Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Vyšla finální verze moderního prohlížeče Internet Explorer 8. Nepřináší podporu tagu video, CSS 3, SVG, ani XML hlaviček. Stahujte českou 64bitovou verzi pro Windows Vista.
Tiskni
Sdílej:
+1
No tím spíš!
Hele, prosim te, prestan furt ponizovat Windows a MS produkty a pjet ody na Linux, jo?!U Jardíka je to většinou naopak, ne?
Je snad zprávička klamavá? :o)
"co je špatného na ponižování windows a pění ód na linux?"
Tak ti odpovím já,když se k tomu nikdo nemá. Vzpomeň na doby kdy si nic jinýho než Win neměl. Já mám své XP v šuplíku. Samo že na CD. Dokonce se mi tam válí i 95,98 a Milenium. A to je proto, že mám doma noťas P133 a nějakých 32 MB RAM a tam dostat Linux je docela problém. Proto taky Win neodsuzuju snad jen Visty. Tak na ty mám doslova averzi.
To se mi moc nezdá, máte na to důkaz? Jak by pak bylo možné, že MS Office z dob Win98 dokázaly přibližně to samé co dnešní OO.org s nesrovnatelně jinými nároky?
Kromě toho MS kompilátory těch optimalizací dělají naopak hodně. S kamarádem dělali na jednom projektu v čistém C++ - já na Linuxu s GCC, on ve Visual Studiu. Na srovnatelném hardware mu binárka běhala 2x rychleji... Uznávám, že to může to být specifický případ, ale dvojnásobek je dvojnásobek.
Openoffice je v JaveNení. V Javě jsou některé pomocné komponenty, aplikace jako taková je v C++.
Spis nez jednotlive aplikace jsem ale myslel celkove OS Win, proc ma kazda nova verze presne dvojnasobne naroky na hardware?
Tam to bohužel také není tak jednoznačné. Říkal jsem si, že po létech vyzkouším Windows a nainstaloval betu Windows 7. I na postarším Celeronu 1.5GHz se s tím systémem dá bez problémů pracovat, rychlost je s GNOME přinejmenším srovnatelná. A s hořkým srdcem musím dodat, že subjektivně udělá IE8 i přes pomalý JavaScript první zobrazení stránky rychleji než FF3.
S OO je to podobné. Sice nese tíhu Javy a 4 frontendů pro různé desktopové prostředí, ale uživateli je to (bohužel) jedno. MS Word prostě startuje rychle a má intuitivní ovládání.
Ne snad, že bych kvůli tomu opouštěl zem tučňáků. Jen si víc a víc dokáži představit, proč rostoucí skupina netbookářů bude mít o důvod méně nainstalovat Linux...
Jak by pak bylo možné, že MS Office z dob Win98 dokázaly přibližně to samé co dnešní OO.org s nesrovnatelně jinými nároky?Jedním z důvodů je to, že OO.o pracuje s GUI mnohem náročnějším způsobem (kdežto MS Office používá WinAPI). Ale tím samozřejmě nechci říct, že kód Microsoftu je špatný/neoptimalizovaný.
Kromě toho MS kompilátory těch optimalizací dělají naopak hodně. S kamarádem dělali na jednom projektu v čistém C++ - já na Linuxu s GCC, on ve Visual Studiu. Na srovnatelném hardware mu binárka běhala 2x rychleji... Uznávám, že to může to být specifický případ, ale dvojnásobek je dvojnásobek.Moje zjištění je, že kód kompilovaný microsoftím kompilátorem (s optimalizací na rychlost) je zhruba o 7-8 % rychlejší než stejný kód kompilovaný pomocí GCC (s optimalizací -O2; optimalizace -O3 dává spíše horší výsledky). Porovnával jsem to u aplikace, kde drtivá část činnosti spočívá ve výpočtech, čili zde není vliv rychlosti systému apod. Verze už si nepamatuji, bylo to myslím VS 2005 a GCC 4.0.
Nedělají to samé. Používají se ke stejnému účelu, ale dělají to mnohem složitěji, protože si to mohou na silnějším stroji dovolit.
Umí deset let stará aplikace přijmout od uživatele třeba arabský text a zobrazit jej zprava doleva pomocí systémem vybraného fontu a ještě ke všemu vyhlazený?
Možná nějaká specializovaná ano. Ale může si ke stejnému programu sednout Číňan a zpracovávat jeho rodný jazyk včetně správného „abecedního“ řazení?
Tak to s vámi rozhodně nesouhlasím v tom, že tam nepoběží rozumně žádné Win. Win95 jsem provozoval s 8 MB RAM. Nebylo to docela pomalé, ale dalo se na tom něco dělat (tehdy jsem na tom dělal weby, psal ve Wordu a tak). S 16 MB RAM bych to už nazval použitelné a s 32 MB RAM byly Win95 naprosto v pohodě, Win98 taktéž. Dokonce se na tom pár let vyvíjelo v AutoCADu R14 (něco i ve 3D). Teď jsem schválně zkoušel ve VirtualBoxu pustit Damn Small Linux. Pod 24 MB RAM nepustí Xka. Dal jsem mu 16 MB RAM a swap a s tím už Xka spustí, ale (podotýkám, že na velmi výrazně rychlejším hardware, jen s tou omezenou RAM) je rozhodně výrazně pomalejší než na pomalejším hardware Win95.
Samozřejmě, pokud byste měl na mysli Microsoftem stále podporované Win, tak máte pravdu. (Osobně bych tam taky dal nějakou lehkou distribuci Linuxu, jako DSL.)
Ani by nemusel. I dnešní jádro je dosti modifikovatelné a dobře smrsknutelné kvůli embedded (momentálně jsem ho srazil na cca. 500kb - s projektem uClinux to jde prej ještě míň) a to samé platí i o GNU utilitách(busybox, uClibc, klibc, dietlibc, kdrive,…).
Problém ale je, že mnohý dnešní HW potřebuje poměrně rozsáhlou podporu v jádře. Například USB má docela vysoké nároky - a součet všech potřebných ovladačů hravě překoná velikost základního jádra.
A nebo pověstný desetimegový nVidiácký blob. Ale jim to bobtná. Není dávno co to bylo mega šest.
Totéž se týká i programů - zrovna BusyBox nahradí hodně věcí, ale samozřejmě s tím, že se omezí škála dostupných funkcí.
Ani bych neřekl. Busybox samotný busybox má u mnohých programů docela dost voleb a ještě jsem nikdy nenarazil na funkci, kterou bych musel řešit kompilací coreutils a na kterou busybox nestačil.
A nebo pověstný desetimegový nVidiácký blob.O tom ani nemluvím
Busybox samotný busybox má u mnohých programů docela dost voleb a ještě jsem nikdy nenarazil na funkci, kterou bych musel řešit kompilací coreutils a na kterou busybox nestačil.To já jsem na limity BusyBoxu narazil, když jsem před časem tvořil embedded systémy. Jenže tam hrála roli i moje pohodlnost (abych měl skripty co nejjednodušší a nemusel jsem se příliš učit práci v bashi) a fakt, že jsem se na velikost nemusel příliš ohlížet (měl jsem 256 MB RAM a 1 GB na flash paměti). Proto jsem raději BusyBox hodil za hlavu a použil coreutils.
Jo, uvědomuju si, že moje srovnání nebylo moc férové. Především DSL je jediné light distro, které používám (a zrovna jeho cil je především nenáročný desktop do 50 MB, ale není nějak extra optimalizované na embedded zařízení) a jiné jsem nehledal. Vím, že by to šlo víc, ale spíš jsem chtěl protestovat proti tomu, že by tam sotva běžely rozumně jakékoliv Win, protože to není pravda. Jinak souhlasím, taky bych použil Linux a to především z toho důvodu, že bych si na takový stroj mohl vybrat pouze a jen to, co potřebuju (což je to, o čem píšete).
ale spíš jsem chtěl protestovat proti tomu, že by tam sotva běžely rozumně jakékoliv Win, protože to není pravda.
Tak to se k protestu přidávám. Win95 mi běžely na 386-ce o 16Mhz. Jsem ještě tehda nevěděl k čemu je tlačítko TURBO. Jen teď nevím jestli RAMky bylo 8MB nebo 16MB. Grafiku to mělo snad nějakou S3 o 512kb paměti. Sice to bootovalo skoro půl dne, ale nabootovalo. Win98 na 100Mhz 486 jsem normálně používal(nejdříve s 16MB, pak s 32MB ramky) a WinXP už jsem viděl na Pentiu o 140Mhz.
386, 16 MHz ... noooo ... proto tam bylo to takové fuzzy slovíčko "rozumně", ne? Nechcete tvrdit, že tohle té podmínce vyhovovalo? 
Jasně, já to uvádím pouze jako minimum na kterém jsem já viděl jet Widle na vlastní oči. Vše ostatní si myslím že už musí být v pohodě. Když se zaplo to turbo(40Mhz) tak už to celkem ušlo, ale Doom2 jsem radši hrával v DOSu.
Taky jsem rozběhl Windows 95 na 386, ale bylo to nepoužitelné – bral jsem to jako experiment, jestli se je vůbec podaří nainstalovat a nabootovat – to se povedlo, ale použitelné rozhodně nebyly, nikomu bych to nepřál.
Jak už jsem jednou řekl. Dle mého názoru samotný problém nebyl v systému.
Ach jo, kdy už se lidi naučí aspoň trochu svůj rodný jazyk! Tyhle smajlíky 16ti, 8mi (to je tak těžké aspoň napsat správně číslovku?) a k tomu celé odstavce pomalu jednou větou, to je vážně hnus. (Omlouvám se za příspěvek mimo téma.)
celé odstavce pomalu jednou větou, to je vážně hnusStačí vám to? Tím dneska končím.
PS :Wista compatibile == windows incompatible(většinou tam nenarvete ani XP, nejsou inteligentní drivery)
Třeba by šlo portovat Wine pod Windows Vista.
Jako příklad stačí, že aktuální jádro běží i na Freerunneru (PDA) 
400 Mhz ARM, 128MB SDRAM a 256MB NAND? To je zbytečný luxus. To tohle nebo toto by mohl být větší oříšek.
No, to není zrovna dobrý příklad, protože Freerunner, stejně jako snad všechna dnešní PDA a hodně mobilů je rozhodně výkonnější než nějaké P133 s 32 MB RAM.
(No, teď koukám na specifikace a dokonce i rozlišení to má podobné, jako spousta monitorů té doby.
)


Ještě doplním že nepřináší ani podporu SVG a standardního modelu událostí. Bohužel z pohledu webového vývojáře je tahle zprávička dost černý humor 
Ještě doplním že nepřináší ani podporu SVGDoplněno.
Silverlight nebo Flash místo SVG? To snad ne.
Stahujte českou 64bitovou verzi pro Windows Vista
"není platná aplikace typu Win32"
: http://movies.apple.com/movies/us/apple/getamac/apple-getamac-chooseavista_480x376.mov
Nepřináší podporu tagu videoTa sedla.
Jako by to něčemu vadilo.
Narážíte na co? Na to, že to zatím stejně jiné prohlížeče nemají a nikdo to zatím nepoužívá? Vzhledem k tomu, že než většina uživatelů přejde ze starších verzí na tuhle novou, tak to pár let bude trvat (ještě dneska je nutné podporovat IE6, protože na něm dost uživatelů zůstává), tak čím dřív to implementují tím dřív se to může začít využívat (i když to bude až za pár let).
To jsou teda blby vtipky, jeste ze to nemusim pouzivat, usetrim si spoustu starosti a neutrpi tim moje dusevni zdravi
škoda že to není kombinace humor a hukot ...
Bohužel ale ve svém důsledku je to spíš smutné, než vtipné
Hlavně pro webové vývojáře...
Asi tak.
Je to smutný, ale svět se příliš často má tak, že když webové stránky děláte, tak vám návštěvníci diktují co za prohlížeče je třeba zhackovat, a naopak, když vy nějaké webové stránky používáte, tak ony vám diktují v jakém prohlížeči se to dá
Bylo by to hezký naopak.
Ještě bych doplnil pomalost JavaScriptu. Dále má IE8 v oblasti webových standardů co doháňět viz. ACID3 www.zive.sk/uploadedfiles/980005792.png
+1 podporovat tři verze jednoho prohlížeče je nesmysl. Ať si v tom MS a jeho uživatelé udělají pořádek. Nějaké zastarelé Mozilly a Opery taky dneska nikoho nezajímají, důležitá je funkčnost v aktuálních verzích. Ještě jsem ochotný připustit podporu pro dvě poslední verze, ale celé to jejich smetiště (tři různé verze*) opravdu podporovat nehodlám. 
*) ještě k tomu jejshitovějšího prohlížeče.
LOL :-D
Jakkoliv z celkového hlediska IE 8 nestačí na konkurenci (zejména inovované verze, které vyjdou pravděpodobně letos na jaře), je zapotřebí uznat, že odstup od konkurence už aspoň není tak propastný jako v dobách IE 7 a především IE 6. Jedině dobře pro uživatele i tvůrce stránek, IE 6 i IE 7 jsou ze všech stran čím dál tím více vytlačovány z pole.
Jako humot dobré , třeba se dočkáme oznámení , že MS vydal IE i pro Linuxové systémy :) :)
A links snad nemá GUI? 
A to s tím souvisí jak?
Docela mě překvapilo, když jsem zjistil, že Internet Explorer pro Unix opravdu existoval (o Macovské verzi jsem věděl). Dělal se pro Solaris (na ten i Outlook Express a Windows Media Player) a HP-UX. Ale samozřejmě, dneska to je absurdní představa, že by něco takového udělal znovu 
Nevíte někdo, jak je to s podporou CSS 2? Na W3C psali, že zvládá plně. Ale nějak se mi nezdá zobrazení divu s max-width: 100px; viz obrázek.
Stránka se nachází na adrese vutbrrr.tym.sk/uploader/files/index.html a stylopis na vutbrrr.tym.sk/uploader/files/stylopis.css .