raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Lenze rozumnych dovodov, preco VYRABAT proprietarny software, je vela.
Myslim, ze kreativna praca, jej ohodnotenie a moznost zit patria k zakladnym kriteriam slobodneho a spokojneho zivota. Takze tento dovod je dostatocny.
Vytvorit software na mieru bude vzdy potreba. Su uzivatelia, ktorym proprietarny SW nevadi. Vzdy bude chut zarabat (na comkolvek) / (na SW).
To je, samozrejme, pravda. Lenze tu ide o to, ze ci sa taketo chovanie uchyti. "Chcete od nas softvare na mieru? Tak si zan zaplatite. Chcete aj so zdrojakmi? Hmmm, tak to nam potom v buducnosti ujde biznis- zaplatte za otvorenie zdrojakov." Budu zakaznici za otvaranie zdrojakov ochotni platit?
Proprietární software a software na míru jsou dvě odlišné věci.
Objednavatelé software na míru si to často uvědomí teprve v okamžiku, kdy jim jejich dodavatel sdělí, že jejich produkt již nadále nehodlá podporovat. V horším případě po pár letech nasazení zjistí, že dodavatelská firma byla založena jen za účelem rychlého zbastlení software na míru, a poté rozpuštěna.
Pak teprve objednavateli dojde cena, kterou zaplatí za to, že se nezajímal o zdrojové kódy a budoucí podporu.
iny pohlad na vec: ked prestane byt softver s otvorenymi zdrojakmi byt podporovany (vyvijany). To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka? Funguje to tak? Ak prihliadnem k tomu, ze vyrobca uzavreteho softveru- podnikatel, ma zaujem o zakaznikov a ponukne aj (sice za peniaze) moznost, ako prejst na novsiu verziu, tak preco nie.
Samozrejme, uzavrety softver a komercny su 2 odlisne pojmy, ale povedzme si priamo: firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
To je ale pohled výrobce, jehož cílem je rychle vydělat a po mně potopa. Na problém je se třeba dívat i z pohledu zákazníka, protože bez zákazníka nebude výrobce.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Otázka nákladů. Pokud bude levnější do systému proniknout a udělat úpravy, tak se to tak udělá. Když ne, tak se koupí nový systém a bude se migrovat.
Pokud se uzavřené systémy prodávají na klíč jako housky v krámě (i za takovou cenu), tak není co řešit. Pokud ne, tak má smysl řešit.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Kdyby se něco udělalo s těmi API, tak určitě i praktická.
Když přestane být software s otevřenými zdrojáky podporovaný, a vy o něj přesto stojíte, není jednodušší cesta, než do něj investovat, a vytvořit nový upstream. Touto cestou šly již stovky projektů.
Psal jsem o situaci, kdy výrobce produkt přestane podporovat, nebo když výrobce prostě zanikne, a vy musíte volit mezi neefektivní prací na již nevyhovujícím systému nebo přechodem na nový produkt.
V takové situaci může být cena softwaru (a dokonce i cena zakázkového vývoje) jen nepatrným zlomkem ceny pořízených dat nebo ceny zařízení, které software obsluhuje.
Díky nízkému obecnému povědomí o významu zdrojových kódů se tak firmy často dostanou do pasti.
No chlapec asi nerobi s CAD a DTP programami a plotermi ci velkoplosnou tlacou, ak by pracoval tak zmeni nazor opat...
Proč? Jak souvisí CAD programy a rozumné použití proprietárního softwaru?
Vysoká složitost na implementaci a malá cílová skupina?
I ten nejneobvyklejší požadavek se podobá mnoha jiným. Díky tomu 90% implementace vezmete z otevřených knihoven, zbylých 10% necháte vytvořit. Cena? Cca 20% ceny kompletní impementace (10% + studium těch hotových 90%) na oplátku za to, že vašich 10% bude také otevřených.
Tedy prostředí přímo ideální pro Open Source. Objednavatel vám implementaci zaplatí, I když vše pak zveřejníte jako otevřenou knihovnu. Nové funkce ve zbývajících 90% kódu máte zdarma.
v případě CADu pochybuji, že by se našlo moc stavařů a strojařů, co by posílali svoje patche
Podívejte se do gEDA. To je vysoce specializovaný CAD na návrh plošných spojů. Jeho vývoj pokračuje úspěšně již téměř 20 let.
Psal jste o softwaru s malou cílovou skupinou. Tou je spíš gEDA než AutoCAD.
Uznávám, že gEDA měla dobré prostředí pro start. Většina konkurenčních komerčních produktů byla velmi drahá (nejméně tisíce dolarů), a nikterak uživatelsky přítulná. Když se objevil produkt, který byl sice na trochu nižší úrovni, zato s možnostmi si jej upravit, našel si uživatele, kteří jej začali používat a příspívali k vývoji.
Začít z nuly konkurovat zaběhlému programu (navíc s širokou základnou nelegálních uživatelů), by bylo složitější. Pro GIMP například cesta od hračky dvou studentů k profesionálnímu editoru trvala zhruba 4 roky (nasazení FilmGIMPu v hollywoodském studiu).
Řekl bych, že vývoj SW pro úzkou a potřebami vyhraněnou skupinu uživatelů, navíc s přihlédnutím na vysoký počet požadavků, který má daný SW splňovat, je tak náročný, že jej nelze pokrýt výhradně pomocí otevřeného SW. A není to jen CAD. Je to i software pro řízení výroby, logistiku, SW pro bankovní systémy, nebo třeba jen SW pro teminály na prodej letenek / jízdenek.
Na druhou stranu lze konstatovat, že OS může bez většich potíží pokrýt 95% používaného software.
Je spousta jiných případů, kdy výběr svobodné alternativy na úkor konkrétního propr. softu nedává smysl.
Nemluvím obecně (což by imho byla blbost), bavíme se o konkrétních programech. Když budu ignorovat skutečný software, pak bue moje úvaha stejně optimistická a bláhová jako ta onoho Redhaťáka.
Éra proprietárního softwaru je pryč
Kdyby mi tak dávali korunu pokaždé, když tohle někdo řekne…
Zase propaganda – ale mám se vůbec divit? Někomu se zkrátka hodilo, že zaměnil vendor lock-in s proprietárním sw, ačkoli jsou to dvě naprosto rozdílné věci? Ale čemu já se vůbec u fanatiků divím? Lži jsou jako argumenty u některých lidí celkem běžnou praxí.
Zrejme zlé postavenie Marsu. A pravdepodobne nevie po anglicky a tak nevie načo má reagovať, tak len omieľa frázy, ktoré sa práve hodia.
Tiskni
Sdílej: