Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Lenze rozumnych dovodov, preco VYRABAT proprietarny software, je vela.
Myslim, ze kreativna praca, jej ohodnotenie a moznost zit patria k zakladnym kriteriam slobodneho a spokojneho zivota. Takze tento dovod je dostatocny.
Vytvorit software na mieru bude vzdy potreba. Su uzivatelia, ktorym proprietarny SW nevadi. Vzdy bude chut zarabat (na comkolvek) / (na SW).
To je, samozrejme, pravda. Lenze tu ide o to, ze ci sa taketo chovanie uchyti. "Chcete od nas softvare na mieru? Tak si zan zaplatite. Chcete aj so zdrojakmi? Hmmm, tak to nam potom v buducnosti ujde biznis- zaplatte za otvorenie zdrojakov." Budu zakaznici za otvaranie zdrojakov ochotni platit?
Proprietární software a software na míru jsou dvě odlišné věci.
Objednavatelé software na míru si to často uvědomí teprve v okamžiku, kdy jim jejich dodavatel sdělí, že jejich produkt již nadále nehodlá podporovat. V horším případě po pár letech nasazení zjistí, že dodavatelská firma byla založena jen za účelem rychlého zbastlení software na míru, a poté rozpuštěna.
Pak teprve objednavateli dojde cena, kterou zaplatí za to, že se nezajímal o zdrojové kódy a budoucí podporu.
iny pohlad na vec: ked prestane byt softver s otvorenymi zdrojakmi byt podporovany (vyvijany). To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka? Funguje to tak? Ak prihliadnem k tomu, ze vyrobca uzavreteho softveru- podnikatel, ma zaujem o zakaznikov a ponukne aj (sice za peniaze) moznost, ako prejst na novsiu verziu, tak preco nie.
Samozrejme, uzavrety softver a komercny su 2 odlisne pojmy, ale povedzme si priamo: firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
To je ale pohled výrobce, jehož cílem je rychle vydělat a po mně potopa. Na problém je se třeba dívat i z pohledu zákazníka, protože bez zákazníka nebude výrobce.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Otázka nákladů. Pokud bude levnější do systému proniknout a udělat úpravy, tak se to tak udělá. Když ne, tak se koupí nový systém a bude se migrovat.
Pokud se uzavřené systémy prodávají na klíč jako housky v krámě (i za takovou cenu), tak není co řešit. Pokud ne, tak má smysl řešit.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Kdyby se něco udělalo s těmi API, tak určitě i praktická.
Když přestane být software s otevřenými zdrojáky podporovaný, a vy o něj přesto stojíte, není jednodušší cesta, než do něj investovat, a vytvořit nový upstream. Touto cestou šly již stovky projektů.
Psal jsem o situaci, kdy výrobce produkt přestane podporovat, nebo když výrobce prostě zanikne, a vy musíte volit mezi neefektivní prací na již nevyhovujícím systému nebo přechodem na nový produkt.
V takové situaci může být cena softwaru (a dokonce i cena zakázkového vývoje) jen nepatrným zlomkem ceny pořízených dat nebo ceny zařízení, které software obsluhuje.
Díky nízkému obecnému povědomí o významu zdrojových kódů se tak firmy často dostanou do pasti.
No chlapec asi nerobi s CAD a DTP programami a plotermi ci velkoplosnou tlacou, ak by pracoval tak zmeni nazor opat...
Proč? Jak souvisí CAD programy a rozumné použití proprietárního softwaru?
Vysoká složitost na implementaci a malá cílová skupina?
I ten nejneobvyklejší požadavek se podobá mnoha jiným. Díky tomu 90% implementace vezmete z otevřených knihoven, zbylých 10% necháte vytvořit. Cena? Cca 20% ceny kompletní impementace (10% + studium těch hotových 90%) na oplátku za to, že vašich 10% bude také otevřených.
Tedy prostředí přímo ideální pro Open Source. Objednavatel vám implementaci zaplatí, I když vše pak zveřejníte jako otevřenou knihovnu. Nové funkce ve zbývajících 90% kódu máte zdarma.
v případě CADu pochybuji, že by se našlo moc stavařů a strojařů, co by posílali svoje patche
Podívejte se do gEDA. To je vysoce specializovaný CAD na návrh plošných spojů. Jeho vývoj pokračuje úspěšně již téměř 20 let.
Psal jste o softwaru s malou cílovou skupinou. Tou je spíš gEDA než AutoCAD.
Uznávám, že gEDA měla dobré prostředí pro start. Většina konkurenčních komerčních produktů byla velmi drahá (nejméně tisíce dolarů), a nikterak uživatelsky přítulná. Když se objevil produkt, který byl sice na trochu nižší úrovni, zato s možnostmi si jej upravit, našel si uživatele, kteří jej začali používat a příspívali k vývoji.
Začít z nuly konkurovat zaběhlému programu (navíc s širokou základnou nelegálních uživatelů), by bylo složitější. Pro GIMP například cesta od hračky dvou studentů k profesionálnímu editoru trvala zhruba 4 roky (nasazení FilmGIMPu v hollywoodském studiu).
Řekl bych, že vývoj SW pro úzkou a potřebami vyhraněnou skupinu uživatelů, navíc s přihlédnutím na vysoký počet požadavků, který má daný SW splňovat, je tak náročný, že jej nelze pokrýt výhradně pomocí otevřeného SW. A není to jen CAD. Je to i software pro řízení výroby, logistiku, SW pro bankovní systémy, nebo třeba jen SW pro teminály na prodej letenek / jízdenek.
Na druhou stranu lze konstatovat, že OS může bez většich potíží pokrýt 95% používaného software.
Je spousta jiných případů, kdy výběr svobodné alternativy na úkor konkrétního propr. softu nedává smysl.
Nemluvím obecně (což by imho byla blbost), bavíme se o konkrétních programech. Když budu ignorovat skutečný software, pak bue moje úvaha stejně optimistická a bláhová jako ta onoho Redhaťáka.
Éra proprietárního softwaru je pryč
Kdyby mi tak dávali korunu pokaždé, když tohle někdo řekne…
Zase propaganda – ale mám se vůbec divit? Někomu se zkrátka hodilo, že zaměnil vendor lock-in s proprietárním sw, ačkoli jsou to dvě naprosto rozdílné věci? Ale čemu já se vůbec u fanatiků divím? Lži jsou jako argumenty u některých lidí celkem běžnou praxí.
Zrejme zlé postavenie Marsu. A pravdepodobne nevie po anglicky a tak nevie načo má reagovať, tak len omieľa frázy, ktoré sa práve hodia.
Tiskni
Sdílej: