Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
K dispozici je první betaverze prohlížeče Mozilla Firefox 4. Přináší množství nových funkcí a vlastností, lepší výkon a změny vzhledu (na Windows). Podporuje hardwarovou akceleraci HD videa ve formátu WebM, obsahuje nového správce rozšíření a vylepšuje stabilitu (při pádu pluginů).
Tiskni
Sdílej:
vnucující lidem myšlenku, že HD video je nějak kvalitativně odlišné od ne-HDA není?
No hlavně, opravte mě, ale afaik neexistuje nic co by dokázalo VP8 hardwareově dekódovat.Ale jo. To klidně být pravda může. Např. jsem při hledání našel, že Theora je akcelerovaná na N900 ve Firefoxu (díky DSPčkum od TI (sám jedno mám), dá se to tam doprogramovat; žel se to týká architektur jiných než x86 (jestli TI využívá i něco jiného než ARM nevím) – u těch drží svůj monopol Nvidia,AMD a Intel). Bohužel toto je tak tupě napsáno, že člověk sice ví, že to bude
super-smootha übercool, ale ve skutečnosti ani vlastně neví co to bude. Jestli to bude nějaké WebGL, Direct2D nebo co (a s odkazy to není o moc lepší). Ach jo. Fakt na vraždu, takové oznámení…
toho co napsal tohle by měli ze zákona okamžitě na místě popravit zastřelením u zdi.1
V Opere lze hledat z adresoveho radku pres klicove slovo takrka kdekoliv - na strance, v historii nebo v libovolnem tebou definovanem vyhledavaci.Nejde ani tak o vyhledávače, to vím, že Opera umí, ale třeba na youtube, aniž bych na stránky youtube šel, na mall.cz atd... prostě na jakékoliv stránce, která umí vyhledávat, aniž bych cokoliv nastavoval.
Naseptavani myslis z historie nebo nejake jine?Ne z historie, ale z například googlu, píšu do adresního řádku a jak Opera nebo Firefox (jakýkoliv browser) mi nabízejí z historie kde jsem už byl, ale Chromium mi nabízí výsledku z googlu, prostě i tam, kde jsem ještě ani v životě nebyl (tuším, že IE má něco na ten styl, ale dost nedodělané).
Jinak ucelem prispevku nebylo horovat pro nejaky prohlizec, ale naivne se pokusit trochu zbrzdit vyvoj jednoho z mytu na tema prohlizec xyz ma jako jediny funkcnost abc.Zatím to ale vypadá, že pokud vůbec ty funkce mají, tak každý nějakou, ale ne všechny =)