium těch hotových 90%) na oplátku za to, že vašich 10% bude také otevřených.
Tedy prostředí přímo ideální pro Open Source. Objednavatel vám implementaci zaplatí, I když vše pak zveřejníte jako otevřenou knihovnu. Nové funkce ve zbývajících 90% kódu máte zdarma.
v případě CADu pochybuji, že by se našlo moc stavařů a strojařů, co by posílali svoje patche
Podívejte se do gEDA. To je vysoce specializovaný CAD na návrh plošných spojů. Jeho vývoj pokračuje úspěšně již téměř 20 let.
Psal jste o softwaru s malou cílovou skupinou. Tou je spíš gEDA než AutoCAD.
Uznávám, že gEDA měla dobré prostředí pro start. Většina konkurenčních komerčních produktů byla velmi drahá (nejméně tisíce dolarů), a nikterak uživatelsky přítulná. Když se objevil produkt, který byl sice na trochu nižší úrovni, zato s možnostmi si jej upravit, našel si uživatele, kteří jej začali používat a příspívali k vývoji.
Začít z nuly konkurovat zaběhlému programu (navíc s širokou základnou nelegálních uživatelů), by bylo složitější. Pro GIMP například cesta od hračky dvou studentů k profesionálnímu editoru trvala zhruba 4 roky (nasazení FilmGIMPu v hollywoodském studiu).
Řekl bych, že vývoj SW pro úzkou a potřebami vyhraněnou skupinu uživatelů, navíc s přihlédnutím na vysoký počet požadavků, který má daný SW splňovat, je tak náročný, že jej nelze pokrýt výhradně pomocí otevřeného SW. A není to jen CAD. Je to i software pro řízení výroby, logistiku, SW pro bankovní systémy, nebo třeba jen SW pro teminály na prodej letenek / jízdenek.
Na druhou stranu lze konstatovat, že OS může bez většich potíží pokrýt 95% používaného software.
Je spousta jiných případů, kdy výběr svobodné alternativy na úkor konkrétního propr. softu nedává smysl.
Nemluvím obecně (což by imho byla blbost), bavíme se o konkrétních programech. Když budu ignorovat skutečný software, pak bue moje úvaha stejně optimistická a bláhová jako ta onoho Redhaťáka.
Éra proprietárního softwaru je pryč
Kdyby mi tak dávali korunu pokaždé, když tohle někdo řekne…
Zase propaganda – ale mám se vůbec divit? Někomu se zkrátka hodilo, že zaměnil vendor lock-in s proprietárním sw, ačkoli jsou to dvě naprosto rozdílné věci? Ale čemu já se vůbec u fanatiků divím? Lži jsou jako argumenty u některých lidí celkem běžnou praxí.
Zrejme zlé postavenie Marsu. A pravdepodobne nevie po anglicky a tak nevie načo má reagovať, tak len omieľa frázy, ktoré sa práve hodia.
Tiskni
Sdílej: